Možnosti využívaní metod geografických informačních systémů v základních a středních školách, role GIS v rámcových vzdělávacích programech a možné bariéry implementace GIS do základního a středního vzdělávání.
Geografické informační systémy (GIS) lze zjednodušeně chápat jako nástroj pro práci s velkým množstvím digitálních informací o území. Tyto takzvaně prostorové informace GISy sbírají, ukládají a obohacují o informace nové. Především ale využitím GIS k analýze prostorových informací získáváme informace nové, které nám slouží k předcházení problémů i k jejich řešení. S pomocí geografických informačních systémů získáváme lepší představu o plošném rozsahu potenciální povodně, o územích ohrožených erozí svahů v případě, že by na nich bylo nevhodně hospodařeno, o dostupnosti autobusových zastávek obyvatelstvem nebo o nejrychlejší cestě pro vůz lékařské záchranné služby k člověku potřebujícímu lékařskou pomoc.
Geografické informační systémy mají v současné době neochvějné a velice významné místo v řízení energetických a vodohospodářských soustav, řešení krizových situací, jakými jsou povodně či havárie, ve správě chráněných území a geologických ložisek, v lesnictví, v meteorologii či třeba v zemědělství. Krajské úřady věnují geografickým informačním systémům patřičnou pozornost jako nástroji významně napomáhajícímu vytvářet rozvojové a koncepční dokumenty kraje - územní plány, koncepce rozvoje kraje či třeba optimalizace dopravní obslužnosti. Obdobně se setkáváme s užíváním GIS na všech úrovních státní správy a samosprávy.
Jak vidno, metody GIS slouží napříč vědními disciplínami. Přitom si ale stále zachovávají ve svém názvu slůvko geografické. Šíře používání GIS v současné společnosti a právě ono zdůrazněné přízvisko geografické by mělo být dostatečným důvodem pro jejich vstup do základních a středních škol.
Proč má GIS patřit do hodin zeměpisu?
Pojmenujme tři základní důvody hovořící ve prospěch používání GIS na základních a obzvláště středních školách.
Pronikání geografických informačních systémů do každodenního života se musí odrazit i v přípravě žáků a studentů na používání aplikací GIS.
Intenzivní pronikání používání GIS nejen do vědy, ale i do všednějších oblastí lidského života, jakými jsou úřady samosprávy, internetové služby a další, si žádá i začlenění těchto dovedností a poznatků do výuky na základních a středních školách.Žák je veden k aktivnímu a tvůrčímu používání prostorových informací.
To představuje získání dovednosti vyhledávat, třídit a analyzovat informace, tj. objevovat specifické vztahy mezi nimi. Na tento aspekt využití GIS ve vzdělávání upozorňuje např. W. Lloyd (2001), který předpokládá následkem zpřístupnění GIS žákům a studentům jejich změnu v aktivní uživatele prostorových informací. Takto vybavený žák by měl být lépe připraven v regionální geografii analyzovat lokální problémy, podobnosti i rozdíly jednotlivých regionů. V elektronických mapách uveřejněných na internetu si pak bude umět bez zaváhání vyhledat informace o sídlech jednotlivých úřadů, bank, pamětihodností.Používání metod GIS v základních a středních školách reflektuje požadavek na zvyšování multimediálnosti výuky, širší zapojení moderních informačních technologií,
a to především cestou jejich aktivního využívání jako nástroje pro práci s informacemi v šíři vyučovaných předmětů.
Rámcové vzdělávací programy a role GIS
V souladu s Národním programem rozvoje vzdělávání České republiky (Bílá kniha), zahájil v roce 2001 Výzkumný ústav pedagogický v Praze práce na vzniku nových kurikulárních dokumentů pro předškolní, základní, gymnaziální a speciální vzdělávání - tzv. rámcové vzdělávací programy (RVP). Jejich cílem je stanovit obecný rámec vzdělávání na jednotlivých stupních škol. Zatímco rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání (RVP ZV) byly v červnu 2004 ve své třetí verzi předány ke konečnému projednání MŠMT a v srpnu téhož roku v této podobě schváleny MŠMT, v případě rámcových vzdělávacích programů pro gymnaziální vzdělávání (RVP GV) byla v červnu 2004 zveřejněna přepracovaná pilotní verze určená pro dvouleté zkušební aplikování na vybraných gymnáziích.
Zeměpis (případně geografie) se objevuje jak v případě RVP ZV, tak v případě navazujícího RVP GV jako samostatný obor ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Především v případě RVP pro základní vzdělávání se ale objevují geografická témata v i v dalších oborech, jakým je např. přírodopis (téma neživá příroda) či fyzika (téma vesmír, energie).
Na geografické informační systémy a geografické informace nacházíme v rámcových programech odkaz v podobě samostatného tématu, jehož název se jen drobně liší. Téma Geografické informace, zdroje dat, kartografie pro základní vzdělávání (tab. 1) termín geografické informační systémy přímo nezmiňuje. Jako základní požadavek na rozsah učiva jsou však v bodě "geografická kartografie a topografie" uváděna praktická cvičení a aplikace s dostupnými kartografickými produkty v tištěné i elektronické podobě. Očekávané výstupy jsou v tomto směru ještě volnější. Opět zde ale je možné spatřovat možný a značně široký prostor pro používání GIS ve výuce. Budeme-li považovat pojem GIS, příp. další termíny z oboru geoinformatiky za součást základní terminologie, pak jejich začlenění do výuky lze chápat jako reakci na druhý očekávaný výstup formulovaný jako žák používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii.
Tab. 1. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (třetí pracovní verze), obor zeměpis, podrobný obsah tématu Geografické informace, zdroje dat a kartografie (Kol. 2003).
GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE
Očekávané výstupy - žák |
organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických elaborátů, grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů |
používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii |
přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině |
vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu |
Učivo |
komunikační geografický a kartografický jazyk |
geografická kartografie a topografie |
Zdroj: VUP v Praze, upraveno
Mnohem konkrétněji je zmiňován pojem GIS v rámcovém vzdělávacím programu pro gymnaziální vzdělávání (tab. 2). Samostatné téma oboru geografie pod názvem "Kartografie, geografické informace a zdroje dat" zahrnuje zvláštní bod požadovaného učiva geografické informační systémy. Specifikace tohoto bodu je ve srovnání s jinými poněkud skromná a omezuje se na jmenování pojmů GIS, DPZ a praktické využití GIS a DPZ. Odkaz na GIS bychom však i v tomto případě nalezli i v dalších bodech požadovaného učiva.
Zajímavé bude se podívat na očekávané výstupy v rámci tohoto tématu. Z jejich výčtu lze vybrat především následující:
žák používá prakticky dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů;
žák lokalizuje a vzájemně porovnává objekty (systémy) a procesy v geografickém prostředí, rozlišuje v něm znaky společné a znaky odlišné.
V obou případech lze spatřovat odkaz na využívání geografických informačních systémů k vizualizaci geografických dat, jejich analýzu a interpretaci zjištěných výsledků.
Tab. 2. Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání (pilotní verze), obor geografie, podrobný obsah tématu Kartografie, geografické informace a zdroje dat (Kol. 2004).
KARTOGRAFIE, GEOGRAFICKÉ INFORMACE A ZDROJE DAT
Očekávané výstupy - žák |
používá prakticky dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů |
lokalizuje s pomocí map a vymezuje podle určitých kritérií důležité topografické útvary v krajině |
lokalizuje a vzájemně porovnává objekty (systémy) a procesy v geografickém prostředí, rozlišuje v něm znaky společné a znaky odlišné |
zdůvodní nerovnoměrnost v rozmístění a ve vývoji (rozvoji) objektů geografické sféry |
používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii |
vytváří a využívá vlastní mentální (myšlenková) schémata a mentální (myšlenkové) mapy pro orientaci v konkrétním území |
Učivo |
geografická kartografie a topografie |
geografický a kartografický vyjadřovací jazyk |
geografické informační systémy |
ostatní informační a dokumentační zdroje dat pro geografii |
Zdroj: VUP v Praze, upraveno
Miluše Dolanská
0 komentářů:
Okomentovat