MŠMT a ÚIV pokračuje v přípravě Školského vzdělávacího a informačního portálu způsobem, který stále přitahuje pozornost médií. Ale ani interpelace ministryně školství nepřiměla nikoho z aktérů k změně sporného megalomanského konceptu portálu, který s velkou pravděpodobností nebude školami ani veřejností příliš využíván.
O pohnuté historii Školského vzdělávacího a informačního portálu (ŠVIP) jsme psali opakovaně. Nejprve to bylo v souvislosti s monopolistickými plány zájmové skupiny prosazující v první polovině roku 2002 (s pomocí tehdejšího vedení sekce SIPVZ) takzvanou Obecně prospěšnou společnost spravující virtuální prostor školské sítě, později to bylo především v souvislosti s mizerně zpracovanou Studií proveditelnosti ŠVIP z počátku roku 2004 z dílen Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV).
Od 1. září 2004 byla problematika ŠVIP po půlročním bezvládí převedena z kompetence odboru SIPVZ MŠMT do kompetence náměstků Müllnera a Pícla a přípravou ŠVIP byl pověřen ÚIV, který do vínku dostal 16 milionů Kč z rozpočtu SIPVZ. ÚIV po dalších třech měsících příprav vypsal znovu výběrové řízení na zpracování systémového projektu portálu EDU.CZ (první bylo vypsáno poněkud předčasně na jaře a už se o něm nikde nehovoří) a další na webdesign ŠVIP. 29. prosince 2004 ÚIV zrušil zadávací řízení veřejné zakázky a po zmatečné výzvě několika zájemcům vybral jako řešitele projektového dokumentu Systémový projekt EDU.CZ za 600 000 Kč od společnost SEFIRA.
Uveďme jen, že další pokračování přípravy podle Studií proveditelnosti ŠVIP dle řady kritiků nemá smysl. Výstup pro potřeby škol, pedagogů, rodičů a žáků s největší pravděpodobností nepřinese v průběhu letošního roku – oproti dnešnímu, z hlediska původně definovaných požadavků na školský portál nepříliš užitečnému obsahu webu ÚIV – nic nového. Ale na zbytečně vynaložené miliony jsme si již v pětileté historii SIPVZ zvykli…
Kritika v médiích
Na situaci reagovala v posledních měsících i významná média, která poukázala na řadu nejasností:
-
30. ledna na situaci stručně a poněkud nejasně reagovala Česká televize v pořadu Události, kde byla konstatována potřeba portálu i nesmyslnost Studie proveditelnosti.
-
18. února česká redakce BBC prezentovala názory několika odborníků na cenu portálu: „Neumím si představit informační server nebo portál i velkého rozsahu, za který by si nějaká solidní firma účtovala takovouto horentní sumu,“ prohlásil programátor Daniel Hůle (ORA) a podobně reagoval i Radek Tetík (Spytech). Bohužel odpovědi byly poněkud od zeleného stolu.
-
25. února přinesly Lidové noviny článek Zoji Franklové Učitelé čekají internetovou pomoc, kde bylo prezentováno stanovisko Jednoty školských informatiků, jejíž předseda Pavel Knobloch prohlásil na adresu ÚIV: „Podle nás půjde o vyhozené peníze. Když se obsah určí dodatečně, může se stát, že zvolené technické řešení nebude vyhovovat. V takovém případě by se muselo změnit, a tedy zaplatit ještě jednou. Anebo naopak – obsah se bude přizpůsobovat už přijatému technickému řešení, třeba i na úkor jeho kvality.“ Antonín Mucha, ředitel odboru 55 – SIPVZ MŠMT se připojil tvrzením, že při budování portálu vůbec není nutné použít zmiňované drahé technologie a stačí jednodušší a levnější řešení: „Drahou technologii ať mají firmy, které budou školám nabízet své produkty nebo přístup k nim. Těm stojí za to, aby se snažily, protože je budou chtít prodat a získat tak peníze, které stát na tyto účely rozdělí.“
-
1. března Zoja Franklová vystoupila v Českém rozhlasu 6, kde kromě jiného komentovala situaci: „Pracovníci ÚIV ovšem připouštějí, že se zároveň setkali s velkou poptávkou po vzdělávacích materiálech. Nicméně ty přijdou na řadu teprve v dalších fázích. Podle ředitelky ÚIV Pavly Zieleniecové to ani jinak nejde, protože zatím není jasné, o jaké výukové programy by mělo jít a není dořešena otázka, jak by školy za tyto programy platily a jak ochránit autorská práva.“
Co portál stojí…
Petra Buzková byla v souvislosti s ŠVIP již dvakrát interpelována v poslanecké sněmovně Parlamentu ČR poslancem Zbyňkem Novotným; nejprve to bylo 25. listopadu 2004 a poté letos 24. února. Z první interpelace stojí za zmínku následující informace paní ministryně: „Nicméně pan poslanec se ptal, jaké finanční prostředky byly vynaloženy na školský informační a vzdělávací portál. V roce 2004 jsou to náklady na zakoupení licencí - 2 miliony korun, náklady na zakoupení hardwaru - 1 500 tisíc korun, náklady na zpracování projektu - 2 miliony korun, implementace 4 miliony korun. Vzhledem k určitému časovému skluzu řešení předpokládáme, že část těchto prostředků bude přesunuta do roku 2005. V roce 2005 je rozpočtový výhled ŠVIP zhruba takovýto. Platy celkem 3 450 tisíc korun, z toho ÚIV 2 530 tisíc korun, ostatní 920 tisíc korun. Předpokládané výdaje celkem by měly být 16 milionů 500 tisíc korun.“ A z druhé pak „…bylo zadáno výběrové řízení na zpracování systémového projektu na centrální adrese. Dodavatel nebyl vybrán, protože ze všech uchazečů pouze jeden splnil podmínky.“ A dále: „Co se týká finančních prostředků, z prostředků Státní informační politiky ve vzdělávání, bylo v roce 2004 uvolněno do rezervního fondu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 16,4 milionu korun. Z těchto prostředků ÚIV obdrželo zatím 5,06 milionu korun. Doposud spotřebovalo 3,5 milionu korun. Ostatní prostředky budou využity na zpracování projektů a na nákup softwaru a hardwaru.“
Ceny za přípravné práce na tvorbu ŠVIP se sporným výsledkem jsou tedy poměrně vysoké a i předpokládané výdaje na software a hardware překvapují při dnešních cenách například za kompletní hosting aplikačních serverů a CMS (systémů pro správu obsahu) od profesionálních dodavatelů internetových služeb.
Pozornost ale přitahuje i informace o jediné firmě, která vyhověla požadavkům prosincového výběrového řízení na systémový projekt, která je v rozporu se zápisem Protokolu o otevírání nabídek, kde je jasně uvedeno, že vyhovělo pět nabídek z osmi. Teorii o jediném vyhovující nabídce ve výběrovém řízení se objevila poprvé až v tiskové zprávě ÚIV z 4. února 2005, kde byla citována ředitelka UIV Pavla Zielencová, poté ji použil i náměstek ministryně Václav Pícl v mailu naší redakci, kde na naše odpovědi nereagoval a kritiku odmítl: “Kdyby nebylo složité atmosféry, která ŠVIP obklopuje a v jejímž důsledku vynakládáme spoustu práce a energie na překonávání zbytečných překážek, byl by již v provozu. Ale brzy tomu i tak bude. Osobně bych byl rád, kdyby se debata vedená kolem školského portálu konečně zvěcnila. Myslím si, že tomu nic nebrání, protože stavíme portál na doméně EDU.CZ jako otevřené neziskové internetové prostředí, které je nejen nástrojem MŠMT k prezentaci a prosazování vzdělávací politiky, ale slouží školám, krajům, obcím, pedagogické i širší veřejnosti s cílem podporovat rozvoj vzdělávací soustavy a vzdělávání vůbec.“
…a co má vlastně nabízet
Jistě všichni znáte pověstné, vůči statistikům škodolibé stupňování: 1. lež, 2. velká lež, 3. statistika, a nepřekvapí vás proto poslední produkt na stránce ÚIV, věnované přípravě portálu. O schopnostech tvůrců webu ÚIV a jeho nového redakčního systému, který byl zakoupen vloni (!!!), svědčí i počet potřebných kliků, které potřebujete k přechodu k informacím o Analýze průzkumu Ústavu pro informace ve vzdělávání ke ŠVIP EDU.CZ. Tento zavádějící materiál je navíc dostupný pouze ve formátu DOC.
Zásadní chybou průzkumu, na jehož základě koncept portálu vzniká, je na první pohled fakt, že se respondentů autoři průzkumu vůbec nezeptali, zda má být na ŠVIP výukový obsah a v jaké podobě, ale zabývají se nesmyslně informační částí portálu, kterou dnes plní řada dalších webů a je po nich jen minimální poptávka. Minimální zájem kromě jiného potvrdila v loňském roce návštěvnost webu ÚIV, která byla po krátkou dobu veřejně on-line přístupná. Respondentům jsou k výběru pro odpovědi pouze následující oblasti, které avizují, že se máme skutečně na co těšit:
-
Vzdělávací systém
-
Informace o školách
-
Volba školy a přijímací řízení
-
Maturitní zkouška
-
Služby poraden (pedagogicko-psychologické poradny atd.)
-
Vzdělávací akce, kurzy, semináře
-
Volný čas (soutěže, sport a tělovýchova, zájmové aktivity)
-
Adresáře škol a institucí a informace o školách
-
Zákony, vyhlášky, předpisy
-
Školní osnovy, rámcové vzdělávací programy
-
Literatura (knihovny, učebnice, ostatní literatura týkající se vzdělávání)
-
Statistické informace ze školství, výzkum, analýzy, studie
-
Mezinárodní aktivity ve školství (mezinárodní spolupráce, projekty a výzkumy, studium v zahraničí)
-
Internet do škol, informační gramotnost
Školský vzdělávací a informační portál je tedy nadále malou černou dírou SIPVZ, která nasává stále další a další finance (připomeňme si doby Petra Korduleho či falešného experta Gary Rostocka ) a ze které již pátým rokem nic nevyšlo.
Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat