Při výuce dějepisu jsme narazili na problém: jaký je rozdíl mezi velezradou a vlastizradou. Ráda bych tímto využila služeb vaší právní poradny a poprosila o krátké a výstižné vysvětlení rozdílu.
Odpověď:
Je pravda, že se v praxi (i v médiích) tyto pojmy často zaměňují. Nicméně z právního hlediska se rozhodně nejedná o synonyma. Vlastizrada je pojmem trestněprávním, velezrada ústavněprávním.
Velezrada
Stručně řečeno – velezrady se může dopustit pouze hlava státu. Prezident republiky může být stíhán pro velezradu Ústavním soudem, a to na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
Velezradou se dle zákona o ústavním soudu rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Velezrada je zakotvena v čl. 65 naší Ústavy.
Ústavní žaloba proti prezidentu republiky musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady, spolu s uvedením důkazů, o které se ústavní žaloba opírá. Ústavní žalobu o velezradě projednává Ústavní soud přednostně před ostatními návrhy.
Vlastizrada
Tato „zrada“ je už méně exkluzivní, může se jí dopustit totiž každý, kdo má trestněprávní způsobilost. Tedy nejen prezident republiky.
Dle § 91 trestního zákona se vlastizrady dopustí občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky, teroru, záškodnictví nebo sabotáže, a za to bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem.
V praxi se setkáváme s tím, že v povědomí lidí je výjimečný trest spojován pouze s tzv. doživotím, což ovšem není úplná pravda. Pod pojmem výjimečný trest se rozumí totiž ex lege jednak trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let, jednak zmíněný trest odnětí svobody na doživotí.
Petr Kolman
0 komentářů:
Okomentovat