I ten nejlepší učitel si vzpomene na situace, kdy ze své katedrové role nedobrovolně vypadl a jeho úlohu alespoň na chvíli převzal žák, kterého vyučoval. Mýlit se může každý – i učitel. Důležité však je vzniklou situaci dobře zvládnout a využít ke svému prospěchu.
Při současném vývoji a možnostech přístupu dětí k informacím se objevují situace, kdy žák skutečně ví k tématu, které učitel předkládá, více než jeho učitel. Typické je to v oblasti informačních technologií, kde je vývoj oboru tak překotný, že jej v celém rozsahu často nestačí sledovat ani odborníci. Jak takovou situaci učitel zvládne? Má se ohradit proti nesouhlasnému projevu žáka, nebo ho naopak využít? Nesníží se tím autorita učitele v očích žáků ve třídě?
Nikdo není dokonalý
Prošel jsem touto situací, když jsem doslova ze dne na den musel převzít za kolegu, který ze školství náhle odešel, výuku informatiky. Navíc jsem nastoupil jako nováček. Nešlo o jednoduchou situaci. Výuka informatiky vyplnila polovinu mého úvazku. Úvazku učitele matematiky a fyziky. Zkušenosti s počítači jsem měl jen povrchní. Od kolegů či vedení školy jsem pomoc očekávat nemohl, byli na tom podobně jako já. Nezbývalo mi nic jiného, než se spolehnout na žáky.
S obavami jsem zahájil školní rok, zbořil zavedené schéma dosavadní výuky, jež spočívalo v hraní her, a během několika úvodních hodin jsem mezi žáky našel oporu. Objevil jsem mezi nimi opravdové nadšence, výborné praktiky, kteří pochopili, že chci s nimi dělat v hodinách něco víc, a nabídli mi pomoc. Nejdříve v orientaci v technických možnostech nového pracoviště, postupně v podpoře a spolupráci při změně obsahu výuky. Důvěra, kterou jsem těmto žákům věnoval, se mi brzy vracela v jejich upřímné snaze pomáhat a většinou dobře poradit. Během roku jsem se tak dostal do nové pozice a získal zkušenosti, které jsem zpočátku neměl. Zprvu riskantní sázka na pomoc žáků mi vyšla a dnes, po několika letech, vzpomínáme na spolupráci s oboustranně dobrým pocitem.
Učitel by měl umět v určitých okamžicích využít schopností svých žáků. Přiznat jim možnost předvést se nejen spolužákům, ale i samotnému učiteli a ukázat tak rozsah svých znalostí. Takovou příležitost, kterou samozřejmě nemůže učitel využívat permanentně, žáci obvykle ocení. A když tak činí učitel vědomě a s rozmyslem, žáci pak nevidí tuto možnost jako slabost či neschopnost učitele, ale vstřícné gesto, kterým učitel uznává jejich schopnosti. Zážitkem je situace pro žáky, kteří se mohou tímto způsobem uplatnit. Snaží se ukázat učiteli i spolužákům své dovednosti a znalosti, umí se s mimořádnou snahou a pílí na své vystoupení před třídou připravit.
Žáci sobě
V hodinách matematiky jsem s úspěchem použil vzájemnou pomoc žáků při procvičování učiva mezi sebou. Schopnější vedou procvičování učiva svého pomaleji chápajícího spolužáka. Tím je moje role učitele podpořena aktivními žáky ve třídě. Ověřil jsem si tímto postupem známou pravdu, že nejvíce se člověk naučí tím, když učí jiné. A tak se metoda stává užitečnou i pro schopnější žáky.
Vrcholnou příležitostí k výměně rolí je, když některý z žáků připraví část výkladu nového učiva za učitele. Samozřejmě že jde o předem dohodnutou aktivitu, na kterou se žák může předem připravit. Má-li potřebu, tak mu s přípravou takového vystoupení pomohu. Při jeho vlastní produkci se ale změním v žáka. Sednu si na jeho místo do lavice a nechám se „učit“. Do jeho vystoupení zásadně nezasahuji. Po skončení žákovského výkladu se vyjádří spolužáci a zeptají se na to, co nepochopili. Pak stručně zhodnotím jeho výkon, a je-li to třeba, výklad doplním. Na spolužácích pak ověřím, jak je předepsaný úsek látky jejich kamarád naučil. Nezapomenu svého zástupce za úspěšné vedení části hodiny pochválit, případně i ohodnotit.
Výuka žáků (i učitele) žákem je výjimečná příležitost a má hned dvojí efekt. Žáci jsou se svým spolužákem-učitelem obvykle solidární. Proto jsou ukáznění a mimořádně pozorní, snaživí. Taková výuka je proto efektivní. Na druhou stranu si žákovský učitel výměnou rolí uvědomí, jak je náročné připravit byť jen malý úsek vyučovací hodiny. Že je obtížné poznatky vysvětlit tak, aby jim spolužáci nejen naslouchali, ale také jim dobře porozuměli.
Autorita učitele neutrpí
Otázkou je, zda takové postupy nesnižují autoritu učitele. Naopak, posilují! Přibližují učitele žákům tím, že dovolují ukázat lidskou tvář. Chyba učitele napravená žákem je příležitostí k omluvě. Tu udělá každý a příležitost opravit ji třeba samotným žákem – to je situace, která se při vyučování občas stane i velmi dobrému učiteli a on ji umí zvládnout. Může ji využít k tomu, aby ukázal žákům, že není žádný neomylný robot, ale obyčejný chybující člověk. Jsou dokonce momenty, kdy dělám chybu v hodině záměrně. Třeba abych znovu soustředil pozornost žáků a změnil ospalou atmosféru ve třídě.
Výměna rolí mezi učitelem a žákem není žádná virtuální realita. Je to v demokratické škole běžná situace a ve vztahu mezi učitelem a žákem je to zajímavý moment, ve kterém se tříbí vztahy. Konečně, každý z žáků se postaví do života a stane se za několik let odborníkem v oboru, který jeho bývalý učitel nezná. Při setkání se svým bývalým učitelem si ale určitě vzpomene na situaci, kdy si roli, ve které později v životě vystupuje, mohl alespoň na chvíli vyzkoušet a jako dítě prožít. A to je přece také školní příprava na život. To je výchovný moment, který by neměl učitel promarnit.
Oldřich Suchoradský
0 komentářů:
Okomentovat