Dotaz: Co všecho musí zajistit ředitel školy v době stávky učitelů, aby se nedostal do rozporu se zákonem? Přísluší stávkujícím učitelům za dobu stávky mzda? Co je třeba, aby udělal zřizovatel školy?
Stávkou se rozumí forma kolektivního protestu spočívající v organizovaném částečném nebo úplném přerušení práce s úmyslem znovu začít pracovat po prosazení hospodářských a sociálních požadavků.
Právo na stávku je zakotveno v článku 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), která je součástí ústavního pořádku České republiky. Právo na stávku zaručují i mezinárodní smlouvy, které jsou součástí českého právního řádu.
Podle citovaného článku Listiny je právo na stávku zaručeno za podmínek stanovených zákonem. Zákonné podmínky pro uplatnění práva na stávku jsou uvedeny v zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání (§ 16 až 26 zákona). Právní úprava stávky provedená tímto zákonem je ovšem přímo použitelná jen pro stávky, které jsou vyhlášeny ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. To však neznamená, že právo na stávku lze uplatňovat pouze v mezích zák. č. 2/1991 Sb. Právo na stávku za jiné hospodářské a sociální zájmy zaručuje Listina v čl. 27 odst. 4 a neexistence zákona, který by stanovil podmínky výkonu tohoto práva, toto ústavní právo nezpochybňuje. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud v rozsudku čj. 21 Cdo 2104/2001, kde v odůvodnění mimo jiné uvedl, že cit. „Upravuje-li zákon pravidla stávky jen v případech stávky v souvislosti s kolektivním vyjednáváním, plyne z toho závěr, že jiného (zákonného) omezení práva na stávku v českém právním řádu není. Platí tedy, že právo na stávku je zaručeno (článek 27 odst. 4 Listiny), aniž by (s výjimkou stávek v souvislosti s kolektivním vyjednáváním) bylo v souladu s ústavními principy omezeno.“
Účast zaměstnance na stávce je omluvenou nepřítomností v práci a zároveň překážkou v práci. Na stávkujícím zaměstnanci nelze (při respektování práva na stávku) požadovat dodržování všech povinností, jak vyplývají z pracovní smlouvy a z ustanovení § 35 odst. 1 zák. práce. Nedodržování těchto povinností není porušení pracovní kázně a zaměstnance nelze z těchto důvodu postihovat (viz i citovaný rozsudek NS). Po dobu účasti ve stávce nenáleží zaměstnanci plat, protože podle § 3 odst. 1 z. č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o platu), zaměstnanci náleží plat za vykonanou práci.
Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení odvádí zaměstnavatel za zaměstnance i za měsíc, kdy se koná stávka způsobem stanoveným v příslušných právních předpisech. Pro zaměstnance, i když nebudou mít část příjmu za dobu stávky, z toho nevznikají žádné povinnosti.
Pro stávku za jiné hospodářské a sociální zájmy, jak bylo uvedeno výše, nejsou stanovena žádná pravidla. Aby se předešlo případným škodám a nedošlo nad nezbytnou míru k omezování práv jiných osob, doporučujeme při organizování stávky dodržovat určitá pravidla. Analogicky lze využít i postup uvedený pro stávku v zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Za vhodný a platnému právnímu řádu odpovídající lze považovat tento postup při organizování stávky:
- svolat členskou schůzi s možnou účastí všech zaměstnanců (ne jen členů svazu) a projednat zapojení školy (školského zařízení) do stávky;
- ustanovit stávkový výbor (tuto funkci může plnit výbor ZOOS) nebo kontaktní osobu;
- oznámit písemně předem zaměstnavateli tyto údaje:
a) kdy bude stávka zahájena a dobu jejího předpokládaného trvání
b) důvody a cíle stávky
c) jména zástupců stávkového výboru nebo kontaktní osoby, kteří jsou oprávněni zastupovat účastníky stávky;
- předat zaměstnavateli jmenný seznam zaměstnanců, kteří byli účastníky stávky;
- oznámit zaměstnavateli ukončení stávky.
V případě, že se stávky zúčastní všichni zaměstnanci a škola (školské zařízení) bude vyřazeno z provozu, měla by tato skutečnost být oznámena ředitelem školy rodičům, a to v dostatečném časovém předstihu. V situaci, že se stávky nezúčastní všichni zaměstnanci, je možné nechat školu (školské zařízení) v provozu, případně provoz omezit tak, že nebude zajištěn plný rozsah činnosti, ale např. jen dozor nad žáky, kteří přijdou do školy.
Další možností je vyřadit školu z provozu s tím, že zaměstnanci, kteří se stávky nezúčastní, budou mít překážku v práci na straně zaměstnavatele, nebo jim zaměstnavatel bude moci přidělovat práci podle pracovní smlouvy při přerušení provozu školy (školského zařízení).
Řešení je v kompetenci statutárního orgánu školy (školského zařízení) a bude vyplývat z konkrétních podmínek.
Právní poradenství bude ČMOS PŠ pro účastníky stávky poskytovat i v případě, že tito účastníci nejsou členy odborového svazu.
Předsednictvo ČMOS PŠ bude jednat ve dnech 21.-22. 8. 2003 a upřesní časový průběh stávky.
Vít Berka
0 komentářů:
Okomentovat