Antonín Mezera: Jaroslav Műllner o nové maturitě: Termíny jsou napjaté

pátek 22. února 2002 ·

Od konce roku 1999, kdy vzniklo Centrum pro reformu maturit, má CERMAT v pořadí již třetího manažera. Jaké jsou plány tohoto výzkumného centra a perspektivy nové maturitní zkoušky? Na čem závisí, zda bude v roce 2004 opravdu spuštěna? S těmito otázkami jsme se obrátili na náměstka ministra školství Jaroslava Műllnera, který stojí v čele Koordinační rady, jejímž posláním je komplexní příprava nové maturitní zkoušky.

Od konce roku 1999, kdy vzniklo Centrum pro reformu maturit, má CERMAT v pořadí již třetího manažera. Jaké jsou plány tohoto výzkumného centra a perspektivy nové maturitní zkoušky? na čem závisí, zda bude nová maturita v roce 2004 opravdu spuštěna? S těmito otázkami jsme se obrátili na náměstka ministra školství Jaroslava Műllnera, který stojí v čele Koordinační rady, jejímž posláním je komplexní příprava nové maturitní zkoušky.


Od doby, kdy se naposled sešla Koordinační rada, došlo k neočekávané změně na postu manažera CERMATu, který byl odvolán těsně před vánočními svátky. Kolem odvolání Pavla Zeleného se vyrojilo mnoho dohadů. Proč byl vlastně odvolán?

Musím říci, že odvolání Pavla Zeleného bylo plně v kompetenci ředitele ÚIV, docenta Saka, protože ing. Zelený byl pouze pověřen řízením CERMATu a k jeho jmenování v tom krátkém čase, který uplynul od jeho rezignace na funkci ředitele ÚIV, nedošlo. Na konkrétní důvody odvolání by bylo vhodné se zeptat ředitele ÚIV. Šlo zřejmě o nedostatky a problémy s řízením tohoto centra. Osobně k tomu více říci nemohu.


Manažer Centra pro reformu maturit – to je specifická funkce, pod kterou si každý představuje něco jiného. Jaké jsou vlastně kompetence, úkoly a povinnosti manažera v této instituci?

V zásadě odpovídá za chod CERMATu. To znamená, že je to typický manažer. Jeho prvotním úkolem je zajistit, aby projektový tým fungoval a produkoval materiály a výstupy, které má produkovat podle uložených úkolů. To je jeho klíčová úloha. Zajišťovat financování a provoz tohoto pracoviště.


Současná manažerka CERMATu má za sebou velmi bohatou pedagogickou činnost, ale této oblasti výzkumu se příliš nevěnovala. Jakou má vlastně Koordinační rada, která CERMAT řídí, představu nejen o dalším vývoji tohoto pracoviště, ale i o řízení této instituce?

Jak jsem byl informován ředitelem ÚIV, paní doktorka Kremličková byla pověřena řízením CERMATu, a to do doby, než bude definitivně jmenován nový manažer tohoto centra. Je to tedy v jistém smyslu přechodná fáze, a kdo bude jmenován do této funkce, prozatím není rozhodnuto. Koordinační rada se v tuto chvíli zabývá daleko více aktuálními problémy než dlouhodobými perspektivami. Důvod je celkem jednoduchý. V Parlamentu je ve druhém čtení školský zákon a výsledek projednávání do značné míry a zásadně určí i další vývoj nové maturitní zkoušky. Podle výsledků projednávání se potom samozřejmě bude uvažovat o dalších dlouhodobějších horizontech. Abych uvedl příklad. Součástí zákona je zřízení Státního maturitního centra, a pokud by tento model byl akceptován, znamená to, že CERMAT prakticky zanikne a vznikne samostatná instituce. Dnes je CERMAT vytvořen na základě smlouvy mezi třemi řediteli výzkumných ústavů, což není model po pravdě řečeno právě ideální a dlouhodobě by ani nemohl fungovat.


Vstoupíte-li do dnešního Centra pro reformu maturit, hned u vrátnice můžete spatřit ve zlatě vyvedenou tabulku, na které je ovšem napsáno Státní maturitní centrum. Jaký je vlastně oficiální název této instituce?

Centrum pro reformu maturitní zkoušky – CERMAT.


Ale Státní maturitní centrum by mělo být založeno až v září. Není to trochu matoucí, označovat současnou instituci jejím budoucím názvem?

Centrum pro reformu maturit jsem pochopitelně navštívil, ale této cedulky jsem si nevšiml. Nevím, jestli tam byla v době mé návštěvy, nebo zda je to záležitost poslední doby. Pochopitelně Státní maturitní centrum de facto, ani de iure neexistuje.


Na tomto pracovišti je poměrně zajímavým momentem skutečnost, že nejen s manažerem, ale ani s žádným pracovníkem není uzavřena takzvaná konkurenční doložka. To znamená, že po svém odchodu z tohoto supertajného pracoviště může kterýkoli pracovník vykonávat podobnou činnost nejen pro třetí stranu, ale i soukromě. Považujete za běžnou praxi ve státem řízené instituci, jestliže v kterékoli soukromé škole jsou tyto konkurenční doložky s učiteli uzavírány, i když nepřicházejí do styku s důvěrnými informacemi?

Přiznám se: Překvapuje mne, že jsou v soukromých školách uzavírány s učiteli takové konkurenční doložky, a dost rád bych věděl, co je jejich předmětem. Ale to jen na okraj. Celý systém, který by byl zárukou, že informace shromažďované tímto centrem budou uchovávány v tajnosti, je dnes teprve v začátcích. Tento model byl vlastně nastartován teprve v loňském roce, kdy začal CERMAT více méně samostatně fungovat. V případě, že Státní maturitní centrum na základě školského zákona vznikne, bude pochopitelně nutné tyto otázky dořešit. V této době se vlastně státní maturita teprve připravuje a to, co zainteresovaní lidé vědí o tvorbě testů, tedy jakési know-how, mohou pochopitelně použít i v jiné činnosti.


Cesta k nové maturitě je stále lemována mnoha teoreticko-metodologickými otazníky. Oponenti budoucí společné části maturitní zkoušky se obávají, že posílí faktografičnost vzdělávání, a díky tomu se pak zhroutí nově se vyvíjející rámcové vzdělávací programy. Jak to vidíte vy?

Domnívám se, že tyto obavy jsou přehnané. Od prvních verzí předmětových katalogů a maturitních testů uplynulo přece jenom už něco vody, a další verze těchto materiálů jsou daleko otevřenější. Testy obsahují lépe formulované otázky a projevuje se v nich evidentní snaha, aby byly užity kromě uzavřených otázek i otázky otevřené. Kvalita testových nástrojů se tedy nesporně zvyšuje. Na druhou stranu nelze vytvořit systém, kterým by se zjišťovala úroveň vzdělávání bez toho, aniž by testové nástroje vyžadovaly určité nutné vědomosti a dovednosti. Ostatně samo dilema – uzavřené a otevřené testové otázky – je samo o sobě zavádějící, protože lze zformulovat otázku uzavřenou, která bude z hlediska nutné kreativity řešení podstatně náročnější než otázka otevřená, kde bude řešení tak říkajíc nasnadě.


Přestože by reforma maturitní zkoušky měla být zahájena za dva roky, moc se o ní dnes nehovoří. Z nedávného rozhovoru s ředitelem ÚIV jsem nabyl dojmu, že bude znovu otevřena diskuse o maturitách, protože doposud není dořešena řada teoreticko-metodologických otázek.

Záleží na tom, jaké otevření diskuse máme na mysli. Pokud by se týkalo určitých změn v konceptu maturit, taková diskuse bude nejen otevřena, ale osobně jsem přesvědčen, že bude probíhat v budoucích letech a desetiletích. Protože všechno se prostě vyvíjí, bude se vyvíjet i koncept maturitních zkoušek. V Holandsku se například maturita vyvíjí už dvacet let. Jsou ovšem určité parametry, u nichž se domnívám, že otevírat diskusi nad nimi by nebylo rozumné, a myslím si, že k tomu ani není důvod. Stále vycházíme z toho, že maturitní zkouška by měla být státem garantovanou zkouškou, jež stanoví určitou minimální laťku, kterou bude nucen překročit každý, kdo chce získat maturitní certifikát. To je smyslem společné části maturitní zkoušky.


Nedávno ovšem zazněl názor bývalého manažera CERMATu Pavla Zeleného, že zavedení nové maturity v roce 2004 je jen iluzí z kategorie zázraků. Že se to prostě nedá stihnout.

Na jednu stranu je pravda, že termíny jsou napjaté a že nad touto otázkou se budeme muset zamyslet. Nicméně stále ještě je možné maturitní zkoušku v roce 2004 spustit, záleží to pochopitelně na řadě faktorů. Například zejména na tom, zda bude přijat školský zákon a jaké v něm budou provedeny změny. To je stále otevřená záležitost.


Reforma maturitní zkoušky podle Pavla Zeleného prý naštěstí není přímo závislá na osudu vládního návrhu školského zákona. Pokud jej ve druhém čtení pošlou poslanci opět k ledu, existuje prý ještě několik dalších cest, jak reformu legislativně upravit. Můžete některé takové cesty naznačit?

Taková cesta samozřejmě existuje. Například novelou stávajícího školského zákona, kde by byla novelizována pasáž věnovaná maturitní zkoušce. Stejnou proměnou by potom prošla i vyhláška o maturitní zkoušce.


Ministerstvo školství říká, že CERMAT je nyní ve fázi přípravy systému. Mezi klíčové projekty nesporně patří zejména vypracování modelu administrace testů, organizačního a logistického zabezpečení společné části maturitní zkoušky. Tento projekt měl být dokončen v prosinci minulého roku. Kdy bude zveřejněn?

Budeme realizovat následující postup. V poslední době se několikrát sešla Koordinační rada a projednávala různé otázky, které vyplynuly z poněkud opožděné veřejné diskuse, ale i řadu námětů zaslaných některými iniciativami. Všechny tyto materiály hodláme zpracovat a shrnout, což už se stalo v pracovní verzi, a posléze základní oblasti, které jsou předmětem debat, předložit k diskusi Radě pro maturitní zkoušku, kterou bychom chtěli svolat v co nejkratší době. Zde bychom chtěli vést debatu o některých sporných otázkách.


V tomto roce připravilo Centrum pro reformu maturit tři poměrně rozsáhlé pilotní projekty v celkové výši 800 tisíc korun. Jedním z nich je „Maturita po internetu“. Na které problémové oblasti jsou zaměřeny zbývající dva projekty?

Dalším pilotním projektem na „Krok za krokem k nové maturitě“, kde by se měla ověřovat logistika. V tomto roce bude pokračovat pilotní projekt věnovaný žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Zahrnuje některé studie a ověřování některých technik realizace testových úloh a společné části maturitní zkoušky u žáků s určitým typem postižení.


Od listopadu 2001 do září 2002 by měla probíhat diskuse s představiteli vysokých a vyšších odborných škol o otázkách akceptace výsledků maturitních zkoušek jako kritéria pro přijímání ke studiu. Kolik takových setkání už proběhlo a s jakým výsledkem?

Přiznám se, že nejsem schopen okamžitě uvést statistiku o počtu setkání, ale obecně se dá říci, že vysoké školy nahlížejí na společnou část maturitní zkoušky pozitivně a že většina fakult nějakým způsobem zahrne výsledky společné části maturitní zkoušky do svých požadavků na přijetí uchazečů o vysokoškolské studium. Buď bude požadovat určitou úroveň, nebo nějakým způsobem přihlédne k výsledkům, kterých žáci při maturitní zkoušce dosáhli. V této souvislosti bych rád zdůraznil, že ve veřejnosti se pojem maturitní zkoušky zúžil na to, že společná část maturitní zkoušky by měla nahradit přijímací zkoušky na vysokou školu. Tak to pochopitelně není a ani to tak původně nebylo myšleno. Prostě, přání se stalo otcem myšlenky. Smyslem společné části maturitní zkoušky není nahradit přijímací řízení na vysoké školy, ale nastavit určitou minimální úroveň maturantů na „výstupu“ jejich vzdělávání.


Od ledna tohoto roku se měla rozběhnout činnost soustavy vzdělávacích kursů a mělo být zahájeno systematické vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti maturitních předmětů. Kdo toto vzdělávání bude zajišťovat a na koho se mají učitelé středních škol v této věci obracet?

Nyní ještě na nikoho, protože došlo k prodlevě v souvislosti s nepřijatým školským zákonem. V této fázi prostě systematické vzdělávání učitelů nemůžeme spustit. Není totiž přesně známo, jakou podobu bude maturitní zkouška ve školském zákonu mít. Po schválení zákona budeme učitele pochopitelně včas informovat. Samozřejmě předpokládáme, že hlavním zdrojem informací pro učitele a ředitele škol bude pedagogické centrum, kde jeden z pracovníků bude mít tuto problematiku na starosti.


Na postupné zavádění nové maturitní zkoušky má být v tomto a příštím roce vynaloženo celkem 45 milionů. Od roku 2004 pak každým rokem dalších 42 milionů korun. Jaké další přípravné projekty jsou plánovány na období následujících dvou let?

Pokud bude existovat Státní maturitní centrum, pak bude mít samozřejmě vlastní rozpočet, který bude zahrnovat celou řadu projektů. Maturita se stejně tak stane standardní součástí systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Pokud se týká rozpočtu v tomto roce, je to rozpočtovaná částka, ale jestli bude vyčerpána, se ještě ukáže. Hodně záleží na tom, jaký objem prací nám vyplyne z konečné podoby maturitní zkoušky a jak bude vymezena ve školském zákonu.

Antonín Mezera

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.