Dotaz: Jsem učitelkou na prvním stupni ZŠ. Vyučuji výtvarnou, pracovní a tělesnou výchovu. Ráda bych se zeptala, zda mám nárok na nějaké pracovní pomůcky? Mám na mysli např. pracovní plášť, sportovní obuv, sportovní oděv. V případě, že nemám nárok na tyto pomůcky, není vyučování TV v minisukni a lodičkách porušováním bezpečnosti práce?
Předběhneme-li samotné zdůvodnění, lze odpovědět shrnout tak, že právní nárok na tento pracovní oděv (pomůcky) nemáte. Na věc je však potřeba nahlédnout podrobněji, neboť mnohé záleží na kolektivní smlouvě nebo vnitřních předpisech školy.
Podle ustanovení § 133a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, pokud nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.
Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení dráždícími látkami a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, též ochranné nápoje.
Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.
Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.
Vláda stanoví nařízením rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů.
Prováděcím předpisem k uvedenému ustanovení zákoníku práce je vyhláška č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků ve znění pozdějších předpisů. Zákonem předpokládané prováděcí vládní nařízení nebylo zatím (od účinnosti novely zákoníku práce) vydáno.
Podle citované vyhlášky poskytuje zaměstnavatel osobní ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu zpracovaného na základě zhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovištích. Způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteristiky práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem těchto ochranných prostředků (§ 2 a 3 vyhlášky).
O výklad vyhlášky č. 204/1994 Sb., požádal Českomoravský odborový svaz pracovníků školství dopisem ze dne 14. 7. 1995 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odborový svaz ve svém dotaze uvádí: „Při kontrolní činnosti naši inspektoři zjistili, že nejsou poskytovány pracovní oděvy nebo obuv zaměstnancům v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění (vyučující tělesné výchovy, výtvarné výchovy). Vedoucí pracovníci se odvolávají právě na § 1 odst. 2c) vyhl. č. 204/1994 Sb.:
(2) Ochrannými prostředky pro účely této vyhlášky nejsou: c) sportovní vybavení.“
K uvedenému dotazu oslovené ministerstvo podalo následující vyjádření:
„K Vašemu dotazu ze dne 14. 7. 1995 sdělujeme:
ad 1) Vyhláška č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků v § 1 odst. 1 definuje, co je pro účely této vyhlášky považováno za osobní ochranné pracovní prostředky. Protože sportovní vybavení nechrání před riziky, která by mohla ohrozit život, bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců, nelze sportovní vybavení považovat za osobní ochranné pracovní prostředky, ve smyslu výše uvedené vyhlášky. Dále podle našeho názoru pracovní oděv učitele výtvarné výchovy není vystaven při práci mimořádnému znečištění a nelze na něj vztahovat § 133 odst. 2 zákoníku práce (pozn. autora: v současné době po novelizaci zákoníku práce je touto normou § 133a) zákoníku). Pokud však zaměstnavatel usoudí na základě zhodnocení podmínek na pracovišti, že k tomuto nadměrnému znečištění nebo opotřebení dochází, potom může i pro učitele výtvarné a tělesné výchovy poskytovat pracovní oděv podle vyhlášky č. 204/1994 Sb.".
Uvedené stanovisko MPSV lze akceptovat jako správnou interpretaci uvedeného ustanovení zákoníku práce. Osobní ochranné pracovní prostředky se poskytují zaměstnancům podle seznamu těchto prostředků. Ten je zaměstnavatel povinen zpracovat postupem výše uvedeným (tj. na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce). Významná oprávnění stanoví zákoník práce přitom příslušným odborovým orgánům.
Pro úplnost lze uvést i ustanovení § 131 zákoníku práce, které uvádí:
„Zaměstnavatel poskytuje za podmínek a ve výši stanovené zvláštním zákonem zaměstnancům náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které jim vzniknou při plnění pracovních povinností. Za podmínek a ve výši dohodnuté v kolektivní smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, pokud jich používají s jeho souhlasem; to se nevztahuje na používání motorového vozidla, používaného se souhlasem zaměstnavatele pro výkon práce. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.“
Podle uvedeného ustanovení zákona není tedy vyloučeno, aby zaměstnavatel sjednal v kolektivní smlouvě či stanovil ve vnitřním předpisu, že bude určitým kategoriím zaměstnanců, kde je to odůvodněno, poskytovat náhradu za opotřebení oděvu používaného při výuce tělesné výchovy atd., jako za používání předmětu potřebného pro výkon práce.
Vít Berka
0 komentářů:
Okomentovat