Milan Hausner: Počítač ve třídě nebo počítačová třída?

I když stále ještě není jasné, jakým způsobem budou „státní“ počítače do škol umísťovány, stále častěji v diskusích s kolegy slyším: „Budu mít svůj počítač ve třídě? Nebo budou zase jen počítačové třídy?“ Pokládám to za zásadní otázku, která do jisté míry předurčuje metody využívání ICT ve škole.

I když stále ještě není jasné, jakým způsobem budou „státní“ počítače do škol umísťovány, stále častěji v diskusích s kolegy slyším: „Budu mít svůj počítač ve třídě? Nebo budou zase jen počítačové třídy?“ Pokládám to za zásadní otázku, která do značné míry předurčuje metody využívání ICT ve škole. A vy?

Na semináři Didaktika pod lupou, který proběhl ve Žďáru nad Sázavou těsně před začátkem školního roku, se ukázalo, že školy, které měly mezi posluchači své zástupce, nepociťují jako hlavní bolest horší připojení k internetu, zato metody praktického využití počítače přímo ve výuce jsou pro ně mnohem větším problémem. Prakticky všichni přítomní se shodli na tom, že využití počítače v „ostatních“ předmětech než jen v informatice či administrativě je opravdovou popelkou. Bez výjimky jsme se však také shodli, že počítač by se měl co nejdříve stát samozřejmou součástí vybavení tříd. Budování dalších počítačových tříd není pro mnohé (pravda, ty vybavenější) školy tím, po čem v prvé řadě touží. Konec konců, přesně takové cíle si stanoví i celoevropské sítě a programy EU.

Umístění počítače rovnou do třídy sebou logicky nese mnohá úskalí. Takováto práce vyžaduje pečlivě zváženou strategii a jasnou představu cíle, kterého chce učitel v hodině dosáhnout. Navíc musí mít i dostatečné znalosti ovládání počítače a musí mít k ICT kladný vztah. (Příliš optimismu mi v tomto nedodává skutečnost, že jen na naší škole má počítač doma 85  % žáků, ale jen 27  % učitelů. I podle průzkumu v naší městské části má k internetu přístup podstatně větší procento žáků než učitelů.) Pokud tyto základní, „vstupní“ podmínky nebudou splněny, počítač umístěný ve třídě bude jen zapadat prachem.

Přesto je počítač ve třídě nespornou budoucností. Podle mého názoru lze jeho přínos stručně formulovat v těchto bodech:

1. Počítač ve třídě je výborným prostředkem učitelovy i žákovy prezentace, zvlášť pokud je třída vybavena funkční prezentační technikou – postačí i převaděč signálu a televize. Výuka je pak mnohem názornější a prezentace žákovských prací mnohem přitažlivější.

2. Počítač ve třídě je důležitým referenčním zdrojem žáků i učitele, který je stále při ruce. Studenti mohou kdykoliv hledat na internetu či CD-ROMech a o svých zjištěních pak informovat spolužáky. Jsou tak soustavně vedeni k aktivnímu přístupu k vyhledávání informací.

3. Počítač je významným prostředkem změny celkové atmosféry ve třídě. Učitel má v ruce nástroj, jak může výuku velmi efektivně modifikovat, např. smysluplně „zabavit“ část třídy prací s informačními zdroji. Ideální je propojení počítačové práce s pracovními listy stejného tématu. Počítač by ale neměl být umístěn v koutě, jak je často zvykem. Právě naopak: měl by být na místě, kam všichni žáci vidí, aby bylo zřejmé, že jde o pracovní nástroj, a všichni žáci měli průběžnou kontrolu, co se na obrazovce děje.

4. Počítač je dobrým prostředkem procvičování a opakování, i když by neměl být pravidelně využíván k hodnoceným a klasifikovaným aktivitám.

5. Počítač může sloužit i jako „psací“ stanice pro žáky.

6. Počítač ve třídě zlepšuje přípravu učitele na hodinu. Je prostředkem, který donutí učitele mnohem hlouběji se na výuku připravovat. Výuka s počítačem vyžaduje pečlivou přípravu učiva v průběhu celého roku tak, aby touto aktivitou prošli všichni žáci ve třídě (skupinová práce, barevné skupiny, řetězové hledání apod.).

Souhlasíte se mnou? Jaké vy máte zkušenosti – ať dobré, či negativní – s počítači ve třídě?

Milan Hausner