Josef Vlášek: Čítanka pro 8. ročník ZŠ

Po Čítankách pro 6. a 7. ročník základní školy přináší nakladatelství Scientia další kontinuální součást ucelené řady svých zdařilých antologií. I tentokrát ji charakterizuje mimořádně šťastný výběr ukázek a jejich přehledné členění
.
Úvodní část nazvanou „Chvála snu i skutečnosti“ otvírá Máchův Máj, který takto předznamenává období romantismu. Na základě výňatků z děl dalších světových romantiků (Byron, Shelley atd.), jsou pak induktivní metodou vyvozovány základní znaky romantismu v literatuře, především typ „romantického hrdiny“. Následující ukázky tohoto oddílu pak míří přes realismus (vedle ikon typu Němcové a Nerudy nezapomínají autoři ani na regionální autory, např. Klostermanna či bratry Mrštíky) až k počátkům moderních literárních směrů konce 19. století a k meziválečné avantgardě. Tento oddíl čítanky lze pokládat za dominantní, a to jednak rozsahem (tvoří polovinu knihy), jednak tím, že na něm lze alespoň v hrubých obrysech sledovat základní linii vývoje české literatury.
Následující oddíl „Chvála odlišnosti i porozumění“ spojuje v kompaktní celek především základní myšlenka tolerance k odlišnosti a jinakosti. Největší prostor je pochopitelně věnován toleranci mezietnické, především ve vztahu k Romům a Židům, citlivě je prezenováno téma holocaustu i romské genocidy. Za zvážení by možná stálo zařazení ukázky z Deníku Anny Frankové, který se stal v této oblasti fenoménem.
Sympatické je, že autoři se jako o menšině, která si zaslouží pozornost, zmiňují v poněkud přeneseném smyslu také o cizincích, dětech a zvířatech.
Poslední oddíl „Chvála her“ přibližuje žákům na příkladech lidových i autorských rozpočitadel, jazykolamů a slovních hříček jazykovou komiku a poetiku nonsensu a podněcuje jejich fantazii a tvořivost. Lehký, vtipný jazyk ukázek jistě splní motivační úlohu ve vztahu žáků k vlastní četbě, k níž autoři ostatně přímo explicitně vybízejí.
Propojení ukázek v rámci oddílů je naprosto přirozené a funkční, bez křečovitých oslích můstků či naopak nepatřičného sofistikování. Zařazené výňatky z osobní korespondence autorů pěkně ilustrují jejich vnitřní život i vlastní tvůrčí proces.
Známá bolest školních čítanek, totiž otázky vztahující se k textu, resp. k tématu, v tomto případě dobrou antologii ještě zhodnocují. Místo prvoplánových dotazů na jméno hlavní postavy apelují autoři na samostatné uvažování a tvůrčí potenciál žáků. Děti jsou vedeny k porovnávání básní různých autorů téhož období či dokonce různých překladů téže básně, samy vstupují do živé interakce s autorem skrze jeho text, uplatňují vlastní životní a čtenářkou zkušenost. Při setkání s literárními či jazykovými termíny jsou odkazovány na konkrétní odbornou literaturu.
I přes drobné chybičky (uvedená Bieblova báseň ze sbírky „Zloděj z Bagdadu“ se nejmenuje „U okna“, nýbrž „Prales“, v rejstříku autorů chybí Vítězslav Nezval) lze učebnici považovat za velmi zdařilou. Nezbývá než věřit, že také připravovaná čítanka pro 9. ročník udrží tutéž kvalitu.
Lukešová, B., Slavíková, J., Šrut, P.: Čítanka pro 8. ročník ZŠ, Scientia, Praha 2001.


Článek vyšel v časopise Moderní vyučování.

Josef Vlášek