Tak jako každá instituce musí i škola komunikovat se svým okolím, vytvářet zpětnou vazbu a prezentovat se na veřejnosti. Pokud budou rodiče informováni o rozhodování samosprávy i vedení školy, budou také cítit větší spoluodpovědnost za její existenci. Jednou z cest k lepší komunikaci může být anketa, kterou zrealizovali na ZŠ Pavlovská v Brně.
Demografické údaje naznačují, že počet dětí navštěvujících mateřské i základní školy klesá, a tento trend bude pokračovat. Proto se zastupitelstva v současné době často potýkají s problémem, kterou ze stávajících škol zrušit či jak sloučit dvě školy v jeden subjekt. Každé takové rozhodnutí ovšem zákonitě vyvolá nesouhlasné reakce postižených rodičů. Jenže v tu chvíli již může být pozdě.
Otevřou se školy veřejnosti?
Tento problém jistě nemusí být nyní pociťován všemi jako aktuální, nicméně upozorňuje na velice citlivou a důležitou oblast rozhodování o veřejných věcech. Dosavadní praxe projednávání komunálních záležitostí probíhala mimo hlubší zájem veřejnosti, a nezřídka se tak otevřel prostor klientelismu a protekcionismu. Přirozeně se to dotýkalo i školských záležitostí, které donedávna - z hlediska místní samosprávy - sestávalo pouze ze schvalování rozpočtu jednotlivých škol. S reformou veřejné správy však došlo ke změně kompetencí a obecní a městská zastupitelstva přebírají za otázky školství daleko větší zodpovědnost. Zastupitelé i úředníci si uvědomují, že je nutné při rozhodování o školských záležitostech postupovat co nejcitlivěji, aby se předešlo případným konfliktům a bouřlivým reakcím. Že musí dát rodičům možnost vyjádřit se k problematice, která se jich dotýká, aby následná rozhodnutí byla co nejobjektivnější a nejpřijatelnější.
Školy se ovšem musejí chovat jako otevřené instituce, které hledají partnery a oporu, snaží se získat větší autoritu a vytvořit veřejné povědomí o opodstatněnosti své činnosti a existence. Pokud budou rodiče informováni o rozhodování samosprávy i vedení školy, budou cítit i větší spoluodpovědnost.
Případová studie z Brna
Většina českých škol však neumí s rodiči komunikovat, nedokážou s nimi navázat efektivní a oboustranně výhodnou spolupráci. Mnohdy přitom stačí, aby o sobě obě strany podávaly dostatečné množství informací. Iniciativa by měla vycházet od škol samotných, což pochopili na ZŠ Pavlovská v Brně-Kohoutovicích. Uspořádali mezi rodiči žáků anketu zjišťující, jaké informace (a z jakých zdrojů) o škole mají a také jak hodnotí obsah a kvalitu vzdělávacího procesu. S konkrétní podobou ankety a jejími výsledky se můžete seznámit zde. Cílem této akce bylo mj. vyvolat poptávku po samosprávě, podobně jako na trhu. Proč si něco koupím/poptávám? Protože vím, k čemu je mi to dobré. Obecné povědomí slabin zvyšuje veřejnou kontrolu a následně nutí školy více se otevřít. Velice pozitivní informací, která z ankety vyplynula, je právě poměrně velký zájem rodičů podílet se na "školní" samosprávě.
Na jednom místě Bílé knihy se mluví o přeměně škol na kulturní, společenská a komunitní centra svých lokalit. Mají se naplnit širší vzdělávací a volnočasovou nabídkou nejen pro žáky školou povinné, ale také pro dospělé a seniory, aby byl efektivně využit prostorový, personální a technologický potenciál, který by jinak na školách zůstal nevyužit. Skvělá myšlenka, která se ovšem bude jen těžko naplňovat na škole, která bude svému okolí uzavřena.
Z hodnocení dlouhodobé práce komunitního centra, které pracuje při ZŠ Pavlovská, se zdá, že také aktivizace komunity, tedy poptávka po produktech komunitního centra, není možné stavět jen na jejich množství a kvalitě. I zde musí být vytvořena zpětná vazba. Další ankety proto budou zaměřeny na doplnění informací o škole jako vzdělávací instituci, zhodnocení dosavadní práce školy jako komunitního centra (zda občané o aktivitách vědí, jak jsou s nimi spokojeni, které aktivity postrádají, ap.).
Z výzkumů brněnského Mezinárodního institutu marketingu, komunikace a podnikání (IIMCE), který anketu zpracovával, vyplývá, že občané sami pociťují nedostatek informací o práci samosprávy, důvodech její existence a také neví, jak by mohli samosprávné procesy ovlivnit. Ankety a metody ZŠ Pavlovská jsou jenom jednou z možností, jak školy otevřít a nabídnout veřejnosti podíl na formování jejich role v obci a vytváření vzdělávacího programu. Konstruktivní spolupráce školy a veřejnosti má ovšem také ekonomický rozměr, protože může odhalit tzv. filantropický potenciál komunity. Jinými slovy odhalí zájem občanů o financování veřejných aktivit z jiných než státních a obecních rozpočtů. Komunitní filantropie ovšem může vzniknou pouze tam, kde existuje funkční komunitní centrum. Na závěr proto zopakujme, že možnost využívat tento potenciál má pouze škola, která o sobě poskytuje dostatek informací, neboť i ona je dnes již jenom jedním z hráčů na poli vzdělávání a klient má o její produkt zájem tehdy, pokud ví, k čemu mu bude dobrý, jak obohatí jeho život.
0 komentářů:
Okomentovat