Minulý týden byli nadšeni mnozí školáci, kteří - pokud rovnou neonemocněli - dočkali se neočekávaného volna v podobě chřipkových prázdnin. Méně již byli nadšeni jejich rodiče, které vystrašila zpráva o placení školného i na základních školách, a mnoho důvodů k radosti nemá ani akademická obec… Přehledový článek o událostech ve školství.
Dvě téměř neuvěřitelné zprávy přinesly objektivy televizního zpravodajství v minulém týdnu. Tou první byla věta ministra školství, kterou vyslovil při obhajování předlohy nového školského zákona: “veřejnost není tím, kým se politik musí řídit.” Věta je to věru pamětihodná a pro mnohé občany poučná. Druhou pak byla zpráva o zásahu pracovníků odboru péče o dítě, kteří se pokusili přemístit děti, které jejich matka zanedbávala a nakonec opustila, do péče státního diagnostického ústavu. Fond ohrožených dětí sice před časem pro děti našel pěstounskou rodinu, ale co je to všechno platné. Péče státu je z moci úřední přece jenom péčí vždy nejlepší.
Od prvního ledna prý neexistuje záruka, že kterákoli základní či střední škola nezačne vybírat za vzdělávání dětí školné. Tímto upozorněním šokoval své kolegy při pondělním zasedání vládního kabinetu místopředseda vlády Pavel Rychetský, který prohlásil, že právě proto není možné zabývat se návrhem nového školského zákona. Z tohoto důvodu ministr školství Eduard Zeman stáhl z pondělní schůze vládního kabinetu návrh školského zákona, který se vlastně octl v rozporu s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod. Bohužel se při koncipování Listiny zřejmě poněkud pozapomnělo na možnost, že kromě státních a soukromých škol mohou existovat školy zřizované veřejnoprávními, avšak nestátními subjekty, jako jsou kraje. Zavedení školného na středních školách v Brněnském kraji však ihned ve středu dementoval hejtman Stanislav Juránek: "Čtyřkoalice o něčem takovém rozhodně neuvažuje. Jako kraj se musíme ohradit proti způsobu, jakým je nyní útočeno v tomto směru na krajské samosprávy," řekl. Podle Juránka jsou informace o tom, že by kraje po převzetí škol od státu mohly začít vybírat školné, vedeny snahou vyvolat u veřejnosti dojem o jejich nesvéprávnosti. “V případě, že se legislativní orgány státu rozhodnou změnit Listinu základních práv a svobod, nebudou krajská zastupitelstva do tohoto procesu zasahovat. Pokud však budou chtít měnit zákon o krajích, případně nový školský zákon, budeme se bránit," zdůraznil hejtman.
Ministr školství Eduard Zeman však stále trvá na tom, že je nezbytně nutné, aby nový školský zákon vstoupil v platnost od 1. září, což je už jen velmi obtížně schůdné. Pokud se tento problém nevyřeší během několika málo týdnů, budou problémy s financováním škol. Stejně velký otazník visí nad zavedením nové maturitní zkoušky, financováním církevních škol, zrušením víceletých gymnázií a nového rejstříku škol, neboť nebude možné žádnou školu zařadit, nebo naopak vyřadit ze sítě škol. V pondělí vládní kabinet alespoň schválil návrh zákona o ústavní a ochranné výchově a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.
Téhož dne odsoudil budapešťský soud druhého stupně bývalého ředitele základní školy Istvána P. na sedm let vězení a pět let zákazu vykonávat učitelské povolání za to, že sexuálně zneužíval žáka ve své škole. O den později se podobným obviněním začal zabývat i Obvodní soud pro Prahu 1, když zahájil projednávání kauzy docenta z Ústavu filozofie a religionistiky Univerzity Karlovy (UK), který je podezřelý z pohlavního zneužívání nezletilých chlapců.
Školské problémy řeší i nový americký prezident George W. Bush, který v úterý předložil Kongresu návrh rozsáhlé a kontroverzní reformy, jejímž cílem je zlepšení úrovně veřejného školství. Podle Bushe je toho možné nejlépe dosáhnout tím, že školy budou skládat účty z výsledků své práce. Reforma proto předpokládá zavedení rozsáhlých testů vědomostí žáků v jednotlivých veřejných školách a ve všech ročnících. Po jejich vyhodnocení bude zaostávajícím školám poskytnuta pomoc ze státních prostředků, a to maximálně po dobu tří let. Pokud se do té doby ani se státní pomocí nezlepší, bude rodičům pomocí systému peněžních kupónů usnadněn přestup jejich dětí z veřejných do soukromých škol.
Za velkého nadšení mnohých školáků začali hygienici v několika okresech kvůli chřipce zavírat základní školy. Ke konci týdne již epidemie dorazila i do Prahy. Tamní děti však hlavní pražský hygienik asi příliš nepotěšil, neboť patří k těm, kteří o smyslu zavírání škol a vyhlašování chřipkových prázdnin nahlas pochybují. Tato opatření mohou podle něj epidemii naopak prodloužit.
Kromě chřipkových prázdnin podporují téměř tři čtvrtiny českých středoškoláků i vstup republiky do EU. Výsledky průzkumu, které byly poskytnuty ve čtvrtek novinářům, představil vedoucí vzdělávacího programu Socrates Josef Vochozka. Nejčastěji se studenti středních škol přiklánějí k názoru, že členským státem unie se republika stane v roce 2005. Proti členství republiky v unii bylo necelých osm procent studentů. Nejsympatičtější zemí z členských států EU je pro středoškoláky stejně jako loni Francie, následují Velká Británie, Itálie, Německo, Španělsko a Řecko.
Velké problémy však asi čekají naše vysoké školy. Podle české konference rektorů, kteří se v pátek sešli na 53. zasedání, je výše dotací, které stát vysokým školám poskytuje, hluboko pod náklady potřebnými pro jejich činnost. Podle nově zvoleného předsedy konference Ivana Wilhelma není tento postup vlády v souladu s jejím programovým prohlášením, v němž je první prioritou vzdělávání a především vysokoškolský sektor.
Divit se ale nemůžeme ničemu, vždyť podle čínského kalendáře jsme minulou středu vstoupili do lunárního Nového roku ve znamení Hada. V astrologických knihách se dočteme, že v historii tohle období nebylo nikdy klidné a mírné. Letošní kalamity ve školství budou zkrátka jen následkem toho, že jsme to za vlády Rudého draka prostě přehnali. Atmosféra tohoto roku není nic pro váhavce, který čeká, až jak všechno dopadne.
Tak takový tedy byl čtvrtý týden v českém (a světovém) školství.
Jan Marintz
.png)
0 komentářů:
Okomentovat