V minulém díle jsme si popsali, jak začít vytvářet multimediální projekty - prezentace ve výuce. Ukázali jsme si, jak postupným učením a seznamováním dospět až k samostatné práci jednotlivých žáků nad vlastní prezentací. Dnes se zaměříme na vytváření projektů ve skupinách.
V okamžiku, kdy studenti zvládnou základní metody a postupy při vytváření jednoduchých multimediálních prezentací, přichází na řadu tvorba projektů ve skupinách. Nechci se mnoho rozepisovat o výhodách a úskalích skupinové výuky, ale snad jen krátce.
Práce ve skupinách přináší do výuky mnoho nových prvků a může poskytnout zajímavé výsledky výchovně vzdělávacího procesu. Činnost ve skupině je mnohdy mnohem intenzivnější, než při samostatné práci jednotlivce. Žáci nejen vypracovávají zadaný úkol, ale při řešení úkolů vzájemně diskutují, utvrzují si nebo korigují své názory, nápady, znalosti i dovednosti. Při společné aktivitě dochází samozřejmě k tomu, že studenti s většími znalostmi či dovednostmi učí své spolužáky, kteří jejich „výklad“ vnímají mnohem více než výklad učitelův. Ale i žáci, kteří předávají své zkušenosti, se učí. Tím, že jsou nuceni objasnit řešení problémů spolužákům, si látku dále ujasňují. Nadarmo se neříká, že poznatky umíme dokonale až v okamžiku, kdy jsme je schopni správně objasnit a vysvětlit ostatním!
Práce ve skupinách přináší však také mnoho problémů. Nejenže je to metoda v českých školách velmi málo využívaná, ale rovněž „narušuje obvyklý pořádek“ panující při vyučování. Žáci již nemohou pouze sedět v lavicích a v tichosti poslouchat učitele. Je potřeba diskutovat, vybírat nejlepší řešení… takže šum až „hluk“ ve třídě je skoro jako o přestávce. Pořád mějme na mysli, že důležitá je aktivita dětí. Je-li při skupinové práci nad multimediálním projektem ve třídě neustále klid, pak je to špatně! Minimálně ve fázích, kdy se studenti musí domlouvat na dalším řešení svého úkolu, musí být přítomná diskuse o problému a ta v tichosti vést nejde!
Činnost učitele
Přestože studenti ve skupinách pracují samostatně, je tato forma výuky pro učitele hodně náročná. Jeho úkolem je zajistit následující úkoly:
- Motivace studentů, zadání práce
- Udělení rad a návodů pro rozdělení práce ve skupině a její organizaci
- Průběžná kontrola práce týmu a případné další rady
- Hodnocení práce týmu, případně jednotlivců
Pokud podobný projekt děláte se svými svěřenci poprvé, je vhodné navrhnout jim, jak si rozdělit práci ve skupině, jak ji řídit a spolupracovat. Učitelova činnost samozřejmě nekončí přidělením úkolů, měl by jednotlivé skupiny neustále sledovat a hlavně v počátcích udělovat rady, především v oblasti řízení a organizace. Toto sledování je výhodné také pro konečné hodnocení, aby bylo jasné, jak se jednotliví studenti projevovali a zapojili do práce kolektivu.
Pro mnoho učitelů přichází na konci přetěžký úkol ohodnocení práce a udělení známek. Je jasné, že ve skupině se jednotlivec může schovat za výsledek celku, přestože jeho přínos byl minimální. Proto je vhodné práci skupiny sledovat v průběhu celého zpracovávání úkolu. Při hodnocení je potřeba brát v potaz činnost konkrétních žáků. Skupina by sama měla být schopna své jednotlivé členy ohodnotit z hlediska přínosu ke konečnému výsledku.
Čím starší žáci, tím může být zadání samozřejmě obtížnější nejen z hlediska provedení, ale i řízení a organizace skupiny. U žáků základních škol se vyhýbejte zadáním, které vyžadují mnohatýdenní až několika měsíční práci nad úkolem. Menší děti potřebuji viditelné cíle, jejichž splnění nesmí být v dalekém horizontu. U žáků základních škol bych doporučoval formulovat zadání tak, aby jeho splnění bylo možné během dvou až tří týdnů, což obvykle může představovat 3 až 6 vyučovacích hodin. Další týden věnujte hodnocení a rozboru odevzdaných prezentací. U studentů středních škol může být věnováno práci více času, ale ani zde ji zbytečně neprodlužujte.
Činnost skupiny studentů
Činnost ve skupinách není jednoduchá forma výuky a proto je nezbytné žáky (alespoň v počátcích) obeznámit se systémem práce. Každý řešitelský tým by měl projít následujícími fázemi:
- 1. Analýza tématu, rozdělení úkolů ve skupině
- 2. Příprava jednotlivých multimediálních prvků projektu
- 3. Společná úprava a sjednocení prvků prezentace
- 4. Tvorba prezentace
- 5. Ladění a testování prezentace
- 6. Hodnocení vlastní práce
Formy prezentací
Forma multimediální prezentace může být vytvořena pro dva základní druhy využití:
- pro předvádění
- pro prohlížení
Prezentaci je možno využít i k prohlížení. Mám na mysli produkt, který si uživatel sám interaktivně prochází. Sám si volí tempo, případně informace a jejich formát, který chce vidět. Takový výtvor se bude formou částečně blížit multimediálním encyklopediím a programům. Uživatel jej bude prohlížet na počítači. Nemusíme tedy řešit problémy s nedokonalou projekci a špatnou viditelností menších detailů. Při tvorbě nejsme tolik omezeni velikostí jednotlivých dat v projektu. Delší odezva při načítání některých náročnějších multimediálních prvků sice nebude uživatele nijak těšit, ale nezpůsobí problémy, které by přicházely na řadu v případě prezentace určené k předvádění. Rovněž průběh prezentace nemusí být důsledně sekvenční, ale bude záležet na uživateli a jeho zájmu o konkrétní informace a postup jejich výběru. PowerPoint nám v tomto případě poslouží jako jednoduché prostředí pro tvorbu multimediálního projektu, který bude částečně napodobovat multimediální encyklopedie, o kterých jsem se zmiňoval v první části našeho miniseriálů. Rozdíl bude v tom, že žák nebude pasivním odběratelem, ale aktivním tvůrcem.
Vyhněte se však vytváření prezentací, ve kterých se to hemží obrázky, zvuky a animacemi, které si studenti stáhnou z internetu nebo si někde jen okopírují. Pomineme-li ne nepodstatné problémy spojené s autorským právem, je pro výuku mnohem přínosnější, vyzkouší-li si žáci i vytváření multimediálních částí prezentace. Upřednostňujte vlastní tvorbu, textem počínaje a krátkým video klipem konče. Vlastní tvorba žáků asi nepřinese tak efektní a dokonalé výsledky, ale to myslím není cílem. Podstatné je, že děti si vyzkouší různé aktivní přístupy k tématu.
Pro práci ve skupinách doporučuji tvořit prezentace ve formě pro prohlížení. Projekt pak bude moci obsahovat rozsáhlejší informace, větší a pro předvedení náročnější multimediální prvky (větší obrázky, delší zvukové a video ukázky).
Příklad projektu:
Název projektu: Naše škola
Cíl projektu: Představit naší školu, její historii a současnost, studijní obory, vybavení školy a podobně.
Výchovně vzdělávací cíl: Prohloubit znalosti žáků v ovládání MS PowerPointu a v oblasti multimediálních formátů. Naučit žáky práci ve skupině. Projekt je určen studentům středních škol.
Forma: Prezentace určená k prohlížení na počítači.
Časový rozsah: 6 hodin samostatné práce + 2 hodina pro praktického předvedení (celkem 4 týdny)
Základní úkoly:
- 1. Vyfotit několik obrázků školy - nemáte-li digitální fotoaparát (což je pravděpodobné), dostane každá skupina možnost vytvořit si 5 snímků na běžném fotoaparátu. Kinofilm pak učitel nebo pověřený žák nechá do příštího týdne vyvolat. V následující hodině se fotografie naskenují.
- 2. Napsat informace o historii a současnosti školy (jako inspirace může například sloužit propagační materiály o škole).
- 3. Zjistit si zajímavosti o škole (například postřehy bývalých studentů, význačné osobnosti, které na škole studovali a podobně). Tento úkol doporučuji nechat studentům provádět mimo vyučování.
- 4. Natočit videokamerou krátký klip. Přenést ho pomocí příslušné přídavné hardwarové karty do počítače a digitalizovat alespoň do formátu AVI.
- 5. Vytvořit v počítači (případně klasickou formou a pak naskenovat) obrázky, které budou dotvářet designe prezentace.
- 6. Nahrát krátký rozhovor s několika studenty či některými z učitelů a přenést jej do počítače.
Další náměty:
Naše město, naše třída, Česká republika, oblíbený sportovní klub, krátká výuková prezentace určitého učiva (například v informatice části počítače, vlastnosti operačního systému…)
Prezentace na Internetu
Prezentaci pro Internet můžete tvořit dvěma základními způsoby. V prvé řadě pomocí nástrojů k vytváření www stránek. Tuto oblast, kde je potřeba alespoň částečně zvládnout informace o pojmech jako jsou HTML tagy, JavaScript, Java aplety a podobně, vynecháme a zaměříme se na jednoduché vytvoření stránek z prezentace zpracované v PowerPointu.
Teoreticky zde stačí jediné - hotovou prezentaci uložit jako HTML. Průvodce vás provede jednotlivými kroky exportu do nového formátu. Studenti tak nemusí mít znalosti v oblasti programování www stránek. Výsledkem bude větší množství souborů, které doporučuji zachovat uložené ve speciálním adresáři pro každou jednotlivou prezentaci. Budeme-li do jednoho adresáře ukládat soubory různých prezentací, ztratíme přehled a rovněž může dojít ke konfliktu v názvech souborů. Implicitně se generují stále stejná jména typu img001.gif.
Pro tvorbu prezentace určené k umístění na www stránky platí podobné zásady jako v případě prezentace určené k předvádění. Je potřeba dávat pozor na strukturu a velikost prezentace a jednotlivých prvků. Vyhněte se velkým obrázkům, rozsáhlým video sekvencím a podobně. Pamatujte, že největším omezením na webu je propustnost sítí! Nejlépe se držme pravidla, že každá stránka – snímek prezentace by měla obsahovat jen jeden obrázek, případně malé obrázky jako odkazy na ty v původní velikosti. U fotografií volte formát s komprimací (nejobvykleji JPG), pro obrázky, které budou představovat ovládací prvky, volte GIF. Prezentace na Internetu může však na rozdíl od prezentace předváděné při výkladu obsahovat na jednotlivých stránkách větší množství textu, neboť je určená k prohlížení.
Než začnete prezentaci pro Internet vytvářet, inspirujte se například na následujících stránkách.
Prezentace škol:
http://www.zsvelehrad.uhedu.cz/
http://www.spup-opa.idp.cz/index.html
http://www.issturnov.cz/index.htm
http://sosstezery.web.worldonline.cz/
http://web.redbox.cz/zuskralupy/index.htm
Prezentace měst a obcí:
http://www.decin.cz/
http://info.plzen-city.cz/
http://www.ostrava-city.cz/
http://www.brno-city.cz/
http://www.mestotynec.cz/historie/default.htm
Rostislav Fojtík
.png)
0 komentářů:
Okomentovat