Pokračování seriálu o evropských maturitách: britský certifikační systém sekundárního vzdělávání je pro obyvatele kontinentální Evropy často nemalým oříškem. Systém zkoušek je poměrně členitý a obsahuje maturitní zkoušky na vyšší úrovni GCE, stejně jako doplňkové zkoušky nebo všeobecné národní odborné zkoušky (GNVQ) určené pro žáky středních odborných škol. Britský certifikační systém sekundárního vzdělávání je pro obyvatele kontinentální Evropy často nemalým oříškem. Systém zkoušek je poměrně členitý a obsahuje maturitní zkoušky na vyšší úrovni GCE (General Certificate of Education Advanced), stejně jako doplňkové zkoušky (Advanced Suplementary Qualifications) nebo všeobecné národní odborné zkoušky (GNVQ) určené pro žáky středních odborných škol.
Hloubavý čtenář, který se pídí po tom, odkud že se inspirovalo české školství při stanovování obtížnosti budoucí externí maturity na úrovni A, se zaujetím zjistí, že to byla právě Velká Británie. Tomuto typu maturitní zkoušky se říká GCE A level a je určena žákům s dvouletým středoškolským typem studia, které je pokračováním nižší středoškolské přípravy ukončované zkouškami v 16 letech (GCSE). GCE A level jsou maturitní zkoušky, které žák skládá v 18 letech, a to téměř ze stejných předmětů, ze kterých konal zkoušky na nižším stupni středoškolského studia.
Úroveň obtížnosti těchto maturitních zkoušek je ovšem podstatně vyšší, neboť jsou považovány za hlavní směr cesty k vyššímu vzdělání a profesnímu růstu. Maturant na tomto typu střední školy si na počátku studia v 16 letech zvolí, z kolika předmětů chce maturovat na vyšší úrovni (A), a to na základě volby svého budoucího povolání a dalšího vysokoškolského studia. Ve volbě předmětů mu nesporně pomohou i doporučení učitelů a britský poradenský systém pro volbu povolání. Většina studentů si obvykle volí 3 předměty, ze kterých plánují vykonat maturitní zkoušku na vyšší úrovni A, někteří ovšem volí dva předměty, zatímco někteří naopak předměty čtyři. Maturitní zkoušky GCE A level ovšem vyžadují mnohem intenzivnější studium na úrovni našeho gymnázia a kladou podstatně vyšší nároky na samostudium než je tomu u zkoušek pro šestnáctileté středoškoláky.
Zkoušky tohoto typu obdobně kladou mnohem větší důraz také na tradiční studijní dovednosti a schopnost presentace získaných poznatků. Někteří domácí pesimisté tvrdí, že budoucí “gramotnostní” úroveň B české externí maturity pro naše osmnáctileté bude v podstatě odpovídat tomuto typu britské zkoušky pro šestnáctileté žáky nižších středních škol.
Poněkud méně náročným typem závěrečných zkoušek na středních školách jsou doplňkové zkoušky (AS Qualifications). Hlavním cílem těchto zkoušek je ověření studijního programu u středoškoláků po 16 letech jejich věku. Do současné doby však mohli pokračovat ve studiu jen za předpokladu, že si zvolili v průběhu svého studia v 16 letech alespoň tři další školní předměty na vyšší úrovni studijní náročnosti. Britští středoškoláci jsou tímto novým opatřením motivováni k volbě studia dalších vyučovacích předmětů, ze kterých pak maturují. Vzhledem k rozsahu zkoušky, odpovídá doplňková maturitní zkouška (AS) zhruba polovině zkoušky konané na vyšší úrovni obtížnosti (A). Dvě takové maturitní zkoušky AS mají potom hodnotu jedné maturitní zkoušky typu A. Bohatou vrstevnatostí oplývají i všeobecné národní odborné zkoušky na středních odborných školách (GNVQ), které mají dokonce 3 úrovně náročnosti: základní, středně pokročilou a pokročilou úroveň.
Cílem odborného studia zakončovaného zkouškami GNVQ je zejména rozvoj vědomostí a dovedností, které bude absolvent střední odborné školy potřebovat k budoucímu profesnímu zařazení. Aby to nebylo tak jednoduché, volí někteří žáci středních odborných škol různé kombinace zkoušek GNVQ se zkouškami jiného typu, jako například s GCE A level a zkouškami typu AS. Je to jednoduché, milý Watsone, a přitom roztomile britsky složité maturování!
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat