Tematická zpráva – rozvoj přírodovědecké gramotnosti na ZŠ a SŠ ve školním roce 2018/2019

„Průměrná úspěšnost žáků 8. ročníku v testu přírodovědné gramotnosti činila 43 %, což bylo výrazně méně než očekávaná hodnota 60 %. Zároveň zhruba 5 % testovaných žáků vyřešilo maximálně pětinu daných úloh. Obtíže jim činily zejména prakticky orientované úlohy vyžadující aplikaci přírodovědných znalostí a dovedností v reálných situacích. Tyto rezervy ve znalostech a především v dovednostech žáků korespondují jak s opakovanými předešlými zjištěními České školní inspekce, tak s poznatky získanými v mezinárodním šetření PISA,“ píšou autoři Tematické zprávy ČŠI Rozvoj přírodovědné gramotnosti na základních a středních školách, Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění. 

Jiří Škoda, Jan Tirpák: Kam směřuje přírodovědné vzdělávání v kontextu mezinárodních výzkumů v primární výuce?

„V respektovaných mezinárodních výzkumech (TIMSS, PISA) se dlouhodobě ukazuje stagnace přírodovědné gramotnosti žáků základních škol v České republice. Faktorů, které mohou tento stav zapříčinit je mnoho, avšak průvodním jevem je, že se s přibývajícími roky školní docházky vytváří globální odmítavý a navíc genderově posílený postoj k přírodním vědám jako k obtížným, striktně daným a náročným předmětům, a to i přesto, že jsou pokládány za zajímavé a perspektivní, “ píšou Jiří Škoda a Jan Tirpák v úvaze o „přírodovědné gramotnosti“ a přírodovědném vzdělávání na našich školách v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.

Fyzikáři nejsou. Z mezinárodního srovnání vyplynulo, že české děti začaly pokulhávat ve fyzice či zeměpise.

Fyzikáři či zeměpisáři jednoduše nejsou. Na dvou třetinách škol se nepodařilo všechna místa obsadit lidmi, kteří přírodní vědy vystudovali. Tyto předměty pak mají často na starosti učitelé jiných předmětů. „Lepší výsledky přitom v průměru mají žáci na školách, kde je výuka aprobovanými pedagogy, kteří se průběžně dále vzdělávají,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Školní inspekce se v minulém školním roce zaměřila na úroveň přírodovědné gramotnosti poté, co mezinárodní šetření PISA ukázalo, že se v ní za posledních deset let české děti zhoršily. Informuje MF DNES.

Není divu, že si někteří lidé myslí, že je Země placatá, říká inspektor po kontrolách na českých školách

"Alarmující je minimální rozvoj přírodovědné gramotnosti na některých středních školách, jejichž žáci po odchodu ze základních škol už ji dále nerozvíjí. Pak se nemůžeme divit, že část lidí vážně diskutuje o tom, že je Země placatá," řekl Hospodářským novinám ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Inspekce zkoumala úroveň přírodovědné gramotnosti českých školáků.

Rozvoj přírodovědné gramotnosti ve školním roce 2016/2017. Školní testy jsou zaměřeny hlavně na paměť

„Žáci SŠ v testech příliš neuspěli Průměrná úspěšnost žáků 9. ročníku ZŠ v testu byla 62 %. Žádným překvapením také nebyla prokazatelně vyšší úspěšnost žáků gymnázií. Ovšem ve skupině nejúspěšnějších žáků bylo zastoupení žáků VG méně než dvoupětinové. Z toho plyne, že v oblasti přírodovědné gramotnosti zůstává v ZŠ významně velká skupina žáků s velmi dobrými výsledky,“ uvádí ČŠI v tematické zprávě Rozvoj přírodovědné gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/2017. Jedním z důležitých témat zprávy je úroveň školních testů.

PISA 2015 – uvolněné testové úlohy z přírodovědné gramotnosti

Česká školní inspekce zveřejňuje publikaci s uvolněnými úlohami z mezinárodního šetření PISA 2015, ve kterém byla hlavní testovanou oblastí přírodovědná gramotnost. Publikace obsahuje testové úlohy pro patnáctileté žáky a popisuje metodiku tvorby interaktivních úloh. Publikace může být inspirací zejména pro učitele přírodovědných předmětů druhého stupně základní školy a střední školy.