ČŠI: Pro přibližně 60 % žáků nejsou hudební a výtvarná výchova důležitým předmětem

„Každý pátý ředitel školy považuje tematickou oblast Umění a kultura za méně důležitou ve srovnání se vzdělávacími oblastmi ostatními, naopak rozhodný nesouhlas s tvrzením o nižší důležitosti pak uvedlo necelých 40 % ředitelů škol. Postoje učitelů hudební a výtvarné výchovy a ředitelů škol jsou podobné. Pro přibližně 60 % žáků nejsou hudební a výtvarná výchova důležitým předmětem,“ píšou autoři Tematické zprávy ČŠI. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění. 

Libor Sládek: Hudebka pro všechny – iniciativa za zachování hudební výchovy

„Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) v současnosti připravuje velkou revizi základních školních dokumentů. Jejich výsledkem má být modernizace a zefektivnění výuky ve všech mateřských, základních a středních školách. Tato bezesporu potřebná a záslužná aktiva však má i své stinné stránky. Jednou z nich je nebezpečí, že v novém systému nezbude místo pro hudební a výtvarnou výchovu,“ píše Libor Sládek na serveru České sbory.

On-line seminář 13.6.: Lidová balada a její uplatnění ve výuce

Setkání má za cíl připomenout fenomén lidové balady jako poněkud opomíjený hudebně slovesný útvar. Ten však má – v rozporu s menší pozorností jemu věnovanou – potenciál vnést do výuky hloubku svého vnitřního sdělení a propojit svou formou i náplní další rozměry vzdělávací sféry. Kromě její obsahové stránky akcentující dějové prvky, ale třeba i neobvyklá témata (jako je smrt či různé záporné společenské jevy a negativní stránky lidského života), nás může oslovovat také svou neobyčejnou hudební mluvou. Jako její výukový přesah může být chápán např. rozvoj narativity, prohloubení dějinného povědomí či možnosti dramatizace apod.

Hudební výchově v Česku se inovace vyhýbají. Když chybí učitel hudby, zaskočí fyzikář

Při výuce hudby stále převládá zpěv u klavíru a přednášení teorie, nové technologie se moc nevyužívají. Hudební výchova na českých školách jede ze setrvačnosti. Hudební výchovu přitom netrápí jenom nedostatek inovací, ale také nedostatek specializovaných pedagogů. Hudbu často vyučují kantoři bez aprobace, tedy takoví, kteří sice mají pedagogické vzdělání, ale vystudovali jiný předmět. V minulém školním roce učilo hudební výchovu 71,5 procenta aprobovaných učitelů, o rok dříve byl počet ještě o pět procentních bodů nižší. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

On-line seminář: Tradiční lidové hudební nástroje ve výuce

Mgr. Petr Drkula Ph.D. patří mezi osvědčené autory metodických článků s tématem uměleckého vzdělávání. S setkání má za cíl nastínit možnosti uplatnění lidových hudebních nástrojů ve školní výuce, a to nejen jako prostředek k prohloubení povědomí o tuzemské národní tradici a tvořivosti, ale především i jako prostor pro objevování nových zvukových a hudebně vyjadřovacích možností v rámci školní práce s žáky. Pedagogové se seznámí s jednotlivými prvky tradičního lidového instrumentáře, které lze s úspěchem využít ve vzdělávací praxi. Seznámí se s obecnými rysy jejich technického založení i s jednotlivými vlastnostmi a přednostmi v souvislosti s dětskou hudebně tvůrčí i reprodukční činností; stejně tak i s konkrétními způsoby jejich didaktické aplikace.

Na učitelských blozích lze najít inspiraci a návody, jak zapojit technologie do výuky

Velmi aktivní skupinu tvoří učitelé sdružení v GEG ČR, kteří se navzájem potkávají, sepisují své zkušenosti a zveřejňují je na svých blozích. Pomáhají tak všem učitelům, kteří chtějí učinit výuku zajímavější.

Jan Prchal, Martin Grobár: Využití ICT technologií v běžné výuce hudební výchovy na základních školách

Současné ICT technologie a jejich využívání ve výuce hudební výchovy mají své zastánce i odpůrce.

Jeden názorový proud vyzdvihuje pozitiva jejich integrace do hudebně výchovného procesu a upozorňuje především na motivační přínos této integrace – současné technologie jsou žákům blízké a propojení s běžně jimi užívanými médii (počítač, notebook, smartphone, tablet) rozšiřuje spektrum možností aktivního zapojení žáků do procesu výuky a poskytuje nový druh kreativity a aktivit. Nezanedbatelný je i argument, že tento přístup vychází z reálného aktuálního stavu současného „hudebního prostoru“, pracuje ve značné míře s hudebním materiálem žákům blízkým, reflektuje lépe jejich potřeby a přání. Důležitým faktorem je i fakt, že není nutná předběžná dovednost hry na hudební nástroj a možnosti využití tohoto přístupu i mimo vyučovací proces.