„Já jsem učitel, ne epidemiolog. Chci věřit tomu, i když je to někdy těžké, že naše vláda postupuje podle nějaké logiky, a nic jiného mi nezbývá,“ říká učitel Daniel Pražák v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Daniel Pražák (facebook.com) |
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
Máte už za sebou skoro půl roku učení on-line. Co je na tom nejtěžší?
Obecně to obnažilo problémy, které v českém školství máme. Ty největší jsou dva a zazněly už na jaře: ten první jsou obrovské nerovnosti. Máme tady různý přístup ke vzdělání. Máme segregované školy a ty teď - a to už od jara - lítají ve vážných problémech. A to, že se řekne, že tady máme deset tisíc nepřipojených dětí, je hrozné. A ještě horší je, že se nám doteď nepovedlo s tím něco udělat.
A ten druhý problém?
Zadruhé nám to otevřelo nějakou Pandořinu skříňku průšvihů, o kterých ještě nevíme a ukážou se v budoucnu. Já jsem si včera psal s kamarádkou, která učí první až třetí třídu na Montessori škole. A ona mi popisovala, jak těžce tu situaci děti prožívají. A to jsou ještě děti, které mají podporu rodičů, protože to jsou zároveň rodiče, kteří platí ne úplně drahou, ale soukromou školu. Ale pak jsou tady prvňáčci, a vůbec děti na prvním stupni, které se nenaučí psát a číst. Navíc víme, že máme v Česku spoustu dětí, které žijí ve špatných rodinných podmínkách a teď jsou uzavřené jen v té rodině, kde se vyskytuje často domácí násilí. O dopadu na duševní zdraví zatím moc nemluvíme, je to nějak pod povrchem, protože zatím na to nemáme data a není to tak zřejmé, jako že nám chybí 20 tisíc tabletů. To se dá jednoduše měřit i řešit, ale to, co popisuji tady, udělá velkou paseku.
Když se vrátím k on-line výuce, vidíte na ní i nějaká pozitiva?
Děti, které do toho už tak vpluly dobře, z toho dokážou těžit v tom, že si rozplánují úkoly, třídí si učivo, strukturují. Takže tím chci říct, že možná těm mým žákům uteče něco z přírodopisu a nebudou znát všechny typy hub - což by u mě asi ani tak neznali -, ale třeba se naučí toto, což je do života velmi užitečné. Zároveň se ukázalo, že pro děti, pro které je prostředí školy stresující, třeba kvůli vztahům ve třídě, nebo introvertnější děti, tak ta situace pro ně nebyla nijak pitomá.
Celý rozhovor naleznete zde
1 komentářů:
problémy, které v českém školství máme. Ty největší jsou dva
Věc názoru. Hlavní problém českého školství je podfinancování, a s ním souvisí personální bezperspektivnost.
Nějaká nerovnost je proti tomu prkotina.
Okomentovat