Absolventi pedagogických fakult přicházejí do škol jako odborníci na vystudovaný předmět. Nejsou ale experty na práci s dětmi, domnívají se kritici vzdělávacího systému. Řešení nabízí projekt Učitel naživo, zatím jen desítkám pedagogů. Vyvinul pro ně program z poloviny věnovaný praxi. A teorii se učí v lavicích, aby si vyzkoušeli být svými žáky. Nyní se Učitel naživo snaží převést projekt na vysoké školy. Reportáž přináší online deník Aktuálně.
Metoda této organizace, která připravuje učitele do praxe, vychází mimo jiné z „výměny rolí“. Účastníci programu se v ukázkových hodinách naplno vžijí do pozice svých budoucích žáků. A tak třeba při hodině fyziky sedí v lavicích, kde zapojují elektrické obvody a řeší úlohy. Vyzkouší si, jaké to je, když se jim úkoly nedaří splnit, a sami na sobě poznají, pokud je hodina nebaví. Nejsou tedy pouze pasivními posluchači kurzu, ale aktivně se účastní výuky.
Program Učitele naživo umožní účastníkům získat takzvané pedagogické minimum. Dvouleté studium slouží především absolventům jiných než pedagogických vysokoškolských oborů. Bez něho nejsou kvalifikovanými učiteli a ve školách by mohli učit jen na ministerskou výjimku. Často ovšem dvouletý program absolvují také vystudovaní pedagogové, kteří se necítí být dobře připraveni do praxe.
Učitel naživo klade důraz na praxi – účastníci jeho programu stráví přímo v základních školách a gymnáziích 380 hodin, což je více než polovina studia. Každý z frekventantů kurzu dostane na jedné ze třicítky spolupracujících škol svého provázejícího učitele. Pak chodí na náslechy jeho hodin, společně s ním vyučuje, a když se následně v jeho třídě postaví před žáky sám, dostává od něj zpětnou vazbu.
Celý text naleznete zde
16 komentářů:
No, studovat může kdo chce , co chce..ale kdo ton platí?
Pedagogická fakulta by snad měla stačit.
A tvrdit, že učitelé žákům přistupují mocensky je už tedy přes čáru!!!
Jde také o to, kdo bude partnerem učitelů a jak bude vystupovat a jednat.
Učitele naživo jsem bral dost s podezřením. Když jsme si pročetl dostupné informace, tak musím uznat, že jde o kvalitní program. Ale tvrdit, že "Absolventi pedagogických fakult přicházejí do škol jako odborníci na vystudovaný předmět", je nesmysl. Na PedF dnes nechodí ti nejgeniálnější, ani tam v mnoha případech ti nejgeniálnější neučí. Snaží se tam narvat do studentů (či spíše do studentek ) leckdy vědu, ale mnohdy učitelé neznají základy svéh oboru. Na portálu RVP kdysi platili z fondů EU za výukové materiály. Učitelé hromadně vyráběli Černé Petry či Riskuj!, dostávali za to peníze a přestože byly materiály "recenzované", tak věcné - odborné chyby byly běžné. Např. kterýsi pan učitel tam něco psal o "Tomáši Garyku Masarykovi" a prošlo to "recenzí". Na výtku čtenáře to pak učitel uvedl správně: "Tomáš G. Masaryk".
Pak ovšem těžko říct, co reformovat ve výuce budoucích učitelů dřív: teorii nebo praxi? Lze ubrat teorii a přidat praxi? Pak třeba pan učitel bude lépe komunikovat se žáky, ale nebude si pamatovat Masaryka vůbec. Ona ta reforma by měla být asi leckde (jsou asi velké rozdíly i na dnotlivých katedrách jedné PedF!) komplexní.
A to si to nemůže každý učitel, který se chce (nebo chtěl) účastnit "Učitele naživo", zorganizovat pro sebe sám na svojí škole? Přece na náslechy mohu chodit k libovolnému kolegovi nebo ke kolegyni kdykoli se mi zachce (a HLAVNĚ když mám čas), a když požádám šéfovou mojí PK, aby na mne občas dohlédla, jak učím, tak to přece udělá (když bude mít čas).
Takže je jasné, že jde hlavně o ten volný čas. Silně pochybuji, že "Učitel naživo" má nějaký generátor volného času.
Mocensky vůči podřízeným (učitelům) zpravidla vystupují jejich nadřízení. Ne všude, ale někde ANO.
Nejlepší bude, když toho "učitele naživo" ředitel svým podřízeným učitelům mocensky nařídí.
"Učitel obstojí jen jako partner".
Super. Partneři mají stejná práva i stejné povinnosti. Tudíž když se žák nic nenaučí, nebudeme obviňovat jeho učitele. Zrovna tak když si ublíží. Žák přece taky není obviněn, když učitel něco zvoře nebo někam spadne...
A ještě jedna věc - s partnerem nemusím spolupracovat, když spolupráci odmítá nebo se mi to prostě jen nelíbí. Tudíž takový partner může kdykoli ze třídy odejít, ale zároveň já jej mohu kdykoli odmítnout učit. V tom případě "už-ne-spolupracovník" odchází ze třídy a já za něj nenesu odpovědnost. On za mne také ne. Stejná práva.
Z článku
„Hodnotili jsme, co se nám v hodině povedlo a co ne. Na to třeba na pedagogické fakultě prostor nebyl,“
Proboha, a co na té didaktice předmětu teda dělali??
U nás to bylo tak, že jsme něco odučili, pak jsme si sedli na rozbor (studenti plus metodik plus učitel třídy) a hodnotilo se a kritizovalo se. Byla na to celá vyučovací hodina. To bylo v 90. letech.
Dneska už se to fakt nedělá??
Student je partner, pokud akceptuje, že on je ten, kdo se učí. Zdá se, že si tu někdo plete mocenskou pozici s autoritou.
Těší mne, že mocenský postoj vůči učitelům je právem předmětem kritiky a že do budoucna nemá v našem školství šanci.
Nejdřív se to ale musí ostatní aktéři vzdělávacího systému naučit.
Ono, když Vás mají ostatní za onuci, taková práce přestane dříve či později bavit i ty největší srdcaře.
Pochopil jsem to správně, že? :-)
P.S.: Pokud potřebujeme podobné vzdělávací programy pro čerstvé absolventy pedagogiky, pak je situace na vysokých školách ještě horší, nežli se zdálo.
Asi vám nerozumím, pane poste.restante. Že mocenský postoj vůči učitelům (...) do budoucna nemá v našem školství šanci ? Jak byste to chtěl zařídit? Zavést odborářský stát?
Přece ředitel je učitelův neomezený pán, co řekne to platí. Jako učitel mohu doufat, že ředitel bude rozumný, případně že řediteli nejaké koniny dokážu vymluvit. Ale pokud se neshodneme, musím buď poslouchat nebo jít jinam.
Jinými slovy mocenský postoj jako vyšitý, a jinak si to neumím představit.
Já to myslel ironicky. Což má naznačit i otázka a smajlík před tím P.S.
O kus dál se pan Chvojka vášní nad tím, že si učitelka dovolila říci žákovi, že aktovka nemá být větší než postava...
V reklamě na ocenění pro skvělé učitele jsou učitelé většinově vykreslováni jako sociopati...
A pan Kaderka nám vzápětí vysvětlí, že máme bát vlastně rádi, že máme takový mizerný plat, protože jiní jsou na tom hůř...
V současném našem školství je to jednoznačně učitel, kdo je cílem mocenského tlaku okolí.
Ze strany vedení školy, zřizovatelů, ČŠI, rodičů, všemožných "prospěšných společností" a leckde i samých žáků. (viz Třebešín i jinde)
Psát o tom, jak se učitelé musí naučit vzdát "mocenského postoje" zavání spíše provokací, nebo flagrantní neznalostí.
I když to asi bylo tentokrát myšleno dobře.
I když to asi bylo tentokrát myšleno dobře.
Od paní Hronové nebo od paní Svobodové?
Jinak Elixír, o kterém je v článku také řeč, učitele na to, "čemu bude muset čelit" (cit.) nepřipraví ani náhodou. Nic proti výměně zkušeností s pokusy a už vůbec nic proti nápadům Vaška Piskače a spol., ale skutečné problémy učitele na ZŠ jsou trochu jinde, než jak udělat s dětmi pokus.
Aspoň co slyším od kolegů na Elixíru...
Mocenský postoj je jediný, který má šanci univerzálně. Jestli si někdo potřebuje (nevím proč) hrát na to, že je s dítětem kamarád, nebo dokonce partner, tak má především problém sám se sebou. Jenom si nejsem jist, proč se tato ideologie kultu dítěte tak rozmáhá mezi tzv. odborníky - no, i když tuším, když se podívám na kvalitu humanitního vzdělávání u nás a na některé jedince v diskusích. Dítě samozřejmě nemůže mít stejná práva, jako dospělý, protože nemá stejné povinnosti a zodpovědnost.
Pochopitelně druhý extrém, kdy zase dítě je prostředkem uspokojení vlastních potřeb, ambic, vzteku, frustrace apod., je také zcela chybný. My bychom u nás měli následovat staletími prověřenou tradici a nenamlouvat si naivně, že to co funguje ve Finsku, nebo v Dánsku, kde jsou lidé mnohem kooperativnější a mnohem více ochotní dodržovat společenské normy a pravidla, aniž k tomu potřebují represi, bude fungovat i u nás.
"Jestli si někdo potřebuje (nevím proč) hrát na to, že je s dítětem kamarád, nebo dokonce partner"
Ne, P. Doležele, na to si dobrý učitel / pedagog opravdu nepotřebuje hrát. On partnerem dítěte ve skutečnosti je. A taková psychologická poznámka: vskutku nedokážete napsat jediný post bez slova "frustrace"? :-) Už si s tím opravdu zajděte.
Musím se také smát spojení "stoletím prověřená tradice". Co vy o ní víte? Zabýváte se snad historií výchovy nebo dějinami pedagogiky? Další obor, o kterém jste si přečetl jeden nebo dva články? Běžte prodat pračku a choďte prát do řeky, to má také "stoletím prověřenou tradici" :-D
Okomentovat