Učitelská platforma: Maturitní zkoušku z jazyků změňte až od příštího školního roku

Vyhláška k letošním maturitám není ještě schválena, ale žáci mají právo znát podobu maturit do konce září. Současný návrh nevznikl po žádné odborné debatě a je napsán právnickým jazykem na více jak šedesáti stranách, čímž je pro školy nesrozumitelný. Současná pandemická situace je i pro běžnou výuku zásadní komplikací a je proto nesmysl měnit maturity nyní. To jsou důvody kritiky, proč pedagogové sdružení v Učitelské platformě kritizují záměr změnit maturitní zkoušku z jazyků.  

Ministerstvo školství vložilo do připomínkového řízení návrh novely vyhlášky, která mimo jiné upravuje, jak budou probíhat ústní maturitní zkoušky z českého a z cizího jazyka. Vyhláška navazuje na letošní novelu školského zákona, podle které se mimo jiné mají od jara ústní a písemné zkoušky z jazyků při maturitě přesunout do kompetence škol. Státní maturita se bude skládat pouze z didaktických testů.  

Tím, že vyhláška na konci září stále ještě není přijatá a není ani patrné, jakou podobu bude ve finále mít, se žáci i pedagogové dostávají do velmi nepříjemné situace. Ani na konci září totiž neví, jakou podobu bude mít ústní zkouška, která se má odehrát na konci tohoto školního roku. Přičemž učitelé mají povinnost žákům sdělit, jak bude maturita na jaře probíhat.  

Podle Učitelské platformy novela vyhlášky k nové podobě maturit z jazyků vznikla netransparentním způsobem. “Nelze prosazovat ve školství změny bez diskuze s odbornou pedagogickou veřejností. Vznikají tak nesmyslné návrhy, které nerespektují situaci ve školách ani termíny, ve kterých mohou být změny realizovány. Tato arogance moci podlamuje důvěru v instituce, které mají vliv na vzdělávací politiky,” upozorňuje předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.  

Zástupci Učitelské platformy proto navrhují posunout přesun kompetencí ústních maturitních zkoušek na školy minimálně o jeden rok. „Učitelé nejenže zatím neznají finální podobu vyhlášky, ale dosud k přípravě ústních zkoušek nedostali ze strany ministerstva žádnou metodickou podporu. Obáváme se, že zbytek tohoto školního roku, který navíc probíhá v mimořádné situaci koronavirové pandemie, která už sama o sobě klade obrovské nároky na práci učitelů, nebude v žádném případě dostačující pro přípravu kvalitních zkoušek. Úroveň maturit se tak může výrazně snížit,“ doplňuje Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy.   

Učitelé zároveň reagují na řadu sporných bodů, které návrh vyhlášky obsahuje. Například nerozumí požadavku, aby zkušební otázky k ústní zkoušce z cizího jazyka byly pouze monotematické. Na řadě škol se dnes nejen v cizím jazyku pracuje s širšími a vzájemně provázanými tématy, která mnohem více odpovídají podobě a potřebám současného světa. Za rizikové považují i pravděpodobný konec dosavadního standardizovaného hodnocení slohových prací.   

Do kompetence škol přesouvá novela školského zákona i zadávání a opravu slohových prací z českého jazyka a písemných prací z cizích jazyků. Systém hodnocení těchto slohových prací byl důkladně připraven společností Cermat, hodnotitelé slohů procházeli náročným školením. Centrální hodnocení mělo standardizovanou podobu, která je běžná v zahraničí (IGCSE, IB diploma). “Nyní není nikde stanoveno, jak mají učitelé postupovat při hodnocení prací, vyhláška nepředkládá žádná kritéria. Je možné, že školy od jednotného systému, který osobně považuji za velmi propracovaný a kvalitní, odstoupí a vrátí se k vlastnímu hodnocení. To bych považovala za velký krok zpět,” podotýká Lucie Bušová, předsedkyně předmětové komise českého jazyka a literatury na pražském Gymnáziu Na Zatlance. 

Zdroj: Učitelská platforma