Češtinu učíme dvě stě let stejně, je čas z toho vybřednout, říká autor nové příručky

čtvrtek 17. září 2020 ·

Učebnice jsou plné umělých vět, nesmyslných příkladů, hloupých úloh. Dosavadní výuka češtiny dělá z žáků spíše malé lingvisty, ačkoliv by bylo užitečnější, aby z nich dělala především zkušené uživatele češtiny. České děti umí ve větě určit nejrůznější druhy větných členů, zato mají potíže s porozuměním významu textu, rozpoznáním manipulace nebo s kultivovaným vyjadřováním v různých komunikačních situacích, říká didaktik Stanislav Štěpáník. "Odtrháváme jazyk od jeho užití, i když jsou to spojené nádoby," varuje v rozhovoru pro online deník Aktuálně.



Stanislav Štěpáník (repro ČT)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Že by češtinu bylo lepší, účelnější i praktičtější učit přednostně z komunikačního hlediska, tedy víme už přes třicet let. Proč se to zatím příliš neprojevilo v praxi? 

První problém jsou učebnice, které obsahují maximální program učiva, a mnozí učitelé se domnívají, že musejí vše obsáhnout, což tak samozřejmě není. Druhý problém spočívá v tom, že učebnice oddělují komunikaci od jazyka, sloh od mluvnice, a škola tento model přebírá. Jedná se o více než dvě stě let starou tradici, z níž se nám nedaří vybřednout.

Třetí problém jsou standardizované testy, které ovlivňují výuku mnohem více než vzdělávací programy. Z mezinárodních i našich výzkumů víme, že nastavení maturitních nebo přijímacích testů je hodně zásadní a vítám, že se v tomto směru situace v poslední době spíše uvolňuje. Poslední problém je pak přesvědčení učitelů, říkáme tomu subjektivní teorie učitele. Výzkum potvrzuje, že se mnozí pedagogové i po absolvování inovativně pojatých programů vzdělávání mnohdy v praxi vracejí k tomu, čeho byli svědky, když sami chodili do školy.

Konzervativní jsou i mnozí rodiče, kteří nejsou zvědaví na nějaké novoty, chtějí, aby se učilo pěkně postaru jako za nich, jinak přehlásí dítě na jinou školu. To bylo ostatně vidět při zavádění Hejného matematiky, která u některých rodičů vyvolala paniku. 

Ano, a přitom se ukazuje, že žáci odrostlí na Hejného matematice dnes bez problému uspějí i ve standardizovaných testech na střední školu. Učitel se nesmí bát věci měnit. On je ten profesionál. Musí ale mít argumenty pro inovativní výuku a musí komunikovat s rodiči, musí jim umět vysvětlit, proč dělá to, co dělá, v čem je tento způsob efektivnější. Já jsem dvacet let učil češtinu na základních a středních školách, stále jsem se snažil o inovativní přístup. Pokud jsem narazil na odpor ze strany rodičů, vždy jsem usiloval o to, abych jim vysvětlil, co a proč dělám. A byť se mnou třeba nesouhlasili, nějaké společné východisko jsme skoro vždycky našli. Rodiče zpravidla nemohou posuzovat školu jinak, než podle toho, jak se učilo za nich, takže je přirozené, že potřebují inovativní přístupy vysvětlit.


Celý rozhovor naleznete zde

38 komentářů:

Petr Portwyn řekl(a)...
17. září 2020 9:35  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Portwyn řekl(a)...
17. září 2020 9:40  

...mnozí pedagogové i po absolvování inovativně pojatých programů vzdělávání mnohdy v praxi vracejí k tomu, čeho byli svědky, když sami chodili do školy...
Taky to mů§že být tím, že "inovativní program" vyzkoušejí, a zjistí, že normálně to funguje líp.
Inovace není hodnoto sama o sobě. Měla by to být taková inovace, aby po její aplikaci systém fungoval lépe. Pokud nefunguje lépe, je inovace plýtváním silami a prostředky.

Taky někdy není špatné prosazovat ony "inovace" méně sekernicky. Nátlak budí strach nebo odpor. Učitelé, kteří se zajímají o didaktiku, asi budou patřit mezi ty lepší - takže u nich půjde spíše o odpor, bát se nemají čeho.

Petr Portwyn řekl(a)...
17. září 2020 9:41  

Jinak by mne zajímalo, proč není článek na Aktuálně ani na ČŠ označen jako KOMERČNÍ PREZENTACE. O nic jiného, než o aplikaci klasických reklamních postupů nejde: Ostatní dělají všechno špatně, ale náš výrobek všechno zachrání!
Redaktorka jde, pochopitelně inzerentovi na ruku, od toho tam taky je.

Nutno říci, že dost často platí "čím radikálnější pomlouvání konkurence, tím méně důvěryhodný prodejce".

Jinak pána neznám a do češtiny mu nekecám.

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. září 2020 9:44  

Skvělý rozhovor!

Pana doc. PhDr. Stanislava Štěpáníka, Ph.D., sleduji už několik let a jsem rád, že po několika opatrných vystoupeních sondujících reakce veřejnosti konečně řekl naplno to, co je už dávno jasné nejen v češtině, ale i v dalších předmětech.

Že totiž na základních (a středních) školách nemůžeme vyučovat tak, jako bychom vychovávali budoucí úzce specializované vědce. Musíme si počínat tak, abychom především dostatečně vybavili uživatele (mateřského a cizího jazyka, metod matematiky, geografie, ...) do běžných životních situací. Ještě zbývá doříct, že dosavadní převládající praxe škodí nejen většině uživatelů (protože jim příslušný předmět zoškliví tak, že je přestane zajímat dříve, než se něco naučí), ale i těm budoucím specializovaným vědcům.

A vlastně už ani nejsem zvědav, jak teď budou na jeho názory (a kritiku učebnic a plošných testů z dílny Cermatu) reagovat tři agresivní představitelé jedné bezvýznamné asociace. Pan Štěpáník má přes své relativní mládí vědeckou hodnost, 16 let vyučuje na základních a středních školách, odborně se zaměřuje na didaktiku češtiny a jako docent připravuje budoucí učitele. Má tedy skvělé "krytí" proti všem podpásovým útokům ad hominem, jimiž se snaží bagatelizovat kritické hlasy zmíněná "trojka", a to aniž by dodala potřebné argumenty.

Kam se na něj hrabou!

Petr Portwyn řekl(a)...
17. září 2020 9:53  

Ehm :o)
Zuzana Hronová = ZH, Stanislav Štěpaník = SŠ
ZH: Na knížce jste spolupracovali s akademiky ze Slovenska a Polska. Proč?
SŠ: Protože oni jsou v didaktice mateřského jazyka dále než my, takže jsme se u nich hodně inspirovali.
ZH: (...) Poláci skončili (...) na šestém místě mezi zeměmi OECD, těsně za Korejci, zatímco nám patřila až dvacátá příčka. Takže asi k výuce polštiny přistupují lépe než my k češtině.
SŠ: Nejsou v praxi o tolik dál než my, řeší podobné problémy, ale ten nový teoretický základ tam už mají. Nicméně v PISA testech jsou úspěšní možná hlavně díky drilu na testy, což rozhodně nepovažuju za ideální.
Tak co teda?
Jsou lepší, viz první odpověď, nebo nejsou, viz odpověď druhá?

Mimochodem - docela by mne zajímala učitelka z masa a kostí, která by vyřkla větu "Vím, že bych takto měla učit, ale nemohu překročit své limity". :o)

Klasická úlitba bohům na závěr - jasně, autor je mladý, už si to nepamatuje. A my se tak těšili, že s povinným cpaním politiky do učebnic už je ámen...

mirek vaněk řekl(a)...
17. září 2020 10:23  

Mnohý prodejce když vychvaluje své zboží znectí konkurenci.
Učebnic je taková spousta, že těch špatných je dost a i těch podstatně lepších bude dost. Pokud nebude výzkum, že nová učebnice v rukou průměrného učitele zlepší jeho výsledky, pak je to jen Hoax.

Pokud autor znectí i učitele, pak není důvod si produkt kupovat. Znamená to, že autor vůbec netuší jaké spektrum učitelů učí na školách, ani jak učí. Kvalita obsahu odpovídá kvalitě autora a ta pravděpodobně i kvalitě jeho prezentace svého díla.

rváčkazvesela řekl(a)...
17. září 2020 10:59  

Tak učitel (po aplikaci nových metod) má být statečný a nechat si nadávat od rodičů? Proč?
Celou naši vzdělávací soustavu (pokud se vůbec o soustavu ještě jedná) řídí rodiče. Takže my si tu můžeme něco špitat ale karavana kráčí dál...

Petr Portwyn řekl(a)...
17. září 2020 11:32  

Pan Vaněk
Pokud autor znectí i učitele, pak není důvod si produkt kupovat. Znamená to, že autor vůbec netuší jaké spektrum učitelů učí na školách, ani jak učí.
Já myslím, že pan Štěpaník ví, na Aktuálně je psáno, že aktivně učí - není tedy nějakým od praxe odtrženým expertem. Ovšem asi taky ví, co chce cílová skupina (žurnalisté, experti, vlivové skupiny, aktivisté na ministerstvu) slyšet.

Petr Portwyn řekl(a)...
17. září 2020 12:57  

Pardon - Štěpáník

Silvie A. řekl(a)...
17. září 2020 14:21  

Prosadit, aby školy kupovaly šmejd je pro šíbry brnkačka - stačí na školy poslat peníze "s mašličkou" (které lze utratit pouze za předem stanovený šmejd).

Mne to zatím naštěstí potkalo jenom jednou a šlo jenom o pár desítek tisíc.

Michal Komárek řekl(a)...
17. září 2020 14:24  

Silvie A.

Znamená to, že pana Štěpáníka označujete za "šíbra" a jeho učebnici za "šmejd"?

Silvie A. řekl(a)...
17. září 2020 14:54  

A podle vás, pane Komárek, pan Štěpáník má možnost ovlivnit toky peněz do škol? Jste znalec - podělte se o vaše informace!

Michal Komárek řekl(a)...
17. září 2020 15:17  

Silvie A.

Ptal jsem se, zda jen tak, bez zdůvodnění někoho obviňujete a urážíte. Vy se vykrucujete. To je vše...

Radek Sárközi řekl(a)...
17. září 2020 21:11  

Podívejme se, jak se prosazuje Hejného metodika výuky matematiky. V případě nové metodiky výuky češtiny to bude probíhat obdobně a s podobnými výsledky...

Veronika Valíková řekl(a)...
18. září 2020 9:05  

Nejdříve si didaktiku koupím a přečtu, pak teprve začnu hodnotit. S češtinou bude nutné něco udělat, to víme všichni.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. září 2020 9:30  

"Že totiž na základních (a středních) školách nemůžeme vyučovat tak, jako bychom vychovávali budoucí úzce specializované vědce. Musíme si počínat tak, abychom především dostatečně vybavili uživatele (mateřského a cizího jazyka, metod matematiky, geografie, ...) do běžných životních situací."

No jo no. Ale zkuste tohle říct elitářským profesůrkům čjl v jedné nejmenované asociaci. Vždyť by ztratili své mocenské nástroje.

BP řekl(a)...
19. září 2020 8:58  

V době, kdy naši žáci ovládají lépe angličtinu než svůj rodný jazyk, by bylo nabíledni přehodnotit povinnou maturitu z obou jazyků tak, aby se čeština stala spolu s matematikou volitelnou a povinná pro všechny maturanty zůstala jen angličtina - světový jazyk číslo jedna.

Silvie A. řekl(a)...
19. září 2020 9:37  

aby se čeština stala spolu s matematikou volitelnou

Má-li být volitelná matematika, tak čeština klidně také. To mi připadá férové. Při současné šílené kvalitě (totiž NEKVALITĚ) těch maturit je to jedno.

V době, kdy naši žáci ovládají lépe angličtinu než svůj rodný jazyk

To je naprosto nesmyslné a nepravdivé zdůvodnění! Opravdu si myslíte, že většina (nebo slevím: že nezanedbatelné množství) žáků ovládá angličtinu lépe než češtinu?????

Mně by se nejvíc líbilo, kdyby všechny tři předměty byly POVINNÉ, a obtížnost maturitních zkoušek na úrovni sedmdesátých let.
Jenže to by pak prošlo jen pár procent maturantů ...
Ale příští ročníky, za nějakých pět, deset let, už by věděly, že se musí učit. Opravdu učit!

Josef Soukal řekl(a)...
19. září 2020 9:44  

Jak se v článku uvádí, doc. Štěpáník rozpracovává myšlenky přítomné v didaktice po desetiletí; a dodejme, že myšlenky také dlouho realizované; škoda že už mu nemohu doporučit hodiny jedné brněnské kolegyně, u níž jsem jako student absolvoval praxi na ZŠ. Nemyslím si, že by učitelů přirozeně využívajících prvky komunikačního pojetí bylo tak málo, jak článek sugeruje, koneckonců ti gymnaziální mají už delší čas k dispozici třeba učebnice Jiřího Kostečky, v době svého vzniku převratné, které toto pojetí obsahují a zároveň žáky vedou k hlubšímu pochopení struktury jazyka. Také nová maturita – třeba zadání a hodnocení písemných prací – a centrální testy (jež sám Štěpáník považuje za nepoměrně kvalitnější než dřívější testy školní) přispěly k pozitivním proměnám výuky v daném směru – ovšem pouze tehdy, pokud k nim je učitel ochoten a pokud je na ně připraven. A to je bohužel kámen úrazu. Pregraduální i postgraduální didaktické vzdělávání učitelů se totiž stále nachází v ne optimální kondici.

Za problematické ale považuji prosazování komunikačního přístupu jako jediného možného (a s tím související vyjádření třeba k procvičovacím pasážím učebnic). Nejen moje zkušenost hovoří o tom, že je dobré přístupy ve výuce kombinovat. Naštěstí je doc Štěpáník sice zapálený a urputný polemik, ale také velmi seriózní a jiným názorům otevřený diskutující (mohu to osobně potvrdit, neboť jsme kolegy v NK ČJL či v redakční radě časopisu ČJL), takže rozšíření povědomí o jeho práci vítám (byť je článek poznamenán některými typickými novinářskými neduhy). Bylo by jistě žádoucí, aby co nejdříve vznikla i avizovaná ucelená sada učebnic s metodickou příručkou. Teprve praxe totiž prokáže, do jaké míry je tento koncept realizovatelný.

Petr Portwyn řekl(a)...
19. září 2020 10:30  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Portwyn řekl(a)...
19. září 2020 10:33  

Pan Soukal:

Takže jestli tomu rozumím, pan Štěpáník
1) zdůrazňuje roli přímé zkušenosti pro práci didaktika (viz jeho profil u původního článku)
2) domnívá se, že centrální testy v současné podobě jsou lepší než někdejší školní maturity z ČJL (Vaše vyjádření o něm).

To je velmi zajímavé, pro mne jako pro nečeštináře zejména ta důležitost zkušenosti, kterou experti popírají. Pak je rozhovor celkem zbytečně vehnán do podoby "všichni ostatní jsou blbci"... tedy až na reklamní pohnutky. Jestli Vás správně chápu, tak normálně se pan Štěpáník takto nechová.

Petr Portwyn řekl(a)...
19. září 2020 10:38  

Jinak si nemyslím, že by děti mluvily anglicky líp, než česky, to je zřejmá nadsázka. Už vzhledem k tomu, že na maturitu z AJ stačí úroveň B1...

Josef Soukal řekl(a)...
19. září 2020 11:18  

Pane Portwyne,

myslím, že ten rozhovor odráží především nekritické zaujetí novinářky pro inovativní či "inovativní" pedagogiku (trochu ji znám - mj. se mne předtím ptala na názor na komunikačně pojatou výuku).
Co se týče testů, upřesňuji, že jsem odkazoval na přijímačkové testy, o nichž doc. Štěpáník psal už v r. 2016, článek najdete na našem webu, stejně jako ukázky z jiných Štěpáníkových prací či jeho vyjádření: https://www.ascestinaru.cz/?s=%C5%A1t%C4%9Bp%C3%A1n%C3%ADk
Testy k přijímacímu řízení a maturitní testy jsou ovšem v principu velmi podobné.
Znovu potvrzuji, že podle mých osobních zkušeností doc. Štěpáník diskutuje velmi korektně. Nemá smyslu se zde podrobně rozepisovat; pro informaci doplňuji, že míra uplatnění komunikačně pojaté výuky se jako téma vrací a zřejmě na něj zanedlouho znovu dojde třeba v souvislosti s jednáním NK ČJL.

BP řekl(a)...
19. září 2020 12:20  

Paní Silvie,
já soudím teď podle celostátních výsledků z DT. Letos na jaře cca 3% neudělalo test z AJ, 14% z CJL a, střílím, asi 26% z MAT.

BP řekl(a)...
19. září 2020 12:38  

Pane Portwyne,
jak děti mluví anglicky, posoudit neumím, učím češtinu a němčinu. A v těchto dvou předmětech jde úroveň neustále rapidně směrem dolů.
Z mých 28 maturantů na jaře nedalo na 1. pokus 11 žáků DT z češtiny a zajímavé, že všichni, včetně PUP, udělali DT z AJ.
U ústní zkoušky naštěstí prošli všichni i z ČJL i AJ na první pokus.

A je tristní, že na SŠ neumí žáci ve většině číst. Já už se je bojím nechávat něco číst nahlas, protože se jim pletou písmena, slova, zadrhávají, těžkopádně čtou a zdržují tak celou výuku. Jejich písmo je otřesné. Ze ZŠ si přinášejí psaní některých dvojic písmen obojetně - např. i/y, s/z, t/d, m/n. Neuvěřitelné!

BP řekl(a)...
19. září 2020 13:18  

Zatímco angličtina se vyučuje světově, matematiku a češtinu učíme zkostnatěle, přinejmenším 200 let stejně, proto nemají mít oba předměty nadále místo na výsluní. Jedině až přijde z gruntu nová generace osvícených učitelů typu některých sem píšících všeználků a didaktiků-všeumělců, pak se mohou tyto dva předměty vrátit do hry. Ale se stávajími generacemi učitelů padesátníků a šedesátníků je to předem prohraný boj.

Tajný Učitel řekl(a)...
19. září 2020 14:05  

No milí jazykáři, jak jinak učit komunikaci v cizím jazyce, než komunikací (komunikativně), aneb kterak objevil Štěpánik Ameriku a emeritní předseda napsal učebnici.

BP řekl(a)...
19. září 2020 14:22  

Ano, jsem pro. Místo učení se o literatuře a rozboru děl, se budou učit žáci zpaměti úryvky děl a prezentovat je u MZ.
Když komunikace, tak užívat jazyk v jeho mluvené podobě, a jak jinak než přes krásnou češtinu umělců.

Radek Sárközi řekl(a)...
19. září 2020 14:46  

"Mimochodem Poláci skončili při posledním PISA testu ve čtenářské gramotnosti v roce 2018 na šestém místě mezi zeměmi OECD, těsně za Korejci, zatímco nám patřila až dvacátá příčka. Takže asi k výuce polštiny přistupují lépe než my k češtině.

Nejsou v praxi o tolik dál než my, řeší podobné problémy, ale ten nový teoretický základ tam už mají. Nicméně v PISA testech jsou úspěšní možná hlavně díky drilu na testy, což rozhodně nepovažuju za ideální."

Petr Portwyn řekl(a)...
19. září 2020 19:46  

Pane Soukale,
děkuji za vysvětlení.
Paní redaktorka je mi podle jména též známá. Plně Vám rozumím.

Petr Portwyn řekl(a)...
19. září 2020 19:52  

Paní BP,
nejsem jazykář, tak to prosím neberte tak, že ty testy hodnotím, pouze se zeptám: A určitě má maturita z AJ stejnou obtížnost jako ta z ČJL? Tj. stačí k maturitě z češtiny porozumět základním myšlenám textu a napsat jednoduchý text na nějaké téma z praktického života, jak vyžaduje úroveň B1 pro maturitu z angličtiny?

Více o úrovni B1 např. zde:
https://www.jazyky.com/stupne-znalosti-podle-rady-evropy/

Silvie A. řekl(a)...
19. září 2020 20:08  

Promiňte že vám do toho lezu, pane Portwyn. Domnívám se, že jste se chtěl zeptat na něco jiného. MZ z angličtiny rozhodně je nejméně tak obtížná jako MZ z češtiny (IMO je mnohem obtížnější), ale zkouší něco zcela jiného.
MZ z češtiny je spíš otravná než obtížná. Nezkouší se tam jak dobře student zná češtinu, ale jak si dokáže poradit s nesmyslnými otázkami na debilní témata.

Pokud student umí obstojně anglicky, s velkou pravděpodobností MZ projde. Pokud student umí skvěle česky, u MZ je mu to k ničemu.

Petr Portwyn řekl(a)...
19. září 2020 20:25  

Promiňte, že Vás zklamu, paní Silvie,
ale do maturity z ČJL jsem se nechtěl navážet, ani za ni bojovat.
Nemám v tomto směru dostatek znalostí, abych mohl něco vyjadřovat, a nechám to povolanějším.

Zajímalo mne, zda skutečně dnes děti umí lépe anglicky než česky. Pokud to má být dokázáno rozdílnou úspěšností u maturity, je třeba se zeptat, zda jsou stejně obtížné.

Jinak úspěšnost na "praktičnosti", "smysluplnosti" nezávisí. Dejte dětem naprosto nesmyslný, ale velmi snadný úkol (např. "řekněte 10x slovo beruška a pak 3x tleskněte"), a budou mít všechny za jedna. Váš argument se tedy netýká porovnání úspěšnosti dvou zkoušek.
Ještě bych připomněl, že některým žákům přijde "debilní" např. učit se programování. Ani toto tedy není kritérium :o)

Silvie A. řekl(a)...
19. září 2020 20:34  

Pokud to má být dokázáno rozdílnou úspěšností u maturity

Nemůže to být ani dokázáno, ani vyvráceno jakoukoli úspěšností u maturity. Netuším, co zkouší MZ z češtiny, ale ovládání češtiny jako jazyka to NENÍ.

Petr Portwyn řekl(a)...
19. září 2020 21:09  

Paní Silvie

I já se domnívám, že to (ne)úspěšností dokázáno ani vyvráceno být nemůže.
To je možné, nicméně moje otázka směřovala jinam. Vy jste odpověděla a shodli jsme se (viz první věta tohoto komentu).

Josef Soukal řekl(a)...
20. září 2020 13:38  

Pane Portwyne,

nesmysly z diskuse nebudu komentovat jinak než tím, jak jsem je pojmenoval, ale pro Vás chci doplnit, že hodnocení písemné a ústní části v cizích jazycích je z povahy věci přesněji normovatelné než v češtině, a proto problematická - ústní, učitelská - část zkoušky by na tom měla být z hlediska ocenění žákových znalostí v úhrnu lépe než v češtině (berte to jako předpoklad).

Tajný Učitel řekl(a)...
20. září 2020 16:21  

Ano. Znormujeme žáky do richtyku. Učitelská = problematická? Pište za sebe.

Petr Portwyn řekl(a)...
20. září 2020 20:47  

Pan Soukal
Rozumím.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.