Pro zájemce je připravena úplná tematická bibliografie.

Můžete si ji stáhnou ZDE.

Ročník I. 1993/1994

Ročník II. 1994/1995

Ročník III. 1995/1996

Ročník IV. 1996/1997

Ročník V. 1997/1998

Ročník VI. 1998/1999

Ročník VII. 1999/2000

Ročník VIII. 2000/2001

Ročník IX. 2001/2002

Ročník X. 2002/2003

Ročník XI. 2003/2004

Ročník XII. 2004/2005

Ročník XIII. 2005/2006

Ročník XIV. 2006/2007

Ročník XV. 2007/2008

__________________________________________________________________

Seriály kurzívou, P = příloha Ředitelské listy Ročník / číslo / strana

__________________________________________________________________

ALTERNATIVNÍ SMĚRY VE VZDĚLÁVÁNÍ

Havlínová M.: Alternativní školy, inovace ve vzdělávání a pedagogický výzkum – Potřebuje výzkum v inovujících a alternativních školách specifický přístup? (IV. část) IX/10/9–11

Hrázská J.: Zájem rodičů o alternativní formy primárního vzdělávání XI/3/9–10

Pavlíková J.: Alternativa pro málotřídní školy XV/3/6–7

Rýdl K.: Alternativní školy, inovace ve vzdělávání a pedagogický výzkum (I. část) IX/6/5–7

Rýdl K.: Alternativní školy, inovace ve vzdělávání a pedagogický výzkum (II. část) IX/7/10–11

Rýdl K.: Alternativní školy, inovace ve vzdělávání a pedagogický výzkum – Dobrá škola jako výraz inovace (III. část) IX/8/8–11

Rýdl K.: Také v Srbsku je zájem o alternativní pedagogické proudy X/9/8

Staňková J.: Alternativní školy a inovace podle Jana Průchy IX/6/5

Daltonský plán:

Burešová V., Fatrdlová H.: Využití daltonského plánu na ZŠ Chalabalova VI/9/9

Burešová V., Minaříková J.: Daltonský plán v praxi holandských škol v Utrechtu a Leidshendamu VIII/5/15

Fatrdlová H.: První absolventi Daltonu opustili brány školy IX/2/4–5

Holánek P.: Spolupráce mezi daltonskými školami XIV/8/9–10

Hrubá J.: Dalton – jedna z možných cest VI/9/8

SeVa: Výstupní projekty žáků – nový pohled na ukončení základní školy XIII/1/4

Freinetovská pedagogika:

Kargerová J., Tomková A.: Diplomové práce XIV/1/18

Podněty z pedagogiky C. Freineta:

Tomková A.: 1. Návštěva školy C. Freineta ve Vence XIII/2/10

Tomková A.: 2. Základní principy pedagogiky C. Freineta XIII/3/11

Tomková A.: 3. Experimentování XIII/4/13

Tomková A.: 4. Spolupráce XIII/5/12

Tomková A.: Individualizovaná práce XIII/6/11–12

Jenský plán:

Dvacet zásad jenské pedagogiky IV/3/13

Grecmanová H., Urbanovská E.: Křest na mezinárodním fóru IV/3/14

Grecmanová H., Urbanovská E.: Pluralismus v pedagogice – V. mezinárodní konference jenského plánu VI/4/12

Hrubá J.: Škola je víc než jen místo pro učení (1. konference »Inovace škol východní Evropy inspirovaná Jenským plánem«) IV/3/12–13

Kurz pedagogiky jenského plánu v Poděbradech IV/6/17

Píšová E.: Návod na založení jenské školy u nás, aneb co musí rodič pro vzdělání svého dítěte udělat III/9/5

Rýdl K.: V čem tkví přitažlivost jenského plánu pro budoucnost IV/3/14

Špinka V.: Cesta správným směrem III/10/5

Václavík V.: Bavorsko a Jenský plán V/2/11

Václavík V.: Jenská škola míří na východ II/4/5

Montessori:

Hillebrandová V.: MŠ Montessori v Jablonci nad Nisou VIII/7/11

Hrubá J.: Den s pedagogikou Montessori VIII/7/10

Kargerová J., Mandlíková I., Tesařová V.: Škola, která děti baví (Zpráva o montessoriovské škole v Greifswaldu) II/9/9

Kargerová J., Rýdl K.: První Montessori vzdělávací kurs v ČR byl úspěšný VIII/5/11

Posltová J.: Montessori centrum ve Vídni VIII/7/12

Půlpánová V.: MŠ Montessori v Jablonci vyšla do dalšího roku VI/4/22–23

Půlpánová V.: Myšlenky M. Montessoriové zapouštějí kořeny V/5/18–19

Půlpánová V.: Prvky Montessori v Ostravě V/9/17

Rýdl K.: Montessori organizace se síťují X/1/18

Rýdl K.: S pouhým nadšením dlouho nevydržíme III/4/19

Slabá D.: Kousek školky na radnici XII/5/11

Šebestová V., Švarcová J.: Pomoz mi udělat si to sám (M. Montessori aktuálně) III/2/10

Waldorfská pedagogika:

Brom Z.: Waldorfská pedagogika stokrát jinak X/4/18

Dobšíková E.: Waldorfská pedagogika – alternativa bez stresu? X/2/10–11

Kožušník B.: Návrh Rámcového vzdělávacího programu z pohledu učitele waldorfské školy VIII/10/5–6

Kubíčková M.: Radost jako předpoklad opravdového dětství XI/2/20

Lohynský J.: Holandsko – země tulipánů a waldorfského školství IV/10/20–21

Memorandum (z konference »Waldorfské školy v ČR po deseti a více letech«) X/8/5

Svobodová J.: Tvořivost dětí na klasické a waldorfské škole VIII/4/20–21

Šimková I.: Podaná ruka XIII/6/13

Ventrubová V.: Jsou užitečné, školy waldorfské X/2/11

Zdražil T.: Co je to waldorfská škola? X/5/12–13

Zdražil T.: Člověk ve waldorfské pedagogice a anthroposofii (1. část) III/3/16–17

Zdražil T.: Člověk ve waldorfské pedagogice a anthroposofii (2. část) III/4/18–19

Zdražil T.: Finsko, PISA a waldorfské školy XI/2/20

Zdražil T.: Waldorfské školy zabodovaly VIII/1/11

analýzy a prognózy

Botlík O., Hausenblas O., Roupec P., Simonová J., Straková J.: Jak dál,,,? XIV/4/2–3

Botlík O., Straková J., Vančura P.: Náčrt současného stavu vzdělávání XIV/3/2–3

Rýdl K.: Jaká bude škola za dvacet let? XIII/3/12

Podkladové studie k projektu »České vzdělávání a Evropa«:

Coufalík J.: Jak je na tom naše odborné vzdělávání? VI/1/3–6

Spilková V.: Mění se naše primární vzdělávání? VI/3/4–11

Vzdělávací soustava musí reagovat (analýza) VI/10/5

Walterová E.: Jak se připravujeme na Evropu VI/2/4–7

asociace pedagogů

Aliance autonomie škol I/5/12

AMATE: Rámcový plán kurzů dalšího vzdělávání učitelů angličtiny – první iniciativa sdružení AMATE IX/7/15

APZŠ ČR, AZŠ ČR, SKAV: Otevřený dopis ministryni školství JUDr. Petře Buzkové XI/5/17

Beran V.: Kam kráčíte, pedagogické asociace? VII/5/20

Hausenblas O.: Jak podávat stanoviska ke školským problémům I/6/11

Hrubá J.: Cesty k efektivní komunikaci neziskových organizací a krajů X/9/5

Hrubá J.: Jsme ve fázi sdružování? (I. setkání představitelů školských asociací) IV/3/2

Hrubá J.: Rožnov diskusní (7. konference 1998) V/10/6

Hrubá J.: Rožnov šel do hloubky i do šířky III/10/8

Nesvadbová J.: Rožnov už má zvuk II/9/7

Neumajer O.: Jednota školských informatiků X/6/15

Rýdl K.: Komentář ke komentáři pana Alexeje Bechtina V/4/5

Táborský P.: Aliance brouků Pytlíků? I/6/10

ASUD:

ASUD: Otevřený dopis poslancům, senátorům i občanům ČR o nynějším stavu a podmínkách výuky dějepisu VII/9/4–5

Mandelová H.: 10 let činnosti Asociace učitelů dějepisu XII/7/12

Mandelová H.: Jde jen o dějepis? Ne XI/5/10–12

Mandelová H.: Z dopisu nám. Roupcovi (Asociace učitelů dějepisu) VI/5/12

AŠM:

AŠM: Stanovisko Asociace školských manažerů ke konkurzům na ředitele školských úřadů VI/4/21

Hrubá J.: Kdo by naslouchal kaprům, kterým vypouštějí rybník? (Z valné hromady Asociace školských manažerů) III/8/2–3

APZŠ ČR:

APZŠ ČR: Diskutujme o Národním kurikulu (návrh) VI/8/7

APZŠ ČR: Potřebujeme samostatnou a nezávislou organizaci učitelů základního školství III/7/20

APZŠ ČR: Stanovisko k materiálům »Rámcový projekt evaluace vzdělávání« a »Návrh systému monitorování a hodnocení v uzlových bodech vzdělávací dráhy žáka« XI/8/15–16

APZŠ ČR: Výměnné zájezdy VI/7/3

APZŠ ČR: Dopis ministru Zemanovi VI/7/19

Kříž V.: Ministerstvo odpovídá na otázky APZŠ IV/6/5

Otázky pro MŠMT IV/5/14

Prohlášení Republikové rady APZŠ V/7/13

Stanovisko Republikové rady APZŠ ČR k ohlašovaným změnám v základním školství IV/3/4

Usnesení plenární schůze APZŠ ČR konané 9. 11. 1996 IV/5/14

A(Ř)ZŠ ČR:

AŘZŠ – Konec osamělosti přespolních běžců II/3/5

AŘZŠ ČR: Malé školy nemají malé problémy V/10/19–20

AZŠ ČR k závažným problémům školství VIII/10/8–9

AZŠ ČR: Prohlášení a odpověď VIII/10/22

Bárta K.: O čem jednala Valná hromada AŘZŠ? V/5/10

Hanzelka M.: K věci REFORMA XII/5/13

Hrubá J.: Asociace základního školství ČR rozšiřuje svůj záběr VII/5/21

Hrubá J.: Asociací proti depresi. (Z 5. valné hromady AŘZŠ ČR) III/10/3–5

Hrubá J.: AZŠ ČR diskutovala nejen o tom, jak řešit financování škol IX/7/4

Hrubá J.: AZŠ ČR v dialogu s novináři VI/7/3

Hrubá J.: Důstojně po všech stránkách (Z 6. valné hromady AŘZŠ ČR) IV/4/2–3

Hrubá J.: Chvála setkávání (AŘZŠ ČR): Hledání optimální cesty (rozhovor s B. Šumským), Nejde o to nachytat ředitele na švestkách (rozhovor s P. Roupcem) III/3/4–7

Hrubá J.: Interaktivní jednání asociace VIII/10/8

Hrubá J.: Nenechme se znechutit (Ze 7. valné hromady AŘZŠ ČR) IV/9/40

Hrubá J.: Přelom (9. valná hromada AŘZŠ ČR) V/9/6–7

Hrubá J.: Ředitelé mezi sebou XII/5/12

Hrubá J.: Vážná témata – a také přírodní krásy IX/10/8

Hrubá J.: Vznikla nová Asociace základního školství! VI/4/11

Stanovisko 6. valné hromady AŘZŠ IV/2/4

Stanovisko AZŠ ČR k realizaci SIPVZ IX/10/8

Tomášek F.: Klíčové problémy financování ve školství (Výstup ze semináře) IX/7/4–5

EFFE:

Rýdl K.: E. F. F. E. a kvalita vzdělávání XV/7/2–4

Rýdl K.: Jednalo České sdružení EFFE I/10/5

Rýdl K.: Míra demokracie v životě školy XII/2/9

Rýdl K.: Otevřený dopis všem občanským pedagogickým iniciativám v ČR (EFFE) III/5/5

NEMES:

Havlínová M.: Stanovisko NEMES ke Koncepci vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR VII/4/5

Havlínová M.: Stanovisko výboru NEMES k otevřenému dopisu představitelů AŘZŠ a AŘG IV/3/3

Kovařovic J., Nováčková J.: K životnímu jubileu zakladatelky NEMES dr. Miluše Havlínové I/6/5

NEMES: Byla, nebo nebyla transformace školství? IV/7/16–17

NEMES: Je naše škola připravena na 21. století? V/2/4–5

NEMES: Kolik kroků vlastně udělalo naše školství? IV/8/6–7

NEMES: NEMES k návrhu odborného růstu pedagogického pracovníka VI/7/2

Nováčková J.: NEMES potřebuje vaši spolupráci II/9/15

Rýdl K.: Jak byl naplněn projekt transformace vzdělávací politiky, školy a vzdělávání »Svoboda ve vzdělávání a česká škola« (NEMES 1991) XV/10/4–6

PAU:

Anketa PAU.: Co bych změnil(a), kdybych byl(a) ministrem školství VI/6/10

Anketa PAU: Jaký je dobrý lektor? VI/4/3

Beran V.: Regionální setkání PAU Chrudim aneb »Malá Kroměříž« III/10/19

Červenka S.: Dopis otce – zakladatele PAU XII/4/2

Červenka S.: Stanovisko PAU k akci České školní inspekce »Sonda zaměřená na výsledky vzdělávání v základních školách« I/8/3

Dvořáková M.: Otazníky s otazníkem I/9/5

Dvořákovi M. a R.: Jan Lehar XIII/4/6

Hausenblas O.: Jak dál pracovat na svém učitelství? II/7/5

Hausenblas O.: Píšeme brožuru o své škole III/2/4–5

Hausenblas O.: Přátelé angažovaného učení k diskusi o otevřeném dopisu ministrovi IV/4/3

Howard P.: Nevyčleňující škola pro nevyčleňující společnost VIII/1/7–8

Howard P.: Pozdrav z Velké Británie VIII/5/4

Hrubá J., Rýdl K.: Jaké to bylo na PAU ve Fulneku? IX/10/6–7

Hrubá J., Rýdl K.: Nová tvář PAU se vyjasňuje VIII/7/13

Hrubá J., Rýdl K.: Setkávání VIII/10/22

Hrubá J.: A co vy – pedagogické fakulty? VIII/1/9

Hrubá J.: Centra pozitivní infekce V/9/18

Hrubá J.: Cílem je cesta XII/4/2

Hrubá J.: Co rozhodne – váhající většina, nebo koncepční záměr? XI/10/5

Hrubá J.: Co se dělo v Kroměříži? I/8/2

Hrubá J.: Do vašeho diáře: Zimní škola PAU XIII/4/17

Hrubá J.: Důkaz o kvalitativní změně (9. setkání PAU) IV/5/12

Hrubá J.: Jak bylo v Karvinééé XIII/8/6

Hrubá J.: Kolumbovo vejce (Kulatý stůl PAU k návrhu DVU) VI/4/2

Hrubá J.: Metamorfóza III/4/2–3

Hrubá J.: O co jste přišli, jestliže jste nebyli na PAU v Sedlčanech X/5/9

Hrubá J.: O rodičích a školských úřadech VI/10/10–11

Hrubá J.: Otevřená pokladnice zkušeností VII/4/13

Hrubá J.: Otevřené dveře boleslavského okresu (Celostátní setkání PAU) VI/10/10

Hrubá J.: PAU na pomoc kurikulární reformě XI/5/5

Hrubá J.: PAU na univerzitě VIII/1/6

Hrubá J.: PAU = přátelství a učení XII/4/1

Hrubá J.: PAU rozšiřuje nabídku vzdělávání XI/7/20

Hrubá J.: Podzimní Mekkou PAU se stala Kopřivnice VIII/5/4

Hrubá J.: Proměna školy začíná u učitelů X/9/10

Hrubá J.: Smržovka – další v řadě hostitelských škol PAU XII/10/11–12

Hrubá J.: Spanilá jízda PAU do jižních Čech XI/10/2

Hrubá J.: Strážnice přivítala ředitele ZŠ XIII/1/7

Hrubá J.: Učitelé sobě I/4/3

Hrubá J.: Úroveň i nálada stoupá! V/10/9

Hrubá J.: Uvažování nad květnovým PAU (»Škola a estetický rozvoj dětí«) IV/1/16

Hrubá J.: Zlato poznání ve Zlatých Horách XI//1/6

Hrubá J.: Změnou mohou získat všichni (Celostátní PAU v Chrudimi) IX/5/12

Kargerová J.: Ohlédnutí s Ondřejem Hausenblasem XIII/4/7–8

Kašová J., Hausenblas O.: Stanovisko Výkonného výboru občanského sdružení Přátelé angažovaného učení (PAU) ke Koncepci vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR VII/4/14

Nádvorník J.: Ohlédnutí s Karlem Rýdlem XIII/2/6–7

PAU – Kdo jsme a co děláme III/4/4

PAU ke slovnímu hodnocení III/6/19

Polechová P.: Co je to inkluzivní vzdělávání? VIII/1/6

Rýdl K.: Dopis členům XI/5/7

Rýdl K.: Chcete se podílet na zajímavém experimentu? X/10/11

Rýdl K.: Ohlédnutí s Františkem Tomáškem XIII/3/2–3

Rýdl K.: Změna a my XIII/8/5

Suchoradský O.: Komu sloužíš, PAU? III/5/12

Suchoradský O.: Otazníky kolem PAU I/8/3

Vaverková H.: Oázy – Olomoucké regionální PAU VIII/5/5

Vaverková H.: Štafeta VII/4/13

Vaverková H.: Z deníku ředitelky VI/4/4

Vaverková H.: Z Hančina deníku III/4/6

Závěr z kulatého stolu PAU IV/5/12

SKAV:

Cvach R.: Souhlasím i nesouhlasím XIII/6/7

Hausenblas O.: SKAV komentuje návrh zákona VI/8/11

Hausenblas O.: Ustavili jsme Stálou konferenci asociací ve vzdělávání VI/7/3

Hrubá J., Kitzberger J.: Reprezentativní seskupení reformních iniciativ VIII/8/12

Hrubá J., Kitzberger J.: Stálá konference asociací (SKAV) se otvírá spolupráci VIII/1/13

Hrubá J.: SKAV k současné situaci ve vzdělávání IX/8/2

Hrubá J.: SKAV rokovala o současné situaci ve školství X/4/3

Hrubá J.: SKAV upozorňuje na nebezpečí diskreditace reformy XIII/3/5–6

Hrubá J.: Spolupráce SKAV se úspěšně rozvíjí VII/5/20

Programové teze SKAV VIII/1/13

Prohlášení SKAV IX/8/2

Prohlášení SKAV k zákonu o vzdělávání VIII/10/12

Společná strategie SKAV VIII/8/12

Stanovisko SKAV k Rámcovému vzdělávacímu programu pro ZŠ – říjen 2001 IX/4/7

Statut Stálé konference asociací ve vzdělávání VII/5/20

Kulaté stoly SKAV:

Hrubá J.: Agresivita roste – co s ní? XI/10/6

Hrubá J.: Bílá kniha po pěti letech – a co bude dál? XIII/8/2–3

Hrubá J.: Budeme montovnou, nebo mozkovnou? 7–8

Hrubá J.: Budoucnost českého vysokého školství XIII/2/3–4

Hrubá J.: Co ředitel může, když za všechno může? XIV/6/4–5

Hrubá J.: Čím pedagogické fakulty podporují kurikulární reformu? XII/4/4–5

Hrubá J.: Finanční prostředky ESF – dějství druhé (2007–2013) XIV/3/5–6

Hrubá J.: Hodnocení žáka ZŠ a SŠ ve škole XII/8/2–3

Hrubá J.: Jak si stojí české školství v mezinárodním srovnání – a co s tím? XII/5/4–5

Hrubá J.: Jaká je úroveň vzdělávání patnáctiletých u nás a ve světě XII/6/17

Hrubá J.: Jaké jsou možnosti financování z ESF ve školství? XII/9/3

Hrubá J.: Jsme schopni efektivně využít prostředků ESF na DVPP? XV/8/8–9

Hrubá J.: Klíčová postava ve vzdělávání – učitel XV/4/4–5

Hrubá J.: Kulatý stůl upozornil na velká rizika XI/8/2

Hrubá J.: Má školní klima vliv na efektivitu učení? XV/5/3–5

Hrubá J.: Máme systém péče o ohrožené děti, nebo jen změť aktivit? XV/7/5–6

Hrubá J.: Mediální podpora reformy XIII/6/6–7

Hrubá J.: Násilí v rodině a škola XIV/9/15–16

Hrubá J.: Návrh novely školského zákona XV/9/8–9

Hrubá J.: Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících XV/10/14–16

Hrubá J.: Perspektivy malých škol XI/9/5

Hrubá J.: Problémový žák, nebo žák s problémy? XIV/10/7–8

Hrubá J.: Ředitel a mezilidské vztahy ve škole – vzor pro žáky? XIV/7/8–9

Hrubá J.: Spolupráce kontra individualismus? XIII/9/7–8

Hrubá J.: Škola a individualita dítěte – jde to dohromady? XIV/4/3–4

Hrubá J.: Škola versus rodina XIV/8/5–6

Hrubá J.: Trnitá je cesta ze základní na střední školu XII/7/9–10

Hrubá J.: U kulatého stolu bublaly problémy kolem DVU XI/7/2–3

Hrubá J.: Úkoly ředitele v přípravě učitelů na zavádění RVP ZV XII/3/2–3

Hrubá J.: Umí školy napsat ŠVP a učit podle nich? XIII/4/2–3

Hrubá J.: Umíme využít výsledky výzkumů PISA? XV/6/6–7

Hrubá J.: Vlastní hodnocení školy jako zpětná vazba XII/10/3–4

Hrubá J.: Výstupní hodnocení žáků – vize a realita XIII/5/2–3

Kotásek J.: Jak byla realizována doporučení Bílé knihy? XIV/3/2–4

Kovařovic J.: Co dělat se státní maturitou? XV/3/8

Kovařovic J.: Jaké změny čeká střední školství? XIV/5/8–9

Mužík V.: Vytvořme lepší podmínky pro přípravu učitelů XII/4/3

Nováčková J.: Přednosti a rizika různých forem hodnocení žáka XII/8/5–7

Obst O.: Včera již bylo skoro pozdě XII/4/19

Prášilová M.: Oni to ředitelé škol zase nějak zvládnou XII/3/P 2

AUTOEVALUACE ŠKOLY

Bárta K.: Vnitřní evaluace XII/4/19

Botlík O., Souček D.: Škola a já – nový rozměr projektu Kalibro XII/5/P 3–4

Brož Z.: Jak hodnotí ZŠ Dr. Malíka z Chrudimi XIV/4/P 2–3

Fiala V.: Jedna z technik autoevaluace na gymnáziu XIII/1/P 6–7

Helebrantová V., Krejčí J.: Cíle evaluace na naší škole XIII/1/P 3–4

Hrubá J.: Vlastní hodnocení školy jako zpětná vazba XII/10/3–4

Kargerová J., Krejčová V.: Evaluace v MŠ není strašidlo! X/10/P2–3

Krausová L., Vrána F.: Zkušenosti s autoevaluací na ZŠ XIII/1/P 4

Melicharová V.: Jaký je reálný stav vlastního hodnocení škol? XIV/4/P 1–2

Macbeath J., Schratz M., Meuret D., Jakobsen L. a kol.: Profil sebehodnocení – co obsahuje a jak s ním zacházet XIV/2/P 2–4

Pol M.: Vlastní hodnocení (autoevaluace) školy XIII/1/P 1

Pol M., Vašťatková J., Novotný P.: Vlastní hodnocení (autoevaluace) školy – projekt Bridges across Boundaries XIII/1/P 1–8

Prášilová M.: Co sledují ředitelé ve vlastním hodnocení školy XIV/2/P 1–2

Rýdl K.: Smysl a cíle sebeevaluace školy (příklad z Nizozemí) II/9/4

Šmíd R.: Netradiční způsob autoevaluace školy XIII/1/P 5–6

Šrámek M.: Jeden z možných pomocníků školám XIV/8/P 2–3

Šrámek M.: O evaluaci a učitelích XIV/10/2–3

Vašťatková J.: Autoevaluace školy – hrozba, nebo příležitost? XII/4/9–10

Vašťatková J.: K příspěvkům ze škol XIII/1/P 3

Vašťatková J.: Metody, nástroje a techniky využívané při autoevaluaci XIV/8/P 1–2

Vašťatková J.: Některé obecné zkušenosti získané v rámci projektu XIII/1/P 7

Vašťatková J.: Oblasti autoevaluace XIV/6/P 1

Vašťatková J.: Podstata autoevaluace školy XIII/1/P 1–2

AUTONOMIE ŠKOLY

Aliance autonomie škol I/5/12

Beran V., Berka L., Komzáková V.: »Kolik autonomie snese škola?« (mezinárodní seminář v Linci) VI/7/12

Prášilová M.: Jak se vyvíjí pedagogická autonomie základní školy XV/8/P1–2

Prášilová M.: Je škola opravdu autonomní? XIII/4/3–4

Rýdl K.: Autonomie, školní management a zodpovědnost III/2/8–9

Rýdl K.: Dokážeme využít prostor pedagogické autonomie škol? VI/2/14, opak. XV/8/P 2–3

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Co je zadarmo, toho si nikdo neváží II/2/3

Co očekávají zaměstnavatelé? (výzkum) VI/10/3–4

Coufalík J.: Jak je na tom naše odborné vzdělávání? VI/1/3–6

Čerych L.: Vztah počátečního a dalšího vzdělávání XII/1/6

Hartl P.: Cena vzdělávání dospělých stoupá IV/1/18

Hartl P.: Mekka vzdělávání dospělých III/16/7

Hrubá J.: Budeme schopni konkurence ve světě? (Z celostátní konference Vzdělávání dospělých) IV/5/2

Hrubá J.: Jak neprodukovat nezaměstnané absolventy škol VI/7/6

Hrubá J.: Liberecký kraj už ví, jak přiblížit vzdělávání dospělým XI/9/2–3

Hrubá J.: Velká výzva nejen pro školství XII/1/7–8

Hrubá J.: Vzdělávání se netýká jen dětí XI/9/1

Hrubá J.: Vztah školství a trhu práce VI/10/2–3

Jirásek I.: Vzdělávání a nezisková sféra (Nadace AD Fontes) II/6/8

KK: Distanční studium managementu se značkou kvality II/7/20

Knihová L.: 20. světová konference otevřeného učení a distančního vzdělávání (ICDE) IX/1/14–15

REGENT – Můstek k životu regionu III/5/7

Varhaník J.: Může kantor učit stejně, když je lektorem dospělých? XIV/6/13–14

Vzdělávací soustava musí reagovat (analýza) VI/10/5

cizí jazyky

(DRJ): Abeceda za milión? IX/3/21

Adamová D.: Za angličtinou do divadla IX/2/19

AMATE: Rámcový plán kurzů dalšího vzdělávání učitelů angličtiny – první iniciativa sdružení AMATE IX/7/15

Bitljanová V.: Čím dříve, tím lépe? (Aneb cizí jazyk na I. stupni ZŠ – téma plné otazníků) VIII/9/4–5

Bozděchová I., Šašková–Pierce M.: Jazyk se dá naučit i bez »biflování« gramatiky I/2/9

Burdová P.: Zvyšuje nám znalost jazyků plat? VII/10/9

Co je hlavně potřeba při osvojování jazyka? VIII/9/5

Horčičková M.: Klinický rok XIV/6/16–17

Hrubá J.: Den otevřených dveří v Pardubicích VIII/9/2–3

Hrubá J.: Evropský rok jazyků 2001 VIII/9/2

Hrubá J.: Jaké jsou názory na výuku jazyků? VII/10/6

Hrubá J.: Otazníky kolem jazykové výuky VIII/9/3

Janoušková A.: Batůžková knihovnička XI/6/21

Janoušková A.: Projekt Okno aneb Co okno vypráví? XI/8/18

Jílková J.: Bavme se na hodinách angličtiny! X/9/8

Jílková J.: Britská rada pomáhá vzdělávat učitele angličtiny XI/3/12

Johanisová N.: Jak poznávat svět, chránit přírodu a učit se přitom anglicky? VIII/2/14

Knihová L.: Co přináší Národní plán výuky cizích jazyků? XIII/7/2–3

Knihová L.: Jazykáři – víte, co je CLIL? XII/4/6

Knihová L.: Také máte ve třídě jazykového fenoména? VIII/7/18–19

Koucký J.: Jak se domluvíme cizími jazyky VII/10/5

Kovařovic J.: Evropské úrovně jazykových kompetencí VII/10/10

Králová Z.: Nevíte, co je to sugestopedie? III/1/16–17

Kuhnová J.: Jak se učitelé jazyků učí (a učí) anglicky VII/3/12–13

Mohlová R., Šudáková L.: Drama in ELT – dramatická výchova ve výuce angličtiny IX/10/18

Müllerová A.: Aktivní a komunikativní student? To není nemožné! XIV/1/10–11

Parmová H., Šlédrová J.: Za angličtinou do Anglie II/5/21

Pavlíková H.: Zaostáváme ve výuce jazyků za Evropou? VII/10/8

Pekařová I.: Aktivní přístup žáků zvyšuje efektivitu studia jazyků XI/XI/1/14–15

Pekařová I.: Jak pomáháme dyslektickým žákům na hodinách anglického jazyka IX/2/15–18

Pekařová I.: Praktické rady pro učitele (nejen) dyslektických žáků na hodinách AJ XIII/2/13

Pekařová I.: Učíme na školách teorie o jazyce, nebo komunikativní dovednosti? XI/7/3

Pekařová I.: Znáte sbírku »šťastných« učebnic anglického jazyka? XII/7/13–14

Polechová P.: Kdo se baví, nezlobí I/10/14

Suchánek K.: Za jakých podmínek může učitel studovat cizí jazyk? IX/9/6

Tůmová J.: Tolerance and Respect (projekt pro výuku AJ) VIII/1/18

Uher F.: Mezinárodní sdružení učitelů mateřského jazyka I/4/7

Aktivní role studentů:

Šašková-Pierceová M.: Aktivní role studentů (1. část) II/7/13

Šašková-Pierceová M.: Aktivní role studentů (2. část) II/8/13

Šašková-Pierceová M.: Aktivní role studentů (3. část) II/9/14–15

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE

Bělecký Z.: Názor jednoho inspektora X/5/6

Co říká zpráva pro OECD o školní inspekci III/8/7

Coufalová V.: Česká školní inspekce a hodnocení kvality VIII/7/2

ČŠI: Soubor ukazatelů kvality základních a středních škol XI/XI/1/7

Hanzelka M.: Jak se připravit na inspekci XI/8/P 2–3

Hrubá J.: Co prozradila sonda »Maturant« 1997 V/3/2

Hrubá J.: Co se dovídáme z výroční zprávy ČŠI o reformě? XIV/6/2–3

Hrubá J.: Co už udělala Česká školní inspekce na své zelené louce? (rozhovor s V. Valešem) III/8/8

Hrubá J.: Jak ČŠI hodnotí kvalitu vzdělávání VII/8/14

Hrubá J.: Jak jsme loni učili a řídili (Ze zprávy ČŠI 199VII/8/99) VII/6/11

Hrubá J.: Kdo zjedná nápravu (Zpráva ČŠI o školním roce 2000/2001) IX/6/2–4

Hrubá J.: Negativní trendy narůstají – a nic se neděje! VIII/7/4

Hrubá J.: Přechodné období (Co nám prozrazuje Výroční zpráva za školní rok 2004/2005?) XIII/6/2–3

Hrubá J.: Sebeuspokojení ve školách trvá VII/9/3

Hrubá J.: Stát sklízí, co zasel. Ale co děti? XII/6/1

Hrubá J.: Světélka v tunelu? XI/6/4–6

Hrubá J.: V českém školství vládne šedý průměr VI/1/10–11

Hrubá J.: Vláda šedého průměru pokračuje VI/6/6–7

Hrubá J.: Všechno spěje k lepšímu… (S Mgr. P. Roupcem v den odeslání rezignace na funkci ÚŠI) IV/1/2–3

Hrubá J.: Výroční zpráva ČŠI jako zdroj pro analýzu školy XII/6/4–5

Hrubá J.: Významná role České školní inspekce VIII/7/3

Hrubá J.: Vzájemný vztah se mění (Seminář AŘZŠ na téma »Rukověť školního inspektora«) III/8/6–7

Kavan J.: Reakce na článek Kontrola versus inspekce X/4/17

Měřinská J.: Kontrola versus inspekce X/2/3

Odehnal M.: ČŠI a reforma vzdělávání XI/XI/1/3–5

Prášilová M.: Víte dost o inspekci, která vás čeká? XI/8/P 1

Roupec P.: Co s tím ? (Názory – rady – doporučení) V/3/19

Roupec P.: Co s tím? (Názory – rady – doporučení) V/2/21

Valeš V.: Co inspekci nepřísluší XI/8/P 1

Valeš V.: Rituální tance, floskule a činy V/3/4

Vybíral M.: Zkušenosti z jednoho projektu DVU XI/9/6–8

ČTENÍ

Andrušíková R.: Moje zkušenosti s genetickou metodou čtení IX/5/15

Čížková M.: Tento způsob výuky mi učaroval (Čtení genetickou metodou) VI/9/22

Hausenblas O.: Proč děti nečtou, proč je tomu neučíme – a co můžeme udělat? XIII/1/2

Houška T.: Číst, nebo slabikovat? XI/9/16

Nejedlá D.: Globální metoda čtení (Z praxe reformních škol ve 30. letech) I/7/10

Synek F.: Funkční negramotnost a počáteční čtení v USA I/7/11

Věříšová I.: Kudy vede cesta za čtenářem XV/5/12–13

Vítečková M.: Genetická metoda čtení IX/10/8

Wildová R.: Společnost pro podporu a rozvíjení čtenářství (CzechRa) VIII/2/17

DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ

Adamcová A.: Čeští učitelé se prý neradi učí… XIII/9/7

AMATE: Rámcový plán kurzů dalšího vzdělávání učitelů angličtiny – první iniciativa sdružení AMATE IX/7/15

Bihelerová M.: Netradiční vzdělávání pedagogického sboru XII/5/14

Bitljanová V,. Neubauerová J.: Pracovní náplň, nebo koníček pracovníků pedagogických fakult? XII/1/4

Cpinová S., Lazarová B.: Kolegiální učení XII/3/4

Cvach R.: Školy před spuštěním ŠVP? XV/1/2–3

Eger l.: Nový systém dalšího vzdělávání učitelů v Polsku VIII/4/17

Hlavatý K.: Šedý průměr, duhový neúměr VI/4/4

Hrubá J.: Co přinesl školám projekt Koordinátor? XIV/5/5–6

Hrubá J.: Jak se dívají ředitelé škol na vzdělávání učitelů? XII/3/18

Hrubá J.: Jaký bude PORYV 1999? VI/6/15

Hrubá J.: Jsme schopni efektivně využít prostředků ESF na DVPP? XV/8/8–9

Hrubá J.: Kdo ví nejlépe, co je dobré pro vzdělávání učitelů? III/8/14

Hrubá J.: Kolumbovo vejce (Kulatý stůl PAU k návrhu DVU) VI/4/2

Hrubá J.: Má vůbec cenu se dále vzdělávat? (Z kulatého stolu PAU v Brandýse) V/4/4

Hrubá J.: Něco je vždycky lepší než nic (k projektu Koordinátor) XII/8/11–12

Hrubá J.: Není rekvalifikace jako rekvalifikace XII/2/1

Hrubá J.: Odstřel pedagogických center XI/5/16

Hrubá J.: Otazníky nad dalším vzděláváním učitelů 1 /2–3

Hrubá J.: PAU rozšiřuje nabídku vzdělávání XI/7/20

Hrubá J.: Proces, nebo jen reforma? XV/7/1

Hrubá J.: Proč se učitelé neradi učí? XIII/7/1

Hrubá J.: Rozhodněme se pro osobní růst XV/1/1

Hrubá J.: Systém dalšího vzdělávání učitelů v troskách VIII/2/3

Hrubá J.: Trnitá je cesta ze základní na střední školu XII/7/9–10

Hrubá J.: U kulatého stolu bublaly problémy kolem DVU XI/7/2

Hrubá J.: Úkoly ředitele v přípravě učitelů na zavádění RVP ZV XII/3/2–3

Hrubá J.: Ve znaku mají klíč – klíč ke vzdělávání X/4/16–17

Chlíbková D.: Zažila jsem to na vlastní kůži XV/6/13

Jaký je dobrý lektor? VI/4/3

Kasíková H.: Končí čas »kuchařek«? XIII/10/6–7

Kasíková H.: Kooperativní učení v praxi – chiméra, nebo reálná možnost? IX/8/19–20

Kašová J.: Za vším jsou lidé (SIS Nový Jičín) II/2/13

Košťálová H.: Projekt Rovnováha začíná spolupracovat s gymnázii XIV/4/14

Kováříková E.: Ohlédnutí zpět XII/4/10

Majstrová Z.: První televizní kanál pro učitele XII/8/17

Naar D.: Prázdninová škola Lipnice učitelům VII/1/21

Nekola J.: Vzdělávání učitelů přežilo rok 2004 XII/6/5

Neužilová V.: Začněme u sebe XIII/9/6

NIDV: Národní projekt Model vzdělávání vedoucích pracovníků škol a školských zařízení XIII/5/P 1–4

Nováčková J., Nevolová D.: Vzdělávání malých týmů jako start pro změnu ve škole XII/1/5

Nováčková J.: Od »kuchařky« k systematickému vzdělávání VI/1/13

Nováčková J.: Respektovat a být respektován – konečně knižně! XIII/1/10–11

Novotný J.: Jak stmelit sbor VII/6/14

Prášilová M.: Teorie a praxe v přípravě učitele XII/1/3–4

Projekt SIT Mladá Boleslav: Dny pro učitelské sbory II/7/8

SIS Mladá Boleslav: Dny pro učitelské sbory VII/6/14

Spilková V.: Nabídka pro tvořivé učitele III/2/6

Suchánek K.: Za jakých podmínek může učitel studovat cizí jazyk? IX/9/6

Suchoradský O.: Které učitele přivést ke vzdělávání? IV/8/18

Suchoradský O.: Veletrh nápadů učitelů fyziky IV/2/21

Táborský P.: Kde má být centrum dalšího vzdělávání? XI/6/13

Táborský P.: Svéprávné školství? XI/9/8–9

UL: Jedno z živých center vzdělávání (IMC Žďár nad Sázavou) III/2/7

Valenta J.: Krátká zpráva o dlouhých projektech v okrese Mladá Boleslav IV/8/19

Vašta K.: Učitel už není nejchytřejší ve třídě VI/4/3

Vašutová J.: Učitel a jeho vzdělávání v příspěvcích mezinárodní vědecké konference VI/3/12

Voženílek B.: Co zajímá pedagogy při dalším vzdělávání IV/8/16–17

Voženílek B.: Každý by měl pečovat o svůj profesní rozvoj III/6/13

Vybíral M.: Zkušenosti z jednoho projektu DVU XI/9/6–8

Vyhlášení grantových podprogramů rozvojového programu »Další vzdělávání pedagogických pracovníků« v roce 2002 IX/10/22

Zmrzlík B.: Dejte nám louskáček (Další vzdělávání pedagogických pracovníků – oříšek k rozlousknutí?) VI/9/15

DELIKVENCE DĚTÍ A MLÁDEŽE

Borkovcová B.: Možná se hodí i vám (výukové videopořady) V/5/21

Darebníková E.: Co udělat, aby naše třída byla bezpečná? XI/8/19

Dyjáková H.: Projekt Šikana XII/5/15–16

Geryková V.: »Společně proti plíživým nepřátelům« aneb Zpráva o jednom projektu XII/9/17–18

Haišmanová D.: Proti drogám jinak! VI/3/21

Herotová T.: Prevence sociálně patologických jevů ve školách podporujících zdraví XI/7/P 1–4

Herzán V.: Jsou dnešní děti jiné? Ozvěna! V/2/21

Hochmal K.: Jak si zvednout adrenalin XI/10/7

Houška T.: Drogy, školy a prevence XI/3/20

Hrubá J.: Agresivita roste – co s ní? XI/10/6

Hrubá J.: Co může učitel? (rozhovor s O. Matouškem) V/7/8

Hrubá J.: Co s narůstající hrozbou? (Prevence kriminality dětí a mládeže) V/4/8–9

Hrubá J.: Jak to vůbec mohou udělat? V/1/6–7

Hrubá J.: Jsou dnešní děti jiné? Horší? V/1/6

Hrubá J.: Máme systém péče o ohrožené děti, nebo jen změť aktivit? XV/7/5–6

Hrubá J.: Můžeme nějak čelit vzniku deprivantů? ptáme se MUDr. F. Koukolíka IV/1/6–7

Hrubá J.: Problémový žák, nebo žák s problémy? XIV/10/7–8

Hrubá J.: Problémový žák, nebo žák s problémy? XV/10/7–8

Hrubý T.: Kdo jsou »skejťáci«? (Z etnografického výzkumu studenta) V/7/8–10

Kaše J.: Jak mohou střediska výchovné péče pomoci školám XI/10/8

Kaše J.: Školní družina a řešení problému šikany XII/5/17

Kolář M.: Geniální omyly profesora Olweuse XI/4/10–12

Kolář M.: Kritika Říčanova postupu při vyšetřování šikanování XIII/4/14–15

Kolář M.: Proč je Říčanův postup vyšetřování šikanování chybný? XII/4/17–18

Kraus B.: Užitečný pomocník v boji se šikanou XII/2/16

Kříž R.: Střípky z minimálního preventivního programu XII/9/16–17

Matoušek O.: Je škola nadějí v prevenci kriminality dětí a mládeže? VI/1/21–22

Matoušek O.: Společenský kontext kriminality mládeže V/8/18–20

Matoušek O.: V čem jsou kořeny kriminality mladistvých? V/7/6–7

MŠMT: Bude škola bez drog? VI/3/20

Roupec P.: Poznatky o výchovných zařízeních (DVÚ – dětské výchovné ústavy) V/3/16

Říčan P.: Jak čelit a předcházet šikanování mezi školními dětmi II/6/7

Říčan P.: Říčanův postup při vyšetřování šikany XII/8/16–17

Strouhalová B.: Dítě v ústavní výchově a jeho cesta zpět do rodiny XV/8/7–8

Šundová H.: Nejlepším partnerem je rodič XI/XI/1/20

Šustr J.: Opoziční vzdorovitá porucha u dětí a mládeže XV/7/7–8

Tomek K.: Rodiče, děti a ti druzí aneb podporujme své děti VI/5/20

Valenta J.: Škola, výchova a strach XIV/9/16

Valenta J.: Škola, výchova a strach XV/9/16

Vocilka M.: Pomoc ohroženým jedincům (Zkušenosti ze středisek výchovné péče pro děti a mládež) VII/3/11

demokracie

Hausenblas O.: Na podporu demokratického smýšlení u nás (Nabídka nejen pro učitele občanské výchovy) V/3/17

Hlavatý K.: Pokus o trefení dvou much najednou aneb Průvodce demokracií V/5/9

Hrubá J.: Také jste se rozčílili nad »Školu demokracie«? V/4/2

Jandová L.: Hrátky s demokracií V/1/20

JO: Občanství a práva dětí V/6/7

Kjaergaard E.: Jak vybudovat školu založenou na demokracii a toleranci IV/9/20

Křivánek R.: Projekt DEEP aneb Výměnou zkušeností k lepší demokracii X/2/5

Kučera R.: Cesty ze skanzenu jsou známy (Proč a kde se učit demokracii) V/4/2

Polechová P.: Jak se učit býti občanem V/6/6–7

Rýdl K.: Míra demokracie v životě školy XII/2/9

Šilhánová L.: O lidských právech pro učitele XII/2/18

Valenta J.: Klausova občanská výchova XIII/6/5

Valenta J.: Noam Chomský a kontrola myšlení veřejnosti v takřečených demokratických systémech IV/9/16–17

Valenta J.: Příručka praktické etiky (Základy demokracie – Odpovědnost) X/7/7

DĚTI

S dětmi a o dětech

Červenka S.: Pojďte k nám do školy – 1. část XII/8/10

Červenka S.: Pojďte k nám do školy – 2. část XII/9/10–11

Červenka S.: Pojďte k nám do školy – 3. část XII/10/20–21

DĚTské práce

Kratochvílová M.: Kouzelný les XI/2/9

Krejčová K.: Gaudeamus IX/3/9–10

Co mi dělá radost? VIII/6/12

Kočí J.: Babí léto VI/4/17

Hlavatý K.: Škola dětskýma očima VII/8/17

Milošová M.: Naše třídní společnost VI/5/19

DIDAKTIKA

Bacík F.: Rozpory výuky XV/8/P 3–4

Daňková H.: Logistika ve vyučování XIII/5/8–9

Hausenblas O.: Tradiční versus moderní vyučování XII/7/2–4

Hübelová D.: Jak tvořit učební úlohy? XIII/10/9

Krejčová E.: Spolupráce ve vyučování XV/2/8

Rýdl, K.: K reálnému pojetí činnostního učení XII/10/12

Šimík O.: Na podzimní výpravě za plody XV/3/15–16

Zlámal J.: Zpětná vazba v procesu výuky XV/2/12–13

Vzdělávací strategie:

Bělecký Z.: 1. Téma XIV/1/2–3

Bělecký Z.:2. Smysl učení XIV/2/10–11

Bělecký Z.: 3. Dispozice XIV/3/7

Bělecký Z.: 4. Nalaďování XIV/4/9–10

Bělecký Z.: 5. Motivace XIV/5/12

Bělecký Z.: 6. Kooperace XIV/6/6–7

Bělecký Z.: 7. Věda XIV/7/4–5

Bělecký Z.: 8. Projekty XIV/8/4

Bělecký Z.: 9. Hra XIV/9/8–9

Bělecký Z.: 10. Integrace XIV/10/6–7

DIDAKTIcké testy

Rosůlek P.: K výsledkům testování CERMAT XIV/3/11

Simonová J.: Otázky kolem interpretace výsledků testování XIV/3/10

Straková J.: Plošné testování představuje vážné nebezpečí pro kurikulární reformu XI/8/2

Straková J.: Pracovníci CERMAT přistupují nezodpovědně ke zveřejňování výsledků testování XIV/2/15

Suchoradský O.: Zkusili jste didaktické testy? II/10/21

Didaktické testy:

Chráska M.: 1. Co je to didaktický test? VI/2/16

Chráska M.: 2. Jak naplánovat a vytvořit dobrý didaktický test? VI/3/19

Chráska M.: 3. Konstrukce testových úloh VI/5/17–18

Chráska M.: 4. Poznáváme vlastnosti vytvořeného didaktického testu VI/6/21–22

Chráska M.: 5. O čem vypovídají výsledky testování? VI/8/20–21

Didaktické testy v systému evaluace:

Chvál M.: 1. Co mohou testy napovědět XIV/1/5–6

Chvál M.: 2. Na co nám testy nikdy neodpoví XIV/2/8–9

Chvál M.: 3. Nechtěné informace z testů XIV/3/9–10

Chvál M.: 4. Jakým jazykem k nám testy mluví? XIV/4/8–9

Chvál M.: 5. Testy – historické okénko XIV/5/11

Chvál M.: 6. Testy jako nástroj hodnocení žáků XIV/6/9

Chvál M.: 7. Testy jako nástroj vlastního hodnocení školy XIV/7/12–13

Chvál M.: 8. Využití testů v přijímacím řízení XIV/8/8–9

Chvál M.: 9. Váha testů u nové maturitní zkoušky XIV/9/10

Chvál M.: 10. Testy? A jak dále? XIV/10/3–4

DISKUSE KE KONCEPCI

Botlík O., Straková J., Vančura P.: Náčrt současného stavu vzdělávání XIV/3/2–3

Brdička B.: Reforma školství po deseti letech VII/4/6–7

Co doporučuje Zelená kniha? VII/5/5

Dvořák D.: Máme školství otevírat trendům zvnějšku? XIII/7/4–5

Faberová M., Václavík V., Vašátková D.: Jaké je naše školství? VII/4/3–4

Havlínová M.: Stanovisko NEMES ke Koncepci vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR VII/4/5

Hochmal K.: Ale jak dlouho? VII/5/3

Jak dopadla diskuse ke Koncepci VII/5/2

Jak vidí proměnu práce učitele Zelená kniha? VII/6/10

Jaké změny připravuje pro učitele Koncepce? VII/6/3

Kašová J., Hausenblas O.: Stanovisko Výkonného výboru občanského sdružení Přátelé angažovaného učení (PAU) ke Koncepci vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR VII/4/14

Koncepce navrhuje změnit obsah vzdělávání VII/5/4–5

Memorandum děkanů pedagogických fakult VII/4/7

Nováková M.: Jsou opravdu ty děti příšerný? VII/5/3

Téma druhé: Učitel (z diskusních příspěvků) VII/6/4–5

Téma první: Obsah vzdělávání (z diskusních příspěvků) VII/5/6–8

DISKUSE KE STRATEGII VZDĚLÁVÁNÍ

Bažant P.: Otevřený dopis ministru školství Mgr. E. Zemanovi VII/6/11

Brom Z.: »A vy už mě, paní kolegyně, laskavě nezdravte!« XII/9/4

Dlouhá J.: Informatika, ekologie a transformace českého školství VII/10/2–4

Hausenblas O.: Zrušit osmiletá gymnázia je totalitní záměr VIII/1/2–3

Helus Z.: Učitel – vůdčí aktér proměny školy (alternativní studie) VII/6/6–9

Herzán V.: Vztah ZŠ a víceletých gymnázií aneb je selekce nutnost, nebo luxus? VII/8/5

Hlavní směry úsilí o změnu vzdělávání VII/4/4

Hrubá J.: Co si myslí učitelé o informačních technologiích (Z ohlasů v diskusi) VII/9/8–9

Hrubá J.: Jaké jsou názory na výuku jazyků? (Z ohlasů v diskusi) VII/10/6

Hrubá J.: Je selekce nutnost, nebo luxus? Má zůstat odděleno vzdělávání elit? (Z ohlasů v diskusi) VII/7/4–5

Hrubá J.: Podmínky pro rozvoj osobnosti žáka tvoří obsah a organizace vzdělávání (Z ohlasů v diskusi) VII/8/9–13

Hrubá J.: Problémy objevující se v diskusi k Bílé knize (2. etapa) VII/7/2–3

Hrubá J.: Škola pro žáka, nebo žák pro školu? (Z ohlasů v diskusi) VII/8/6–8

Hrubá J.: Výzva pro deset milionů – tedy i pro vás! VII/4/2

Chlebek P.: Jaká je dnešní škola? Jaké jsou dnešní děti? VII/7/3

Otevřený dopis VII/3/9

Polechová P.: Ještě k osmiletým gymnáziím i zvláštním školám VIII/1/4

Rýdl K.: Selektivnost české školy VII/7/6

Řešení nebude ani jednoznačné, ani rychlé VII/7/6

Skalková J.: Zamyšlení nad Koncepcí vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR VII/3/2

Václavík V.: Vzdělávání ovlivňuje ekonomickou prosperitu VII/2/3

Vorlíček J.: Velmi netradiční návrhy VII/10/16–17

Kartotéka pojmů změny:

–kr–: Dvojúrovňové kurikulum VII/3/9

–kr–: Elita, tvorba elit VII/3/9

–kr–: Evropská dimenze VII/2/9

–kr–: Klíčové kompetence VII/2/9

–kr–: Rovnost šancí ve vzdělávacím systému VII/4/21

–kr–: Selekce a selektivnost VII/4/21

DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

KK: Distanční studium managementu se značkou kvality II/7/20

Knihová L.: 20. světová konference otevřeného učení a distančního vzdělávání (ICDE) IX/1/14–15

Knihová L.: Budoucnost učení – učení pro budoucnost VIII/4/14

Knihová L.: Nová hranice ve vzdělávání – kybernetické slovo VIII/4/15–17

DOBRÁ ŠKOLA

Havlínová, M.: Dobrá škola je přátelská k dětem i učitelům XII/10/P 1–4

Souček V.: Lze poznat dobrou školu, když ji vidíme? X/8/6–10

Jak se pozná dobrá škola?

Bělecký Z.: I. První dojem X/2/2

Bělecký Z.: II. Pravidla, informace a komunikace X/3/2

Bělecký Z.: III. O učitelích a jejich kvalifikaci X/4/6

Bělecký Z.: IV. O materiálním vybavení X/5/3

Bělecký Z.: V. Klienti X/6/4

Bělecký Z.: VI. Porouchané děti X/7/12

Bělecký Z.: VII. Hodnocení X/8/ 6

Bělecký Z.: VIII. Proč se děti učí X/9/4

Bělecký Z.: IX. Strategie X/10/7–8

DOBRÁ PRAXE ŠKOL

Darániová Y.: Rodičovské dílny XV/6/14–15

Drahorádová V., Krůsová R.: Oživování tradic XV/9/6–7

Dudková: Noví předškoláci aneb Jak ten čas letí XIV/9/6

Eliášová M. a kol.: Netradiční zápis na ZŠ Jičínská XIV/10/18

Gambová V., Štefanová M.: Týden zdraví X/2/13

Hochmal K.: Jak včas pomoci dětem s volbou povolání X/7/22

Holánek P.: Mediální výchova XV/4/3

Holánek P.: Spolupráce mezi daltonskými školami XIV/8/9–10

Hradílková A.: Oprášená řemesla XIII/7/13–14

Hudzietzová I.: Projektový den Od pramene ku prameni XIV/5/16–17

Hůlková A.: Na poškole ve škole (Přednáškové večery v ZŠ Trnava u Zlína) X/7/18

Kalousek P.: Odpis deváťáků XIII/4/16

Kalousek P.: Putování za sluníčkem XIV/4/6

Kalousek P.: Víkendovka aneb Basket, to je hra! XIII/6/8

Kalousek P.: Vítání prvňáčků jinak XIII/2/13

Kováříková E.: Sportem nejen ku zdraví XIII/4/17

Lhotková I.: Jak děláte zápis do 1. ročníku základní školy? XV/6/15

Nesvadbová J.: Mladí keramici na Tchaiwanu IX/5/11

Pelán M.: Školní asistent – projekt ZŠ Na Valech v Plané XIII/9/9

SeVa: Výstupní projekty žáků – nový pohled na ukončení základní školy XIII/1/4

Slováková I.: Evropský den jazyků XIII/4/16

Steffanová A.: Den slabikáře IX/10/17

Štolcová M.: Svatováclavská pouť XIII/4/16

Valentová A.: Zápis prvňáčků X/4/18

Wojnar P.: Psaní v přírodě XIII/5/20

Wojnar P.: Zápisy na Mendelce X/8/16–17

Zlatník J.: Jak vzdělávat v souvislostech XIV/8/2–3

ZŠ Loučná nad Desnou: Expedice YTWOK XIII/2/15

Zvolánková V.: Děti učí děti aneb osmáci v labyrintu výuky XIV/3/16

Zmrzlík B.: Piráti z Žermanic XV/5/18

DOMÁCÍ ÚKOLY

Houška T.: Seminární práce na základní škole XII/9/14–15

DOMÁCÍ vzdělávání

Bakončík J.: Zkušenosti z domácího vzdělávání VIII/5/8–10

Novotná L.: Domácí škola: Výhody a nevýhody očima odborníků a rodičů X/6/7

Plaňanský P.: Domácím školákům začíná pátý rok experimentu X/2/16

Tůma J.: Domácí vzdělávání v zemích EU a u nás VIII/1/14

DRAMATICKÁ VÝCHOVA

Co to je DDD? II/7/13

Filipová E.: Nebojte se dramatické výchovy III/10/18

Horáčková A.: Rytíř VII/2/19

Jarošová J.: Sláva, jde se do divadla! I/9/9

Kalousková J.: Jak rozvíjet city dítěte? (Metody dramatické hry a improvizace) IX/3/11

Kasíková H.: Dívat se na divadlo, nebo víc? III/10/19

Kasíková H.: Hlava plná nápadů aneb Britská dramatická výchova pro české učitele X/7/19–20

Kasíková H.: Prachatické léto I/3/8

Kotlaba R., Tomášová L.: Přípravy na závěrečné výstupy účastníků jednoročního kursu dramatické výchovy v Mladé Boleslavi II/4/10

Lauermann M., Matyášová L., Procházka M.: Divadlo Fórum – podpora kreativní práce učitele i žáků XII/2/11–12

Mohlová R., Šudáková L.: Drama in ELT – dramatická výchova ve výuce angličtiny IX/10/18

Musil R.: Rozvoj osobnosti divadlem X/7/15–16

Sykorová J.: Dramatická výchova a Rámcový vzdělávací program XI/3/14–15

Švejdová H.: Jiný způsob učení X/7/15

Valenta J.: Letní trochu lítost (jednoho) učitele dramatické výchovy IV/1/17

Valenta J.: Rok s dramatickou výchovou III/6/6–7

Výzva účastníků pracovní konference o dramatické výchově X/8/18

Žaludová P.: Má místo dramatická a osobnostní výchova na gymnáziu? VI/2/15

EKOLOGICKÁ VÝCHOVA

Caha M.: Pod značkou Fish Banks, Ltd. III/5/21

Frydecká I.: Ekologie trochu jinak XII/3/16

Haišmanová D.: Jeďte na Rýchory XI/2/16

Haišmanová D.: Střední škola – ekologické centrum II/3/11

Hlinská I.: Kde leží nejmenší rybník na Šumavě aneb cesta za Drndalem X/4/10

Hrubá J.: Jsou blízko vás (Střediska ekologické výchovy) V/3/20

Košťálová V.: Učili jsme se TEREZOU III/4/22

Kubačková M.: Mezinárodní česko-polský projekt »Příroda bez hranic« X/4/11

Souček Z.: Jak na ekologickou výchovu v základní škole XI/4/20

Syrovátka O.: Enviromentální výchova nemusí být popelkou XII/4/14

Šircová I.: Inspiromat je časopis pro celou sborovnu III/3/19

Vavroušek J.: Program zavedení výuky předmětu »Ekologie člověka« ve školách všech stupňů II/3/9–10

EMOCIONÁLNÍ VÝCHOVA

Brom Z.: Emocionální výchova v RVP zcela chybí XII/4/11

Brom Z.: Školní vzdělávací program, týmová práce a emoce XII/5/11

Kopřivová T.: Souhlasíme! XII/5/19

Lejsková H.: Výchova a emoční inteligence v ŠVP mateřské školy XV/4/11–12

Kompetence versus emoce:

Šrámek M.: Kompetence versus emoce XIV/1/ P 1–4

Šrámek M.: 1. Kompetence versus emoce XIV/2/9–10

Šrámek M.: 2. Kompetence versus emoce XIV/3/8

Šrámek M.: 3. Kompetence versus emoce XIV/4/7–8

ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Drahorádová V., Nováková Y.: Osmáci a Den Země XV/9/5–6

Hudzietzová I.: Projektový den Od pramene ku prameni XIV/5/16–17

Kalousek P.: Putování za sluníčkem XIV/4/6

Syrovátka O.: Enviromentální výchova nemusí být popelkou XII/4/14

Šelmát V.: Jak využít Den Země k výuce EVVO XV/9/5

ETICKÁ VÝCHOVA

Hubálek S.: Naše naděje a naše hanba aneb Jak je to s etikou v podnikání IV/5/3

Jakešová M.: Koho vytáčí etická výchova? XII/6/11

Kubíčková M.: Cesta k vyšším hodnotám V/7/12

Kubíčková M.: Myšlenky, které posilují důvěru v mládí II/5/7

Kubíčková M.: Poznáním ke kvalitnímu životu VII/8/15

Kubíčková M.: Vědma 95 opravdu předvídala správně II/7/16

Pešáková E.: Etická výchova v mateřské škole X/6/18

Riegler B.: Ty si koleduješ..! (Zamyšlení nad tématem morálky) IV/1/4

Rýdl K.: Chcete se podílet na zajímavém experimentu? X/10/11

Valenta J.: Příručka praktické etiky X/7/7

Wallingtonová P.: Zásady etického vedení XIII/7/P 3

Etická výchova:

Jakešová M.: Etická výchova – proč tedy ano? XIII/2/11–12

Jakešová M.: Etická výchova – v čem je to »jiný předmět«? XIII/4/10

Jakešová M.: Etická výchova – a o čem to tedy vlastně je? XIII/5/10–11

EVALUACE

APZŠ ČR: Stanovisko k materiálům »Rámcový projekt evaluace vzdělávání« a »Návrh systému monitorování a hodnocení v uzlových bodech vzdělávací dráhy žáka« XI/8/15–16

Bárta K.: Vnitřní evaluace XII/4/19

Bělecký Z.: Názor jednoho inspektora X/5/6

Botlík O., Souček D.: Škola a já – nový rozměr projektu Kalibro XII/5/P 3–4

Čechová B.: Nejčastější chyby ve výstupním hodnocení XIII/7/8–9

ČŠI: Soubor ukazatelů kvality základních a středních škol XI/XI/1/7

Fiala V.: Jedna z technik autoevaluace na gymnáziu XIII/1/P 6–7

Hausenblas O.: Kritéria pro evaluaci výkonu žáka – do konce června ? neboli: Podle čeho budeme žáky hodnotit a kam ten spěch? III/9/14–15

Helebrantová V., Krejčí J.: Cíle evaluace na naší škole XIII/1/P 3–4

Hemerková I.: Metoda deníku na střední zdravotnické škole XIII/1/P 5

Houška T.: Slovní hodnocení jako příležitost k zamyšlení XII/7/6–7

Hrubá J.: Co se dovídáme z výroční zprávy ČŠI o reformě? XIV/6/2–3

Hrubá J.: Jak si stojí české školství v mezinárodním srovnání – a co s tím? XII/5/4–5

Hrubá J.: Jaká je úroveň vzdělávání patnáctiletých u nás a ve světě XII/6/17

Hrubá J.: Jaký bude projekt evaluace vzdělávání? XI/8/3–15

Hrubá J.: Kdo zodpovídá za stav vzdělávání? X/6/6–7

Hrubá J.: Problémy budování systému evaluace IV/1/13

Hrubá J.: Přechodné období (Co nám prozrazuje Výroční zpráva za školní rok 2004/2005?) XIII/6/2–3

Hrubá J.: Světélka v tunelu? XI/6/4–6

Hrubá J.: Školy si ještě nezvykly, že normální je se rozvíjet XII/6/17

Hrubá J.: Vlastní hodnocení školy jako zpětná vazba XII/10/3–4

Hrubá J.: Výroční zpráva ČŠI jako zdroj pro analýzu školy XII/6/4–5

Hrubá J.: Výstupní hodnocení žáků – vize a realita XIII/5/2–3

Chvál M.: Celoplošné testování v systému evaluace XIII/6/4–5

Jezberová R., Kočková D.: Závěrečné zkoušky učebních oborů budou kvalitnější XV/5/5–6

Kargerová J., Krejčová V.: Evaluace v MŠ není strašidlo! X/10/P2–3

Kargerová J., Krejčová V.: Pedagogická evaluace X/3/P 1–2

Kartous B.: Omyl ve školském zákonu XIII/10/2–3

Kavan J.: Reakce na článek Kontrola versus inspekce X/4/17

Kitzberger J.: Otázky kolem výstupního hodnocení XIII/5/3–5

Knihová L.: Jak si ověřit využití ICT v procesu učení a vyučování? XII/6/17

Krausová L., Vrána F.: Zkušenosti s autoevaluací na ZŠ XIII/1/P 4

Kundrum Z.: O čem jsme se poučili XIII/1/P 4

Lauermann M.: Jak školy vidí samy sebe XIII/5/P 1–3

Majstrová Z.: Poučíme se z Británie? XIII/1/5–6

Mayer I.: Nadějné vyhlídky (evaluační kritéria pro hodnocení škol) VI/8/10–11

Měřinská J.: Kontrola versus inspekce X/2/3

Nezvalová D.: Pedagogická evaluace ve škole IX/4/P I–IV

Nöllke M.: Sebehodnocení ředitele XII/6/P 1

Nováčková J.: Co dělat, když nám zákon přikazuje něco proti našemu duchu XIII/5/5–6

Novotný P.: O projektu Bridges across Boundaries XIII/1/P 1

Odehnal M.: ČŠI a reforma vzdělávání XI/XI/1/3–5

Pol M.: Vlastní hodnocení (autoevaluace) školy XIII/1/P 1

Poláčková L.: Hodnocení výsledků žáků na základních školách XIII/3/16

Polechová P.: Smyslem hodnocení kvality je zlepšování škol XIII/10/3–5

Prášilová M.: Škola a institut veřejné zprávy XII/5/5–6

Rýdl K.: Dá se kvalita ve škole hodnotit jako kvalita v továrně? (Přístupy k hodnocení školství a vzdělávání z hlediska veřejného zájmu V/6/8–10

Rýdl K.: Evaluace v zahraničí – dilema mezi důvěrou a kontrolou VIII/10/6–7

Rýdl K.: Fenomén péče o kvalitu vzdělání v 80. letech (2. část) Záruka kvality v minulosti IV/2/16

Rýdl K.: Fenomén péče o kvalitu vzdělávání v 80. letech (1. část) IV/1/14–15

Rýdl K.: K diskusi o zjišťování kvality v oblasti vzdělávání VIII/7/6–8

Straková J.: Plánované testování je v příkrém rozporu s cíli kurikulární reformy XII/6/6–7

Straková J.: Plošné testování představuje vážné nebezpečí pro kurikulární reformu XI/8/2

Šmelová E.: Správně stanovený cíl jako předpoklad hodnocení výsledků vzdělávání XV/2/3–4

Šmíd R.: Netradiční způsob autoevaluace školy XIII/1/P 5–6

Šrámek M.: Jeden z možných pomocníků školám XIV/8/P 2–3

Šrámek M.: O evaluaci a učitelích XIV/10/2–3

Švrčková M.: Boj o žákovskou knížku I. XIV/10/4–5

Vašťatková J.: Autoevaluace školy – hrozba, nebo příležitost? XII/4/9–10

Vašťatková J.: K příspěvkům ze škol XIII/1/P 3

Vašťatková J.: Metody, nástroje a techniky využívané při autoevaluaci XIV/8/P 1–2

Vašťatková J.: Některé obecné zkušenosti získané v rámci projektu XIII/1/P 7

Vašťatková J.: Oblasti autoevaluace XIV/6/P 1

Vašťatková J.: Podstata autoevaluace školy XIII/1/P 1–2

VÚP: Evaluace systému vzdělávání ve Švédsku IV/2/17–19

Zlámal J.: Zpětná vazba v procesu výuky XV/2/12–13

Žáková M.: Jak objektivně hodnotit úroveň vzdělávání (Evaluace z mezinárodního pohledu) IV/1/12

Didaktické testy v systému evaluace:

Chvál M.: 1. Co mohou testy napovědět XIV/1/5–6

Chvál M.: 2. Na co nám testy nikdy neodpoví XIV/2/8–9

Chvál M.: 3. Nechtěné informace z testů XIV/3/9–10

Chvál M.: 4. Jakým jazykem k nám testy mluví? XIV/4/8–9

Chvál M.: 5. Testy – historické okénko XIV/5/11

Chvál M.: 6. Testy jako nástroj hodnocení žáků XIV/6/9

Chvál M.: 7. Testy jako nástroj vlastního hodnocení školy XIV/7/12–13

Chvál M.: 8. Využití testů v přijímacím řízení XIV/8/8–9

Chvál M.: 9. Váha testů u nové maturitní zkoušky XIV/9/10

Chvál M.: 10. Testy? A jak dále? XIV/10/3–4

Evaluace – fenomén, nebo slepá ulička?:

Šrámekl M.: 1. díl XIV/6/P 3–4

Šrámekl M.: 2. díl XIV/6/P 4

Šrámekl M.: 3. díl XIV/6/P 3–4

Hospitace v práci ředitele školy:

Obst O.: Hospitace v práci ředitele školy – 1. část XIII/1/P 8

Obst O.: Hospitace v práci ředitele školy – 2. část XIII/2/P 4

Obst O.: Hospitace v práci ředitele školy – 3. část XIII/3/P 3–4

Obst O.: Hospitace v práci ředitele školy – 4. část XIII/4/P 4

Obst O.: Hospitace v práci ředitele školy – 5. část XIII/5/P 4

Obst O.: Hospitace v práci ředitele školy – 6. část XIII/6/P 4

Obst O.: Hospitace v práci ředitele školy – 7. část XIII/7/P 4

Obst O.: Hospitace v práci ředitele školy – 8. část XIII/8/P 3–4

Obst O.: Hospitace v práci ředitele školy – 9. část XIII/9/P 4

Obst O.: Hospitace v práci ředitele školy – 10. část XIII/10/P 4

Jak se pozná dobrá škola?

Bělecký Z.: I. První dojem X/2/2

Bělecký Z.: II. Pravidla, informace a komunikace X/3/2

Bělecký Z.: III. O učitelích a jejich kvalifikaci X/4/6

Bělecký Z.: IV. O materiálním vybavení X/5/3

Bělecký Z.: V. Klienti X/6/4

Bělecký Z.: VI. Porouchané děti X/7/12

Bělecký Z.: VII. Hodnocení X/8/ 6

Bělecký Z.: VIII. Proč se děti učí X/9/4

Bělecký Z.: IX. Strategie X/10/7–8

Kritéria hodnocení žáků:

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 1. část XIV/1/6–7

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 2. část XIV/2/7

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 3. část XIV/3/12

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 4. část XIV/4/11

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 5. část XIV/5/9–10

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 6. část XIV/6/8

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 7. část XIV/7/9

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 8. část XIV/8/10

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 9. část XIV/9/9–10

EVROPA, VZDĚLÁNÍ A ŠKOLA

Černý M.: Kraj Vysočina realizuje Akční plán XI/3/2–3

Dny Evropy ve škole VIII/5/14

Grecmanová H.: Kolokvium Evropského fóra pro svobodu ve vzdělávání (EFFE) II/10/2–3

Hausenblas O.: Pojetí českého vzdělávání na cestě do EU V/10/4–6

Helus Z.: Učitelé jako klíčoví činitelé rozvoje společnosti a ekonomiky? XI/5/3

Hrubá J.: Jaké jsou možnosti zapojení do programů OECD? XII/5/7

Hrubá J.: Jaké jsou možnosti financování z ESF ve školství? XII/9/3

Hrubá J.: Kde najdete informace o Evropě? VII/2/4

Hrubá J.: Lisabonský proces propojuje vzdělávací systémy EU XI/3/3

Hrubá J.: Něco je vždycky lepší než nic XII/8/11–12

Hrubá J.: Vysočina se připravuje na vstup do Evropy XI/3/3

Hrubá J.: Zaspali jsme! VI/2/9

Hučínová L.: Co konkrétního doporučuje EU v otázce klíčových kompetencí? (3) XI/7/13

Hučínová L.: Identifikace klíčových kompetencí – »klíčová osmička« (2) XI/6/8–9

Hučínová L.: Jak reagují RVP na doporučení EU ke klíčovým kompetencím (4) XI/9/9–10

Hučínová L.: Klíčové kompetence – nová výzva ve vzdělávání (1) XI/5/4

Jak se naše školství zapojí do systému EU? V/10/2

Ježková V.: Vzdělávání učitelů v evropských záležitostech VIII/5/13–14

Kašová J.: Evropská konference v Obříství VI/2/8

Klíčové kompetence pro evropskou vzdělanost VII/5/9

Kompetence pro Evropu VI/2/7

Morkes F.: Ředitel školy v zemích evropského společenství II/8/15

Pokorná M.: Evropa a já III/2/16–17

Rýdl K.: Co je tzv. evropská maturita? II/10/11

Rýdl K.: Co to znamená »Evropská škola«? II/9/13

Rýdl K.: Evropa podporuje svobodu ve výchově a vzdělávání IV/2/6

Rýdl K.: Nový seriál zahajuje II/8/14

Skoupá A.: Evropská studia na vlastní oči VI/4/12

Walterová E.: Jak se připravujeme na Evropu VI/2/4–7

Wojnar P.: Napříč školou – Napříč Evropou VIII/6/18–19

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Hrubá J.: Finanční prostředky ESF – dějství druhé (2007–2013) XIV/3/5–6

Hrubá J.: Jsme schopni efektivně využít prostředků ESF na DVPP? XV/8/8–9

Košťálová H.: Projekt Rovnováha začíná spolupracovat s gymnázii XIV/4/14

MŠMT: Jak postupovat při psaní grantových projektů XIII/5/P 1–4

NIDV: Národní projekt Model vzdělávání vedoucích pracovníků škola školských zařízení XIII/5/P 1–4

Příloha Evropský sociální fond aneb jak české školství využívá evropských peněz

I. Systémové a národní projekty – schvalovací proces a realizace XII/8/P1–2

Grantová schémata – výzva pro aktivní instituce XII/8/P 3–4

II. Krátce k výzvám pro grantová schémata Opatření 3.1 a 3.2 OP RLZ XII/10/P 1

Úskalí přípravy a realizace projektů XII/10/P 1–2

Pilot Z a Hodina pod lupou XII/10/P 3–4

FEJETONY A ÚVAHY

Fejetonovým tónem:

Ederer A.: »Chci se jen dívat« III/7/22

Ederer A.: »Chci se jen dívat«, 2. část III/8/19

Ederer A.: Archimedův zákon I/9/14

Ederer A.: Blaho vlasti je nejvyšší zákon II/2/16

Ederer A.: Cesta na Karlštejn III/10/22–23

Ederer A.: Co číst? (Někdy méně je více) III/5/23

Ederer A.: Děti a hora Říp II/5/23

Ederer A.: Děti kuny lesní I/10/17

Ederer A.: Doktor Mareček stůně II/4/15

Ederer A.: Fotografie III/6/21–22

Ederer A.: Jak to přišlo, že učitelé 4. září 1995 nestávkovali III/1/22

Ederer A.: Jean Jacques Rousseau III/2/20–21

Ederer A.: Jízdní řád II/10/23

Ederer A.: Koberce a výchova I/6/14

Ederer A.: Mimozemšťané III/9/21

Ederer A.: O bohatství III/3/22

Ederer A.: O hluku a tichu I/5/15

Ederer A.: Osmý div světa II/6/23

Ederer A.: Pěšáci a jezdci I/3/10

Ederer A.: Počítač III/4/23

Ederer A.: Pokrok – Ano – Ne II/9/19

Ederer A.: První den ve škole I/1/9

Ederer A.: Šplechty ze sklepa I/7/14

Ederer A.: Tchýně doktora Marečka I/4/12

Ederer A.: Tolstoj a Černobyl II/3/16

Ederer A.: Tomáš chce být kominíkem II/7/23

Ederer A.: Učitel Homér I/8/14

Ederer A.: Ve sborovně I/2/13

Ederer A.: Venkovanka II/1/15

Ederer A.: Vojta Náprstek II/8/21

Pro tichou chvíli:

Hlavatý K.: …Klíčem je dávání a konání VI/2/3

Hlavatý K.: Ad Začátek a konec VIII/5/2

Hlavatý K.: Člověk hledá smysl II/7/17

Hlavatý K.: Děkuji IX/5/4

Hlavatý K.: Inteligentní chování IX/2/12

Hlavatý K.: Jak vést děti k mravnosti? X/1/8

Hlavatý K.: Kacířské poznámky VIII/10/13

Hlavatý K.: Naděje není v kouzlech VII/7/11

Hlavatý K.: Naděje v krizi VII/4/19

Hlavatý K.: Nahlížení do mapy V/7/12

Hlavatý K.: Nic nového pod sluncem VI/5/8

Hlavatý K.: Novoroční zamyšlení XI/5/9

Hlavatý K.: Nutnost předvídat IX/7/3

Hlavatý K.: O hlouposti IX/4/20

Hlavatý K.: O mlčení II/6/7

Hlavatý K.: O tvůrčí činnosti X/2/2

Hlavatý K.: Pedagog byl, je a bude ohrožená profese IX/10/20

Hlavatý K.: Pro tichou chvíli… I/4/10, I/6/3, I/10/11

Hlavatý K.: Proč je škola (ne)baví? VII/1/22

Hlavatý K.: Proč se těžkým pocitům vyhýbáme? IX/2/8

Hlavatý K.: Realita naší svobody VIII/3/9

Hlavatý K.: Sloupek postprázdninový VIII/1/10

Hlavatý K.: Slovník II/8/3

Hlavatý K.: Terorismus v nás IX/9/10

Hlavatý K.: Žáci, učitelé a pistole VII/3/12

financování

Bartoš W.: Finance do školství – sliby a skutečnost X/9/2

Bartoš W.: Vláda připravila krajům a obcím finanční past X/6/3

Hrubá J.: Platy vám rostou – vy o tom nevíte? X/9/3

Kapustová D.: O věcech diskrétních… (o penězích) XI/7/5

Křivánek R.: Fond Vysočiny jako nástroj vícezdrojového financování X/10/11

Nádvorník J.: Odměňování z prázdného měšce XI/6/ P 1–3

Polák M.: Kam kráčí české školství XV/9/2–4

Souček Z.: První rok v právní subjektivitě XI/5/ P 2–3

Táborský P.: Výskyt hrabošů školních XIV/9/6

Tomášek F.: Klíčové problémy financování ve školství (Výstup ze semináře) IX/7/4–5

Tomášek F.: Rozpočet se zřizovatelem je za dveřmi XI/5/P 1

GALERIE OSOBNOSTÍ ŠKOLSTVÍ

Bláha J.: Dítě musí být partner (Jan Kavan) I/9/4

Bouda T.: Učitel nezíská autoritu rozhodnutím ministra (Lumír Sklenák) II/1/3

Dobšíková E.: Výchova začíná vztahem (J. Rous) XV/2/14–17

Dvořákovi M. a R.: Jan Lehar XIII/4/6

Hrubá J.: »Koníček? Lidi,« pravila studentka Šárka (Roman Musil) II/8/6–7

Hrubá J.: Informace budou mít stále větší cenu (Pavel Zelený) III/1/4

Hrubá J.: Jací jsou dědicové tradic? (Gymnázium J. Nerudy, Hellichova, Praha 1) III/1/10–11

Hrubá J.: Našli jsme klíč (Jitka Kašová) III/4/7

Hrubá J.: Nemusí se dělat velké věci (Miluše Kubíčková) II/5/6

Hrubá J.: Neomezovat školy, které se o něco snaží (František Tomášek) III/2/3

Hrubá J.: Odešel nám Ivo Mayer XI/1/9

Hrubá J.: Přijímat člověka takového, jaký je (Jana Fellnerová) II/9/6

Hrubá J.: Rozpor mezi tradičními představami a realitou (Oldřich Botlík) I/10/4

Hrubá J.: S devadesátiletým jubilantem o věcech lidských i školských IV/9/12–13

Hrubá J.: Světélka a noční můry (Vladimíra Spilková) III/6/14

Hrubá J.: Škola je, když jsou všechny dveře otevřeny (Josef Petr Musil) II/7/4–5

Hrubá J.: Škola nesmí mít na očích klapky (Vladimír Täubner) II/10/8–9

Hrubá J.: Trpělivě a v naději (Zdeněk Helus) II/3/6–7

Jubileum PhDr. Miluše Havlínové, CSc. XI/6/9

Kargerová J.: Ohlédnutí s Ondřejem Hausenblasem XIII/4/7–8

Kitzberger J.: Za paní Havlínovou XV/2/9

Kovařovic J., Nováčková J.: K životnímu jubileu zakladatelky NEMES dr. Miluše Havlínové I/6/5

Kovařovic J., Nováčková J.: Odešla PhDr. Miluše Havlínová, CSc. XV/1/6

Krojzlová H., Surá K.: Závidějí nám lidi (Eva Dřímalová) III/3/8–9

Nádvorník J.: Ohlédnutí s Karlem Rýdlem XIII/2/6–7

Nekvapilová J.: Nechci žít jen pro sebe (Jana Vášová) I/8/6

Osladil T.: Budoucí učitelé by se měli naučit rozumět dětem (Jiří Kotásek) I/6/4

Osladil T.: Dramatická výchova – obor, který učí životu (Eva Machková) I/7/4–5

Osladil T.: Ta radost, když děti udělají něco hezkého! (Věra Honková) I/5/4

Osladil T.: Učiteli by měl sloužit školník i ministr (Jiří Bláha) I/3/3

Osladil T.: Ve škole jak v jámě lvové (Jana Havlová) I/4/4

Osladil T.: Zakázali jsme dětem chodit do školy (Ladislava Novotná) I/2/4–5

Prof. PaedDr. Jiří Kotásek, CSc. jubilující XI/5/2

Redakční rada: Ohlédnutí s Janou Hrubou XV/10/2–4

Rýdl K.: Doc. Dr. Jaroslav Kozlík, CSc. devadesátiletý IV/9/12

Rýdl K.: Jé, pane školník, tak vy jste ředitel?!? (Petr Eliška) II/2/4

Rýdl K.: Ohlédnutí s Františkem Tomáškem XIII/3/2–3

Šimíčková H.: Nikdy se nevzdávám (Věra Kolbušovská) II/6/6–7

GLOBÁLNÍ VÝCHOVA

Brdička B.: Globalizace – pohroma, nebo naděje? VIII/3/14

Horká H.: Globální výchova pro budoucnost II/1/10–11

Hrubá J.: Setkání II/4/4–5

Hrubá J.: Vzdělávání v globální síti (Fórum 2000) VIII/4/2–3

Meadows D. H.: Co přinese vaše škola budoucnosti? (1. část) IV/5/20–21

Meadows D. H.: Co přinese vaše škola budoucnosti? (2. část) IV/6/18

Polechová P.: Co prožiješ, tomu rozumíš (Globální výchova s Dennisem Meadowsem) II/2/5

Polechová P.: Selby D. E. – Oč jde při vzdělávání pro globální věk II/3/11

Sdružení pro globální výchovu II/10/17

GLOSY

Hlavatý K.: Glosa (k úvodníku UL7/05–06) XIII/8/10

grantové programy

Benc O.: Naše projekty a granty X/10/12

Hasmanová L., Kaškelyte I.: Program GABRIEL – podpora aktivit volného času ve školách VIII/2/19

Hrubá J.: Důležité je vědět a připravit se! X/6/1

Hrubá J.: Jaké jsou možnosti financování z ESF ve školství? XII/9/3

Hrubá J.: Junior Achievement ČR pomáhá školám IV/4/11

Hrubá J.: Něco je vždycky lepší než nic XII/8/11–12

Hrubá J.: Nový program pro rozvoj škol IV/4/10

Hrubá J.: Otevřely se vám další možnosti (Evropské programy) V/5/11–12

Hrubá J.: Program Leonardo da Vinci bilancoval IX/9/5–6

Hrubá J., Prášilová M.: Co teď potřebují školy a učitelé? XIV/10/1

Jaký je rozdíl mezi Programem rozvoje základního a středního školství a Programem podpory vzdělávacích iniciativ EXTRA (EXempla TRAhunt)? I/2/13

Jindra J.: Psaní vzdělávacích projektů IX/1/P I–IV

Kaškelyte I.: Tři a půl milionu na podporu dětí a mládeže VIII/5/7

Křivánek R.: Fond Vysočiny jako nástroj vícezdrojového financování X/10/11

Mandelová H.: »Projekt o výchově k demokracii« Rady Evropy I/10/5

MŠMT: Jak postupovat při psaní grantových projektů XIII/5/P 1–4

Nadace Open Society Fund Praha si zaslouží úctu a obdiv IV/1/9

Nadace Open Society Fund vyhlašuje program »Miniprojekty« pro ZŠ V/1/11

Program GABRIEL – Výzva k podání projektů VIII/9/20

Resortní výzkum MŠMT ČR II/6/4

Rozehnalová R.: Budeme umět možností využít? (Granty v oblasti školství po vstupu ČR do EU) X/6/2–3

Statut Programu podpory vzdělávacích iniciativ ExTra I/4/13

Šeďová K.: České školy a možnosti grantové podpory X/10/10–11

Vašta K.: Štěstí přeje aktivním aneb program Socrates a ostatní VI/1/17

Vyhlášení grantových podprogramů rozvojového programu »Další vzdělávání pedagogických pracovníků« v roce 2002 IX/10/22

Výhodnější podmínky pro účast v programu PHARE pro demokracii II/8/14–15

Vzdělávací nadace Jana Husa vyhlašuje grantové programy VIII/9/20

Příloha Evropský sociální fond aneb jak české školství využívá evropských peněz

I. Systémové a národní projekty – schvalovací proces a realizace XII/8/P1–2

Grantová schémata – výzva pro aktivní instituce XII/8/P 3–4

II. Krátce k výzvám pro grantová schémata Opatření 3.1 a 3.2 OP RLZ XII/10/P 1

Úskalí přípravy a realizace projektů XII/10/P 1–2

Pilot Z a Hodina pod lupou XII/10/P 3–4

HISTORIE ŠKOLSTVÍ

Dvořák D.: Byl Komenský geniální psychopat? XII/2/10–11

Dvořák D.: Nezávislé vzdělávání před rokem 1989 a současné trendy transformace školy XII/6/13

Hrubá J.: (Ne)využitá příležitost XII/5/19

Hrubá J.: Měli vůbec někdy učitelé společenskou prestiž (rozhovor s F. Morkesem) V/2/10–11

JHá: Platy a úvazky učitelů v minulosti IV/7/11

Klímová J.: Esperanto z historického pohledu – Od Komenského k Zamenhofovi V/6/20

Křivský P.: Z textu PhDr. Pavla Křivského X/1/7–8

Mayer I.: Návrat ke kořenům X/1/6–7

Morkes F.: Reforma středního školství VI/4/10–11

Rýdl K.: Lidský a pedagogický odkaz Františka Singule (1921–1991) VIII/6/21

Rýdl K.: Možnosti a meze Všeobecného školního řádu XII/5/19

Rýdl K.: Výzva – Pomozte odhalovat bílá místa v dějinách reformní pedagogiky I/10/5

Soudilová V.: Komenský, Patočka a současná škola II/8/8–9

HODNOCENÍ A KLASIFIKACE

Bezoušková Z.: Jde to také na 2. stupni ZŠ? XV/1/10/13

Boušová A., Tomek K.: Návrh řádu hodnocení žáka VIII/3/8–9

Budíková O.: O slovním hodnocení III/10/16

Čechová B.: Nejčastější chyby ve výstupním hodnocení XIII/7/8–9

Dvořáková M.: Slovní hodnocení může vrátit škole ztracený smysl I/2/1–2

Ermenc K.: Slovinská studentka srovnává (K problematice slovního hodnocení) III/10/17

Franclová M.: Proč nejsou děti ve škole šťastné? XI/2/14

Grecmanová H.: Zrovnoprávněme různé formy hodnocení IV/5/21

Hanzelková E.: 3. Hodnocení kooperativní činnosti XIV/7/11

Hausenblas O.: Až se ve školách zbavíme známek II/5/9

Hausenblas O.: Hodnocení žáků, jeho reforma a sporné stránky v Británii III/4/14–15

Hausenblas O.: Kritéria pro evaluaci výkonu žáka – do konce června ? neboli: Podle čeho budeme žáky hodnotit a kam ten spěch? III/9/14–15

Hausenblas O.: Nejnovější trendy v hodnocení žáků a studentů VI/5/11

Hausenblas O.: Předsudky v myšlení o slovním hodnocení III/6/15

Hausenblas O.: Slovní hodnocení a pravopis učitelů II/2/14

Hausenblas O.: Slovní vysvědčení ve skotské škole III/3/12–13

Hausenblas O.: Známkování má odzvoněno V/9/13

Houška T.: Slovní hodnocení jako příležitost k zamyšlení XII/7/6–7

Hrubá J.: Hodnocení žáka ZŠ a SŠ ve škole XII/8/2–3

Hrubá J.: Jak ČŠI hodnotí kvalitu vzdělávání VII/8/14

Hrubá J.: Přechodné období (Co nám prozrazuje Výroční zpráva za školní rok 2004/2005?) XIII/6/2–3

Hrubá J.: Umožnit těm, kteří chtějí, aby mohli III/8/16

Hrubá J.: Vlastní hodnocení školy jako zpětná vazba XII/10/3–4

Hrubá J.: Výstupní hodnocení žáků – vize a realita XIII/5/2–3

Chvál M.: 6. Testy jako nástroj hodnocení žáků XIV/6/9

Chvál M.: 7. Testy jako nástroj vlastního hodnocení školy XIV/7/12–13

Chvál M.: Celoplošné testování v systému evaluace XIII/6/4–5

Chvál M.: Hodnocení – a co třeba obrázky? XII/4/15

Jak se hodnotí na gymnáziu MENSY? II/5/12

Jezberová R., Kočková D.: Závěrečné zkoušky učebních oborů budou kvalitnější XV/5/5–6

Kalbáčová J., Macháčová M.: Jak na slovní hodnocení? III/6/16–17

Kalbáčová J., Macháčová M.: Slovní hodnocení jinak II/6/9

Kartous B.: Omyl ve školském zákonu XIII/10/2–3

Kašová J., Tomášek F.: Otevřený dopis ministru školství I/1/3

Kitzberger J.: Otázky kolem výstupního hodnocení XIII/5/3–5

MŘk: Cesta k protinožcům a zase zpátky III/7/13

Nádvorník J.: Využijte sebereflexe učitelů XIII/6/P 2–3

Niermayer R., Seyffert M.: Dbejte na dobrou zpětnou vazbu XIII/6/P 1–2

Nováčková J.: Co dělat, když nám zákon přikazuje něco proti našemu duchu XIII/5/5–6

Nováčková J.: Přednosti a rizika různých forem hodnocení žáka XII/8/5–7

Nováčková J., Rejlová J.: »Jestli chceme jinak hodnotit, musíme jinak učit« II/8/4–5

Nováčková J., Rejlová J.: Trnitá cesta ke slovnímu hodnocení II/7/6

PAU ke slovnímu hodnocení III/6/19

Poláčková L.: Hodnocení výsledků žáků na základních školách XIII/3/16

Polechová P.: Smyslem hodnocení kvality je zlepšování škol XIII/10/3–5

Půlpánová V.: K úskalím hodnocení žáků I/10/13

Skalková J.: Známkovat – ano či ne? I/3/4

Spilková V.: Ještě jednou k hodnocení žáků I/10/12

Spilková V.: Nové přístupy k hodnocení žáků při vyučování III/5/10–11

Spilková V.: Stanovisko III/7/17

Šmelová E.: Správně stanovený cíl jako předpoklad hodnocení výsledků vzdělávání XV/2/3–4

Švrčková M.: Boj o žákovskou knížku I. XIV/10/4–5

Tomková A.: Slovní hodnocení v 1. třídě Obecné školy II/8/5

Trčková K.: Jak jsme přišli o známky I/1/4

Trčková K.: Slovní hodnocení opět v ilegalitě I/6/10

Vysvědčení Svobodné základní školy Londýnská 34, Praha 2 II/6/10–11

Wojnar P.: Mnoho povyku kolem slovního hodnocení III/8/17

Kritéria hodnocení žáků:

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 1. část XIV/1/6–7

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 2. část XIV/2/7

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 3. část XIV/3/12

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 4. část XIV/4/11

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 5. část XIV/5/9–10

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 6. část XIV/6/8

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 7. část XIV/7/9

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 8. část XIV/8/10

Bělecký Z.: Kritéria hodnocení žáků – 9. část XIV/9/9–10

HOSPITACE

Hospitace v práci ředitele školy:

Obst O.: Hospitace v práci ředitele školy – 1. část XIII/1/P 8

Obst O.: Hospitace v práci ředitele školy 2. část XIII/2/P 4