Oldřich Botlík: Testování empatie. (Testy ověřují hlavně jednoznačné a nudné banality)

čtvrtek 28. května 2020 ·

Vážným nedostatkem českých přijímacích a maturitních testů je, že z odpovědi se obvykle nedá poznat, jak k ní žák dospěl. Kvůli tomu testy ověřují hlavně jednoznačné a nudné banality. „Na takovou hloupost se mě přece nebudou ptát,“ řekne si leckterý žák. Jenže pokud si zadání vyloží jinak než autor, může na to doplatit, ač nechyboval. Loni se navíc ukázalo, že žádost o přezkum nemusí být v takovém případě vyřízena uspokojivě.



K následující úloze neznámého původu se vztahuje velmi ilustrativní historka z internetu.



Autor historky ukázal obrázek svému tříletému synovci a přečetl otázku nahlas. Synovec sáhl prstem na kolečko. „Proč?“, zeptal se ho. „Protože nemá rohy, strejdo.“ Synovec si nejspíš pomyslel, že autor úlohy nemůže být takový pitomec, jakým se prvoplánově jeví: „Přece mě nezkouší, jestli vyberu krávu!“ Hledal proto rozumnější výklad zadání, našel ho a potom v souladu s ním správně odpověděl. Proč by vlastně měla být správnou odpovědí ta kráva? Jakpak byste DOKAZOVALI vy, že zamýšlenou správnou odpovědí není kolečko?

Jak naznačuje příklad se synovcem, může se snadno stát, že také zadání některé úlohy letošních přijímacích či maturitních testů umožní neočekávaný výklad a někteří žáci se jím budou řídit. K oběma jarním zkouškám se jich přihlásilo celkem 163 tisíc, takže s výskytem překvapivých správných odpovědí je nutno počítat. Žáci nejsou povinni přemýšlet, kam neznámý autor nejednoznačným zadáním mířil, i když jim leckdy nic jiného nezbývá. Schopnost empatie ovšem není očekávaným výstupem podle RVP, a neměla by se proto testovat u přijímaček ani u maturity. Přesto se testuje: žáci nesmějí v záznamovém archu vysvětlit, jak zadání pochopili („protože nemá rohy“), neboť pak by podle Hlavy XXII pokynů pro odpovídání byla odpověď pokládána za nesprávnou. Po zamítnutí žádosti o přezkum se maturant může domáhat nápravy pouze u soudu, což je cesta, která něco stojí a končí v nedohlednu. Rozhodně ne za rok. Žádný zákon totiž nestanoví, dokdy musí soud rozhodnout. Co tedy s tím?

Z dlouhodobého hlediska je to jasné. V 21. století už nemá být cílem vzdělávání, aby žáci uměli správně odpovídat na hloupé otázky. Mají se naučit, jak (si) klást otázky rozumné a jak na ně hledat odpověď. Pokud se tomu naše jednotné přijímací a maturitní testy nepřizpůsobí, měly by být co nejdřív zrušeny bez náhrady. Protože škodí. I kdyby neobsahovaly ani jedinou závadnou úlohu, škodí svým pojetím.

Než ke zrušení dojde, měli by se testovaní žáci bavit mezi sebou, se staršími sourozenci, s rodiči nebo s učiteli nejen o tom, co uvedli jako svou odpověď. Důležité je, jak k ní dospěli a zda ji dokážou odůvodnit, i když je jiná než ta očekávaná. Případy, které vzbudí podezření, by měli hned zveřejnit, aby se k nim mohli vyjádřit další lidé. Oficiální „validátoři“ vezmou díky tomu problémy na vědomí a ke skutečně závadným úlohám budou muset zaujmout stanovisko. 

Tedy… Ve skutečnosti samozřejmě nemusejí udělat nic. Ale měli by.

***************************************************************************

Seznam závadných úloh, které Cermat pustil do oběhu a přes validátory hladce prošly, je už docela dlouhý. O řadě z nich se také dlouze diskutovalo na různých fórech, takže je poměrně jasné, co se nad nejednoznačnou úlohou odehraje příště. Představujte si například, že stát zavedl – nedej bože – přijímací zkoušky do mateřských škol, testy připravil Cermat a zařadil do nich naši „úlohu pro synovce“. Následující argumenty vycházejí ze zkušenosti s debatami, které už proběhly. Nejsou tedy zcela fiktivní.

Podle dodatečných analýz vybíraly kolečko hlavně děti s velmi špatnými výsledky. Takže zadání rozhodně nepoškodilo ty uchazeče, o které nám jde. 
• Úloha – stejně jako devatenáct dalších podobně obtížných úloh – měla umožnit budoucím gymnazistům, aby v testu vynikli. 
• Hledáme přece trojdimenzionální objekt (hlava tura domácího) mezi dvojdimenzionálními. Kolečko, odborně kružnice, případně kruh tudíž logicky nepřichází jako správná odpověď v úvahu. Jako člen validační komise trvám na tom, že úloha je zadaná jednoznačně!!! 
• V diskurzu tříletých je slovo „roh“ (lat. cornus) chápáno výhradně jako nápadný znak mnoha sudo- i lichokopytníků. 
• Všichni vědí, že podle RVP pro předškolní vzdělávání mají děti poznat krávu. Kolečko se učí poznávat až na prvním stupni. Tak proč by tam Cermat dával úlohu na rozpoznání kolečka? 
• Jako člen Nezávislé odborné komise MŠMT trvám na tom, že rohy té krávy jsou tak malé a nenápadné, že nemohly nikoho uvést v omyl.
• Vůbec si nedokážu představit batole, které by vybralo kolečko na základě rozumové úvahy. 
• Správnou odpovědí je kráva. Když kromě ní Cermat uzná také dvojici „kráva i kolečko“, bude velkorysý a nikoho nepoškodí. Žáci, kteří vybrali pouze kolečko, přece neuvedli úplnou odpověď. 
• Kritika zadání je zcela nesprávná a svědčí o nepochopení matematiky pro předškoláky. Bod mnohoúhelníku, v němž se protínají sousední strany, nazýváme my odborníci „vrchol“. Slovo „roh“ tedy nemá ve standardní předškolní terminologii význam, v němž ho synovec použil. 
• Víme, že stát chce, aby do mateřských škol chodilo co nejvíc dětí. Nám v Cermatu se ale zdá, že 75 % dětí z populačního ročníku je moc. Tomu odpovídá rovněž obtížnost testů.

26 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
28. května 2020 v 8:07  

A co teprve, nedej bože, kdyby ty testy připravovalo Scio nebo Kalibro.

MM řekl(a)...
28. května 2020 v 9:30  

Smutné je, že ty cermatí argumenty vypadají i pro jinak rozumnou pedagogickou veřejnost jako relevantní a odborně podložené. O veřejnosti laické ani nemluvě.
V obhajování vlastních chyb je Cermat skutečně špičkový.

Petr Portwyn řekl(a)...
28. května 2020 v 9:52  

Nojo, nudné testování, to je problém.
Testování by mělo být zábavné.
Ostatně to je trend doby- potírá se "nudné jídlo", "nudné oblečení", tak proč by se nepotíralo nudné testování?

Oldřich Botlík řekl(a)...
28. května 2020 v 10:15  

Smutné je, že ty cermatí argumenty vypadají i pro jinak rozumnou pedagogickou veřejnost jako relevantní a odborně podložené.

Nevím, co přesně jste měl na mysli spojením "cermatí argumenty". Cermat by neměl být kritizován neprávem. Pouze některé z hlášek uvedených v závěru textu (pod hvězdičkami) jsou totiž parafrází argumentů pracovníků Cermatu. Ostatní jsou parafrází výroků těch, kteří na "učitelských" webech zpravidla hájí jak Cermat, tak výsledky jeho práce. Často za každou cenu.

Robert Čapek řekl(a)...
28. května 2020 v 10:57  

Je nutné podotknout, že neexistuje jen "Cermat" a "učitelé". Máme tu také hlasitou skupinu "učitelé, placení Cermatem". A je legrační, jak utajují tuhle skutečnost třeba hodnotitelé maturit, málem jako kdyby byli agenti CIA :-)

MG řekl(a)...
28. května 2020 v 12:32  

Člen komise je blábolil. Hlava tura namalovaná na plochu je dvourozměrný objekt. S jeho “logikou” jsou třírozměrné i další útvary, čtverec si přece mohu představit jako průmět krychle do téže roviny.
Cermat bych bez milosti rozpustil...

Tajný Učitel řekl(a)...
28. května 2020 v 14:20  

Btw. Stejně v aj. Některé úlohy jsou neuvěřitelně primitivní a některé obsahují chytáky, hloupé pro učitele, pro žáky matoucí. Chybí konsistence, smyslem je žáka nachytat s gatěmi dole. Některé úlohy jsou na úrovni PET některé FCE. Celkově je to nesourodý guláš slepený hala bala v honosném formátu ošlehnutém z Cambridge

Pavel Doležel řekl(a)...
28. května 2020 v 14:33  

Cermat dělá chyby jako kdokoliv jiný. Scio a Kalibro mají snad jedině tu výhodu, že nemají svého Botlíka, který by jimi byl posedlý. Pamatuji si úlohu o tom, kde žijí Lumíci a která byla z dílny jednoho z těchto "poskytovatelů služeb" a byla obsahově zcela vadná. Další uváděli i jiné příklady. Prostě, jsme lidi a děláme chyby. Jenže co je dovoleno jednomu, není dovoleno druhému.

Pan Botlík má většinou pravdu, pokud jde o kritiku jednotlivých úloh z matematiky. V posledních letech ale často hledal tak usilovně i tam, kde nic nebylo, až to pak začalo působit poněkud trapně i pro nezasvěcené.

Největší sranda je, že testování by se mělo zrušit, protože testy ověřují hlavně jednoznačné a nudné banality, ale bacha - platí to pro Cermat - nikoliv pro Kalibro a Scio. Když bude testování provádět Kalibro, tak to bude dělat přece chytře a tudíž správně, takže tak nějak z definice tyhle testy pak už nebudou ověřovat jednoznačné a nudné banality.

Eva Adamová řekl(a)...
28. května 2020 v 16:47  

"Některé úlohy jsou neuvěřitelně primitivní a některé obsahují chytáky, hloupé pro učitele, pro žáky matoucí. Chybí konsistence, smyslem je žáka nachytat s gatěmi dole."

Dofám, Tajný, že hodnotíte testy z angličtiny. Ale např. přijímačkové testy z matematiky konzistentní jsou, obsahují sice vyloženě jen základní úlohy z algebry, ale ostatní úlohy vyžadují nejen zvládnutí úplně nejzákladnějšího matematického aparátu ale i schopnost přemýšlet. No a závěrečná úloha už je spíše pro talentovanější žáky a je schopna pomoci je odlišit od ostatních. Poté, co jsem zažila u matematických přijímačkových testů a přijímacích písemek opravdu ledacos, mohu konstatovat, že jsem s testy Cermatu spokojená. a opravdu si nemyslím, že návrat k přijmačkovým písemkách, které by si tvořily jednotlivě školy, by byl návrat k lepšímu.

krtek řekl(a)...
29. května 2020 v 6:11  

Ostatně soudím, že Cermat musí být zrušen aneb kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. A když ne, tak si ji vymyslí. Bravo, pane Botlíku. V čtenářské gramotnosti jste dal učitelům na frak. Vymyslet si trakař a on začne kolovat jako výmysl někoho jiného, tomu se říká majstrštyk. Co by za to tajné služby daly.
---
Už aby ty přijímačky a maturity byly, abyste si nemusel vymýšlet.

Oldřich Botlík řekl(a)...
29. května 2020 v 7:07  

Děkuji za "uznání", krtku.

A to se navíc některé výroky z loňských diskusí k maturitní úloze o úhlech do textu nakonec nedostaly. V nejužším výběru se ovšem držely velmi dlouho.

Například ten váš: Pokud tomu dobře rozumím, pan Botlík považuje dva různé úhly alfa o velikosti 112 a beta o stejné velikosti za různé. No já nevím.

Nebo výrok E. Fuchse v jeho článku na eduin.cz, v němž velmi ostře kritizoval moje tvrzení, že zadání úlohy umožnilo žákům považovat za hledaný úhel také nějaký jiný úhel o velikosti 112: Ze zadání úlohy je zcela zřejmé, že žáci hledají velikost jiného úhlu a nemohli být zadáním úlohy uvedeni v omyl.

(Zatučnění slov "různé", "jiný" a "jiného" jsem provedl já.)

Josef Soukal řekl(a)...
29. května 2020 v 11:33  

Pro notorické manipulátory a demagogy typu O. Botlíka - a že jich mezi maturitními kritiky je - je příznačné, že svoje nepravdy ztotožňují se skutečností úplně automaticky, takže žádný jejich text se bez nich neobejde. V seznamu Botlíkových výroků je jeden ("Správnou odpovědí je kráva..."), který se týká úlohy, o jejichž důsledcích pro žáky se Botlík pokoušel přít mj. se mnou. Už několikrát se k tomuto sporu vracel, ovšem ani jednou nedokázal napoprvé pravdivě napsat ani to, co jsem skutečně k dané věci uvedl. A nyní opět zkonstruoval příklad, který se dané úloze podobá, ale neodpovídá jí v tom základním - totiž že správným řešením je buď (řečeno s Botlíkem) "kráva a kolečko", nebo (jen) "kráva", ovšem nikdy (jen) "kolečko". A tak je to se vším.
To, že záměrné nepravdy, demagogie a diletantismus ovládly rozhodování o maturitách, je sice vítězstvím botlíků všeho druhu, ale současně prohrou vzdělávání u nás. Že skutečné problémy maturita středoškolského vzdělávání by případná další destrukce nyní už jediné plně objektivní a spolehlivé části maturit jen prohloubila, je nabíledni.

Michal Komárek řekl(a)...
29. května 2020 v 11:39  

Pane Soukale, ostrý tón, budiž, pan Botlík ho také užívá, nicméně sousloví typu "botlíků všeho druhu" se tady používat nebudou. Snažte se, prosím diskutovat věcně a bez osobních útoků. Děkuji!

Oldřich Botlík řekl(a)...
29. května 2020 v 14:15  

Pan Soukal naznačuje, že se poznal v této "hlášce": Správnou odpovědí je kráva. Když kromě ní Cermat uzná také dvojici „kráva i kolečko“, bude velkorysý a nikoho nepoškodí. Žáci, kteří vybrali pouze kolečko, přece neuvedli úplnou odpověď.

V původní verzi článku byla hláška o něco delší a pokračovala slovy Sám úloze vůbec nerozumím, ale tohle o ní na FB napsal člověk, jehož babička prý má neteř, která půl roku chodila s někým, kdo kdysi s Cermatem externě spolupracoval.

Celý text se zabývá důsledky toho, že odpověď žáka v záznamovém archu neobsahuje žádné informace o postupu úvah žáka, natož odůvodnění odpovědi. Tak tomu je rovněž v předložené úloze o krávě a kolečku, která – jak jsem uvedl – není mou konstrukcí. Na FB si jí (včetně uvedené historky) všiml jeden kamarád, jenž věci rozumí. A poslal mi ji.

Dokonce i Cermat loni uznal, že zadání jeho úlohy o úhlech vyhovují dvě hodnoty ("kráva" a "kolečko"). Jenomže nikdo – tedy například Cermat, J. Soukal, já ani nikdo další – nemůže zjistit, jaké úvahy vedly jednotlivé žáky k tomu, co napsali jako svou odpověď. Nesměli o tom nic dalšího do záznamového archu dodat.

Přísně vzato, je-li jedinou úplnou správnou odpovědí "kráva a kolečko", neměla by bod (maximum v dané úloze) získat žádná jiná odpověď. Jenže Cermat dával bod také za částečnou odpověď "(jen) kráva". Trochu mi to sice vadí, ale ne moc. Budiž. VELMI mi ovšem vadí, že Cermat nedával bod za částečnou odpověď "(jen) kolečko". Je totiž ÚPLNĚ STEJNĚ ČÁSTEČNÁ jako odpověď "(jen) kráva".

Chápu, že pana Soukala nepřesvědčím: pokládá mě, jak ostatně znovu napsal, za "notorického manipulátora a demagoga". Pořád mu totiž šlapu na jeho bábovičku, státní maturitu. Jenomže loni ho o tomtéž marně přesvědčovala řada dalších diskutujících. Až si vysloužil konstatování, že zřejmě oplývá podobně zázračnými schopnostmi jako Chuck Norris. Ten totiž letos dokázal poslat koronavirus do karantény, jeho tělo provádí fotosyntézu a kdysi vyhrál Tour de France na rotopedu. Poznat třeba z odpovědi "(jen) kráva", jaké úvahy k ní jejího autora vedly, je pro Chucka Norrise hračkou. A pro J. Soukala zjevně taky.

J. Soukal je přesvědčen, že k odpovědi "(jen) kráva" žáka ve všech případech vedly ty "správné" úvahy, jimiž se dokázal vcítit do myšlení autora úlohy. Jinak řečeno, J. Soukal potvrdil můj názor vyjádřený titulkem, že podobné testové úlohy jako ta loňská maturitní o úhlech testují schopnost empatie.

Zdá se tedy, že konečně v přímém přenosu sledujeme silné myšlenkové turbulence, téměř srovnatelné s těmi, jež předcházely třeba koperníkovskému obratu. Rád bych proto využil této příležitosti a veřejně poděkoval Josefu Soukalovi za jeho nebývale kritický postoj k testům od Cermatu.

Josef Soukal řekl(a)...
29. května 2020 v 22:36  

O. Botlík vyplýtval několik set slov, ale přesto se vyhnul vysvětlení, proč o úloze a mých vyjádřeních opakovaně informuje nepravdivě. Dokonce přidal další nepravdu - jsem prý "přesvědčen, že k odpovědi "(jen) kráva" žáka ve všech případech vedly ty "správné" úvahy". Nikdy jsem ovšem o nic takového se ve svých vyjádřeních neopíral; naopak jsem vždy uváděl, že úvahy o žákově postupu jsou v úloze, kde správnou odpověď představuje jen výsledek,
irelevantní. Podstatné je, zda ke správnému výsledku došel.
Podstatou Botlíkovy nepravdy je ovšem to, na co jsem poukázal: výchozí obrázek neodpovídá úloze. Její zadání totiž vede nikoli k jednomu, ale ke dvěma vyobrazením, přičemž na jednom jsou vidět "kráva a kolečko", na druhém jen "kráva" - nikdy ne jen "kolečko". Botlík se dožaduje řešení, které by spolehlivě rozvrátilo testování jako obor - totiž smazání rozdílu mezi odpovědí správnou a odpovědí chybnou.

Další Botlíkovy tlachy komentovat netřeba.

Libor řekl(a)...
29. května 2020 v 23:45  

Diskuse na tomto webu sleduji již delší dobu. Pan Botlík je na tom podobně jako paní Valíková – zarputilost, s níž bojují proti státní maturitě, hraničí s obsesí. V našem školství je mnoho podstatně horších fenoménů než tato zkouška – ano, můžeme o ní diskutovat, jak je libo, ale rozhodně to není jádro problému a její zrušení či reforma nás nespasí. Ostatně stačí se zeptat studentů a nikoli hledět jen a pouze do své zatvrzelé duše (lidově řečeno: vytáhnout hlavu z prdele). O těchto jevech se však příliš nehovoří, protože na to je potřeba trošku více rozhledu. Ale smekám: ne každý dokáže ovládnout mediální prostor jako oni… Jen se snažím věřit, že jsou vedeni čistými úmysly a nikoli jen a pouze vlastním egem a prospěchem. Ale moje víra každým dnem slábne, zejména když se mě kolega zeptá, proč ho mediálně zastupuje jakási SPOLUČJL (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/statni-maturita-snizuje-uroven-vzdelani-je-nutne-ji-zmenit-rika-spolecnost-ucitelu-ceskeho-jazyka-a-literatury-47959). Co mu mám říci? Že ho mediálně nezastupuje, ale neinformovaná veřejnost včetně novinářů to tak vnímá? Mohu ho jen odkázat k velmi výstižnému přísloví Drzé čelo lepší poplužního dvora. A na to já osobně bohudík/bohužel nemám žaludek.

Libor řekl(a)...
29. května 2020 v 23:48  

Diskuse na tomto webu sleduji již delší dobu. Pan Botlík je na tom podobně jako paní Valíková – zarputilost, s níž bojují proti státní maturitě, hraničí s obsesí. V našem školství je mnoho podstatně horších fenoménů než tato zkouška – ano, můžeme o ní diskutovat, jak je libo, ale rozhodně to není jádro problému a její zrušení či reforma nás nespasí. Ostatně stačí se zeptat studentů a nikoli hledět jen a pouze do své zatvrzelé duše (lidově řečeno: vytáhnout hlavu z prdele). O těchto jevech se však příliš nehovoří, protože na to je potřeba trošku více rozhledu. Ale smekám: ne každý dokáže ovládnout mediální prostor jako oni… Jen se snažím věřit, že jsou vedeni čistými úmysly a nikoli jen a pouze vlastním egem a prospěchem. Ale moje víra každým dnem slábne, zejména když se mě kolega zeptá, proč ho mediálně zastupuje jakási SPOLUČJL (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/statni-maturita-snizuje-uroven-vzdelani-je-nutne-ji-zmenit-rika-spolecnost-ucitelu-ceskeho-jazyka-a-literatury-47959). Co mu mám říci? Že ho mediálně nezastupuje, ale neinformovaná veřejnost včetně novinářů to tak vnímá? Mohu ho jen odkázat k velmi výstižnému přísloví Drzé čelo lepší poplužního dvora. A na to já osobně už bohudík/bohužel nemám žaludek.

Oldřich Botlík řekl(a)...
30. května 2020 v 6:56  

ad Josef Soukal

Botlík se dožaduje řešení, které by spolehlivě rozvrátilo testování jako obor - totiž smazání rozdílu mezi odpovědí správnou a odpovědí chybnou.

Už naposledy, pane Soukale (i když vím, že to je marné). Jestliže zadání úlohy, tak jak bylo v testu, umožňuje, aby mu vyhovovaly dvě různé velikosti úhlů (112 a 248), potom v matematice NEMŮŽE být ÚPLNOU správnou odpovědí jen hodnota 248. Ten člověk z FB, od kterého jste pochytil názor, že MŮŽE, tomu totiž nerozumí.

Názor, že MŮŽE, je přesně to, co spolehlivě rozvrací testování jako obor, protože odměňuje žáka, který uvedl odpověď (jen) 248. Odměňuje ho tedy nikoli za objektivně správnou odpověď, ale za schopnost empatie: dokázal se vcítit do toho, co měl autor úlohy nedokonalým zadáním vlastně na mysli.

A je to ještě mnohem horší (a tím v rychlosti reaguji také na Libora - víc prostoru mu věnovat nechci). Rozvrací to totiž také matematiku jako obor. Ta je totiž založená na tom, že důsledně vychází POUZE z toho, co nepochybně platí. Jestliže tedy Cermat honoruje odpovědi založené na předpokladech, které v zadání nebyly, zpochybňuje samotné základy matematického uvažování, které by si žáci měli osvojit.

Důsledné matematické uvažování vycházející pouze z toho, co opravdu platí, například umožnilo jeden z objevů, jež v minulosti zásadně ovlivnily vývoj matematiky jako oboru: objev neeukleidovské geometrie. Tedy geometrie, v níž neplatí pátý Eukleidův postulát. Jeho ekvivalentem je například toto tvrzení: pro každou přímku a bod, který na ní neleží, existuje právě jedna přímka procházející tímto bodem, která neprotíná původní přímku.

Karel Lippmann řekl(a)...
30. května 2020 v 7:56  

Pane Botlíku, testování a jemu se blížící standardizace rozvracejí také češtinu jako obor (a všechny ostatní předměty). Obecným problémem je, že chci-li naprosto jednoznačnou odpověď, musí být zcela jednoznačné zadání. Potíž je s jednoznačností zadání reprezentovaném přirozeným jazykem, který je ve svém celku vágní (není o tom pochyb, ale od pana Soukala odpověď na tuto otázku nevydolujete, stejně jako konkrétní příklad, jak si tento zásadní problém vlastně vysvětluje). Jsou jistě určité složky vágních předmětů, které leze testovat (např. data v dějepisu, v češtině některé gramatické jevy), jak je vidět, platí to také pro matematiku. Takový test má mít pokud možno přesně vymezen svůj obsah a rozsah. Pak je didakticky užitečný. Pokud překračuje své možnosti a svá omezení, pak škodí. Převelice. Nabídl jsem zde dvě studie o testování (českou - matfyz a zahraniční). Nikdo ze stoupenců selektivního testování se k nim konkrétně nevyjádřil, nepokusil se je věcně zpochybnit. Nanejvýš je "spláchli" jednou bezobsažnou větou.
Pan Soukal nedokáže diskutovat. Jen obloukem krouží kolem tématu a snaží se co nejvíc znectít oponenta. Pak absurdně tvrdí, že všechno vysvětlil. S vágností češtiny nakládá zcela svévolně, optimalizovat pravdivost svých vyjádření se ani nepokouší. Příklad? Naleznete alespoň zrnko odborné či logické věcnosti v jeho posledních příspěvcích?

Oldřich Botlík řekl(a)...
30. května 2020 v 8:48  

Pane Lippmanne,

styl pana Soukala a jeho limity znám od roku 2011, kdy byla státní maturita spuštěna a začalo se diskutovat o opravdu příšerném testu ČJL nižší obtížnosti. Jen si stále ještě nejsem jist, zda ty limity jsou kognitivní, charakterové nebo odborné (čárku před "nebo" nepíšu vědomě). Je ovšem myslím už nesporné, že pan Soukal podřizuje své komentáře obsahově i formálně tomu, co si on sám pokládá za obranu státní maturity.

Podle mého názoru však paradoxně dosahuje přesně opačného efektu. A tím je vlastně "obecně prospěšný". Třeba tentokrát: soudnému člověku totiž podle mého názoru musí dojít, že JS opět propásl jedinečnou příležitost mlčet. Kromě dvou či tří lidí, kteří si jeho angažmá v diskusích o úloze s úhly pamatovali, nikdo další ho v mém textu nemohl "najít". JS ovšem přesto neodolal a své mylné hodnocení úlohy s úhly opět připomenul, a navíc je doprovodil osobním útokem.

Nemá-li státní maturita kvalitnější "obránce", než je J. Soukal a jemu podobní diskutující na ČŠ a jinde, pak je určitě lepší, aby byla zrušena. Já také nediskutuji s ním, ač to tak někomu může připadat. Když už si sám naběhl na vidle, pouze na to upozorňuji a snažím se pojmenovat, kde přesně se napíchl. Nedělám to pro něho ani pro sebe, nýbrž pro případné čtenáře.

Karel Lippmann řekl(a)...
30. května 2020 v 10:03  

ouha - zadání reprezentovaného

Josef Soukal řekl(a)...
30. května 2020 v 10:45  

Díky za exhibici silných slov a nulové argumentace, pane Botlíku. Místo toho, abyste předváděl své opakované záměrné nepochopení toho, že zadání nabízelo v principu úlohy dvě, a tudíž i dvě na sobě nezávislá řešení, zkuste čtenářům vysvětlit, proč jste o mých vyjádřeních opakovaně psal nepravdivě. Možná vám pak dojde, co to vlastně jsou ty vámi zmiňované "charakterové limity". Speciální pozornost byste měl věnovat svému poslednímu nesmyslu, totiž že jsem údajně něco "pochytil od člověka na FB" - vůbec nevím, o čem mluvíte. Možná jste se protentokrát nechal nakazit lippmannovským zmatením, protože to vy zde opakovaně píšete, že jste kdesi cosi pochytil.

Karel Lippmann řekl(a)...
30. května 2020 v 11:20  

"lippmannovské zmatení"

Toť vrcholná exibice "věcných argumentů" pana Soukala. Na nic jiného v různých variantách se až dosud nezmohl. Vlastní výklad literárního díla nám neprozradí. Ani názor na to, zda jsou přirozený jazyk a literatura skutečnosti vágní či exaktní, a co z toho vyplývá, popř. proč ho to jako předsedu Asociace češtinářů, který by rád své představy ordinoval všem kolegům v oboru, vůbec nezajímá. Směšné pokusy o nálepkování druhých mu však jdou skvěle.

Eva Adamová řekl(a)...
30. května 2020 v 17:46  

Nemá-li státní maturita kvalitnější "odpůrce", než je O. Botlík a jemu podobní diskutující na ČŠ a jinde, pak je určitě lepší, aby zůstala zachována.

Oldřich Botlík řekl(a)...
31. května 2020 v 18:22  

Naštěstí - jak obvykle dobře informované kruhy diskutujících na České škole vytrvale tvrdí - jsou síly zastupující "odpůrce" státní maturity výrazně vlivnější než síly zastupující její "obránce".

A jejich vliv neustále sílí, jak ostatně ukázal vývoj kolem povinné maturity z matematiky. Jen tak dál!

Josef Soukal řekl(a)...
1. června 2020 v 13:24  

A O. Botlík i v této diskusi přesvědčivě ukázal, že s "vlivnějšími" silami se nadále často spojují nepravdy, arogance a neschopnost vyrovnat se s fakty. Bohužel.
Naštěstí ale to pozitivní, co je s novou maturitou spojeno, učitelé zcela přirozeně zařadili do hodnocení a do výuky. Alespoň ti, kterým předsudky či samolibost nebrání využít v praxi cokoli, co činí vzdělávání smysluplnějším a efektivnějším.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.