„Mně se líbí ta myšlenka dobrovolné docházky do školy. Já už se na výuku moc těším. Ideálně bych je nejradši vzal někam na hory na chatu, kde bych nejdřív děti nechal, ať se dva dny jenom spolu baví a ze všeho se vypovídají, a pak bych je teprve začal učit. Jenže to asi nepůjde, budeme muset být ve škole. Ale i tam se s nimi chci nejdříve jen bavit o tom, čím si prošly a co to pro ně znamenalo,“ říká učitel Tomáš Chrobák v rozhovoru pro online deník Aktuálně.
 |
| Tomáš Chrobák (archiv autora) |
Co se vám na přístupu učitelů k současné distanční výuce nelíbí?
Určitě bych neznámkoval, protože pak podle mých zkušeností podvádějí všichni. Mně nyní pořád posílá někdo úlohy s prosbou o vyřešení. Dostal jsem už snad dvacet jedniček. To je opravdu čirý nesmysl a opět žáky rozdělujeme na ty, kteří mají podporu a ty, kteří nemají. Děti si výsledky také případně sdílí na sítích a opět je vedeme k podvádění. Pokud navíc učíme třeba i novou látku, tak děti, které mají velkou rodičovskou podporu, tak ještě více vystřelí nahoru, zatímco děcka, která na školní přípravu už i tak byla sama, půjdou ještě o to více dolů.
Vzdělávací Strategie 2030 chtěla následujících deset let školní výuku digitalizovat. Nyní to koronavirus a mimořádný stav dokázaly za pár týdnů. Vyjde podle vás české školství z této krize posíleno?
Ano, mohlo by ho to posílit, ale jde o to, abychom si jasně pojmenovali, co nám situace přinesla a co se ukázalo být nefunkční. Někteří učitelé se stále drží svých postupů a odmítají do nich vpustit jakékoliv novinky, včetně on-line výuky, či přestat psát písemky nebo známkovat. Bylo by skvělé, kdyby se to podařilo změnit. Problém strategií je, že k tomu nejsou metodické materiály. Třeba pro matematiku existuje spoustu zajímavých matematických her, nápadů, či sbírek ale nepracuje se s učitelem a neučí se, jak by měl postupovat, když něco žák nevyřeší či udělá chybu. Nebo jaké možnosti hodnocení může učitel využívat, ať pořád jen neznámkujeme.
Celý rozhovor naleznete zde
.png)
7 komentářů:
"Určitě bych neznámkoval, protože pak podle mých zkušeností podvádějí všichni."
Zajímavé zkušenosti. Od superučitele. Pak se můžeme divit.
Jaký učitel, takový žák.
Chybí mi ještě rozhovor ze superškolníkem, superkuchařkou a superpsychologem.
Psycholog rad cte uvedomela slova mladych ucitelu. Nechci do Vás Mirku Vaňku rýpat příliš, ale neodpustím si následující: Pan učitel v jednoduché větě naznačil, že mu jde o vnitřní motivaci u žáků a podle toho učí. S tím se ve školách moc nepracuje, ztrácíme tím mnoho talentů již na základce. Známkovat děti ve škole je přežitek starých dob. Nyní chceme po dětech, aby se snažili sami od sebe. Když dáte dětem svobodu, uvidíte, jak jim bude práce chutnat. Známky jsou okovy, známky jsou koblihy.
Pane/paní Unknown, nechcete se pod své názory podepsat?
Známkování není přežitek starých dob a používá se všude ve vyspělém světě. Bojují proti němu především ti, kteří je mají špatné, podobně jako proti povinné maturitě z matematiky bojují ponejvíce ti, kteří mají z matematiky strach.
Jinak, píšeme: "děti se snažily samy od sebe", a nikoliv "děti se snažili sami od sebe". Je pitoreskní, kterak proti známkování bojují nejhlasitěji ti, kteří sami mají problém už s pravopisem šesté třídy základní školy.
Známky nejsou koblihy, ani okovy. To je vnímání typického frustráta, který negativní zpětnou vazbu odmítá, protože ji vnímá jako trest a nikoliv jako prostředek ke zlepšení. Klasika. Dobré známky nejsou koblihy, dobré známky jsou ony pověstné koláče, které nejsou bez práce. A špatné známky nejsou okovy, nýbrž prostředek zpětné vazby. Ono když se nad tím člověk zamyslí (je-li toho schopen), tak zjistí, že je vlastně jedno, jestli je negativní zpětná vazba vyjádřena číslem, výrazem ve tváři, slovním projevem, nebo úplně jinak - pokud má tu informační hodnotu, jakou podat má. Psycholog by neměl pracovat na tom, aby děti nedostávaly standardizovanou zpětnou vazbu, protože ji potřebují, stejně jako jejich rodiče a všichni ji budou dostávat po celý život v různých formách a často vyjádřené rovněž číselně (třeba prostřednictvím velikosti mzdy, nebo bonusů). Psycholog by měl navést děti k tomu, aby s tou zpětnou vazbou uměly správně pracovat, aby se nehroutily z toho, že je někdo lepší a aby poznaly svá omezení a snažily se zdokonalovat v mezích svých možností a efektivně. Tvrdit někomu, že se může stát jaderným inženýrem, když nepochopil ani komutativitu sčítání a prostředkem k tomuto osobnostnímu a profesnímu vývoji že má býti neznámkování a neověřování znalostí a dovedností, je podvodem. Ano, špatné známky mohou demotivovat. O tom není sporu. Ale přece nikdo, kdo má alespoň dva z pěti pohromadě nemůže tvrdit, že řešením je neznámkovat. Respektive, řešením demotivovanosti to býti u některých jedinců jistě může, ale rozhodně to není řešením pro jejich vzdělání. Efekt bude přesně opačný - dotyční se více učit ani vzdělávat nebudou, protože nebudou cítit potřebu a navíc to demotivuje i ty s dobrými známkami, kteří je vnímají jako ty koláče, které si zasloužili svojí prací. Zpětná vazba je základem stability a dlouhodobého fungování jakéhokoliv systému.
Já to beru jako ironii. Už skrze to "uvědomělá" :o)
Celkově je to hezká parafráze budovatelských hesel.
Proto taky Unknown na zásadní námitku pana Vaňka (jak je možné, že žáci pana Chrobáka podvádějí?) neodpověděl(a).
abychom si jasně pojmenovali, co nám situace přinesla
Nemalým přínosem je, že napříště bude Tomáš Chrobák tím, podle jehož zkušeností podvádějí všichni.
jak jim bude práce chutnat
10% bude chutnat, 50% je to jedno, 40% mně zrovna hulí trávu za barákem. Tak nějak je to v lidské společnosti zakódováno po tisíciletí.
Okomentovat