Zoufalství a pocity zmaru. Bylo to drsné, říkají mladí učitelé o svých začátcích za katedrou

sobota 30. listopadu 2019 ·

„Pracovala jsem všude možně a takové pocity zmaru a zoufalství jako na začátku učitelství jsem nikde nezažila. Začátek byl peklo, i když pracuji v  dobré škole s fajn dětmi a přátelským kolektivem. Fakulta mě připravila tak napůl,“ říká Barbora J., která je absolventkou pražské Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (dále jen Pedf UK). Reportáž přináší server E15.



Podobný zážitek má i Barbora P., která studovala tamtéž: „Nástup do školy, kde jsem se neměla o koho pořádně oborově opřít, byl dost drsný. Vaření z vody, hledání cest, zkoušení věcí, které mohly být objeveny výrazně rychleji, kdyby mi někdo napověděl, inspiroval mě, pošťouchl mě správným směrem. Fakulta mě na reálné učení nepřipravila, seminárky, nějaké odborné vzdělání, praxe, jejichž smysl mi poměrně unikal a přínos jsem v nich neviděla a zpětně stále nevidím. Naštěstí jsem měla aspoň nějaké praxe, ale to je naskočení do rozjetého vlaku. Chvilku držíte horký brambor, a pak ho zase hodíte pryč a vyskočíte ven. S realitou školního roku nesrovnatelné. Bylo pár kantorů, kteří mi dali něco do praxe, ale celkově to pak bylo vlastní objevování.“

Lukáš Šlehofer, projektový manažer a učitel, který šest let pracoval pro společnost SCIO, v  jednom z nedávných příspěvků na svém facebookovém profilu napsal: „Dovedete si představit lékaře, který jde během studia pouze na 10–40 hodin do nemocnice, učí se celou dobu o tom, jak funguje lidské tělo a nemoci, ale prakticky nepřijde s nemocným do styku a výuku vedou lidé, kteří nemocné téměř nikdy neviděli? Přijde vám to směšné. Jenže tak přesně probíhá výuka učitelů.“


Celý text naleznete zde

3 komentářů:

Pavel PEŠAT řekl(a)...
30. listopadu 2019 9:14  

Jistě, pro hodnocení pedagogické fakulty je důležitý počet publikaci v recenzovanych časopisech, nikoliv to, zda připraví absolventy pro praxi. Proc to tak je, se ptejte rady pro VVI a jejího předsedy, nějakého inženýra Babise...

mirek vaněk řekl(a)...
30. listopadu 2019 10:18  

A co teprve ve škole s problémovým ředitelem a žáky.
To není vina fakulty. To je vina systému, který rozbil pedagogické sbory a učitele vydal všanc státnímu šetření a právním smrštím. Učitel nemá dnes čas učit a to učení je stále na okraji zájmu. vrcholem podporoy je kontrola ČŠI a školení teoretiků bez praxe.
Školství vládnou úředníci, kteří třídu nikdy neviděli.

Petr Portwyn řekl(a)...
30. listopadu 2019 11:14  

Ono to ale hodně záleželo na vedení katedry daného předmětu.
Nás docela dřeli, taky se mi jednou stalo, že na praxi didaktik moji hodinu kritizoval 30 minut... takhle sepsul každého, až jsme uvažovali, že s tím sekneme.
Na humanitních oborech tam prý buď didaktik nebyl vůbec, nebo k tomu nic neřekl. Na praxe se okázale kašlalo.
Třeba výchovy kromě tělocviku didaktiku snad ani neměly.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.