Žáci trpí u nudných výkladů a biflují hlouposti. Na život ani práci je to nepřipraví

pátek 15. listopadu 2019 ·

"Žák, který nevidí ve svém vzdělávání smysl, má samozřejmě velmi malou motivaci ke studiu. Spousta našich vrstevníků usedá po ránu do lavic s pocitem, že do školy dnes přišli zbytečně strávit několik hodin probíráním látky, kterou za týden zapomenou a nijak to jejich život neovlivní. Jde o značně deprimující zjištění a o zásadní problém našeho školství," shrnuje místopředseda České středoškolské unie Mikuláš Misterka v reportáži deníku Aktuálně.



Z výzkumu agentury Median z roku 2017 pro Jeden svět na školách vyplývá, že nejčastější důvod nespokojenosti středoškoláků se školou zní: "Co se učíme, nevyužiju v reálném životě". Tuto možnost zaškrtla téměř polovina studentů (46 procent), kteří se obávají, že obsah výuky jim nebude mimo prostor školy užitečný. Respondenti mohli zaškrtnout více možností, na druhém místě skončila s 36 procenty možnost "učitelé nepodávají látku zábavně", na třetím s 34 procenty "učitelé přistupují k žákům arogantně".

O situaci na základních školách zase hodně vypovídají výsledky mezinárodních srovnávacích testů PISA, které spíše než sumy vědomostí hodnotí schopnost jejich použití. A zde se ukazuje, že čeští žáci základních škol podávají průměrné až podprůměrné výsledky. Příčiny je třeba hledat v obsahu i formě výuky. Co se týče obsahu, jeví se jako problematické memorování informací, které buď nejsou využitelné mimo školu, nebo v nich tyto přesahy a souvislosti žák nevidí a učitel mu je nevysvětlí. Co se týče formy, převládá pasivní přijímání informací nad tvůrčím objevováním, skupinovou spoluprací, otevřenou diskusí o tématu či tvorbou projektu.

Analýza výzev vzdělávání v České republice uvádí, že dle mezinárodních srovnání patří Česko mezi země, pro které je typické využívání klasických metod výuky, ať už jde o memorování poznatků, či "frontální výuku", kdy učitel pracuje hromadně s celou třídou najednou, většinou formou výkladu či zadání samostatné práce. Mezinárodní testy přitom ukázaly na větší úspěšnost těch českých škol, které učí interaktivnějšími způsoby. Ty pak lépe rozvíjejí základní gramotnosti žáků - tedy schopnost fakta použít, ne je pouze znát.

Podle šéfa spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho se inovace ve výuce postupně prosazují a situace se zlepšuje, školy prý v rámci možností své metody modernizují. "Radikální reformátoři si představují, že by to mělo jít mnohem rychleji, ale i v zahraničí to byla otázka jedné dvou generací," říká.


Celý text naleznete zde

38 komentářů:

PP řekl(a)...
15. listopadu 2019 9:56  

Možná kvůli tomu českému konzervatismu máme pořád oproti západu celkem dost vzdělaných dětí. Až aktivisti vyhrají, budem na tom konečně jako na západě - blbí a tupě poslušní.
Viděl jsem naživo, co s normálními lidmi udělala politická korektnost. Na německém venkově.
Na to potřebujete slušnou degradaci vzdělávací soustavy...

laimes řekl(a)...
15. listopadu 2019 10:29  

biflují=nasávají ověřené informace a ne fakeňufsy
biflují=procvičují paměť
učí se s nabiflovaným logicky pracovat jelikož budou v budoucnu několikrÁt měnit profesi a s ní i informace a návyky
BIFLOVÁNÍ JE DNES AKTUÁLNÍ JAKO NIKDY DŘÍVE !

BP řekl(a)...
15. listopadu 2019 11:41  

Zábavná je pouze konverzace na sociálních sítích a hry v mobilu. Všechno ostatní je k životu nepotřebné a nudné. Asi tak.

Q. E. D. řekl(a)...
15. listopadu 2019 12:05  

Na rozdíl od ZŠ není SŠ povinná. Svůj úmysl se zde DOBROVOLNĚ vzdělávat stvrzuje uchazeč podpisem. Kdykoliv může odejít nebo přestoupit jinam.

Petr Portwyn řekl(a)...
15. listopadu 2019 12:14  

Zase klasický "kopací" titulek.
Očividné nepřátelství, kampaň.

Jak může žák vědět, co využije nebo nevyužije v životě? V 16 letech?
Tuší vůbec v těch 16 letech, jaké dovednosti procvičuje?

Nowak řekl(a)...
15. listopadu 2019 12:55  

Představitelé ČSU by se měli sejít s Peterem Chvojkou - ten taky soustavně kritizuje současné školství. Rozuměli by si?
https://a2larm.cz/2019/11/o-doternosti-mytickych-pribehu-v-dobe-tvrdych-dat/

Jiri Janecek řekl(a)...
15. listopadu 2019 12:56  

No, a taky klasicky clanek…
---
"Tuší vůbec v těch 16 letech, jaké dovednosti procvičuje?"

Ono o tom nema anung ani vetsina novinaru pisicich o skolstvi ci skolskych expertu...

Kdy proboha kocka domaci vyuzije hrani si s klubickem?


Radek Sárközi řekl(a)...
15. listopadu 2019 13:42  

Titulek článku se příliš nepovedl, ale jinak je článek velmi vyvážený a zajímavý. Doporučuji si ho přečíst celý, i když je hodně dlouhý...

Petr Portwyn řekl(a)...
15. listopadu 2019 14:13  

Pan Sárközi
Ano, článek je vyváženější než titulek, ale víte, jak to je - 90 % lidí si všimne jen titulku. Možná 95 %... přes úvodní odstavce se dostane málokdo, a tam je to prostě boj za potření nepřítele.

Tvrzení Mimo školu však od nich zaměstnavatel a ostatně i sám život vyžaduje spíše kreativitu, umění komunikace, spolupráce či schopnost diskuse je pitomost. Většina profesí, s nimiž se setkávám, žádnou kreativitu nevyžaduje, a často ani diskuzi ne. Od prodavaček přes zdravotní sestry až po úředníky... Kreativní účetnictví je pak hezké slovo pro podvod :o) Dokonce ani takový muzikant ze symfoňáku kreativní být nemá... musí přesně odehrát to, co mu dají.
Konstruktérů, vědců, skutečných umělců-tvůrců apod. je málo. Ostatně ani paní autorka moc kreativní není, jen omílá staré odsudky. Jediné, co je nové, je to, že se zeptala i někoho, kdo kope za učitele, tedy Vás.
Tím nepopírám krásu tvořivosti nebo umění diskuze, ale citované tvrzení, že "zaměstnavatel vyžaduje", je prostě nepravdivé.

Jinak je pozoruhodné, jak na otázku "co je nejzbytečnější?" odpovídá každý něco jiného. Skoro bych řekl, že žádné "nejzbytečnější téma" neexistuje, že je to subjektivní. Někdo nepotřebuje vědět, co je to křída, jiný zas, jaký je rozdíl mezi dieselem a benzíňákem :o)

Robert Čapek řekl(a)...
15. listopadu 2019 15:18  

"Podle šéfa spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho se inovace ve výuce postupně prosazují a situace se zlepšuje, školy prý v rámci možností své metody modernizují."

Ještě teď se mnozí popadají za břicho, jak si Radek S. představuje inovace: existence alternativních škol, technika (moderní) a internet. V každém rozhovoru ukazuje, že vůbec neví, o čem je vzdělávání - natož inovace. Jak by to mohl vědět? Kdy se chudák dostane do školy? Musí mu o tom poreferovat Kunšteková :-D Prý "v rámci možností". Co to říká o dvou generacích? Musí umřít dvě generace učitelů, aby se něco změnilo? Bože, to jsou plky...

Lenka Pokorná řekl(a)...
15. listopadu 2019 15:31  

Jasně, chápeme, co je inovativní výuka vědí jenom líní učitelé a jejich školitelé.

laimes řekl(a)...
15. listopadu 2019 15:53  

že budeme muset být inovativní jsem slyšel už na stranické schůzi v 87 ale co je to to inovativní?

Robert Čapek řekl(a)...
15. listopadu 2019 16:25  

Přece internet :-D

BP řekl(a)...
15. listopadu 2019 16:29  

Já bych dnes viděla trochu problém i v tom, že jsme buď přestali pracovat s učebnicemi úplně nebo jsou ty učebnice, ač se tváří přesně opačně, dost po metodické stránce nekvalitní.
Žáci chtějí pouze žít z jakýchsi přežvýkaných prezentací, neumí si sami dělat z textů poznámky, neboť textům a slovům v nich (odborné terminologii) vůbec nerozumějí.
Sešity a psaní rukou se staly přežitkem a pak po těchto žácích nelze nic přečíst, protože nemají vypsaný rukopis. Už ani děvčata, dřívější pečlivky, nepíší čitelně.

Já si kolikrát říkám, kdybych byla dnes žákyní školy a měla se ne/učit dnešním způsobem, nikdy bych nemohla dojít až na vrchol a dostudovat na vysoké škole. Ve školách vůbec nepanuje žádná pracovní atmosféra. Já přijdu do hodiny češtiny na SŠ a první věta, kterou od žáků uslyším, je: "Neučme se dnes, paní učitelko, pusťme si nějaký film."

Lenost, lenost, lenost a nic než lenost. Pasivita, dospávání na lavicích po probděných nocích u počítačových her. A rodiče o tom samozřejmě nic nevědí.
Zažila jsem ve své třídě na "malém" gymnáziu žáka, který skončil několikrát v nemocnici po vyčerpání z probdělých nocí u pc. Tam se pořádně prospal, neboť tam neměl počítač ani připojení na internet a bylo dobře, než se vrátil domů a vklouzl zase do starých kolejí.

Radek Sárközi řekl(a)...
15. listopadu 2019 19:48  

Pro pana Čapka, který si článek evidentně nepřečetl celý, jedna z mnoha mých citací v něm:

"Nicméně i pro gymnazisty je podle něj důležité občas pracovat na projektech, "protože třeba nebudou vědci, ale podnikatelé a budou muset umět sami vymyslet a rozvinout nějaký projekt až do výsledného produktu, takže se potřebují naučit samostatnosti".

Jako příklad uvádí své hodiny češtiny, kdy nechal studenty vyrobit celý časopis, takže se prakticky naučili všechny publicistické styly, texty prošly korekturou a na hodině informatiky pak byly články zlomeny do výsledné podoby."

Ivo Mádr řekl(a)...
15. listopadu 2019 21:27  

Jo,jo. Biflování je nezbytné při studiu medicíny, historie, při výuce zdravotních sester na SŠ, studium práv,... Dozajista se najdou aktivisté, kteří budou tvrdit opak.

Robert Čapek řekl(a)...
16. listopadu 2019 1:26  

"uvádí své hodiny češtiny, kdy nechal studenty vyrobit celý časopis".... v kterém roce to bylo? Jestli se na to náhodou nepoužil ještě originální sázecí stroj Gutenberga :-D

Ale vážně, na co si to hrajete? Dobrý učitel realizuje 2 - 4 metody za vyučovací hodinu a 2 až 3 měsíce žádnou z nich neopakuje, to je bratru 60 - 70 metod za čtvrt roku, takže nějaká vaše Potěmkinova vesnice a úplně banální projektíček je úplně mimo mísu. Spíše je jisté, že u vás za bernou minci platí ta vaše obhajoba výkladu, ve vašem případě (před dvaceti lety) navíc realizovaná mimořádně nepříjemným kuňkavým hlasem. Takže to trochu zklidníme a nehrajte si tu na didaktika, než se vám všichni vysmějí ještě víc... :-D :-D :-D

Robert Čapek řekl(a)...
16. listopadu 2019 1:31  

Myslím tuhle didakticky trapnou pasáž: Frontální výuka má své opodstatnění i podle Radka Sárköziho, a to zejména na gymnáziích: "Je rychlá. Velké množství informací sdělíte v mnohem kratším čase, než když si na ně studenti musí přijít sami, což zabere hodně času." Navíc na gymnázia se podle něj dostávají spíše studijní typy, kterým tento způsob výuky vyhovuje - jedná se prý o "sluchové typy" a přijímací zkoušky právě je vybírají.

Tímhle článkem se holedbáte? Jako opravdu? To je pedagogika na úrovni Kunštekové, sedmdesátá léta jednotné socialistické výchovy jsou proti tomu hadr. Ale co chtít od někoho, kdo za znaky modernizace vzdělávání na českých školách považuje "internet a techniku, moderní"...

laimes řekl(a)...
16. listopadu 2019 5:16  

Inovace se dá také z pohledu sociologie chápat jako určitý druh nekonformního chování nazývaný deviace, jak tvrdí Robert Merton (podle Mertona je toto chování způsobeno adaptací na nové situace, jedinec musí vytvořit řešení problému, které je buď úplně nové, nebo zatím málo poznané opakem k tomuto chování je tradicionalismu, který naopak používá zavedené konvence a postupy). ve své knize 'Studie ze sociologické teorie' (2000). K tomuto způsobu chování povzbuzuje velký kulturní důraz na úspěch. Cesty k úspěchu však značně omezuje sociální struktura, která lidem s dobrými schopnostmi nedovoluje legitimně přijít k penězům (např. přijít k penězům). Inovátor se tedy snaží dosáhnout cíle společensky nepřístupným způsobem (např. krádež, korupce...).

rváčkazvesela řekl(a)...
16. listopadu 2019 9:43  

Pane Komárku prosím nedávejte sem články dětí, které ještě musí živit rodiče a studium si vybrali dobrovolně. Děkuji

Radek Sárközi řekl(a)...
16. listopadu 2019 10:45  

Podrobnosti o mém projektu s vytvářením časopisu během hodin češtiny naleznete zde :-)

Vydávání časopisu jako didaktický projekt:

http://www.ctenarska-gramotnost.cz/kategorie/projektove-vyucovani/pv-tipy

Robert Čapek řekl(a)...
16. listopadu 2019 11:14  

Ano, všem doporučuji si to přečíst. Něco tak hloupého jsem už dlouho neviděl. Hlavně je směšné, že se tam o tom projektu vůbec nic nepíše. Žáci vezmou knihy a zkoumají (cituji):
"Druhý list by mohl obsahovat následující objevy:
• Názvy knih se liší.
• Každou knihu napsal jiný autor.
• Každá z knih má jiný počet stránek.
• Některé knihy mají obrázky, jiné ne. atd atd"
Nedělám si legraci, opravdu. Úroveň prvního ročníku mateřské školky, předpokládám...
Projekt pokračuje:
"Opět dáme do čtyřčlenných skupinek časopisy a knihy a žáci mohou zkoumat, co mají společného a v čem se liší."
A aktivita vrcholí!
"...zeptáme se žáků, jestli si myslí, že bychom společnými silami dokázali jednu knihu vyrobit… Kdo si myslí, že ano? Kdo by to rád zkusil? Co všechno budeme potřebovat? No vida – třídní projekt „Vydáme si vlastní knížku!“ je na světě!"
A to je poslední věta projektu :-D :-D :-D

Kdyby mi tohle donesl student prvního ročníku pedagogické fakulty, hnal bych ho k disciplinární komisi, protože by si ze mě zjevně dělal legraci. Chápete to někdo?



Radek Sárközi řekl(a)...
16. listopadu 2019 13:31  

Manipulace Roberta Čapka neznají mezí! Píše o zcela jiném článku, než na který upozorňuji. Jedná se o úvodní text k celé části odkazovaného webu, která se zabývá tématem Tvůrčí psaní. V jednotlivých článcích jsou pak samozřejmě uvedeny detailnější informace a postupy. Navíc tento web pro učitele doprovází další web pro žáky www.sotkoviny.cz, kde je vše podáno formou, která odpovídá jejich věku...

Text, na který jsem upozorňoval, se zabývá tvorbou časopisu, nikoliv knihy. Je to přímo tento článek. Opět se jedná o vstupní článek k tématu, kterému je věnována celá část odkazovaného webu Mediální výchova a rovněž část o projektovém vyučování: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/projektove-vyucovani/pv-tipy/casopisu-jako-projekt

Mimochodem, nejčtenějším článkem celého webu je můj text o projektové výuce s více než 25 000 čtenáři. Web jako celek má přes milion shlédnutí. Učitelé ho tudíž velmi intenzivně využívají, za což jsem rád. :-)

mirek vaněk řekl(a)...
16. listopadu 2019 14:00  

Je těžké brát vážně představu o tom, co bude v životě potřebovat od studenta, který chodí do školy a vlastně se ještě vlastní prací neživil. Zrovna tak teoretika, který neučí ale ví jak by měli všichni učitelé učit.
Škola není fabrika, kde dojde materiál a na ten uplatníme hromádku nástrojů co máme po ruce a výsledek je jistý.
Zrovna tak nelze zavrhovat osvědčené metody, které fungují a které si žák vybere tím, že se na danou školu přihlásí. Dokud nebude jasné přesné měření výstupů, pak nelze jednu metodu zavrhnout a druhou protežovat.
Učitel ví, která metoda mu funguje a která ne. Pokud je dobrý, hledá ty, které fungují a ty používá.
Respektuji názor učitele, který napíše, že ta a ta metoda mu funguje u těch a těch dětí. Ale je k ničemu házet do placu spousty metod, které se ve většině případů z mnoha různých důvodů použít nedají.

Pokud se dotyční opravdu nezamyslí, nad tím, co je vlastně cílem školy a to v různých jejích stupních a typech, pak se jedná pouze o plané plácání a dojmologii. Která bohužel prostřednictvím médií ovlivňuje politiku a i mnohé pseudoodborníky.

Prosím studenty, aby se zamysleli nad tím kam směřují a podle toho s vybrali školu. Pokud se nechci učit hodně poznatků nepůjdu na gymnázium o kterém se ví, že hodně poznatků vyžaduje. Pokud nechci dělat rukama nepůjdu na řemeslo. Takže aby si podle toho vybírali školy. Pokud bude nával na školy, které učí jinak, bude jich přibývat. Pokud je dnes nával na gymnázia, která učí tradičně o lecčemž to svědčí.
Problém základních škol je trochu jiný. Je to o podmínkách a také vůli ředitele jak podporuje sbor učitelů, zda trvá a jednotné výuce ve všech třídách či třídy rozčlení podle typu vyučujících a žákům umožní výběr. Je to o pestrosti nabídky. No a finance hrají nezanedbatelnou roli.

Lenka Pokorná řekl(a)...
16. listopadu 2019 14:56  

"Dobrý učitel realizuje 2 - 4 metody za vyučovací hodinu a 2 až 3 měsíce žádnou z nich neopakuje, to je bratru 60 - 70 metod za čtvrt roku"

Vy jste pane Čapku regulérní blázen. A když bude podle Vás v dané třídě učit deset dobrých učitelů, tak se ještě musí mezi sebou domlouvat, aby náhodou nepoužili tu samou metodu v jedmom měsíci, že? Každý dobrý učitel naštěstí narozdíl od Vás ví, že jsou metody, které je nutné využít skoro každou vyučovací hodinu. Pokud by všichni učili podle Vaší vize, vychovali bychom už na prvním stupni kvanta psychicky postižených a neurotických dětí, které by vystresovaně a vyplašeně koukali, co nového na ně který kantor a z které strany vypálí.

Robert Čapek řekl(a)...
16. listopadu 2019 15:30  

Hehe, paní Pokorná, hlavně že žáci v klidu spí, když na ně učítelé "vypálí" frontálku :-D
Je zřejmé, že tomu vůbec nerozumíte a normální didaktické standardy pedagoga jsou pro vás "bláznovství". Jinak by vám bylo jasné, že jakmile jeden učitel naučí žáky například INSERT značky, druhý pak v dalších hodinách tu dovednost u žáků rád najde a o to víc se může soustředit na text, a ne na danou techniku. Takhle si ve kvalitní sborovně učitelé pomáhají, víme?
Zatímco když všichni na škole učí mizerně, ten jeden dva dobří učitelé vždy musí jet každou jednu metodu od začátku. Zaplaťbůh za ně, že se o to snaží. Blázni, viďte?

BP řekl(a)...
16. listopadu 2019 15:57  

Pane Čapku, chudáci Vaši žáci.

Lenka Pokorná řekl(a)...
16. listopadu 2019 17:07  

Pane Čapku, nemelte blbosti. Vaše poslední vyjádření, v němž vzýváte učitele ke spolupráci a v podstatě k opakování metod, odporuje Vašemu vyjádření předchozímu, které bylo skutečně dost směšné. Ale to Vy samozřejmě nepřiznáte.

Petr Portwyn řekl(a)...
16. listopadu 2019 18:26  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Portwyn řekl(a)...
16. listopadu 2019 18:31  

Mně hlavně přijde nesmyslné, že když už je učitel ty Insert značky naučí (proč ne, je to prostě pomůcka k zapamatování), nesmí je dítě dva měsíce použít... Platí samozřejmě o kterékoli jiné "metodě".
Pokud něco funguje, má se to používat. Ne jenom to, samozřejmě. Ale neustále skákat od jednoho ke druhému je plýtvání potenciálem těch dobrých metod.

Jinak co jsem zažil, děti dávají přednost pevné struktuře hodiny, ovšem s občasným vybočením, aby se nesklouzlo do stereotypu. Dobrým oživením je samozřejmě také humor.
Nuda nastává nejčastěji ve chvíli, kdy žáci nemají co dělat. To může být buď špatným řízením hodiny učitelem, nebo tím, že žák neudělá to, co udělat měl. Např. frontálně řízený experiment nuda nebývá, má-li dostatečné tempo (= je dobře naplánován), naopak např. skupinová práce pro část dětí nuda může být.
Kupodivu i přehlcení aktivitami děti vnímají jako nudu.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. listopadu 2019 19:41  

"Dobrý učitel realizuje 2 - 4 metody za vyučovací hodinu a 2 až 3 měsíce žádnou z nich neopakuje, to je bratru 60 - 70 metod za čtvrt roku,..."

Navíc, frontál je fuj, zapisování věcí z tabule, nebo dělání si poznámek na základě výkladu asi taky, neboť mu předchází frontál. Počkat, nejsou prezentace žákovských projektů taky frontál? Není you tube taky frontál?

A vůbec, nešahejte mi na frontál. Dobrý frontál, dobře připravená staromódní přednáška bez stupidní smart-tabule, lejzrových ukazovátek, projektorů a ppp, vedená zkušeným a znalým učitelem-rétorem je lepší než tisíc moderních výukových metod zkombinovaných do modernoinovativníhoprogresivního guláše. Sakra, nikdy bych neřekl, že budu obhajovat frontál, ale vy jste mne k tomu frontálně donutil. :))

Robert Čapek řekl(a)...
16. listopadu 2019 20:39  

No, milý Tajný učiteli, trochu to uklidníme. Proč hned "tisíc"? Ale je snad známkou zdravého rozumu, že když během několika měsíců použijete skupinovou práci, měla by být variovaná: jednou sněhová koule, jednou 4 rohy, jednou vyslanec... atd. Ono se to nasčítá. Také třeba reflexe na konci hodiny se vždy mění a to jsou desítky způsobů, byť třeba tříminutové. Smart tabule je fakt stupidní, jenomže problém je to, že na jednoho "učitele rétora" jehož výklad by jednou za čas dával smysl, připadajá stovky a tisíce uspávačů hadů, koktové, předříkavačky z učebnice a podobně.
K vašim otázkám: prezentace žákovských prací není frontál, protože je součástí práce a hodnocení, ovšem referát nepochybně frontál je. Youtube může a nemusí být, záleží na tom, co dělají žáci. Na druhou stranu je ok nějaký krátký frontál jako zajímavé video, coby vstup do hodiny, kde se bude pracovat. Ale každému by mělo být jasné, co je pejorativem frontál míněno.

Robert Čapek řekl(a)...
16. listopadu 2019 20:46  

Mimochodem, přibývají ohlasy na ten "projekt" Radka S. (viz výše) na Učitelích+. Připomínám, že je zařazen ve článku o výuce gymnazistů. Ale odkaz na něj, který tu RS poskytl, žádné jiné vodítko neposkytuje.
Cituji hodnocení učitelek: 1) Pro prvni stupen je to nepouzitelny. Ani tak nejde o tu uroven...mozna prvni trida max...ale je to podle me stupidne blby. A uplne vidim, jak by se vic jak polovina decek kousala nudou. Zbytecne zabitej cas. Smysluplnejsi by bylo precist jim za tu dobu nejakou knizku. 2) Pro prví třídu je to taky nepoužitelné. Je to prostě blbé. 3) ja bych to nepouzila ani omylem 😀 Je to proste megablby. Rozdil mezi casopisem a knihou pozna uz i prumerny dvoulety dite, ktery nemluvi 😀

No, tolik k didaktickému umu RS. že prý tyhle věci používají desetitisíce učitelů :-D

Radek Sárközi řekl(a)...
17. listopadu 2019 10:08  

Myslel jsem si, že Robert Čapek alespoň dokáže kliknout na správný článek, když má k dispozici jeho název. Bohužel se nestrefil... Píše o mém článku o tvorbě časopisu, ale cituje ukázky z článku o motivační aktivitě k tvorbě knihy... Onehdá někde doporučoval, aby žáci tvořili leporelo, ale to je samozřejmě úplně něco jiného, než vytvářet časopis nebo knihu...

Radek Sárközi řekl(a)...
17. listopadu 2019 10:56  

Doplním, že můj web Čtenářská gramotnost a projektové vyučování, o kterém se zde diskutuje, doporučovalo MŠMT ve svých materiálech k šablonám (výzva 56 čtenářská gramotnost) a obdržel rovněž cenu Eduína.

www.ctenarska-gramotnost.cz

Web Šotkoviny zase reprezentoval Českou republiku (jako jeden ze dvou nejlepších webů v ČR) v mezinárodní soutěži internetových stránek pro žáky.

www.sotkoviny.cz

Robert Čapek řekl(a)...
17. listopadu 2019 11:07  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Michal Komárek řekl(a)...
17. listopadu 2019 11:11  

Pane Čapku, už to s těmi osobními útoky přeháníte. A - pánové, diskuse o webu pana Sárköziho se opravdu příliš nevztahuje k původnímu textu.

Radek Sárközi řekl(a)...
17. listopadu 2019 16:24  

Podíval jsem se na podnět Roberta Čapka na diskuzi ve FB skupině Učitelé+ a píše se tam v úplně posledním příspěvku toto:

"Myslím, že cíleně dehonestující útoky do této skupiny nepatří. Pokud má někdo potřebu podobné manipulativní příspěvky psát nebo sdílet na své stránce, je to jeho věc. Tady jsem proti. A mrzí mě, kolik diskutérů na tento špek skočilo.
Líný učitel ve svém příspěvku podsouvá své bublině zavádějící informace, například informaci o střední škole jsem nikde nedohledal, zatímco info o 1. nebo 2. stupni ZŠ lze najít hned pod článkem. Sdílet pak jen „vyhovující“ části z jiných diskusí, už je typická podpásovka. Podobně jako kritizování zabanovaného.
Vytrhané části původního textu a jejich zesměšňování jsou typické věci, které bychom se měli snažit ze tříd (a ze společnosti) vytlačit. Učím své žáky konstruktivní kritice. Nelíbí se ti něco, OK, definuj přesně, co se ti nelíbí, proč se ti to nelíbí, navrhni to lépe. Nekritizuj nikoho, kdo není přítomen. Atd.
Styl výše zmíněného článku napodobuje drbny na návsi. Vzdělávání a výchově nepřináší vůbec nic.
Právě dnes si připomínáme důležité milníky naší historie. V souvislosti s tímto příspěvkem na blogu Líného učitele si vzpomenu spíše na ty negativní, třeba na dopisy rozhořčených spoluobčanů žádající co nejpřísnější potrestání Milady Horákové.
A nakonec ruku na srdce, přátelé lynče: Učili jste před deseti lety projektově? Jak vypadají vaše staré přípravy?"



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.