„Statistiky už před patnácti lety tvrdily, že útok sexuálního zneužití v nějaké kontaktní formě zažila každá čtvrtá dívka a každý sedmý chlapec. Když rok 2011 vyhlásila Rada Evropy rokem prevence sexuálního násilí na dětech, potvrdila kampaň One in Five statistiky, s nimiž jsme pracovali už na začátku milénia. To však mluvíme jen o kontaktní formě zneužívání. Přibylo totiž další obrovské riziko v podobě kyberprostoru, kde sice nedochází k dotekům, ale objevují se nové formy zneužívání dětí, ať už v chatech či když se jim otevírají stránky s pornografickým obsahem,“ říká ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková v rozhovoru pro magazín Ona DNES.
 |
| Zra Dušková (ditekrize.cz) |
Sexuálně zneužívaných dětí je tedy víc?
Jsem si tím jistá. Děti dnes na internetu tráví spoustu času a rodiče stále ještě nemají správnou představu, o čem také sociální sítě jsou a co tam vlastně jejich děti dělají. Proto je dnes ohrožené každé dítě, dívky i chlapci.
Pokud se dítě nesvěřuje, jak může rodič poznat, že se něco děje?
Utajování je typická součást zneužívání. Většina dětí o těch nejtěžších traumatech, jaké představuje i sexuální zneužívání, nic nepoví, nebo alespoň ne hned. Je třeba si všímat skokových změn. Trauma není sice navenek vidět, ale generuje nějaké změny. Dítě, které bylo nedávno veselé, je najednou pochmurné, rozmrzelé. Dříve mělo předtím spoustu kamarádů, teď se izoluje, jeho zájmy ho najednou netěší. Umělo si ohlídat povinnosti ve škole, najednou je roztěkané a nepozorné. Někam rádo jezdilo a teď nechce. Nápadně se může změnit i jeho chování ke konkrétní osobě – menší děti se bojí, větší volí nevraživost a odmítání. Takové náhlé změně říkáme „zlom“ a může signalizovat, že dítě prožívá trauma, které vyvolává úzkost a strhává jeho pozornost k vnitřnímu prožívání, ke vzpomínkám na tu nepříjemnou událost.
Celý text naleznete zde
.png)
0 komentářů:
Okomentovat