Rýsuje se nová ztracená generace, prorokuje ředitel pražského gymnázia Přírodní škola František Tichý

Tichého představa o „škole trochu jinak“ je jednoduchá: malý kolektiv kantorů i žáků, v němž se všichni znají, kde děti spolupracují napříč třídami i ročníky, rozvíjejí sebeprezentaci a pedagogové v nich podporují zodpovědnost za vlastní rozhodnutí. „Každé ráno začínáme všichni ve společném kruhu, stejně tak komunikujeme na školách v přírodě, na expedicích. Klademe důraz na týmovou práci, která se v klasické škole moc nerozvíjí – přitom ve společnosti je stále důležitější. Pracujeme se skutečnými problémy, zabýváme se tím, co si žáci mohou „osahat“ – konzultovat se starosty, pamětníky. To by mělo školství nabízet obecně, jinak se z něj stane skanzen,“ domnívá se Tichý. Reportáž přináší magazín Hospodářských novin ego!

František Tichý (prirodniskola.cz)

Mimo gymnázium na takzvaných expedicích tráví studenti šest týdnů během školního roku. Pracují ve skupinách napříč věkem a zpracovávají témata podle vlastního výběru. Naposledy se třeba zabývali chemickými vlastnostmi minerálních vod nebo životem dnešních teenagerů na Teplicku – formou rozhovorů s vrstevníky a dotazníků ve školách... Za „skutečným životem“ se ale nevydávají jen v rámci výjezdů, na realitu si „sahají“ denně. Probírají-li v občanské výchově státní správu, navštíví obecní úřad. „Místo nudných hodin jezdíme za pamětníky. Učivo leze dětem do hlavy bezbolestně a kantor nemusí řešit, že se žáci při výuce nudí,“ vysvětluje ředitel.

Když v 90. letech Přírodní školu s přáteli zakládal, byli přesvědčeni, že „jiných“ škol vznikne hodně. „Po čtvrt století je jich ale žalostně málo, jen malá část dětí je vedena trochu jinak,“ říká pedagog, který je příkrým kritikem stavu českého školství. To podle něho dětem nenabízí adekvátní aktivity a náročné výzvy, které se dnes „nenosí“.


Celý text naleznete zde