Návrh na sabatikl neřeší, kde by školy sehnaly za učitele zástup. Nárok na volno by ihned mělo 80% učitelů.

V Poslanecké sněmovně čeká na hlasování zákon, který by zavedl sabatikl na základních a středních školách. Projde-li, bude mít učitel po deseti letech praxe nárok na pět až dvanáct měsíců placeného volna od školy. Zákon, který připravilo hnutí STAN, počítá s tím, že tento čas učitelé využijí především ke vzdělávání ve své profesi. K tématu se vrací MF DNES.

Věra Kovářová (psp.cz)

Poslankyně Věra Kovářová (STAN), která jej připravila, si slibuje například to, že perspektiva tvůrčího volna přiláká do škol mladé lidi. Má pomoci také s prevencí syndromu vyhoření, kterým podle výzkumu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy trpí každý pátý učitel. Návrh hnutí STAN má však několik ale. Naráží na nedostatek peněz a lidí. Jasné není ani to, kdo a v čem by učitele na sabatiklu vzdělával.

Už nyní mají podle analýzy ministerstva školství s náborem nových učitelů potíže dvě ze tří škol v Česku. Kdyby zákon prošel v navrhované podobě, mělo by na sabatikl okamžitě nárok 80 procent učitelů. I když se vezme v úvahu sedmileté přechodné období, týkal by se asi 15 tisíc učitelů ročně. Kde by školy vzaly učitele na zástup, z návrhu nevyplývá.

Podoby „učitelského volna“ jsou v evropských zemích různé. Podobný model, jaký navrhuje poslankyně Kovářová nyní testuje Velká Británie. V Rakousku mají nárok na sabatikl všichni státní zaměstnanci po pěti letech, během 6 až 12 měsíců pobírají sníženou mzdu. Také například v Itálii mají učitelé nárok na sabatikl po pěti letech, během 11 měsíců ale nedostávají plat. Ve Francii má učitel během kariéry nárok až na tři roky volna. Plat dostává jen první rok.


Celý text naleznete v MF DNES