Lucie Trlifajová: Bez kvalitního veřejného školství vytváříme skupiny, které už od dětství vidí, že nemají šanci se uplatnit

„Kdybyste se mě zeptala, do jaké oblasti bych masivně investovala, řekla bych okamžitě vzdělávání. K situaci negativně přispívá i to, že když z veřejného školství odcházejí ti lépe situovaní, oslabují ho a nechávají v něm ty bezbrannější, kteří nemají dostatek času, energie nebo i sociálního kapitálu, aby se jeho kultivaci věnovali. Kvalitní veřejné školství je přitom klíčová věc, jinak vytváříme skupiny, které už od dětství vidí, že budou mít, a často i mají, jen minimální možnost se uplatnit. Je to problematické i pro ty lépe situované, kteří vyrůstají odtržení od reality části společnosti,“ říká v rozhovoru pro Právo sociální antropoložka Lucie Trlifajová.

Lucie Trlifajová (soc.cas.cz)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Věnovala jste se i otázce protiromských politik na severu Čech.

Pokud se podíváme, jak se v kontextu protiromských demonstrací či takzvané nulové tolerance mluví o Romech, je to často rámováno přes občanství: my slušní občané versus nepřizpůsobiví, nemakačenka, socky. Celý narativ, kdo je to „slušný občan“, se však často míjí s tím, že nezaměstnaní nebo ohrožení chudobou jsou jak Romové, tak ti, kteří proti nim pochodují. Není náhodou, že takové rozdělení a opatření z něj vycházející více rezonují v dříve silněji industriálních městech. Mluvíme o místech, kde se ekonomická situace po roce 1989 zhoršovala a rostl podíl chudých lidí. Státní politika nastoluje diskurz individuální odpovědnosti za kvalitu života, což vede k potřebě sebeobhájení. Vymezení se vůči Romům jako těm, kteří nepracují nebo pracovat nechtějí, utvrzuje mou pozici jako toho, kdo společnosti přispívá nebo aspoň přispívat chce…

Pracovala jste v lokalitách, kde je rasismus a anticikanimus extrémně vyhrocený. Dají se určit ještě další jeho příčiny?

Kromě toho, že je u nás rasismus politicky využíván k odvedení pozornosti od jiných témat, právě proto, že tak snadno umožňuje reinterpretovat místní problémy a jejich kořeny, je tu ještě jedna příčina. A tou je rostoucí míra segregace. Je všude: v oblasti bydlení, práce, kdy v nejhůře placených zaměstnáních pracují Romové, ve školství, kde cíleně vznikají romské školy či třídy, ve veřejném prostoru i ve volnočasových aktivitách. Lehce se může stát, že pokud jste ze střední třídy, máte s Romy minimum osobnějších kontaktů. A to jen přispívá k vytváření negativních stereotypů.


Celý text naleznete v magazínu Salon deníku Právo