Petr Kain: Chcete v životě uspět? Měli byste se narodit do správné rodiny

čtvrtek 22. srpna 2019 ·

„Říkalo se jim Termanovy děti nebo také Termiti. Šlo zhruba o 1500 chlapců a dívek narozených mezi lety 1900-1925 v Kalifornii. Vyznačovaly se jednou zvláštností - jejich průměrné IQ přesahovalo 140 bodů a bylo tak na hranici geniality. Lewis Terman, profesor psychologie ze Stanfordovy univerzity, tyto extrémně nadané děti vyhledal pomocí inteligenčních testů na kalifornských školách s cílem dlouhodobě sledovat jejich životní vývoj. Předpokládal, že právě z jedinců s vysokým IQ vyrostou "tahouni vědeckého pokroku, umění, politiky, vzdělání a vůbec všeobecného blaha",“ píše Petr Kain v Hospodářských novinách.


Kain mimo jiné píše:

Termanův výzkum, který začal v roce 1921, sledoval až do 80. let školní výsledky, manželství, pracovní kariéru či psychické zdraví nadaných "Termitů". U mnoha z nich se skutečně potvrdil původní předpoklad, že půjde o elitu národa…

Jak se ale postupem doby ukázalo, podobným životním úspěchem se rozhodně nemohly pyšnit všechny Termanovy děti… A tak musel již v roce 1947 Terman konstatovat , že “vazba mezi intelektem a úspěchem v životě není ani zdaleka jednoduchá”.

Když se Terman snažil přijít na to, co bylo určujícím faktorem, který odlišil ty úspěšné děti od těch, které nijak nevynikly, přišel na jednu jedinou věc. Rozhodující bylo rodinné zázemí... Jak píše spisovatel a novinář Malcolm Gladwell ve své knize Mimo řadu, těmto dětem tedy nechyběla inteligence, ale inspirující a motivující rodinné prostředí, které by je lépe připravilo na život. A ještě jedno jim evidentně scházelo - bohatší rodiče.


Celý text naleznete zde

15 komentářů:

Pavel Doležel řekl(a)...
22. srpna 2019 9:41  

No ano, ale to neznamená, že podmínění není vrozené. Intelekt není jedinou vlastností, která pomáhá k dosažení cílů. Je to také (a možná ještě silněji, než ten intelekt) vůle, pracovitost, odolnost vůči stresu, apod. A i tyto vlastnosti jsou pochopitelně geneticky podmíněné. Pravděpodobnost, že dítě bohatých rodičů, bude mít podobné vlastnosti, je možné očekávat vyšší, než je tomu v celé populaci.

Je třeba vždy přesně rozumět tomu, co bylo tím kterým výzkumem vlastně prokázáno, jinak nebudeme schopni ovlivňovat systém žádoucím směrem, ale v lepším případě vrazíme spoustu peněz do projektů sociálního inženýrství, které nebudou mít žádný efekt. V horším pak ten efekt bude "záporný". Toto je podle mě přesně stav řešení problémů s "nepřizpůsobivými".

Michal Komárek řekl(a)...
22. srpna 2019 9:52  

Pane Doležele, Vy si asi neuvědomujete, jak moc velké a nelidské sociální inženýrství je to, co propagujete. Na jedné straně je "ovlivňování systému žádoucím směrem", na druhé straně marné lití peněz do projektů s nulovým efektem.

Jde o Systém, nikoli o lidi.

Lidi jsou tak jako tak předem naprogramovaní geneticky. Málo s nimi naděláte. Je třeba je rozškatulkovat podle jejich výbavy. "Systém" táhnou a zdokonalují jen ti schopní, odolní vůči stresu, inteligentní... Ti ostatní jsou na pomocné práce a na to, aby alespoň neškodili, když už nemají na to, aby ovlivňovali Systém žádoucím směrem...

Hodně nechutná sci-fi...

Ivo Mádr řekl(a)...
22. srpna 2019 10:59  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Ivo Mádr řekl(a)...
22. srpna 2019 11:00  

Jiná situace je v USA, jiná v postkomunistické střední a východní Evropě. Tady jsme "rovnost" v podání socialistických ideí zažili. Nevím o nějakých studiích a projektech, které by před rokem 1989 zkoumaly v rámci platové nivelizace společenské uplatnění. Bylo to zdeformováno i tím, že byly upřednostňovány skupiny z dělnicko-rolnického prostředí. I přes to dosahovaly většího úspěchu skupiny dětí, které měly vzdělanější rodiče (ne tedy bohatější). Je tedy na místě vzít v úvahu genetiku a použít racionalismus. Žádná tabula rasa, ale zděděné vlastnosti. Největšími odpůrci genetiky byli svého času v SSSR, kde šlo o tzv. formování" nového člověka. Hlavní a téměř 100% (tabula rasa) důraz byl kladen na správnou "socialistickou" výchovu a vzdělávání. Nelze však v dnešní době popřít to, že děti vzdělanějších rodičů (v současnosti i bohatějších) mají větší naději na úspěch.

tyrjir řekl(a)...
22. srpna 2019 12:14  

Goethe byl kdysi seznámen s bohatcem, který mu dal vizitku, na které bylo vytištěno jen jméno s dodatkem "majitel nemovitostí". To Goetha rozčílilo tak, že si nechal vytisknout vizitku, kde stálo "J. W. Goethe, majitel mozku".

:)))

Tajný Učitel řekl(a)...
22. srpna 2019 12:50  

Jedním z důležitých cílů systému vzdělávání je také zajistit, aby i děti z nemajetných rodin, pokud mají potenciál, dosáhly úspěchu.

Pavel Doležel řekl(a)...
22. srpna 2019 14:43  

"Pane Doležele, Vy si asi neuvědomujete, jak moc velké a nelidské sociální inženýrství je to, co propagujete. Na jedné straně je "ovlivňování systému žádoucím směrem", na druhé straně marné lití peněz do projektů s nulovým efektem. Jde o Systém, nikoli o lidi."

Systém je tady pro lidi, pane Komárku.

"Lidi jsou tak jako tak předem naprogramovaní geneticky. Málo s nimi naděláte. Je třeba je rozškatulkovat podle jejich výbavy. "Systém" táhnou a zdokonalují jen ti schopní, odolní vůči stresu, inteligentní... Ti ostatní jsou na pomocné práce a na to, aby alespoň neškodili, když už nemají na to, aby ovlivňovali Systém žádoucím směrem..."

Každý člověk může ovlivnit systém žádoucím směrem. Jde jen o to, aby dělal to, v čem má komparativní výhodu (řečeno humanitním jazykem - pro co má vlohy a co mu jde a po čem existuje koupěschopná poptávka). A ano, u někoho to budou pomocné práce. Jestli jsou lidé naprogramováni geneticky a do jaké míry mohou toto genetické přednastavení měnit, to nevím. Co jsem ale napsal bylo, že z výzkumu, v němž se porovnávala úspěšnost velmi inteligentních lidí a zjistilo se, že mezi nimi je nejdůležitějším prediktorem úspěchu socio-ekonomický status rodiny, neplyne, že lze to genetické podmínění vyloučit. To je celé. Zbytek je otázka víry. Já věřím, že genetika vám určí rozsah možných výkonů a jestli skončíte na jeho spodní části, nebo na jeho horní části, už záleží na prostředí. A také věřím, že ten rozsah není moc velký.

Ivo Mádr řekl(a)...
22. srpna 2019 15:51  

Tajný Učitel

Souhlas. Nevyužití tohoto potenciálu by bylo trestuhodné. Myslím, že to pochopily i politické elity. Je tam ale jeden problém. Někteří žáci na to mají, ale nechtějí. Ne a ne u nich probudit vnitřní motivaci. Ta vnější je evidentně na slušné úrovni. Začarovaný kruh, který zná většina kantorů. Když se začtete do školních kronik, tak zjistíte, že že tento "problém" tady byl již od povinné školní docházky. Objevovali se všichni možní reformátoři (a že jich bylo), stačí si přečíst dějiny pedagogiky, kteří hledali všemožné cesty a odpovědi. Vždy se to zastavilo na ekonomice. Jde tedy o to, aby ti žáci ze znevýhodněného sociálního prostředí, kteří se chtějí učit a vzdělávat toho mohli v rámci veřejného školství dosáhnout. Mám mnohdy obavy, že těch kteří se nechtějí vzdělávat je velmi mnoho (v historii tomu nebylo jinak). Vliv genetiky je viditelný.

E.Kocourek řekl(a)...
23. srpna 2019 6:36  

Společenská úroveň rodiny předurčuje úspěšnost potomků. Je to tak v U.S.A., je to tak ve Francii a v Británii (i když tam se holedbají vysokou prostupností společenských vrstev), je to tak všude. Je to prostě přirozené. ////

Jenom v Česku proti tomu budou sociální inženýři válčit, ať to stojí kolik chce. Fiat iustitia pereat mundus. ////

Petr Portwyn řekl(a)...
23. srpna 2019 9:38  

Jedním z důležitých cílů systému vzdělávání je také zajistit, aby i děti z nemajetných rodin, pokud mají potenciál, dosáhly úspěchu.
Jak to lze zajistit?

E.Kocourek řekl(a)...
23. srpna 2019 9:44  

To, samozřejmě, zajistit nejde. Zbývá rovnostářská strategie B - zajistit, aby úspěšný nebyl nikdo. Tímto směrem vynaloží rovnostáři své úsilí, a to by v tom byl čert, aby se jim to nepovedlo! ////

E.Kocourek řekl(a)...
23. srpna 2019 9:48  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Petr Portwyn řekl(a)...
23. srpna 2019 10:02  

Do výchovy a vzdělání svých dětí jsem investoval dost úsilí. V době, kdy jiní otcové pochlastávali v hospodě, civěli na bednu nebo mastili hry, já si s nimi povídal, četl, jezdil na výlety... a stále tak u nejmladšího dítěte činím. Také šly do školy s tím, že tam mají pracovat, nikoli vypruzovat.
Ano, poskytuje to mému dítěti výhodu.
Pokud chceme tuto výhodu odstranit, můžeme ji odstranit pouze diskriminací dětí zodpovědných rodičů. To je nemorální a vedlo by to k nepřátelství vůči diskriminačnímu systému.

Peníze rodičů samozřejmě pomáhají dětem dosáhnout lepší pozice. Moje dítě prostě nezdědí banku jako mladá Kellnerová, s tím nic nenadělám. Vyvoláme zase nějakou komunistickou revoluci?

Petr Portwyn řekl(a)...
23. srpna 2019 10:04  

Pan E. Kocourek
Přesně tak. Lze to jen umožnit.

soumar řekl(a)...
23. srpna 2019 16:58  

Rozdíl mezi koincidencí a kauzalitou a to, že děti dědí po svých rodičích mnohem více pro kvalitu života důležitějších vlastností než jen IQ (sebekázeň například) zmínil již pan Doležel.
Dovolím si historické srovnání. Dnešní doba je ve srovnání s předchozími lety dobou nejvyšších možností. Chudé dítě má k dispozici celou plejádu informačních zdrojů, veřejný internet, kde najdete návod v podstatě k jakékoli činnosti a pensum znalostí nebývalé kdykoli v minulosti. Žijeme v době informačního komunismu. Dále se velmi snížilo cosi, co bych nazval cechovními bariérami - s výjimkou některých superspecializovaných profesí (lékař) není nutná (a ani požadovaná) formální kvalifikace, stačí projevit znalost, ochotu a mít maturitu pro ŽL. Mladý člověk vyrostlý na vesnici už nemusí počítat s životním osudem nalinkovaným jeho rodinou. obrovským způsobem vzrostla možnost cestovat a jet někam na zkušenou, cena základních potravin je nejnižší a možnosti skromného sdíleného bydlení jsou s výjimkou metropolí nejvyšší v historii. Také jich využívá nejvíce lidí. Cosi jako Erasmus pro nás bylo nedostupnou fikcí.

Přesto je podloženo, že vertikální mobilita společnosti byla vyšší v 19. století, čase, kdy bylo snadné se vzepnout, ale i zkrachovat. Nezaráží vás to?

Jednou z příčin je přehnaná regulace (zátěž) podnikání, nahrávající velkým firmám, která ponechává volné niky jen v IT prostoru, ale mnohem důležitější bude to, jak jsme mladé zbavili nutnosti (a možnosti) se poprat. Se světem, se sebou navzájem i se sebou samými. V bujarých letech je ponecháváme spoutané v měkkých kolíbkách a divíme se, že se jim nechce ven.
Víte, v kolika letech velel Alexandr Makedonský vojsku?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.