Irena Válová: Inkluze nesnížila počty mentálně postižených Romů, ČR musí kvůli rozsudku ESPL revidovat diagnostiku

pátek 21. června 2019 ·

Podle letošní Zprávy o stavu stížností podaných proti České republice k mezinárodním orgánům lidských práv se situace, co se týče Romů, ani za dvanáct let od rozsudku, (jde o rozsudek ve věci D. H. a ostatní č. 57325/00 ze dne 13. listopadu 2007) nezměnila. „Prozatím však údaje zjištěné sběrem dat dostatečný pokrok neukazují, a to ani data shromážděná za školní rok 2018/2019. Uzavření dohledu nad výkonem rozsudku tak patrně nelze v roce 2019 očekávat,“ uvádí letošní Zpráva. Tématu se věnuje Irena Válová na serveru Česká justice.



„Výbor ministrů byl zároveň zpraven o výsledcích statistických zjištění za školní rok 2017/2018, které mj. ukázaly, že 85,4 % romských žáků bylo vzděláváno podle běžného vzdělávacího programu (v předchozím školním roce šlo o 85 %), 12,7 % romských žáků bylo vzděláváno ve vzdělávacích programech upravených pro žáky s lehkým mentálním postižením (v předchozím školním roce šlo o 13,1 %) a že romští žáci tvořili 29,5 % všech žáků vzdělávaných v programech pro žáky s lehkým mentálním postižením (v předchozím školním roce šlo o 30,9 %),“ uvádí se ve Zprávě doslova.

Jak dále vyplývá ze Zprávy, Česká republika musí konat dohled a revidovat diagnostiku: „Výbor ministrů přijal rozhodnutí, v němž mj. přivítal úsilí a komplexní přístup vnitrostátních orgánů při naplňování reformy inkluzívního vzdělávání a skutečnost, že je situace romských žáků a naplňování reformy monitorována ze strany příslušných orgánů, které mají oprávnění přijmout či doporučit nápravná opatření, přičemž vyzdvihl význam dohledu a revizí v oblasti diagnostiky. Závěrem vyjádřil silné očekávání, že v nadcházejících školních letech bude reforma více ukotvena v praxi a stále méně romských žáků se bude vzdělávat mimo hlavní vzdělávací proud,“ stojí doslova ve Zprávě.


Celý text naleznete zde

15 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
21. června 2019 v 9:49  

Titulek dává informaci, že mentální postižení lze vyléčit inkluzí. Nebylo by efektivnější udělat osvětu o alkoholu a kouření v těhotenství?

Nebo opravdu změnou diagnostiky budeme z nemocných dělat zdravé?

Bude to stejné, jako když se z invalidů změnou diagnostiky, stávali zdraví lidé.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. června 2019 v 10:12  

Inkluze po česku jako ideologické zadání.

vstek řekl(a)...
21. června 2019 v 11:35  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
vstek řekl(a)...
21. června 2019 v 13:03  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Ivo Mádr řekl(a)...
21. června 2019 v 13:24  

"že v nadcházejících školních letech bude reforma více ukotvena v praxi a stále méně romských žáků se bude vzdělávat mimo hlavní vzdělávací proud,“ stojí doslova ve Zprávě. "

A to už tito žáci nesmí ani na víceletá gymnázia a do soukromých škol? Proč jen do ZŠ? Není to segregace?

Jana Maříková řekl(a)...
21. června 2019 v 20:19  

Už by si konečně novináři měli ten rozsudek ve věci D.H. a ostatní přečíst. Nikdo nás k totální inkluzi ani zázračnému mentálnímu vývoji romských dětí neodsoudil. Nota bene - na jakém základě se posílají do Bruselu počty romských dětí ve školách? Podle barvy pleti???

Unknown řekl(a)...
21. června 2019 v 22:44  

Revidovat diagnostiku?
Ono se řekne revidovat diagnostiku. Ale jak? Myslí se tím „změkčit“ normy u testů obecných rozumových schopností? To bude asi trochu problém. Standardizace či restandardizace testu inteligence stojí asi milion korun a trvá téměř rok a půl či spíše dva roky.
Většina testů inteligence má buď normy staré více než 10 let či má normy pro děti a žáky, kteří žijí a chodí do školy v zahraničí (Velká Británie, USA, Německo).

A jaký je stav psychodiagnostických metod, které jsou užívány v České republice?
1. Váňův inteligenční test (VIT), Psychodiagnostika, Bratislava 1975
2. Test struktury inteligence I-S-T 2000 R, Testcentrum, Praha 2005
3. Test kognitivních schopností (TKS), Psychodiagnostika, Bratislava 2005
4. Test úrovně rozumových schopností (TURS), Psychodiagnostika, Bratislava 2005
5. Analýza struktury inteligence (ISA), Psychodiagnostika, Brno 2001
6. Analytický test inteligence (AIT) – Forma I, Psychodiagnostika, Bratislava 1972
7. Test intelektového potenciálu (TIP), Psychodiagnostika, Bratislava 1971
8. Ravenovy Progresivní matrice – standardní, Psychodiagnostika, Bratislava 1991
9. Ravenovy Progresivní matrice – pro pokročilé, Psychodiagnostika, Bratislava
1991
10. Vídeňský matricový test – VMT, Psychodiagnostika, Bratislava 1993;
Testcentrum, Praha 2002
11. Testy uvažování a úsudku, Psychodiagnostika, Bratislava 2005
12. Kohsovy kostky, Psychodiagnostika, Bratislava 1974
13. Krátký verbální inteligenční test (KVIT), Psychodiagnostika, Bratislava 1995,
Psychodiagnostika, Brno 1995
14. Krátký inteligenční test (KIT), Propsyco, Otrokovice 2017
15. Kaufmanova Hodnotící baterie pro děti (K – ABC), Psychodiagnostika, Bratislava
2000
16. Wechslerova inteligenční škála pro děti (WISC-III), Testcentrum, Praha 2002
17. Stanford-Binetova inteligenční škála, Psychodiagnostika, Bratislava 1995;
Psychodiagnostika, Brno 1995

Pouze jediný test (Krátký inteligenční test KIT) je z roku 2017. Nejen diagnostika rpzumových schopností dětí a žáků běžných škol, ale i psychodiagnostika dětí a žáků s LMP je založena na užívání psychodiagnostických metod, které jsou staré 10–15 a místy i 20 let.
Revidovat diagnostiku? To je představa, která k smíchu stejně jako i k pláči.

E.Kocourek řekl(a)...
22. června 2019 v 0:38  

na jakém základě se posílají do Bruselu počty romských dětí ve školách?

To nevím, ale vím, jak a jaké informace o Česku se posílají do "západních" mainstreamových sdělovacích prostředků, konkrétně do IHT. ////

To takhle před pár lety vyšel v IHT článek hrubě očerňující situaci v Česku. I napsal jsem autorovi a snažil jsem se mu vysvětlit, že se mýlí. Odepsal mi, že má v Praze své přátele a že více nežli mně věří jim. ////

Nedivil bych se, kdyby údaji o Romech v českých školách zásobovali Brusel stejní lháři, kteří zásobují desinformacemi IHT. ////

Michal Komárek řekl(a)...
22. června 2019 v 6:18  

Paní Maříková i pan Kocourek bezpochyby velice dobře vědí, na základě čeho se "posílají počty romských dětí do Bruselu". To, že je ta metoda sporná, o čemž jsme mnohokrát diskutovali i na ČŠ, je druhá věc.

Naznačovat, že tyto informace získává Brusel na základě "lží nějakých kamarádů" je klasický příklad šíření fake news.

A, paní Maříková, naznačovat, že novináři nepřečetli ten příslušný rozsudek, je jenom neopodstatněný útok. Zejména v případě novinářky, která léta pracovala jako mluvčí Vrchního státního zastupitelství a napsala společně knihu se soudcem ESLP. A zejména v případě článku, který se zakládá na citacích z "evropské zprávy".

E.Kocourek řekl(a)...
22. června 2019 v 7:17  

Jeden z nás dvou lže zcela určitě. Když já napíšu "nevím" a pan Komárek napíše "bezpochyby velice dobře vědí", jsme jasně ve při. ////

Zažil jsem to mnohokrát, osočení tu z demagogie, tu z šíření fake news. A všimněte si, že osočitel nikdy neřeší PRAVDIVOST mých výroků. ////

Avšak na ČŠ má cenzor vždy pravdu. Naštěstí jen na ČŠ. ////

Michal Komárek řekl(a)...
22. června 2019 v 7:37  

Pane Kocourku, situace je velmi přehledná: Vy se tady opakovaně snažíte šířit konspirační teorie a nenávistné názory a já Vám k tomu prostě neposkytnu prostor. To je celé a nic se na tom nezmění.

Janek Wagner řekl(a)...
22. června 2019 v 9:31  

Oficiální definici je třeba si stále připomínat: "Za romského žáka považujeme člověka, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, nebo je za takového považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů.“

poste.restante řekl(a)...
22. června 2019 v 12:32  

Závěrem vyjádřil silné očekávání, že v nadcházejících školních letech bude reforma více ukotvena v praxi a stále méně romských žáků se bude vzdělávat mimo hlavní vzdělávací proud,“ stojí doslova ve Zprávě.

"Když máme prevencí míň, tak jsme podezřelí, že nic neděláme a když víc, jsme podezřelí, že si ty čísla cucáme z prstu.
Tak si příště vycucáme ten průměr.
Z vás bude obvoďák jedna radost."
(Jak básníkům chutná život - Hlavním bodem kontrolní činnosti je výkaznictví)


Jaký že je průměr v EU pro různá etnika, vzdělávaná "mimo hlavní vzdělávací proud"?
A jak je vůbec tento "hlavní vzdělávací proud" definován? V jednotlivých zemích?

Představme si, čistě teoreticky, že by opravdu výskyt mentálně postižených byl v romské minoritě větší, nežli ve většinové populaci.
To pak budeme muset "chromé učit dělat výmyk na hrazdě", abychom se zalíbili?
Víme z nějakých opravdu hodnověrných a ověřených šetření, jak je to s výskytem mentálních postižení v jednotlivých etnických skupinách?

vstek řekl(a)...
22. června 2019 v 20:53  

Pokud přijde do ZŠ k zápisu zanedbané dítě, které nezná barvy, kreslí hlavonožce,atd. je prostě vidět, že není pro nástup zralé, pošle se do PPP a je mu vyřízen odklad. Pokud se zjistí jeho mentální postižení, jedná se o možnosti zařazení do speciální školy. Pokud ale toto dítě spadá podle oficiální definice mezi romskou menšinu, nebude do speciální školy posláno, i kdyby čert na koze jezdil. Pokazilo by nám to naší statistiku ve Štrasburku. Budeme ho tedy inkludovat a inkludovat, ať to stojí, co to stojí.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
23. června 2019 v 15:51  

Jestlipak máme také čísla o záškoláctví romských žáků? Eviduje to nějaká užalovaná neziskovka? Sem s těmi čísly.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.