Petra Mazancová: Dělat z dětí dělníky a rolníky se hodilo v 18. století, my musíme vzdělávat pro digitální věk

středa 18. července 2018 ·

„Moderní společnost potřebuje zcela jiný koncept maturitní zkoušky, proto nemá smysl bavit se izolovaně o slohu. Možným výstupem může být obhajoba ročního projektu, schopnost prokázat dovednost prezentace i komunikace v anglickém jazyce či cokoliv jiného, co reflektuje současnou dynamiku světa. A pokud bychom měli zůstat u povinného státem kontrolovaného slohu, tak by měly zůstat opravy ve škole,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová v rozhovoru pro Novinky.cz.


Petra Mazancová (facebook.com)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Co je tedy největší problém?

Podle Jednoty školských informatiků splňuje minimální podmínky pro výuku informatiky (ICT) jen desetina škol. Dále v půlce června vyšla nepříliš příznivá tematická zpráva České školní inspekce (ČŠI) o informatické gramotnosti. Tu potřebujeme rozvíjet, aby dnešní žáci ve svém produktivním věku uživili společnost, která je složená převážně z budoucích důchodců.

Za největší problém proto považuji, že to nikoho neznervózňuje a neřešíme, k čemu mají dnešní školy vzdělávat a proč nevytváříme pro vzdělávání našich dětí co nejlepší podmínky.

A můžete na závěr ještě více rozvést, co konkrétně ukázala daná zpráva ČŠI?

Prokázala důsledek zanedbání technologické zajištěnosti a výuky ICT. Učitelé používají moderní technologie ve výuce málo, navíc nepříliš efektivně. Tímto způsobem nemůžeme vzdělávat pro budoucnost a přeměnit ekonomiku založenou na subdodavatelské výrobě na ekonomiku technologií a inovací.

Šetření taktéž poukázalo na velké rozdíly mezi nižšími stupni osmiletých gymnázií a druhými stupni na základních školách. Rozšiřují se tak nůžky mezi jednotlivými typy škol – a bohužel je to hlavní vzdělávací proud, který nestíhá reagovat na současné změny.

Byli bychom rádi, kdyby současný premiér věnoval stejnou pozornost vzdělávání na druhém stupni základních škol a rozvoji informatického myšlení či digitální gramotnosti jako prosazování dílen a pěstitelských prací. Dělat z dětí dělníky a rolníky se hodilo pro ekonomiku 18. století, my ale potřebujeme vzdělávat děti pro digitální věk.


Celý rozhovor naleznete zde

19 komentářů:

Petr Pelikán řekl(a)...
18. července 2018 7:50  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
laimes28 řekl(a)...
18. července 2018 8:45  

nejpožadovanější profese: kvalifikovaný dělník,pomocný dělník,skladník,balič,řidič,uklizečka,pečovatelka,zdrav sestra,brigádník v zemědělství

laimes28 řekl(a)...
18. července 2018 8:50  

současná výuka angličtiny jest zcela nesmyslná ztráta času a zbytečného úsilí,nejsme národ migrantů jako sousední poláci,nadšené období operek,sběračů jahod a nyčů nádobí jest to tam,nemá smysl trápit všechny cizím jazykem,když mnozí nejsou schopni se naučit ani pořádně česky,kdo z dělníků v montovně tu angličtinu potřebuje,bohatě by stačilo základy cizího jazyka v 8. a v 9. ročníku zš a v prvních dvou ročnících sš

Petr Pelikán řekl(a)...
18. července 2018 9:32  

Velice děkuji laimes28 za ta krásná slova. Před 15 lety jsem byl pranýřován za názor, že výuka angličtiny před 12 rokem věku je škodlivější pro dítě, než kafe a cigára. Vždy jsem byl přesvědčen, že schopnost přemýšlet je silně svázána se schopností pochopit i vyslovit význam, nikoli větu. A že tuto dovednost dětem upíráme, pokud je učíme úplně cizímu Cizímu jazyku dříve, než mají možnost ji zdokonalit v jazyce vlastním. Ubíjíme si vlastní inteligenci a je to jako ve sci-fi s roboty. Předěl nastává, když začnou sami roboti vyrábět roboty. Toto již nastalo. Prve krásné a schopné mozky jsou od třetího roku věku masírovány, hoblovány a umrtvovány. A je tak činěno těmi, kterým již tak učiněno bylo...

Milan Keršláger řekl(a)...
18. července 2018 10:32  

Cizí jazyk by měl být už na ZŠ, promiňte vážení diskutující. Je otázka, zda povinně, protože řada dětí to prostě nezvládne, natož pak druhý cizí jazyk. Také je otázka, zda učit komunikační dovednosti nebo mrskat gramatiku a rozbor větný. To, že se některé děti dívají na YouTube a angličtina jim vůbec nevadí, mne nesmírně těší. Jsou to bohužel samouci.

Co se týká informatiky, leckde je to odpočinkový předmět (třídní si na ZŠ vezme svoji třídu a nedělají v podstatě nic). A ani informatici na tom nejsou lépe, protože chybí adekvátní průběžné vzdělávání...

A jak vzdělávat kantory, když na některých SŠ/VŠ se učí Pascal a málokde si školy všimly, že už máme 20 let chytré a 10 let dotykové telefony (dnešní děti nic jiného ani neznají, často doma ani nemají PC). V mikroprocesorech se učí Assembler jako v 70/80 letech, cloud je maximálně buzzword, Internet = E-mail + HTML (Uch!). Všude se tlačí Microsoft + Word a Excel, což už je také doba minulá, základy typografie zvládá málokdo atd.

laimes28 řekl(a)...
18. července 2018 13:52  

výuka informatiky probíhá stejně nesmyslně jako u cizího jazyka,jelikož jsem byl po 89 nejmladším na škole,nejenže jsem učil angličtinu ale zařizoval jsem i jednu z prvních počítačových tříd v okrese na zš,ještě před indošem,jednu hodinu jsme se učili ovládání počítače a druhou jsme měli skvělý český výukový program Baltík,žáky to bavilo,naše učitele dvě odpoledne v týdnu jezdil školit v ovládání pc kamarád, it inženýr,který mně taky občas přijel to dát do cajku,jelikož já jsem aprobací dějepisář.....pak nastoupilo období "it odbornosti" těch pascalů apod a šel jsem logicky od toho a byl problém na tu výuku někoho aprobovaného či it zdatného na zš sehnat, takže nastala třetí fáze kdy výuka it se proměnila v surfování po internetu....

laimes28 řekl(a)...
18. července 2018 14:05  

obzvláště nesmyslně probíhá výuka angl na učňácích, kde jsou čtyřkaři a chce se po nich procházka po londýně,já to u automechů řešil tak ,že se museli naučit profesní slovní zásobu (motor,převodovka) a zákl fráze (musím vyměnit motor,dolít olej)

Petr Pelikán řekl(a)...
18. července 2018 14:30  

Je těžké najít předmět, který by se učil smyslně. Tedy na SŠ. Co tak začít pozitivně a nějaký najít?

E.Kocourek řekl(a)...
19. července 2018 8:47  

Párkrát tu padla zmínka o Pascalu. Můžete mi někdo vysvětlit, co proti němu máte? IMO je úplně jedno, jaký programovací jazyk se studenti naučí - záleží jen na tom, aby v tom jazyku šlo dělat to, co chtějí dělat (třeba animovanou grafiku), a aby učitel měl pro ten jazyk dostatek úkolů ke cvičení. ////

Programovat se ale studenti musí naučit. ////

Milan Keršláger řekl(a)...
19. července 2018 9:07  

On Pascal už skoro nikam nevede. Tedy ne že bych ho chtěl eliminovat za každou cenu, ale je lepší se obrátit někam jinam, tedy na jazyk, který se dá dále použít.

Na SŠ/VŠ se obvykle učí více jazyků (jak který předmět potřebuje) a je to zbytečná zátěž. Než proniknete do syntaxe a naučíte se nějaké nutné obraty ("jak se co dělá"), trvá to. A když takový student stráví 4 roky neustálým novým učením se něčeho od začátku, nevidím v tom žádnou pointu.

Takže vezměte si takovou technickou SŠ, kde se to neřeší: začátky (Karel, Scratch, Baltazar), Pascal (výuka programování), PHP (HTML), JavaScript (pokročilé HTML), Assembler (Mikroprocesory), Visual Basic .NET (Microsoft Office), ST (pro PLC), Python (pro ECDL), a pak ještě BAT soubory a PowerShell (Windows), případně BASH (Linux na Raspberry). Pro Arduino potřebujete Wiring, pro UI na Windows máte C#. A to jsme se ještě nedotkli mobilních technologií, které tu jsou už 20 let (Java).

Z výčtu je vidět, že se to dá pokrátit, ale obvykle se učitelům nechce, protože co se naučili před 20 lety, s tím hodlají (logicky) vydržet do důchodu (nikdo je nenutí). Dá se třeba vyhodit PHP (novinka v roce 1994) ve prospěch JavaScriptu. JavaScript se používá i na HTML a taky programování v G Suite (tj. cloudové office od Google). Když použijete Javu, bude to fungovat na mobilní technologie, desktop UI, je to podobné s Wiring pro Arduino, dá se to použít i v Linuxu. Pak ten student vidí, že výuka někam vede. Většinou však nevidí nic, jen má pocit zmaru (ovládne jednu věc a místo pokračování se jde na začátky jiné, nic se neudělá pořádně).

tyrjir řekl(a)...
19. července 2018 13:18  

V programování počítačovém jsou podobné problémy jako v "programování" vzdělávacím, kulturním, politickém atd. Co bylo kdysi relativním pokrokem, je zejména z praktických důvodů průběžně zdokonalováno do věcí, které jsou dnes propracovanější. Jednotlivé směry (vývojové tendence) toho zdodonalování spolužijí (koexistují) a konkurují si. Zejména ale nikoli jen praxe (potřeby lidí) rozhoduje o tom, co ze starého zůstává jako neopominutelná podmínka pro pochopení a fungování nového.

Ovládnout počítačové programování je podobná radost i dřina jako ovládnout jazyk, literaturu, matematiku, přírodní a společenské vědy a jiné technické disciplíny. Školometství přitom škodí. Důležitá je motivace, pracovitost a alespoň minimální jistota založená na důvodném očekávání, že poctivá účelná a účinná práce přináší spravedlivou odměnu těm, kteří ji vykonávají. Na otázky, zda a proč to tak je či není, nechť si odpoví každý sám.

Pane Keršlágře, děkuji vám za ten stručný přehled k problematice programování.

J.Týř

poste.restante řekl(a)...
19. července 2018 14:20  

Souhlasím s kolegou Keršlágerem, že programovací jazyk je třeba volit i s ohledem na další možnosti využití získaných znalostí.
I na SŠ bych ale rozlišoval, zda jde o obor informatický, anebo obecně technický, maturitní a nematuritní. Podle RVP se základy programování a databází mají učit třeba i kosmetičky nebo potravinářští technologové. Proboha na co?
Já učím strojaře a lyceisty. Vždy jsem výuku základů programování pro IT neprofesionály chápal nikoliv jako výuku programovacího jazyka, ale jako výuku algoritmizace, tedy pochopení základů toho, jak se problém a jeho řešení z reálného světa převádí do "řeči počítačů".
A k tomu je, mimochodem, právě Pascal naprosto skvělý, protože na rozdíl od většiny ostatních jazyků, které byly vytvořeny v komerčním prostředí pro řešení konkrétních typů úloh, Pascal vzniknul ve vysokoškolském prostředí za účelem usnadnění výuky právě algoritmizace.
Jenže je to jazyk de facto mrtvý, v praxi neupotřebitelný a bez slušnějšího moderního překladače.
Tudíž jsem před lety "spláchnul" většinu příprav a přešel právě na Javu.
Důvodem byla hlavně její široká oblast pokrytí - od JavaCard až po síťové aplikace a taky možnost pro šikovnější žáky "spíchnout si" aplikaci na mobil a pak také její slušná "blbuvzdornost", což se v počátcích výuky občas hodí.
Jako druhý jazyk na lyceu pak používám C++, který má většinu syntaxe stejnou a nemusí se tudíž začínat úplně od nuly.

E.Kocourek řekl(a)...
19. července 2018 17:56  

Příspěvek komentátora "poste.restante" je výrazně zasvěcenější nežli předřečníci, ale mám jednu výhradu: jak se problém a jeho řešení z reálného světa převádí do "řeči počítačů", to není algoritmizace ale PROGRAMOVÁNÍ. Algoritmizace je hledání toho řešení, a při tom počítače (ani jejich řeč) sice nezaškodí, ale principiálně je nepotřebujete. ////

K tomu mrtvému jazyku: kdyby existovala obrovská nadnárodní firma, která má významnou část svého kódu v Pascalu, věděl byste to? ////

poste.restante řekl(a)...
19. července 2018 19:48  

jak se problém a jeho řešení z reálného světa převádí do "řeči počítačů", to není algoritmizace ale PROGRAMOVÁNÍ.

To je ale nedorozumění.
Nezkracujte, prosím, věty. Pokud ze souvětí vytrhnete jen část, můžete se smyslem sdělení manipulovat libovolně. (Což mimochodem mnozí místní diskutéři často dělají.)

Celá věta zněla:
Vždy jsem výuku základů programování pro IT neprofesionály chápal nikoliv jako výuku programovacího jazyka, ale jako výuku algoritmizace, tedy pochopení základů toho, jak se problém a jeho řešení z reálného světa převádí do "řeči počítačů".
Čili oba dva chápeme algoritmizaci stejně.
Počítače jsou už jen nejpoužívanějším prostředkem realizace. Proto učím třeba i vývojové diagramy a popis algoritmu demonstruji třeba jako "algoritmus" přecházení přes silnici, kterým se rodiče pokoušeli "naprogramovat" své děti, což se obešlo úplně bez počítačů. :-)
Zároveň na tom demonstruji, že každý algoritmus má svá omezení a podmínky, za kterých je funkční. Třeba v zemích, kde se jezdí vlevo je "vhodné" podívat se naposledy před vstupem do vozovky doprava. :-)
Zmínka o "řeči počítačů" byla míněna jen jako zkratka k výsledku, kterým je, koneckonců, binární kód.

K tomu mrtvému jazyku: kdyby existovala obrovská nadnárodní firma, která má významnou část svého kódu v Pascalu, věděl byste to?
Nejspíš ne, protože se o tyto informace primárně nezajímám. Vy o takové víte? Pokud ano, napište. Byla by to zajímavá perlička do výuky.
Ale podle mne je to irelevantní. Existují přece firmy, které dodnes využívají knihovny, napsané kdysi třeba v Algolu, Cobolu, nebo Fortranu. Ale pro dnešní studenty je to k ničemu, protože potřeba programátorů v těchto jazycích je sotva pár jednotlivců. Ti pak berou fantastické platy právě pro svou jedinečnost. Ale v kontrastu stojí desetitisíce programátorů v jiných jazycích.
Jen pro představu - Nejvíce používané jazyky v roce 2017, podle IEEE:
1.Python
2.C
3.Java
4.C++
5.C#
6.R
7.JavaScript
8.PHP
9.Go
10.Swift
11.Arduino
12.Ruby
13.Assembly
14.Matlab
15.Scala

Pascal není ani v první padesátce. I když je slušné podotknout, že jeho syntaxe se hodně shoduje s Delphi, který je 27.

K těmto údajům se asi bez registrace nedostanete, ale pro srovnání viz čísla z roku 2016, která jsou dostupná volně.
https://spectrum.ieee.org/static/interactive-the-top-programming-languages-2016

E.Kocourek řekl(a)...
19. července 2018 21:49  

Jo, nedorozumění je to zcela určitě. ////

"Ti pak berou fantastické platy právě pro svou jedinečnost. Ale v kontrastu stojí desetitisíce programátorů v jiných jazycích." -- Hm, zajímavé. Já byl přesvědčený, že po nějaké počáteční aklimatizaci (týden až měsíc?) je programátorovi lhostejné, ve kterém jazyce to píše. ////

poste.restante řekl(a)...
19. července 2018 23:24  

Já byl přesvědčený, že po nějaké počáteční aklimatizaci (týden až měsíc?) je programátorovi lhostejné, ve kterém jazyce to píše.

Asi je potřeba rozlišovat mezi programátory a kodéry.
Skutečný programátor se umí přizpůsobit snáze.
Přepisovač kódu, kterému zadáte vzhled vstupního formuláře, omezení údajů a předepsané proměnné a on jen poskládá kód z knihoven, jako z kostek lega, ten asi tak snadno z Javy na Luu či funkcionální Haskel nepřejde.

Ani přechod "dolů" není tak jednoduchý, jak by se zdálo.
Po létech práce s objekty jen těžko začnete programovat ve Fortranu bez potíží.

Poslední výhrada se týká efektivity.
Jedna věc je pochopit syntaxi. Procedurální jazyky jsou sice všechny stavěné na stejné logice (podmínka, cyklus,...). To se dá pochopit za týden, měsíc. Ale psát opravdu efektivní a elegantní kód, to chce i určitou praxi a zkušenosti. To se nenaučíte za měsíce, ale spíše za roky. Když pak změníte jazyk, začínáte v tomto "levelu" téměř od nuly znova.
Jistě, je to i věcí talentu. Ale těch opravdu nadaných jsou procenta. Desítky procent ostatních si musí tu praxi odmakat.

BTW: Ta Vaše otázka na "nadnárodní firmu, která má významnou část svého kódu v Pascalu" byla míněna jako řečnická otázka, nebo jste měl opravdu na mysli nějakou konkrétní firmu? Vážně by mě to zajímalo.

E.Kocourek řekl(a)...
20. července 2018 7:15  

Ohledně efektivního (a elegantního?) kódu, tři poznámky: 1) Měl jsem dojem, že překladače už natolik automaticky optimalizují výsledný kód, že by se programátor musel sakramentsky snažit, aby jim v tom ZABRÁNIL. ////
2) Existují programy, které měří efektivitu kódu. A pokud vám program soustavně měří váš kód a sděluje výsledky, naučí se psát efektivní kód i příslovečný středně inteligentní foxteriér. ////
3) Něco se učíte týdny a něco roky. Ale když se to naučíte, tak to umíte. To začínání "v tomto levelu téměř od nuly" vám nevěřím. ////
4) I kdybyste dělal ve stejném jazyce celý život, vyskytnou se věci, které vám naruší stereotyp - nová knihovna, jiná DB. IMO to vyjde nastejno, jako přechod na jiný jazyk. A takovéhle věci musí programátor zvládat levou zadní - žádné "znova téměř od nuly". ////

Ten dotaz na nadnárodní firmu s Pascalem byl směrován na vás (popř. IEEE) a vaši informovanost a vaše kategorické soudy ohledně mrtvého jazyka. Před pár lety to platilo pro Siemens. Jak je to dnes nevím. Jenže když to nevím já, pochybuji, že to víte vy, a jakým mechanismem by se to dověděli v IEEE? ////

Milan Keršláger řekl(a)...
20. července 2018 8:57  

Automatické optimalizace sice v překladačích existují, ale umí pouze napsaný kód přeskládat tak, aby běžel co nejefektivněji (s ohledem na použitý procesor). Neumí a nesmí změnit logiku, takže když budete nosit cukr z krámu po zrníčkách, tak vás nechá, jen vám najde nejkratší cestu :-)

Efektivita se sice měří, ale najde vám jen nejproblematičtější místa (hotsposty). To, že to máte celé napsáno nesmyslně neefektivně, tak na to nepřijde. Se žáky obvykle napíšeme vyhledávání dvakrát - jednou jsou data v poli a podruhé v binárním stromu. Zatímco strom u řekněme miliónů hledání poskytne výsledek do pár vteřin, u pole jsou to desítky minut. Přestože jsou počítače dnes alespoň o tři řády rychlejší, než před 30 lety, stejně pořád čekáte :-)

Každý jazyk má trochu jiný způsob, jak ho optimálně použít. To platí i pro pomocné nástroje, vývojové prostředí, hledání chyb (tím stráví programátor asi nejvíce času). Dnes musíte mít přehled i o rozsáhlých knihovnách okolo, abyste všechno nemusel psát ručně. Na větších projektech je kritická komunikace v týmu (abyste jen neschůzoval), někdy potřebujete sociální dovednosti (komunikujete se zákazníky).

Programátor je dnes nádeník, něco jako strojař ve výrobě na lince. Pokud chcete plat zde zmíněný, musíte něco umět. Seniorem programátorem se stanete řekněme po 10 až 20 letech (a několika úspěšných projektech), někdo nikdy.

Co se týká pořadí jazyků, není exaktně zjistitelné, protože firmy neřeknou kolik kódu v čem mají a navíc 1 projekt = mnoho částí v různých jazycích (databáze, výkonný kód, uživatelské prostředí, transformace a přenosy dat, reporting atd) a ne každá část je "živá" (že by se na ní pracovalo). Navíc ani počet řádků nevypoví nic o důležitosti...

Pokud se podíváte na nabídky zaměstnání, pak nejvíc/nejlíp poptávané jsou odborné místa, tj. SQL (databáze), Java/Swift (mobilní technologie), JavaScript (webové stránky), C++ (historické projekty), C# (Windows). Ale na všechny pozice musíte být velmi erudovaný (nebo děláte nádeníka).

poste.restante řekl(a)...
20. července 2018 11:23  

Kolega Keršláger už odpověděl za mne a podstatu vystihnul.
Já opravdu rozlišuji programátory a kodéry = intelektuální nádeníky, (z mého pohledu). Ono jde opravdu už jen zpackanou analýzou a špatným návrhem hodně zprasit a pro každý další krok v realizaci projektu, včetně tvorby kódu, to platí také. Vyprávěl mi kamarád, jak u klienta zjistil, že třízení faktur někdo naprogramoval bubble-sortem. Přeindexovat pár tisíc záznamů pak trvalo víc než půlhodinu.
Holt když někdo ví, jak se tahá figurkami, neznamená to, že také umí hrát šachy.
A ne každý, kdo zná notovou osnovu umí napsat písničku, natožpak hit.
Tudíž, podle mého názoru, ne každý, kdo umí napsat pár stránek v PHP si zaslouží označení programátor.

Jinak, čtěte má sdělení i včetně těch "výplňových" slovíček. Nebudou Vám pak připadat tak "kategorická".
Kupříkladu, nenapsal jsem "znova téměř od nuly", ale "začínáte v tomto "levelu" téměř od nuly znova".
Slovíčko "level" mělo vyvolat asociaci s počítačovými hrami, kde na 25 levelu začínáte sice "od nuly", ale se znalostí fint a triků ze všech předchozích 24 levelů.
Ale uznávám, že tohle jsem mohl vysvětlit srozumitelněji.

Nenapsal jsem, že Pascal je mrtvý jazyk, ale "de facto mrtvý".
Chtěl jsem tím říci, že sice určitě existuje spousta lidí, kteří v něm čas od času něco napíšou, ale v aktuálně realizovaných projektech se prakticky nevyskytuje a programátoři v Pascalu nejsou na trhu skoro vůbec poptáváni. (Možná tak jeden na několik set jiných.) Jestli se nepletu, tak větší zájem je třeba i o Cobol, ale to berte s rezervou. (Nechce se mi teď hledat.)
I když si teď vzpomínám, že Pascal se občas prý používá v robotice. ;-)

Metodika zjišťování u IEEE je u nich popsána. Používají 12 různých metrik a snaží se o opravdu o co nejobjektivnější pohled. Jiné instituce, třeba IDG dávají trochu odlišné výsledky, ale neliší se zas tak zásadně.
Z pohledu uplatnění, tedy přesněji z pohledu poptávaných znalostí je třeba na špici SQL, jak už uvedl kolega. Zajímavé je, že u nás je to spíš C(C++, C#) a Java (+Javascript), ale to bude nejspíš tím, že nemáme nějakou opravdu velkou databázovou firmu s celosvětovým dosahem.
V oblibě mezi programátory (včetně "kodérů" a hobby-programátorů) se už několik let drží na špici Java/Javascript.
https://insights.stackoverflow.com/survey/2017
Asi to souvisí i s rozvojem IoT.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.