„České vysoké školství je podfinancované. Důvodem jsou nízké příjmy škol ze soukromých zdrojů, tedy ze školného a ze spolupráce s komerčním sektorem ve výzkumu. A nízké dotace státu. Školné si vláda zakázala, s receptem na zvýšení příjmů od firem nepřichází a o navyšování veřejné podpory program mlčí. S penězi úzce souvisí i neefektivita. Míra nedokončování bakalářského studia převyšuje 50 procent a někde je i výrazně vyšší. Vzdělává se příliš vysoký podíl drahých magisterských studentů a málo profesně orientovaných bakalářů. Efektivitu snižuje nedostatečná informovanost těch, kdo školství řídí, i zájemců o studium,“ píše Daniel Münich v Lidových novinách.
 |
| Daniel Münich (repro ČT) |
Máme zastaralý systém nepřímé finanční podpory studentů skrze slevy na dani rodičů za zletilé dítě. O základních a sociálních grantech nebo bezrizikových, rozumně úročených půjčkách na studentské živobytí se nám může stále jen zdát, stejně jako o finanční podpoře studia na špičkových zahraničních univerzitách.
Mnoho škol praktikuje inbreading, najímání vlastních absolventů do akademických pozic. To vede k degeneraci intelektuálního potenciálu pracovišť. Zatím jsme se však nedostali ani k přiznání problému a k jeho monitorování.
Systém jmenování profesorů prezidentem je přežitkem. Kdyby prezident považoval jmenování profesorů za čest a osvícení prezidentského majestátu, proč ne. Jenže ve vzduchu dnes visí hrozba nejmenování každého aspiranta na profesora, který se o konání prezidenta či dění ve společnosti vyjádří jinak, než je prezidentovi libo. Akademici si pak raději dají bobříka veřejného mlčení – na úkor kvality důležitých společenských debat.
Česko nemá jedinou VŠ v evropské, natož světové špičce. V mezinárodních žebříčcích se naše školy nachází až od třetí stovky. Občas se sice podaří umístění lepší, ale to jen v určitém dílčím oboru.
Celý text naleznete v Lidových novinách
.png)
0 komentářů:
Okomentovat