Marek Skovajsa: Kořeny plagiátorství. V národě maloměšťáků se vysoká škola studuje hlavně proto, aby se člověk stal úředníkem

čtvrtek 26. července 2018 ·

„Je bohužel pravda, že udělování titulů za podvodné (nebo za nesmírně slabé) práce se stalo něčím běžným. Velkou roli v tom sehrál nedobrý stav vysokých škol. Ale příčiny je třeba hledat také v širším společenském klimatu. V národě maloměšťáků se vysoká škola studuje hlavně proto, aby se člověk stal úředníkem, nejlépe v Praze nebo Brně, měl smlouvu na dobu neurčitou, slušný plat a v šuplíku razítko, díky kterému se stane váženou a mocnou osobou. Studium je pouhý prostředek k praktickému životnímu cíli, tvůrčí ambice jsou pro nafoukanou elitu. K takovému přístupu patří představa, že pokud do cíle vede zkratka, může se použít,“ píše sociolog Marek Skovajsa v Lidových novinách.


Marek Skovajsa (soc.cas.cz)
Skovajsa mimo jiné píše:

Po roce 1989 se univerzity zčásti personálně obměnily, ale staré mentální návyky nezmizely. Brzy začala růst potřeba, uměle živená různými akademickými podnikateli a jejich politickými patrony, mít vysokoškolský titul. Každý policista, hasič, zdravotní sestra nebo úředník obecního úřadu najednou museli být bakaláři nebo rovnou magistry. Klíčovým nedostatkovým statkem se stal čas...

Kolik kvalifikačních prací má vést vysokoškolský učitel, aby se diplomantům mohl dostatečně věnovat? Už dovést k obhajobě čtyři práce za rok, pokud se to dělá důkladně, dá zabrat. Ale realita (nejen) v době nejvyšších počtů studentů byla jiná. Odvést za rok pět prací na veřejné škole a deset na škole soukromé nebylo nic výjimečného…

Skandály s opsanými diplomkami se zdají potvrzovat názor, že jestli je v českém školství něco prohnilého, pak to jsou hlavně společenskovědní a humanitní obory. Je ale třeba se zamyslet nad tím, proč tomu tak je. Zejména společenské vědy vyšly maximálně vstříc politické objednávce na výrazné zvýšení počtu vysokoškolských absolventů. Bylo to tak správně. Desítky tisíc diplomů pro rozšiřující se masu studujících, včetně dálkových studentů, nemohla zajistit medicína nebo chemie. Nic ale není bez následků. Obory, které před sto lety patřily k těm nejexkluzivnějším, se musely přizpůsobit klesajícím studijním předpokladům studentů. Co by Tomáš Masaryk, Karel Engliš a další zakladatelé českých společenských věd asi řekli na dnešní diplomky? Nelitovali by, že svoje úsilí nevěnovali něčemu jinému?


Celý text naleznete v Lidových novinách

1 komentářů:

laimes řekl(a)...
26. července 2018 10:01  

stát jest dnes největším a nejžádanějším zaměstnavatelem v zemi cca 500 000 lidí,platí pravidla pro zaměstnání a kariérní postup = bc a mgr tituly a délka praxe, kdo se uchytí má do penze vystaráno,úřednictva stále přibývá tak jak přibývá agend v bruselu



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.