Václav Sixta: Jak na výročí aneb propojujeme historické a občanské vzdělávání

pátek 22. června 2018 ·

„Osmičková“ výročí vybízejí více než kdy jindy k úvahám nad směřováním české společnosti, nad soudobými dějinami a obecně nad významem minulosti pro současnost. V médiích dostávají historici v roli expertů daleko více prostoru, než je obvyklé, a veřejný prostor se dynamicky zaplňuje výstavami, koncerty, přednáškami a dalším programem odkazujícím k událostem 20. století. Škola by již z definice svého poslání v tomto ohledu neměla zůstat pozadu za ostatními institucemi. Jednou z příležitostí, které „osmičkový“ rok nabízí, je prostor pro propojování historického a občanského vzdělávání. Jak zacházet s historickými výročími, aby nepředstavovala nucenou připomínku a vyprázdněný svátek? Jaké vzdělávací cíle na tato témata navázat a jakými způsoby je představit žákům?


Vzdělávací cíle jsme definovali takto:

• Žáci si uvědomí, jak se v současné době slaví státní svátky.
• Žáci se seznámí s proměnami připomínání 17. listopadu v minulosti.
• Žáci se naučí kriticky uvažovat o instituci státního svátku a jejím významu pro společnost.

„Žáci vysvětlí význam 17. listopadu pro současnou společnost. Žáci rozeznají vhodné a nevhodné způsoby připomínání 28. října.“ I tak by mohly vypadat didaktické cíle. Nahrávala by tomu řada debat o ne/splněných očekáváních z roku 1989 nebo opakující se kontroverze spojené s udělováním státních vyznamenání. I tato témata do školy patří. Pro propojení historického a občanského vzdělávání jsme ovšem zvolili klíč, který by se dal přeložit jako: „Co děláme dnes na státní svátky, co dělali lidé v minulosti a jaké další možnosti si umíme představit“. Důraz na kulturní praktiku „připomínání“ umožňuje propojit minulost s přítomností, aniž bychom ji museli ohýbat do násilných paralel, které vytvářejí hodnocení současnosti a predikce budoucího vývoje na základě jednoduchých analogií založených na dekontextualizovaném užití minulosti, nebo zůstávat na abstraktní rovině státnosti a politických idejí. Díky rozsáhlému archivu České televize jsme tak mohli vybrat sérii videí zachycujících různé skupiny lidí, při různých aktech připomínání a soustředit se na to, jaká je symbolika, motivace a význam těchto aktů.

Naše volba konkrétních státních svátků rozhodně nevylučuje stejný způsob práce s jinými svátky a výročími, jako je 1. máj, Den vítězství 8. května či 21. srpen. Podzimní svátky jsme zvolili ze dvou důvodů. Prvním z nich byla rozmanitá škála způsobů připomínání, které tyto svátky na sebe váží. 28. září je svátek vyzdvihující ve svém názvu státnost. Ta je skrze spojení se svatým Václavem chápána nadčasově a připomínky mají sakrální charakter (mše, pouť, uctívání ostatků). Naopak 28. říjen je vrcholem rituálů sekularizovaného státu: kladou se věnce u hrobu neznámého vojína na Vítkově, předávají se státní vyznamenání, konají se vojenské přísahy a jmenování generálů. Ústavní činitelé zde reprezentují především své úřady, méně pak sami sebe jakožto občany. 17. listopad je v této perspektivě naopak svátkem občanské společnosti. Přestože se ho účastní tíž politici jako 28. října, jejich vystupování i oblečení je méně formální, na pražské Národní třídě dělají tytéž úkony jako ostatní: zapálení svíčky, položení květiny, krátké zastavení se.

Důležitá je také historická spojitost mezi svátky 28. října a 17. listopadu. Právě u příležitosti 28. října vyšli v roce 1939 obyvatelé Prahy do ulic, aby dali najevo nesouhlas s nacistickou okupací. Následná smrt a pohřeb studenta Jana Opletala měly za následek represi namířenou vůči českým studentům. Na připomínku těchto událostí byl v Londýně roku 1941 ustanoven 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva. Potlačení připomínky jednoho státního svátku tak vedla ke vzniku nového.

Způsob práce vychází ze zásad konstruktivistického přístupu k historickému vzdělávání. Žáci pracují s konkrétními ukázkami, které analyzují prostřednictvím odpovědí na otevřené otázky. Na otázky nejsou jediné předem dané správné odpovědi, ale žáci mohou odpovídat různými způsoby či popisovat ukázky do různé hloubky detailu. Otázky jsou pokládány tak, aby pokryly symbolický, sociální i politicky rozměr konkrétní připomínky. Minulost tak ve výuce neslouží jako ilustrace či jeden z mnoha příkladů, ale je zastoupena konkrétním materiálem, který umožňuje její poznávání.

Lekci lze rozdělit na dvě doplňující se části. První umožňuje skrze záznamy současného zpravodajství rekonstruovat hlavní podoby současného „slavení“ 28. září, 28. října a 17. listopadu. Druhá část pak představuje sondu do historie připomínání svátku 17. listopadu až na úroveň událostí z roku 1939. Žáci tak mají možnost vidět těsně poválečnou připomínku Jana Opletala a reportáže Československé televize z 50. a 70. let. Tato část přináší do lekce podstatný prvek změny. Přesněji řečeno: vědomí toho, že se způsoby připomínání téhož státního svátku mohou lišit a že tato možnost je otevřená i do budoucna. Prostor pro promýšlení, jak se zapojit do připomínání, představují aktivity navržené v závěru lekce.

Celý text naleznete zde

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.