"ČMOS PŠ zatím mezi svými členy, ale ani v širší pedagogické veřejnosti nezaznamenal větší zájem o vytvoření profesní samosprávy (Pedagogické komory), a to ani před, ani po vzniku uvedené iniciativy k jejímu založení. Je proto důvodné pochybovat, zda pro vznik Pedagogické komory je vhodná situace a zda je na takový krok pedagogická obec připravena. Ten, kdo se chce angažovat ve prospěch pedagogů má tuto možnost již nyní," píšou odboráři ve Stanovisku k ustavení Pedagogické komory. Přinášíme Stanovisko v plném znění.
Stanovy spolku by měly vzniknout nejpozději do května 2017. Účastníci se dále shodli na těchto cílech komory:
1) Zvyšování prestiže pedagogické profese
2) Navýšení rozpočtu pro vzdělávání na průměr zemí EU
3) Vytvoření etického kodexu člena Pedagogické komory
V současné době působí ve školství řada subjektů, které usilují o zlepšení postavení pedagogických pracovníků, tedy o naplnění cílů deklarovaných „přípravným výborem“ k založení Pedagogické komory. Těmito subjekty jsou různé nestátní právnické osoby, podle platné právní úpravy v podobě spolků a odborových organizací. Tyto subjekty mají rozsáhlou činnost a jako partneři státních orgánů se účastní sociálního dialogu. Založením spolku jako první fáze založení Pedagogické komory by bylo spektrum zájmových organizací ve školství rozšířeno o další prvek. Zatím se totiž nijak neprojevuje vůle výše zmíněných existujících subjektů k integraci. Iniciativa k vytvoření Pedagogické komory ani nepřichází právě od těch subjektů, které mají ve školství již trvalejší významnou pozici, prokazatelné výsledky a respekt.
ČMOS PŠ zatím mezi svými členy, ale ani v širší pedagogické veřejnosti nezaznamenal větší zájem o vytvoření profesní samosprávy (Pedagogické komory), a to ani před, ani po vzniku uvedené iniciativy k jejímu založení. Je proto důvodné pochybovat, zda pro vznik Pedagogické komory je vhodná situace a zda je na takový krok pedagogická obec připravena. Ten, kdo se chce angažovat ve prospěch pedagogů má tuto možnost již nyní.
Od úvah o založení Pedagogické komory a stanovení několika velmi obecných cílů k přípravě a schválení předpokládaného zákona je daleká cesta a mnoho záležitostí by bylo nutno vyjasnit. Za současné situace je velmi nejisté, zda tato cesta vůbec někam dospěje.
Zdroj: Stanovisko ČMOS PŠ k ustavení Pedagogické komory (E-Zpravodaj č. 3, ke stažení zde)
18 komentářů:
Bože to jsou žvásty. Odboráři ani nezaznamenali, že učitelé jsou velmi nespokojení a na konci platových žebříčků.
Bojí se akorát o svoje koryta, protože se kantoři možná proberou a budou se i odboráři ptát svých bossů, jestli jsou spokojení.
Odbory jsou logicky proti profesní komoře, protože pak by ve školství nebyly třeba.
A zajímá vůbec nějakého učitele, co si vedení odborů myslí?
Tuto otázku by si měli položit.
Kdyby to udělali, možná, možná by mohli dospět k názoru, že by měli vznik skutečné Pedagogické komory všemožně podpořit.
PROČ UČITELÉ NEMAJÍ ZÁKONEM ZŘÍZENOU PROFESNÍ KOMORU?
Myslím, že budou-li "modrotričkářské" odbory takhle pokračovat, dojde nejen ke vzniku silné Pedagogické komory, ale také ke vzniku silných alternativních školských odborů, jak se to stalo např. na Slovensku.
J.Týř
Profesní komory nově součástí legislativního procesu
3.3.2015
Předseda vlády Bohuslav Sobotka společně s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předsedou Legislativní rady vlády Jiřím Dienstbierem jednali dnes se zástupci dvanácti profesních komor o jejich začlenění do procesu tvorby právních předpisů. Úspěšně navázaná spolupráce položila základ pro další pravidelná setkání...
Předseda vlády Bohuslav Sobotka zdůraznil zejména oboustrannou potřebu nově navázané spolupráce:
„Za klíčové pokládám, aby vláda profesním komorám naslouchala v tom, jak její kroky – ať legislativní nebo nelegislativní – působí na jejich činnost. Na druhé straně má vláda právo na to, aby se mohla spolehnout na profesionalitu, odbornost a objektivitu zjištění profesních komor, a žádat pro to záruky.“...
Ministr Dienstbier si po dnešním pracovním setkání pochválil novou formu proaktivní spolupráce:
„Profesní komory nově posílily své postavení při tvorbě legislativy, tedy podávání zásadních připomínek a účast na Legislativní radě vlády. Za důležitější však pokládám pravidelnou komunikaci s jejich zástupci ke konkrétním tématům, kterou jsme tímto prvním jednáním založili.“
Jednání se zúčastnili zástupci 12 profesních komor zřízených zákonem :
České advokátní komory;
České komory architektů;
Komory auditorů ČR;
Komory daňových poradců ČR;
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě;
České komory patentových zástupců ČR;
České lékárnické komory;
České stomatologické komory;
Exekutorské komory;
Komory veterinárních lékařů ČR;
Notářské komory ČR;
České lékařské komory
http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/aktualne/profesni-komory-nove-soucasti-legislativniho-procesu-127315/
"A zajímá vůbec nějakého učitele, co si vedení odborů myslí?"
Ne. Vzhledem k tomu, že nevidím za odbory žádné výsledky v jakékoli oblasti, nevím, proč by mě měl jejich názor zajímat. Ba spíš bych řekla, že jejich negativní postoj vysílá velmi zajímavou zprávu.
Souhlas s ostatními. Školské odbory mají oprávněnou obavu z konkurence. Jakákoliv jiná alternativa ve školství bude znamenat jejich zánik.
Kolik mají školské odbory členů?
Nepočítaně.
Je důvodné pochybovat, zda je na takový krok odborářská obec připravena.
Nejdřív tě budou ignorovat. Pak se ti budou smát. Pak proti tobě budou bojovat. Potom zvítězíš.
(Gándhí)
Tak si odpovím. Zřejmě mají odbory kolem 20 tisíc členů a stále klesají:
http://www.skolskeodbory.cz/dokument.php?event_akce=dokument_down&id_doc=2015000004
Ještě by bylo zajímavé vědět, kolik členů vůbec ví, že je v odborech, případně proč.
Nějak si nemůžu vzpomenout na nějakou významnější podporu školských odborů za posledních 27 let.
Úlohu odborů v minulosti bych úplně nezpochybňoval, bez nich by to možná s našimi platy a postavením vypadalo podobně jako na Slovensku.
Činnost odborů by byla smysluplná, kdyby se odboroví předáci soustavně a nekompromisně zasazovali o své ovečky. Pokud se ale odboráři a ministryně oblečou do stejných triček, je to divné. Bylo by to směšné, kdyby to nebylo (stejně jako celá situace ve školství) velmi smutné.
Máte pravdu. Odbory a ČSSD jedna duše a jedno tělo jsou. V mnoha okamžicích se chovají "bílé límečky" jako klasické žluťácké odbory.
Že odbory "souzní" s levicovou stranou, to bych jim nevyčítal. To je vcelku normální všude ve světě.
Je také dobré si připomenout, že síla odborů je určována mírou odhodlání jejich členů.
A v tomto ohledu tedy učitelé mají jen to, co měli odvahu si vybojovat. - Slušně řečeno, skoro nic.
Je ale také nutné říci, že odhodlání členstva tvoří spojité nádoby s razancí vedení.
To vedení odborů musí své členy směrem dovnitř burcovat, aktivizovat a směrem navenek hájit a prosazovat jejich zájmy.
Když členové i nečlenové dospějí k závěru, že odbory jejich zájmy prosazují nedostatečně, nebo vůbec, že pro ně nedokáží nic vybojovat, nemají pak ani tu nejmenší chuť se pouštět do nějakých nátlakových akcí. A bez nátlaku jsou odbory bezzubé.
Že to jde i jinak, dokázalo svého času třeba vedení Lékařského odborového klubu.
Z vnějšího pohledu mne při hodnocení činnosti školských odborů napadá jen slovní spojení, kterým je označena planeta Země ve Stopařově průvodci po galaxii:
"PŘEVÁŽNĚ NEŠKODNÁ".
J. Soukal: Platy učitelů na Slovensku jsou ovšem už vyšší než platy v ČR!
Okomentovat