Oldřich Botlík: V rozporu s jasným důkazem Cermat trval na chybném vyhodnocení maturitní úlohy. (3. díl Shrnutí)

čtvrtek 14. prosince 2017 ·

V tomto dílu shrnutí diskuse nad maturitní úlohou O hladině budu reagovat na argument, který se během diskuse objevil opakovaně v různých modifikacích: „Žáci mohli především velmi snadno vybrat správnou položku A.“ Ukážu, že i když nabídka obsahuje položku, která se na první pohled nabízí jako správná, může část žáků uvažovat složitěji a prověřovat také ostatní položky. Nejsou za tím neznalosti, jak by se někomu mohlo zdát, ale naopak lepší znalosti a skutečné přemýšlení. Má-li být „správné“ řešení opravdu správné, musí obstát i v takovémto zátěžovém testu. Uvedu příklad maturitní úlohy z matematiky, jejíž „správné“ řešení neobstálo.

Oldřich Botlík (eduin.cz)
Aby byla tzv. výběrová úloha (multiple-choice) korektní, musí její nabídka obsahovat přesně jednu položku vyhovující zadání. To vyplývá z jejího formátu. Nekorektnost výběrové úlohy tedy může být způsobena buď tím, že (a) zadání nevyhovuje žádná položka nabídky, nebo tím, že (b) zadání vyhovují alespoň dvě položky nabídky.

Ďábel se ukrývá v detailu

O tom, co je jedinou správnou odpovědí ve výběrové úloze, mohou rozhodovat zdánlivé maličkosti. Ukážu to na výběrové úloze 19 z matematiky, která byla součástí maturitního testu vyšší úrovně obtížnosti v roce 2012. Chci přitom vyzvat i ty čtenáře, kteří se s matematikou setkali naposledy na střední škole, aby se nelekli a četli dál. Je to totiž zajímavé a výklad nezabředne do technických detailů.

Zadání vypadalo takto (jde o zcela věrný převod z „úřední“ verze ve formátu PDF do formátu PNG provedený ve Photoshopu):



Ve smyslu podmínek (a), (b) byla úloha 19 zadána zcela korektně, její správné řešení bylo ovšem jiné, než Cermat předpokládal. Nabídka obsahovala čtyři obrázky s návrhy, jak může vypadat hledaný graf funkce g. Tři z nich (A, B a D) bylo možné snadno vyloučit (na dvou návrzích například funkce g nabývala záporných hodnot). Čtvrtý návrh (C) se tedy jevil jako jednoznačně správná odpověď. Na tom by se nejspíš všichni matematici včetně mě shodli – grafy funkcí se koneckonců často kreslí od ruky.

Jenomže nabídka obsahovala ještě pátou položku E, a to slovní: „žádný z uvedených grafů“ (… není grafem funkce g). Z kandidátů na (jedinou) správnou odpověď bylo tedy nutné spolehlivě vyloučit ještě položku E, protože v matematice se pravdivost výroků dokazuje a důkaz úporným tvrzením, případně názorem autority se neuznává.

A zde nastal problém ilustrovaný následujícím obrázkem.



Kvůli položce E bylo nutné zkoumat vztah mezi výchozím grafem a grafem (C) s domnělou správnou odpovědí podrobněji. A ukázalo se, že položka C správnou odpovědí být nemůže. Zatímco f(–2) je evidentně menší než f(2), hodnoty g(–2) a g(2) se rovnají. Převrácené hodnoty dvou různých kladných čísel (tak byla funkce g definována v zadání) se ale rovnat nemohou.

S několika maturanty, kteří uvedli odpověď E „žádný z uvedených grafů“, jsem si tehdy psal. Nešlo o žádné ignoranty, kteří by si vybrali test z matematiky, protože neuměli anglicky. Někteří z nich už byli v té době předběžně přijati na jednu či více vysokých škol ve Velké Británii a test psali, protože jim matematika dobře šla. Všichni shodně předpokládali, že Cermat koncipoval svou úlohu tímto způsobem záměrně: byla přece v testu vyšší úrovně obtížnosti. Mysleli si proto, že jejich úkolem bylo odhalit případnou nesrovnalost také ve vztahu mezi výchozím grafem a položkou C. Protože uvažovali logicky, museli s její existencí počítat. A také ji nakonec našli, i když nebyla tak nápadná než u položek A, B a D.

Cermat přesto – v rozporu s nezpochybnitelným důkazem – zůstal u toho, že „správnou“ odpovědí je C. Navzdory tomu, že tím poškodil právě ty maturanty, kteří důsledně uplatnili návyk vycházet jen z předpokladů, které opravdu platí. Ten patří v matematice mezi základní oborové dovednosti.

Závěr: Argument „žáci přece mohli správnou odpověď snadno vybrat“ se u sporných úloh objevuje pravidelně. Obvykle s ním přicházejí ti, kteří cítí potřebu hájit státní maturitu, protože „každý přece musí uznat, že s ní je to lepší než bez ní“. A přicházejí s ním mnohem dříve, než je možné ho skutečně uplatnit. Tedy dříve, než se prokáže, že sporná úloha není sporná. I potom ovšem může být skutečně správná odpověď jiná než ta, kterou „žáci mohli snadno vybrat“.

26 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
14. prosince 2017 8:54  

Tahle matematická úloha je ze strany Cermatu opravdu fušersky zmatená. Neomlouvá to páně Botlíkovu demagogii v češtinářské hladinové úloze, ale tady má pan Botlík pravdu.

V případě, že Cermat udělá takovouhle botu, měl by, myslím dát na pana Botlíka a třeba upravit hodnocení úlohy. Pan Botlík o těch botách, myslím, doopravdy něco ví.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
14. prosince 2017 9:00  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
14. prosince 2017 9:03  

Chci přitom vyzvat i ty čtenáře, kteří se s matematikou setkali naposledy na střední škole, aby se nelekli a četli dál.

Pane Botlíku, výzva je jakýsi apel na něčí povinnost. Vaše články tu není nikdo povinen číst. Nemáte nás tedy vyzývat, ale patřilo by se spíš požádat, abychom četli dál...

krtek řekl(a)...
14. prosince 2017 10:26  

A ten Ferda mne před pěti lety nepozdravil a ještě mne někam poslal. Tak abyste to věděli.
Těším se na další díl vývaru z vývaru a polívky z ničeho.
Pane týři, já už Vám snad začínám přicházet na chuť.
---
P. S.: Nejsou ty maturity dokonalé, když se musí tak pracně lovit chyby?

Simona CARCY řekl(a)...
14. prosince 2017 13:56  

Expertem je někdo, kdo vnímá realitu ve všech jejích souvislostech, dokáže abstrahovat a vyvozovat závěry.
OB se chová neeticky, neodborně, nerespektuje realitu, zakrývá skutečný stav věcí, aby mohl manipulovat. Pane Komárku, tady byste zase napsal, abych doložila svá tvrzení. Za mou odpověď nestojí ani Botlík, ani vy, přesto těm ostatním, kteří naslouchají demagogiím umanutého kazatele vlastních pravd vysvětlím, proč tomu tak je.
Společná část maturitní zkoušky doznala významného vývoje. Ten vývoj byl motivován především politicky a pod vlivem různých pseudoexpertů. Nechci tento vývoj hodnotit, tomu věnuji klidně vlastní seriál. Rozhodně je ale manipulací, když se takyexpert Botlík snaží cosi dokazovat o současné společné části maturitní zkoušky na základě překonaných historických podkladů, které již doznaly významné reflexe z úrovně ministerstva (odvolání tehdejšího ředitele CZVV) i z úrovně instituce samé v letech následujících. Nelze se vlámávat do otevřených dveří a poukazovat na chybnou úlohu v roce 2012 ve vyšší úrovni. Cermat za tehdejší stav již zaplatil značnou cenu. Tou největší je byla vynucená harmonizacve výsledků, uznávání odvolání a v neposlední řadě neustálé opakování tohoto pochybení soustavným okopávačem konceptu společné části maturitní zkoušky.
Ale kalendář se už párkrát otočil. Nemáme víceúrovňovou maturitu, schvalování úloh validačními komisem je náročnější. Jen OB stále poukazuje na to, že Cermat kdysi přeřízl fibularis, podobně jako Pištora ve známém filmu. Pan Týř se dnes v 8:54 mýlí, když se domnívá, že by OB snad mohl mít pravdu. Dnešní Botlíkova vyjádření jsou pravdivá pro rok 2012. Ale je prosinec 2017. Tak až zase někdo spíchne další díl plačtivého seriálu "jak nám utek byznys", věnujte trochu času faktům a ne Botlíkovým pět let starým fake news.

Oldřich Botlík řekl(a)...
14. prosince 2017 19:54  

ad krtek

Pane Votrubo, obsah vašeho komentáře mě udivuje. Vy jste diskusi nad úlohou O hladině sledoval? A opravdu jste si nevšiml, kolik diskutujících vyjádřilo hloupý názor „Žáci přece mohli ke správné odpovědi snadno dospět, tak o čem se tady bavíte?“

To je přece shrnutí zhoubného vlivu zaškrtávacích testů v kostce, skoro bych napsal v kostečce!

Asi jste také v několika minulých týdnech nepostřehl, že titulek je v pravomoci redakce. Stejně je tomu i ve velkých denících – svůj text jsem proto České škole odevzdal bez titulku. Sám bych sice možná v titulku zdůraznil něco jiného, ale plně respektuji, že mi do toho nic není.

Na testu z matematiky vyšší obtížnosti z roku 2012 jsou zajímavé tři věci.

Za prvé, test nutil žáky přemýšlet (v mezích možností daných převažujícím formátem úloh). Za to jsem tehdy Cermat veřejně pochválil komentářem v Lidových novinách.

Za druhé, vyšší náročností (hlavně nárokem na čas – hlubší přemýšlení občas vede do slepých uliček a návraty z nich chvíli trvají) test zcela vybočil z toho, co maturanti očekávali na základě prvního ročníku státní maturity. Většinu z nich to zaskočilo a test vyvolal hlasité protesty v médiích, protože poškodil děti „smetánky“. Vcelku jasný závěr, že za rok by si vyšší úroveň obtížnost vybrali jen maturanti, kteří nemají všech pět pohromadě, vedl k tomu, že byla následně zrušena.

Za třetí, zmíněná úloha 19 doložila, že státní maturita byla spuštěna bez fungujících záruk, že i zcela prokazatelné chyby Cermatu a Ministerstva školství nebudou poškozovat maturanty. Vyjádřeno zkratkou, tehdejší ředitel Cermatu Pavel Zelený a tehdejší ministr školství Josef Dobeš v roce 2011 aktivně naplnili komunistické heslo „když se kácí les, lítají třísky“. Druhý ročník státní maturity to potvrdil. V roce 2012 Městský soud v Praze poprvé vyhověl žalobě maturanta na postup Cermatu a MŠMT v záležitosti vadných testových úloh a v roce 2014 Nejvyšší správní soud vydal judikující usnesení, jímž sjednotil soudní praxi v záležitostech obrany maturantů před svévolnými postupy obou institucí. Dal přitom maturantům jednoznačně za pravdu.

Já jsem se v článku připomínání všech těchto věcí záměrně vyhnul, protože mi v souvislosti s úlohou 19 šlo o něco jiného. Chtěl jsem ukázat na doložitelném případu, u něhož jsem znal i uvažování velmi kvalitních maturantů postižených chybným úředním postupem, jaké drobnosti někdy rozhodují o tom, co je správnou odpovědí ve výběrové úloze, případně zda vůbec byla sestavena korektně.

Od roku 2011 jsem poznal řadu učitelů, kteří pokládali za svou morální povinnost pomoci či pomáhat žákům, které mašinérie Cermatu a ministerstva školství zkoušela semlít. Vzali to jako záležitost své profesní cti. Opravdu nemůžu za to, že jste natolik zaslepeným stoupencem státní maturity, že nic takového zřejmě necítíte. Vnímám ovšem, že nejste zdaleka sám.

krtek řekl(a)...
15. prosince 2017 4:25  

Pane Botlíku,
jsa osloven, odpovídám.
Svými cykly článků jste se pro mne ocitl v pozici pasáčka, kterému nechci přijít na pomoc, když volá, že jdou vlci, protože mnohokrát volal naprázdno. V něčem tedy máte pravdu, ale s argumenty paní Carcy se vůbec nevyrovnáváte, resp. vyrovnáváte tím, že odpovídáte mně.
Rozebírat šest let staré testy v jiném kontextu mi prostě přijde zbytečné. Holt jsem jen tím zaslepeným stoupencem, který nemá ani trochu profesní cti a ještě se cítí bezpečný v houfu podobně smýšlejících.

Oldřich Botlík řekl(a)...
15. prosince 2017 9:03  

Pane Votrubo,

já přece nechci, abyste "mi chtěl přijít na pomoc", případně abyste dokonce na pomoc přišel.

Pokud jde o kontext, ten je sice šest let starý, ale pořád stejný. Kdekdo křičí, že je přece jasné, která položka nabídky je správnou odpovědí. Kromě J. Lukáše se ale zatím NIKDO veřejně nevěnoval otázce, zda věta, kterou Cermat označil za správnou odpověď, opravdu vyhovuje zadání.

Já nevím, zda vyhovuje, nebo ne. Může se ale docela dobře stát (stejně v šest let staré úloze 19), že všechno bude najednou úplně jinak. Proto jsem o tom psal. I když je mi jasné, že ani poté by zaslepení stoupenci státní maturity nejspíš pravdu neuznali. Podobně ji ostatně neuznali před šesti lety.

Pokud jde o "argumenty" S. Carcy, zkuste vzít rozum do hrsti. Přečte si, co napsal(a), chvíli přemýšlejte o ublíženém tónu (například Cermat zaplatil vysokou cenu -- musí být uznávána odvolání), vzpomeňte si, kdo tomu zuby nehty bránil. Kdo se například v roce 2011 snažil utajit zadání maturitních testů. Dokonce tehdy podal trestní oznámení... Bylo samozřejmě odloženo.

Koho podle vás nejvíc potrefilo "odvolání tehdejšího ředitele CZVV"? Rázem budete mít v identitě S. Carcy jasno.

Josef Soukal řekl(a)...
15. prosince 2017 10:18  

"Kromě J. Lukáše se ale zatím NIKDO veřejně nevěnoval otázce, zda věta, kterou Cermat označil za správnou odpověď, opravdu vyhovuje zadání."
Nelze než konstatovat, že O. Botlík už úplně ztratil schopnost porozumět psanému textu.

Josef Soukal řekl(a)...
15. prosince 2017 10:30  

Je otázka, zda Botlíkovy permanentní pokusy o urážku oponentů - na České škole bohužel tolerované, ba možná vítané - mají příčinu více v jeho osobní nesnášenlivosti, nebo v neschopnosti smířit s vědomím, že všichni mohli být opět takřka v přímém přenosu svědky toho, jak při svém dalším pokusu znevážit maturitu (prostřednictvím úlohy o hladině) zkrachoval. Každopádně by O. Botlíkovi pomohlo, kdyby se méně upínal na své "kostečky" a řešil si své osobní dalmyrány třeba tím, že by se věnoval nějakým jiným, nedestrukčním aktivitám. Lékaři doporučují procházky na zdravém vzduchu.

Michal Komárek řekl(a)...
15. prosince 2017 10:38  

A pane Soukale, Vy se jako obvykle vyjadřujete s vrcholnou vstřícnou tolerantní noblesou a ani vzdáleně se nesnažíte pana Botlíka znevážit nebo urazit, že? Hezký den!

Josef Soukal řekl(a)...
15. prosince 2017 11:51  

A vy jako obvykle, pane Komárku, reagujete jen na reakce, nikoli na původce sporů.

Michal Komárek řekl(a)...
15. prosince 2017 12:46  

Pane Soukale, Vy se v dlouhodobě probíhajících, nejenom češtinářských "ostrých výměnách" pasujete do role kultivovaně reagujícího napadaného diskutujícího. Ale je to jinak: Jste neméně drsným "původcem sporů". Hezký den!

Josef Soukal řekl(a)...
15. prosince 2017 12:47  

Opravdu? A dnes také?

Ygrain řekl(a)...
15. prosince 2017 13:49  

Samozřejmě, pane Soukale. To, že Botlík označí zastánce jiného názoru za hloupé, je přece úplně v pořádku.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
15. prosince 2017 14:02  

Je to pořád dokola. Kdybyste, pane Komárku, omezil svou ve výsledku destruktivní kultivační snahu, udělal byste to nejlepší, co za současného stavu dělat lze. Nedokážete být objektivní - to vám napsalo poměrně dost zdejších diskutérů, ale pro vás jejich názor zřejmě neznamená nic - ignorujete ty příspěvky, které vyvolávají ostré reakce, ale zhusta peskujete autory těchto reakcí, ne původce jejich zdroje. Proč to děláte, víte jen vy sám. Když už jste se pasoval do role samozvaného kultivátora, mažte. Ale nevstupujte proboha do diskusí. Už jen proto, že když se pak na vás někdo obrátí s dotazem, ignorujete jej se stejnou bohorovností, jakou prosluli komunističtí činovníci v době předlistopadové.

Pavel Doležel řekl(a)...
15. prosince 2017 14:18  

U toho grafu měl Cermat uznat obě řešení. Byla to chyba.

Oldřichu, stačí? Ulevilo se, nebo chtějí veřejnou omluvu v denním tisku? Chyby dělá každý. Jsou ale lidé, kteří mají tendenci vidět jen ty cizí.

Oldřich Botlík řekl(a)...
15. prosince 2017 14:23  

To, že Botlík označí zastánce jiného názoru za hloupé, je přece úplně v pořádku.

Ygrain, můžete prosím doložit svá slova, že jsem označil zastánce jiného názoru za hloupé? Pokud si snad myslíte, že to bylo ve větě A opravdu jste si nevšiml, kolik diskutujících vyjádřilo hloupý názor „Žáci přece mohli ke správné odpovědi snadno dospět, tak o čem se tady bavíte?“, mohu vás ujistit, že přívlastek "hloupý" rozvíjí slovo "názor" -- nikoli slovo "diskutující".


Nelze než konstatovat, že O. Botlík už úplně ztratil schopnost porozumět psanému textu.

Pane Soukale, můžete prosím uvést odkaz na místo/místa, kde se někdo věnoval otázce, zda je ve větě, kterou Cermat označil za správnou odpověď, použití tvaru doprovázet (tj. nedokonavý vid) správné? Zjevně jste to zachytil, zatímco já jsem to nejspíš přehlédl. Odborná stanoviska k této problematice mě zajímají.

Josef Soukal řekl(a)...
15. prosince 2017 20:08  

Pane Botlíku, chcete-li, abych vás reagoval jinak, musíte se naučit chovat jako normální diskutér a slušný člověk.

Oldřich Botlík řekl(a)...
15. prosince 2017 21:13  

Pane Soukale, právě jste mě definitivně přesvědčil, že se odborně na nic lepšího nezmůžete. Je přitom vcelku jedno, zda opravdu vůbec nerozumíte podstatě toho, co je předmětem diskuse, anebo to ignorujete a zkreslujete vědomě. Probírat to s vámi nemá žádný smysl.

Že na nic lepšího nestačíte lidsky, tím jsem si jist už velmi dlouho.

Proto po vás nic lepšího nebudu chtít. Už nikdy.

Josef Soukal řekl(a)...
16. prosince 2017 7:41  

Pane Botlíku, bylo by jen dobře, kdybyste nejen po mně, ale po žádném čtenáři už nikdy nechtěl, aby s vámi o něčem diskutoval, tedy abyste si prostě našel jiný způsob realizace či jiný prostor pro svou "mentální gymnastiku" a výrony svého hulvátství. Buďte ubezpečen, že jste za poslední dny dokázal přesvědčit dokonce i řadu kritiků nové maturity o tom, že diskuse s vámi je jednak marná, jednak nemožná. A při vašem stylu a osobnostním nastavení je přirozené, že se časem nemůžete nedostat do situace, kdy budete vyřízen - kdy se sám vyřídíte - pro všechny, s výjimkou jedinců vám podobných. Moji asistenci nebo asistenci kohokoli, kdo o češtinářské problematice něco ví a současně ví, že existuje něco jako slušnost, u toho vůbec nepotřebujete.

Iacobus řekl(a)...
17. prosince 2017 11:49  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Iacobus řekl(a)...
17. prosince 2017 11:53  

Ad:

Pane Soukale, můžete prosím uvést odkaz na místo/místa, kde se někdo věnoval otázce, zda je ve větě, kterou Cermat označil za správnou odpověď, použití tvaru doprovázet (tj. nedokonavý vid) správné? Zjevně jste to zachytil, zatímco já jsem to nejspíš přehlédl. Odborná stanoviska k této problematice mě zajímají.

Pane Botlíku, ano: dokud jste nerozvířil diskusi o úloze 16 jarního testu z ČJL, z níž ve výsledku vyplynulo, že úloha byla v pořádku (Vy však stále trváte na „kterou Cermat označil za správnou odpověď“), skutečně nikoho nenapadlo zabývat se ještě tím, „zda je ve větě (...) použití tvaru doprovázet (tj. nedokonavý vid) správné“.

Až 9. prosince uvedl téma vidu diskutující pan Jiří Lukáš, Vy jste se jej nadšeně chytil a po svém (obávám se, že mylně) interpretoval („Za SKVĚLÝ pokládám Váš postřeh s nesprávným videm...“, zvýrazněno mnou) a pak opět 10. prosince Jiří Lukáš, jenž připouští, že otázka je poněkud složitější. Na to (i nato) odpovídá věcně pan Soukal svým komentářem v diskusi tamtéž z 11. prosince.

Pokud Vám ta odpověď nestačí, uveďte, prosím, proč Vám nestačí, ať se můžeme nějak posunout, případně diskusi považovat za skončenou.

Otázka vidu je mimochodem mnohem komplexnější než naše tradiční školské dokonavý – nedokonavý: souvisí mj. s tím, čemu Němci říkají Aktionsart, co lingvisté nazývají teličnost a ateličnost sloves atd. Ve větě z testu se navíc kombinují dva děje: ochlazení vedlo k zalednění, přičemž toto ochlazení bylo doprovázeno poklesem.

Mimochodem, pane Komárku, invektiva a comment "Že na nic lepšího nestačíte lidsky, tím jsem si jist už velmi dlouho." u Vás jako moderátora diskuse no comment? Hezký den!

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. prosince 2017 13:48  

ad Iacobus

(1. část)
Má-li být libovolná výběrová úloha libovolného maturitního testu v pořádku, musí být přijatelně zdůvodněno, že
– alespoň jedna nabízená položka vyhovuje všem podmínkám uvedeným v zadání
– takových položek vyhovujících všem podmínkám uvedeným v zadání není víc.

Ponechám nyní stranou položku C úlohy 16, byť si nemyslím, že o její správnosti panuje shoda. Argumenty odpůrců správnosti této položky vycházejí z předpokladu, že aktualizace „hladina doprovodila zalednění poklesem“ je přípustná pouze v uměleckém funkčním stylu. Jak ale uvedl K. Lippmann, jednak to není pravda a jednak zadání nepožaduje takovou „stylovou čistotu“. Jsem přesvědčen, že pan Lippmann na tom nadále trvá.

J. Soukal po dlouhou dobu zjevně vůbec nechápal, že podněty J. Lukáše zabývající se videm nemají „ospravedlnit“ položku C – chtěl jen vysvětlit, proč některým lidem nijak nevadí. Pan Lukáš ho na to několikrát marně upozorňoval.

Ve svém „zdůvodnění“ z 11. prosince J. Soukal napsal: V diskutované maturitní úloze lze dokonavé sloveso ve větě vedlejší užít jen v rodě činném, rod trpný ho vylučuje – příslušný tvar by zněl "bylo doprovoděno (bylo doprovozeno)", proto je také ve větě jednoduché přídavné jméno "nedokonavé". Jenomže ani ve výchozím textu, ani v nabízených položkách úlohy 16 není trpný rod „být doprovázen“ použit. Lze to přijmout jako vysvětlení, proč autor úlohy použil nedokonavé sloveso – jako odůvodnění správnosti jeho použití je to úplně mimo.

Poté přišel J. Soukal s vyjádřením R. Adama. Já jsem ukázal, že není pravda, že by se tvar „doprovodit“ v takových souvislostech nepoužíval, J. Lukáš se potom zabýval jeho vyjádřením podrobněji a vysvětlil, co mu chybí k tomu, aby mohlo být pokládána za zdůvodnění.

Mě ten problém skutečně zajímá, a proto jsem včera trochu pátral a studoval. Zjistil jsem, že profesor I. Poldauf už někdy v 60. letech spolu s K. Šprunkem vysvětlovali v učebnici češtiny pro cizince použití vidu zhruba takto: „Nedokonavý vid použije autor, když se chce vyjádření k ukončenosti děje vyhnout“.

Jsem si poměrně jist, že nic takového nebylo záměrem autora výchozího textu. Ve zdrojovém textu (časopis Vesmír) sice motá dohromady přítomný a minulý čas, ale je jasné proč. Přítomný čas byl vhodný tam, kde se autor zdrojového textu zabýval vědeckým členěním fází vývoje Země – jinam patří čas minulý. Nepříliš důsledně se to snažil opravit autor úlohy. Ten sice nechal beze změny větu Karbon je i obdobím výrazných klimatických změn. , ale změnil čas z přítomného na minulý ve větě Počátkem pennsylvanu vstupuje Země do doby ledové.

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. prosince 2017 14:00  

(2. část)
Autor zdrojového textu i autor jeho upravené verze v úloze 16 zjevně nemohli mít v úmyslu vyhnout se vyjádření k ukončenosti děje, a to ani vzhledem k současnosti (doba ledová je dávno ta tam, zase se oteplilo, zalednění z velké části roztálo, hladina stoupla), ani vzhledem k tehdejší situaci. Kdyby neukončenost děje vyjádřit chtěli, měli k tomu řadu prostředků (ochlazování namísto ochlazení, rozvinutí vedlejší větou pomocí trpného rodu, mohli dát vhodným způsobem postupnost a neukončenost těch dějů apod.). Dali naopak oba jasně najevo, že ve všech případech jde o děje ukončené.

Proto si myslím, že položka A použitím nedokonavého vidu nezachovává význam výchozího textu. Správná odpověď ho ale podle zadání zachovat musí. Netvrdím, že mám pravdu, ale J. Soukal ani R. Adam mě rozhodně nepřesvědčili o opaku.

Spíše pro zasmání, ale i kvůli tomu, že jste se mě na něco podobného onehdy ptal, bych rád připomněl, že podúloha 14.3 chce, aby žáci určili slovesný rod a vid u slovního tvaru byly zaplaveny. Mně to v kontextu tohoto problému a vašeho minulého dotazu připadá opravdu legrační.

Nechápu, proč mi pořád dáváte nálepku jakéhosi škůdce státní maturity (ve smyslu „dokud Botlík zase něco nerozvířil, měli jsme klid“). Vy snad nemáte pocit, že státní maturita nepotřebuje TRVALOU důkladnou diskusi o korektnosti všech jejích úloh, o smysluplnosti zařazení některých z nich, o tom, co to znamená, že „správné“ řešení je opravdu správné?

Potřebuje, vážený pane. Jako prase drbání.

Josef Soukal řekl(a)...
17. prosince 2017 14:48  

K poslednímu vyjádření O. Botlíka mohu dodat, že dotyčný

a) zřejmě vůbec není schopen sledovat nebo záměrně zastírá, co v konkrétní pasáži svého vyjádření sleduji,
b) ohledně argumentů svých oponentů ve sporu o variantu c) OPĚT NEMLUVÍ (ZASTÍRÁ) PRAVDU,
c) přesunutím pozornosti na otázku vidu a manipulací zmíněnou v bodě b) nepřímo PŘIZNÁVÁ, ŽE JEHO PŮVODNÍ ARGUMENTACE K ÚLOZE BYLA VADNÁ,
d) není schopen na skutečnosti vyplývající z bodů b) a c) reagovat přiznáním a omluvou, jež by se týkala nejen jeho věcných omylů, ale především invektiv, jimiž je doprovázel,
e) evidentně nepochopil, že jeho protipříklad k vyjádření doc. Adama není žádnou analogií, a je tudíž irelevantní,
e) není schopen se omluvit za své hulvátství a zjevně NADÁLE NENÍ SCHOPEN NAHLÉDNOUT, ŽE EXISTUJE NĚCO JAKO ELEMENTÁRNÍ ETIKA DISKUSE A CHOVÁNÍ VŮBEC, a potřeboval by v tomto ohledu sebereflexi jako prase drbání,
f) obecně není schopen přijmout fakt, že už samozřejmost, s níž vnímáme užití slovesa doprovázet v daném příkladu, a moje první příklady týkající se užití vidu v češtině a sloves doprovodit/doprovázet ukazují, že Botlíkovo přesvědčení o závadnosti varianty a) nelze podpořit žádným závazným jazykovým pravidlem,
g) veškeré další pokusy o zpochybňování úlohy jsou jako obvykle v jeho případě jen únavným nastavováním diskuse.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.