Deváťáci si mohli vyzkoušet státní testy ve dvou termínech, přičemž se jim započítával lepší výsledek. V prvním termínu zkoušku podstoupilo 60 540 žáků a průměrná úspěšnost činila 40,8 procenta. V tom druhém absolvovalo zkoušku 50 669 uchazečů o studium a průměrná úspěšnost dosáhla 48,5 procenta. Ukázaly to výsledky, které má Právo k dispozici.
V testech z češtiny si také vedli žáci o poznání lépe. První test, který psalo 60 387 žáků, zvládli průměrně z 59 procent. U druhého testu činila průměrná úspěšnost 50 569 uchazečů 55,9 procenta.
Celý text naleznete v dnešním vydání deníku Právo
15 komentářů:
Pro učitele SŠ žádné překvapení.
Pro učitele ZŠ a SŠ žádné překvapení, protože učím na druhém stupni a na průmyslovce. Dotace v učebním plánu na ZŠ je 4-4-4-3, na SŠ pak 4-3-2-3. Matematiku lze posílit z disponibilních hodin, ale moc často se to neděje. Jsem přesvědčený o tom, že učitelé matematiky pracují vesměs kvalitně. Spíše se přikláním k systémové chybě a velkému vlivu vnějšího prostředí. Matematika totiž většinu žáků a studentů bolí z toho důvodu, že se u ní musí přemýšlet. A přemýšlet v dnešní době? To se nenosí. In jsou přece prezentace, referáty, diskuse,...tedy věci, které si lze zapamatovat a nemusí se nad nimi přemýšlet.
Když prváci na SOŠ nezvládají malou násobilku a je téměř jedno, ze které základní školy přišli, tak to asi má nějakou příčinu.
A ta příčina musí být systémová.
Jenže to kantoři v reálu opravdu vědí už dávno.
Teď to jen vyšlo najevo.
No a nastane logicky hledání viníků.
Schválně jak dlouho bude trvat, než vyjde první článek, který obviní "neschopné učitele, kteří neumí zaujmout"?
Vždyť matematika se přece dnes musí učit jinak, moderně...
Ani pro učitele ZŠ žádné překvapení. Víme, koho si střední školy od nás berou.
Učila jsem dívku, která mělaa ohromné problémy s matematikou (nejen s ní). Rodiče moc nespolupracovali,spíše si stěžovali. Stížnosti řešila poradna, inspekce. Řešení: nechtě jí žít, ať počítá jen na kalkulačce, to umět nemusí apod. Žádné řešení těchto institucí nespočívalo v tom, že dívka se prostě tu násobilku apod. musí pořádně doučit. Přitom z mé vlastní zkušenosti vím, že toto učivo zvládají i žáci zvláštních škol.
V současnosti opět přišel jeden rodič z poradny s tím, že jejich chlapec prý násobilku nemusí umět, stačí, když bude hledat v tabulce. Co dodat? LMP není.
No, nevím... Přijde mi, že test, který by všichni zvládli na plný počet bodů, je pro příjmací řízení celkem nepoužitelný...
Učitelé za to nemohou. Mohou za to rodiče a děti. Rodiče proto, že se ve škole nenaučili, že je matematika nutná pro veškeré bytí a žáci proto, že se ve škole neučili. Mohou za to také počítače a smartfouny, které děti od učení lákají do virtuálních světů. Může za to kapitalizmus, protože vykořisťovaní rodiče nemají energii na dovzdělávávání svých potomků. Můžou za to Zeman a Trump, protože nasadili bezprecedentní standard hlouposti.
Tajný, otočte si kalendářem - plácáte nesmysly o vykořisťujícím kapitalizmu a hledáte jako Koniáš, jak objevit někoho, kdo za TO může. Počítače, smartfouny lákají do svých osidel... S tímhle světonázorem vás nechávají učit? A co Darwin? Taky ulítlá teorie, co? Člověče, vy potřebujete pomoc jako sůl!
1. Porovnávat úspěšnost v matematice a v češtině nelze. Ať už jsou to kontrolky, SCIo testy nebo přijímačky takové či makové byla, co já pamatuji, úspěšnost v češtině vyšší. Přiznám se, že mne spíš vyděsila průměrná úspěšnost z češtiny 55 %. To je v matematice ještě trojka, ale v češtině je to na hranici pětky.
2. Je potřeba vzít v úvahu, že přijímačky na mnoho maturitních oborů dělá celá řada dětí se čtverkami od vrchu až dolů. Asi ty čtverky na zš nemají pro nic za nic, že?
Z mých deváťáků ti, kteří míří na gymnázia, zvládli matematiku na 40 bodů a lépe, tedy minimálně na 80 %. Žáci mířící na soš, z nichž většina byla v matematice o pololetí hodnocena čtverkou, matematiku zvládli na 50 %, víc jsem po nich ani vzhledem k jejich schopnostech nemohla chtít. Ale střední školy hromadně přijímají i žáky, kteří test z matematiky zvládli pod 20 %, tedy z mého hlediska pětkaři. Setkala jsem se i s názorem, že uchazeč na gymnázium by měl test z matematiky zvládnout na 100 %. Takovým jedincům říkám, nechť si ho v daném časovém limitu vyzkouší, a přeji jim hodně úspěchů zejména při řešení posledních příkladů, které patří svou úrovní do MO.
3. Po prostudování výsledků přijímacího řízení na mnoha školách však musím konstatovat, že o přijetí na lepší školy vůbec nerozhodovaly přijímačky, ale známky ze základní školy, jimž dala většina ředitelů 40% váhu.
To, že žáci nezvládají matematiku (násobilku, tzv. kupecké počty) mě vůbec nepřekvapuje. Učím fyziku na druhém stupni a ničí mě, když vidím žáka, který si 2 x 1 počítá na kalkulačce.
Letos některé střední školy braly na maturitní obor i žáky s nula body z přijímací zkoušky. Tak k čemu potom tedy jsou zkoušky, když není určena žádná nepodkročitelná dolní hranice? Je to zase jen o utrácení peněz za nic.
Ono je to s tou nepodkročitelnou hranici asi takto. Když se před několika lety se zaváděním jednotných přijímaček začalo, uvažovalo se tak, že nepodkročitelná hranice bude stanovena. Jenže to narazilo na legislativu, ve školském zákoně je totiž uvedeno, že o přijetí žáka na SŠ rozhoduje ředitel školy, a zavedením nepodkročitelné hranice by tato pravomoc vlastně byla ředitelům odebrána, protože o přijetí by částečně rozhodoval stát. Což se velice nikomu nelíbilo, no a na tom to celé kleklo.
Chápu frustrace kolegů ze základních škol.
Je ale dobré si uvědomit, že navzdory slibům, zatím pořád platí financování na hlavu žáka. Současně právě nyní vrcholí populační propad na středních školách. Tento a loňský rok jsou stavy na SŠ v součtu nejnižší.
Tím pádem:
1. Je logické, že střední školy stavějí podmínky přijímaček tak, aby mohly přijmout a naplnit. Nemyslím, že existuje soudný ředitel, který by přijal jen těch cca 10 - 15 žáků, kteří "mají na to" aby zvládli maturitní obor a odmítnul všechny ty, kteří sice na jeho škole studovat chtějí, ale přijímačky zvládli jen na pár bodů.
Ruku na srdce, kdo z nás by to udělal?
A hlavně proč? Aby titíž žáci, které já odmítnu odešli na jinou střední školu, kde je přijmou s otevřenou náručí a fanfárami?
Abychom museli vyhodit učitele, na kterého už nevyjde úvazek?
I víceleté gymply se netají tím, že mnohdy přijímají žáky, kteří nemají na tomto typu studia co dělat, nebo k němu ještě nedozrály. Co teprve SOŠ a učební obory s maturitou?
2. Ani ministerstvo nestanovilo minimální hranici právě s ohledem na výše uvedené.
Pokud by se systém financování změnil, může to udělat jednoduchou novelou. (Osobně se domnívám, že takový byl i od počátku záměr.)
Nyní by muselo vést válku
- se školami, kterým by nastavením přijímačkové laťky odstřihlo zdroj příjmů,
- s krajskými zřizovateli, kteří by některým školám museli sanovat jejich provozní náklady
- a především s rozlícenými rodiči, kteří by nemohli umístit dítě podle svých představ.
Který blázen by to udělal?
S tím nelze nesouhlasit. Pochopitelně.
Akorát je nutné mít právě toto na paměti při kritice ať už učitelů základních nebo středních škol nebo "náročnosti" a neúspěšnosti studentů u maturity. Část studentů je na školách jenom pro "nakrmení" oněch škol. Bohužel si to neuvědomují ani ti, kteří tuto krmící úlohu hrají a dožadují se svého práva "odmaturovat". V tom je podporuje mnohý "expert" a část učitelů, jako např. TU.
(oprava)
Copak Carcy, špatný den? To chce trochu toho nadhledu. Kdo je Darwin? A kdo mne nemá nechat učit s jakými názory? Prosím osvětlete.
Okomentovat