Sněmovna má znovu hlasovat o novele zákona o pedagogických pracovnících (z. č. 563/2004 Sb.), a to 28. 6. Senát novelu vrátil do sněmovny s úpravami a návrhy na doplnění a dal tím najevo, že v této podobě nevyhovuje představám senátní většiny. Velmi rozporuplné reakce vyvolává předložený návrh i u učitelů a odborné veřejnosti. Nepanuje shoda na tom, že takto legislativně uchopená snaha profesně podpořit učitele povede k představám o jeho pozitivních dopadech. Z odborných diskusí vyplývá, že by bylo třeba návrh významně přepracovat, dílčí úpravy nestačí.
• Uvažovaný systém tří stupňů není svázán s konkrétními kritérii hodnocení a podklad k tomu (tzv. standard učitele) není vytvořen v podobě vhodné k přímé aplikaci ve školách. Hrozí tak, že s případným vstoupením novely v platnost dojde k další úpravě a vytvoření kritérií, která následně nebude možné podrobit široké odborné kritice a změnit. Hodnocení v rámci kariérního řádu je nutné pojmout jako ucelený profil rozvoje vzdělávání učitelů doplněný o souhrn konkrétních podpůrných opatření v jednotlivých fázích vývoje pedagoga.
• Automatickým zařazením všech učitelů od určité délky jejich učitelské praxe snižuje kredibilitu systému, karierní systém se omezuje pouze na nově příchozí, případně nedávno nastoupivší učitele.
• Rozhodnutí o postupu na prvním atestačním stupni, po dvou letech učitelství, bude podléhat hodnocení školy, na níž bude adept působit. Není tak zajištěna srovnatelná kvalita postupujících učitelů.
• Podle některých reakcí ze strany učitelské veřejnosti (formulovaných v petici sdružení Pedagogická komora), vládne mezi částí učitelů obava, že místo profesní podpory bude kariérní řád představovat spíše překážku.
• Není zcela jasná podpora kariérního řádu mezi učiteli, naopak je evidentní, že některé profesní organizace (Asociace ředitelů gymnázií) vnímají novelu negativně.
• Je z hlediska demografického vývoje (stárnutí učitelů) i zvyšujícího se nedostatku učitelů v praxi nevyhnutelné, aby byla pedagogická profese uvolněna pro VŠ absolventy z jiných oborů. Kariérní řád k tomu nabízí možnost.
• Novela obsahuje nové sporné ustanovení, které posiluje roli MŠMT coby garanta dalšího vzdělávání učitelů dle kariérního řádu, aniž by to bylo nutné. Role MŠMT je zajištěna ustanovením o akreditacích, které přiděluje právě MŠMT. Další posilování role MŠMT, v souvislosti s neexistující představou o náplni a prioritách dalšího vzdělávání učitelů, představuje riziko (podobně jako v prvním bodě).
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Na rozdíl od jiných kritiků se domníváme, že kariérní řád je třeba zavést co nejdříve. To ale neznamená, že je nutné zavádět ho za každou cenu. Námitek je celá řada a nejsou vyjasněny. Připravit návrh modelu kariérního řádu a s ním spojeného standardu učitele, v podobě použitelné v praxi na určité detailní úrovni, by bylo možné v řádu měsíců, systémem otevřené diskuse, jako byla připravována Strategie digitálního vzdělávání. Měl by to být první krok MŠMT po volbách, ale není nutné, aby se tak stalo nyní. České školství vpravdě mnohem více trápí celkové podfinancování.“
Zdroj: Tisková zpráva EDUin
4 komentářů:
Bohužel, nad novým návrhem se asi nikdo příliš nepozastavuje. přitom i nový návrh je velmi zhůvěřilý. Vypadly z něj např. velice důležité funkce - školní logoped a další speciálně pedagogická fce. Přitom zůstaly fce, které jsou pro školu zcela nepotřebné. Nabývám dojmu záměrné dehonestace až likvidace veškerých segmentů speciálního školství. (přitom šišlajících dětí a dětí s narušenou komunikací nám do škol nastupuje čím dál více)
Tohle nemá s odborností nic společného, šlendrián je to jeden větší než druhý.
Kariérní řád běžný učitel ani ředitel nepotřebuje. Navíc v podobě, která je předložena, je to hotový paskvil, který ze školy vyžene další učitele! A že jich bude ve školách za pár let chybět 15000! Bohužel z kuloárů se proslýchá, že se z EU nalilo do tvorby a zavedení moc peněz (které by se musely vracet) a že není cesta zpět. Ale taky to může být jen výhrůžka a nakonec, já bych ty peníze raději poslal zpátky.
Zavedení rozumných speciálních pedagog. funkcí lze stále řešit odzkoušeným způsobem. Rozhodně nepotřebujeme ale koordinátora vlastního hodnocení školy, nebo mentora profesního rozvoje. A co se týká peněz a odpočtu hodin přímé činnosti - to řeší NV 75/2005 a je možné vždy učitelům při dobré vůli pomoci k penězům.
Pěkný je návrh § 28l
Koordinátor vlastního hodnocení školy vytváří nebo volí vhodné nástroje vlastního
hodnocení školy, koordinuje uskutečňování vlastního hodnocení školy, vyhodnocuje ho = vyhodnocuje vlastní hodnocení (to je protimluv, ne?)
Ředitel je zodpovědný za kvalitu vzdělávání. Jeho povinností je (spolu se zřizovatelem) zajistit takové materiální a technické podmínky, aby vyhovovaly většině učitelů. Dále má mít možnost vybrat si kvalitní zaměstnance.
Místo kariérního řádu bychom měli hledat cestu, jak sledovat kvalitu, resp. přidanou hodnotu ve vzdělávání.
Re komentář paní Karvaiové: Co se týká šišlajících dětí - jak to, že od matek na mat. a rod. dovolené se nepožaduje žádný výstupní standard dítěte? Za co berou příspěvek v rodičovství? Za kafe v šopinu a dítě v balókovém hradě? Proč nepožadujeme, aby rodiče s dětmi mluvili, četli jim pohádky atd. Za pár let budou svoje děcka nárokově odkládat ve dvou letech do školek.
Prostě i my učitelé (bez opory "shůry") musíme být profesně tvrdí a důslední. Jinak zhyneme. Za pár generací všichni.
jak to, že od matek na mat. a rod. dovolené se nepožaduje žádný výstupní standard dítěte?
Vzpomínáte si na doporučení ombudsmanky k přijímacímu řízení na ZŠ?
Školní zralost dítěte je považována za "pochybné kritérium."
Přítomnost dítěte u zápisu není nezbytná.
Tož tak.
Rýpánám do tohoto paskvilu v senátu vznikl paskvil na druhou. Kariérní řád je nutné vypracovat z gruntu znovu, ale ne proboha tak, jak to navrhuje Eduin. Ten totiž v podstatě navrhuje zkomplikovat cestu ke kantořině absolventům učitelských oborů VŠ a usnadnit ji absolventům jiných oborů VŠ. Vždyť ti možnost nastoupit do škol mají, stačí k tomu jen málo, být ochoten dodělat si tzv. učitelské minimum.
Okomentovat