Co říkají maturitní data (3. díl): Při výběru slohů jdou maturanti nejsnazší cestou

čtvrtek 11. května 2017 ·

Jaké slohové útvary si maturanti vybírají nejčastěji? Jaké jsou důvody takového výběru? U kterých zadání je největší šance na úspěch? Má se v příštích ročnících nějak měnit jejich nabídka? To jsou otázky, které si můžeme klást nad výsledky analýzy maturitních dat z loňského ročníku státních maturit. I tentokrát na nich chceme ukázat, jak by mohla a měla vypadat maturitní data zpracovaná do podoby, v níž jsou srozumitelná veřejnosti. Aby bylo zřejmé, proč takové informace přispějí k věcnější debatě o zkouškách, které nařizuje stát.

Díl 3: Jaká témata si maturanti vybírají při psaní slohové práce a kde jsou nejčastěji úspěšní?

Co jsme sledovali: Sledovali jsme, která témata si maturanti loni při zpracování písemné práce vybírali. Zároveň jsme tato data propojili s tím, jak uspěli stejní jednotlivci v testu z ČJL. Podle výsledku testu jsme je rozdělili do tří skupin (silně nadprůměrní, zhruba průměrní, silně podprůměrní), abychom viděli, jak jejich výsledky v testu souvisejí se schopností uspět ve slohu. Víme tedy, kterým zadáním dávaly jednotlivé skupiny přednost, která naopak opomíjely a jak uspěly.



Co jsme se dozvěděli: V diagramu vidíme, že maturanti nejčastěji volí vyprávění. Z přibližně 62 000 maturantů loňského jarního termínu si dvě zadání vyprávění vybralo skoro 34 tisíc z nich. Mnohem méně maturantů si vybralo úvahu (přes 13 tisíc) a popis a zprávu (pokaždé okolo 6 tisíc žáků). Náročnější zadání jako fejeton, úřední dopis a rozhovor si vybírají řádově stovky maturantů. Zajímavé je, že nejmenší zájem byl o referát s námětem z naší moderní historie (Z8), tedy zadání, u něhož by bylo užitečné, aby o něm věděli opravdu hodně. Při skutečném referátu ovšem každý – nejen žák – potřebuje přístup ke zdrojům, aby mohl svá tvrzení ověřit. Na druhém diagramu potom vidíme silnou souvislost mezi výsledky v testu a ve slohu.



K čemu to může být užitečné: Tento typ informací je důležitý hlavně pro uvažování o podobě písemné zkoušky v příštích letech. Dává například smysl, že v příštích letech chce Cermat omezit počet zadání a nabízet jen ta, která si žáci volí nejčastěji. Stejně tak bychom ale mohli v budoucnosti uvažovat, zda je vůbec nutné zadávat problematický test, pokud se dlouhodobě potvrdí silná souvislost mezi výsledky slohu a testu. To by zjednodušilo zkoušku a snížilo administrativní zátěž škol. Bylo by ale dobré, aby publikovaná a anonymizovaná maturitní data obsahovala více údajů. Například pohlaví studenta a skupinu oborů, do níž patří obor jeho studia. Pak by se dalo přesněji posoudit, na kterých typech škol působí slohové práce největší problémy, zda se v tomto směru liší chlapci a dívky, jak velké rozdíly mezi nimi jsou a podobně. Jde tedy o informace, které by mohly být důležitou zpětnou vazbou jak pro školy, tak pro vzdělávací systém.

Podrobnější informace najdete na www.data-mat.cz.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Totálně anonymizovaná data, která pro tento seriál analyzuji, neobsahují vůbec žádné informace o identitě žáků nebo školy. Přesto se ukazuje, že propojení výsledků v testu a ve slohu na úrovni každého žáka umožňuje hledat odpověď na zajímavé otázky, což bylo ještě loni pro kohokoli mimo Cermat zcela tabu.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „V delším horizontu bychom měli zvážit, zda takto zadávané slohy opravdu vedou ve školách k rozvíjení schopnosti žáků vyjadřovat písmem myšlenky, nebo naopak spíše k formálnímu napodobování znaků vybraného žánru. Určitě bychom tedy měli upustit od zadávání rozhovoru, reportáže nebo referátu, protože povaha maturantovy práce je v příkrém rozporu s tím, jak takový text v reálné situaci vzniká. Jste-li zavřeni v učebně, můžete napsat skutečnou reportáž jen o tom, co se děje právě tam. Jinak vytváříte pouhou napodobeninu, u níž vůbec nelze posoudit to nejdůležitější – jak si autor poradil v textu s osobou nebo reálnou situací, které sledoval.“


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

Předchozí díly seriálu naleznete zde a zde

2 komentářů:

Tomáš Barták řekl(a)...
11. května 2017 v 7:00  

K nadpisu:
Doufám, že se nikdo nediví. U maturity přece nejde o nic jiného, než ji udělat. To mně nikdo nevymluví. A pokud se někdy stalo, že student byl za svou originalitu ještě postižen sníženým hodnocením, proč by se měl o cokoli pokoušet.

Z mého pohledu učitele a rodiče dvou dětí (syn už má maturitu na gymnáziu za sebou a dcera na odborné škole před sebou) je současný model maturit nešťastný (původně jsem chtěl napsat paskvil).

Jan Hučín řekl(a)...
11. května 2017 v 8:25  

Výborně, nad tvrdými daty se dá věcně diskutovat. Dovolím si několik poznámek z pohledu psychometriky.

Souhlasím s tím, že některá témata mají velmi nízké zastoupení a stálo by za úvahu, zda je držet v nabídce dál. K tomu se musejí vyjádřit češtináři.

Stejně tak bychom ale mohli v budoucnosti uvažovat, zda je vůbec nutné zadávat problematický test, pokud se dlouhodobě potvrdí silná souvislost mezi výsledky slohu a testu.

To je zajímavé. Takže "problematický" didaktický test, kritizovaný shora zdola, dává hodně podobné výsledky jako sloh? To by ale znamenalo, že kdo dokáže vyjádřit myšlenku, zpravidla má i dobré znalosti, a naopak.
Také by se mohlo uvažovat obráceně: jestliže didaktický test dává stejné výsledky jako sloh, stačil by samotný test. Jeho vyhodnocení je určitě levnější než oprava slohu a předpokládám, že bude mít i vyšší reliabilitu.
Mimochodem jak silná je ta souvislost didaktického testu a slohu, vyjádřeno např. korelačním koeficientem, a jaká je reliabilita samotného didaktického testu?

což bylo ještě loni pro kohokoli mimo Cermat zcela tabu

Loni ano, ale data z některých předchozích let CERMAT poskytl.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.