Co změní jednotné přijímačky bez stanovení „nepodkročitelné hranice“?

pátek 17. února 2017 ·

V dubnu se poprvé uskuteční na ostro jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Zájemci o studium budou v celé zemi skládat totožný test z češtiny a matematiky. Podle ministerstva školství školy získají „srovnatelné a jednotné kritérium v rámci přijímacího řízení“. Jednotné přijímačky ale velkou změnu znamenat nemusejí - ministerstvo totiž prozatím nestanovilo žádnou minimální bodovou hranici, kterou musí student k přijetí překonat. Reportáž přináší server iDNES.cz.

Hypoteticky se tak může stát, že škola s málo uchazeči přijme všechny, přestože někteří dosáhnou ve státním testu špatného výsledku. A jelikož jsou v současnosti v devátých třídách populačně slabé ročníky a ředitelé středních škol mají co dělat, aby naplnili kapacity tříd, nebude tento scénář pravděpodobně nijak výjimečný. „Nepodkročitelná hranice pro výsledky v testech centrálně stanovená není a MŠMT o ní v této chvíli neuvažuje,“ uvedl k tomu na dotaz iDNES.cz tiskový odbor ministerstva.

Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová by podpořila stanovení minimální bodové hranice pro přijetí studentů. „Na druhou stranu ale chápu některé ředitele, kteří bojují o každého žáka, že tu hranici nechtěli,“ dodává.


Celý text naleznete zde

15 komentářů:

Jan Hučín řekl(a)...
17. února 2017 20:49  

Nepodkročitelná hranice v přijímacích zkouškách je z metodického hlediska protimluv. Přijímací zkoušky jsou zkoušky srovnávací, pevná hranice je zase typická pro zkoušku ověřovací.

Kdysi se připravovaly testy na konci ZŠ, kde by jednotná hranice smysl teoreticky měla. Připadaly by mi logičtější než jednotné přijímačky, ale ty byly evidentně politicky prosaditelnější.

Zdeněk Nutz řekl(a)...
17. února 2017 20:51  

No je to jako za peníze daňových poplatníků zorganizovat závody ve skoku do výšky ale bez jakékoliv laťky. Prostě je to pitomost, vyhozené peníze, a je to. Navíc jsou tu druhá kola a šedesátšestka. Také 40 % kritérií, co si stanovuje škola sama.Takže bouře ve sklednici vody. Nic to nepřinese, kromě zbytečného stresování. 70 minutový test z matematiky a navazující 60 minutový test z češtiny je pro 12leté dítě z mnoha důvodů nevhodný. Jenže tyhle argumenty nikdo neslyší....

Eva Adamová řekl(a)...
17. února 2017 21:51  

A jaké testy jsou pro 12 leté dítě vhodné? Vždyť na osmiletá gymnázia přijímačky byly už před jednotnými testy a byly i ve stejném časovém rozsahu.

A ty Kartouzovy plky postavené na "dokonalé" znalosti výuky matematiky na základních školách a vlivu přijímaček na ni se mi ani nechce komentovat. Snad jen tolik - Děti si jako volitelné předměty v devítce místo oddechovek volí semináře z matematiky a češtiny a naši "odborníci" mají pocit, že to má neblahý vliv na výuku.

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. února 2017 7:37  

A proč by to měly být srovnávací testy, proč ne ověřovací?
Právě naopak, mně vychází, že testy na střední školu by měly OVĚŘIT, že žák zvládá učivo a má schopnost pokračovat v dalším studiu na gymnáziu nebo na jiné škole. Totéž potom před vysokou školou. Je snad možné pustit na gymnázium nebo strojnickou střední žáka s neznalostí násobilky, neschopností vyřešit slovní úlohu jednoduše postavenou, žáka, který nenapíše slohově ani tři smysluplné věty? nebavme se o tom, jestli současné testy jsou nebo nejsou dobře postavené (asi moc nejsou).Bavme se o tom, jak by testy měly vypadat, tedy o tom nepokročitelném minimu. Proč se pořád vymýšlí věci, které byly kdysi již vymyšlené? Já a mí spolužáci taky všichni absolvovali přijímací testy. Ty testy vycházely většinou z učebnic (sbírek úloh) a byly pro celé spektrum žáků srozumitelné.Nikdo si tam nevymýšlel žádné záludnosti.
T´d jsou ty testy postavené jako testy inteligence od Mensy a to je pro mnoho žáků problém.

Jan Hučín řekl(a)...
18. února 2017 9:01  

Paní Karvaiová, pojmy "srovnávací" a "ověřovací" jsou technické termíny v psychometrice.

Srovnávací test použijete v situaci, kdy víte předem, kolik žáků přijmete, a cílem testu je co nejlépe seřadit testované od nejlepších po nejhorší; v ideálním případě tak, aby na místě dělicí "čáry" nebyl velký shluk účastníků.

Ověřovací test použijete tam, kde přijmete všechny, kdo splnili určitou podmínku, bez ohledu na to, kolik jich bude -- mohou to být teoreticky všichni, nebo taky nikdo.

Realita přijímaček na SŠ je bohužel taková, že počet máte předem daný (až na drobné korekce v řádu jednotek). Tudíž vybíráte N relativně nejlepších a potřebujete test, který žáky roztřídí. Proto se v takových testech objevují často obtížné a netradiční úlohy, je málo času atd. Tradiční úlohy leckdy (neříkám, že vždy) schopnost rozlišit lepší od horších nemají.

Ideální by bylo vybírat dvoustupňově -- v prvním kroku pustit dál jen ty, kteří umí nějaké definované minimum (ověřovací test), a ve druhém kroku mezi nimi vybírat nejlepší (srovnávací test nebo např. ústní pohovor). Potíž je v tom, že to je jednak komplikované, jednak nese riziko, že vám už první síto zadrží příliš mnoho uchazečů; anebo musíte dát první síto hodně lehké, a pak je vlastně nanic.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. února 2017 9:49  

Jeden náš bývalý žák se po roční přestávce rozhodl ucházet se o přijetí na vysokou školu. Podal přihláška na čtyři univerzity. Na třech mu hodili scio a nazdar. Na čtvrté si s ním sedli, promluvili si s ním, zeptali se ho na věci, zkrátka projevili obyčejný lidský zájem o uchazeče a jeho motivy ke studiu právě tohoto oboru. Nyní tam studuje. Všechny ty testy jsou pouze zástěrkou naší neschopnosti nebo neochoty dělat pohovory s uchazeči pořádně, důstojně a tváří v tvář.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. února 2017 10:57  

Všechny ty testy jsou pouze zástěrkou naší neschopnosti nebo neochoty dělat pohovory s uchazeči pořádně, důstojně a tváří v tvář.

Ano. A některé VŠ mají v pokynech k odvolání, že je nějaký "zájem" nebo "zkušenosti" nezajímají.
A stejně dnes vypadají na některých VŠ zkoušky. Neosobní klikačky.

Eva Adamová řekl(a)...
18. února 2017 13:06  

Tak si pánové představte, že se na nějaký lukrativní obor hlásí 500 žáků a Vy máte na základě plků vybrat 30 lidí ke studiu. Aby to bylo objektivní měli by v komisi sedět stále stejní lidé, pokud nebudou, je objektivita v háji. Pokud byste věnovali uchazeči pouze 5 minut, což pravda není nic moc, seděla by tato grupa lidí pohromadě přes 40 hodin. Na konci těchto sezení už by byla z těch stále stejných plků typu - já mám o obor hluboký zájem, můj tatínek byl ševcem a já jím chci být taky - tak otrávená, že poravděpodobnost přijetí studenta, který by byl v poslední pětině pohovorů, už by byla nulová. To fakt můžeme raději losovat.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. února 2017 16:42  

Chápu, že na tohle je málo času. Zvláště když na pultě voní třeba projektové úvazky...

Josef Soukal řekl(a)...
18. února 2017 17:23  

Zdeňku, zkus si to třeba jen s padesáti uchazeči, budeš myslím psát jinak.

Josef Soukal řekl(a)...
18. února 2017 17:54  

Smazal jsem si druhou část komentáře. To, že se část VŠ chová tak, jak se chová, ovšem neznamená, že problém nastíněný p. Adamovou je možné řešit ústními pohovory se všemi uchazeči.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
19. února 2017 11:58  

Možná by pomohla dvoustupňovost (viz výše). Ale současný sciostav je tristní.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
19. února 2017 11:59  

Nebo si přiznejme, že vlastně nejde o výběr.

Eva Adamová řekl(a)...
19. února 2017 12:58  

Pokud VŠ doplní SCIO testy OSP dalšími testy, které se týkají znalostí z oboru, pak v tom nevidím problém. Pokud však VŠ přijímá studenty ke studiu např. angličtiny pouze na základě OSP testů, pak pány profesory a docenty nechápu. A samozřejmě, že si dovedu představit předvýběr pomocí testů a z uchazečů, kteří v nich solidně uspěli, pak vybrat na základě pohovorů. VŠ ale řeší situaci spíš tak, že dají šanci více studentům a pak je při studiu protřídí. V tom je však jedno úskalí, které je způsobené kreditním systémem. Student, který nedá povinný předmět v prvním ročníku, si ho ve druháku ani nemusí zapsat a vyletí až ve třetím ročníku. A tři roky jsou v tahu a rodiče na to mnohdy zírají jako puci, vždyť jejich andílek tak úspěšně studoval!!!

poste.restante řekl(a)...
19. února 2017 13:20  

Na čtvrté si s ním sedli, promluvili si s ním, zeptali se ho na věci, zkrátka projevili obyčejný lidský zájem o uchazeče a jeho motivy ke studiu právě tohoto oboru. Nyní tam studuje.
No a?
Školy, které mají výraznou převahu uchazečů organizují testy. Proč, to už bylo vysvětleno.
Školy, kde to se zájmem není tak dramatické mají čas si s uchazeči popovídat. No dobře. Ale plyne z toho něco?
Přece pořád platí financování na hlavu. Tak proč nepřijmout "zdroj financí"? :-)

Všechny ty testy jsou pouze zástěrkou naší neschopnosti nebo neochoty dělat pohovory s uchazeči pořádně, důstojně a tváří v tvář.
Čironáhodně, jak asi tak probíhá přijímací proces třeba na Harvardu?
Nehlásí se tam studenti, náhodou, na základě výsledků testů?

Osobně bych upřednostňoval dvoustupňový proces.
V prvním stupni testy, jak jinak.
Bodové skóre z testů může být doplněno body za olympiády atd.
Tím se oddělí část uchazečů, se kterými, řečeno drsně, "ani nemá cenu se bavit".

V druhém kole pohovor.
Dovoluji si ale upozornit na fakt, že test lze konat dvakrát, pohovor většinou jen jednou. Jak se odpůrci testů srovnají s možností, že někdo je trémista pro změnu v osobním kontaktu, ačkoliv testy zvládá?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.