CVVM: Poměry po listopadu 1989 jsou lepší podle 38% respondentů. Mladí lidé častěji odpovídají „nevím“.

Názor, že poměry dnes jsou lepší než ty před rokem 1989, zastávají necelé dvě pětiny českých občanů (38 %), podle necelé pětiny (17 %) byly poměry před rokem 1989 lepší, než jsou dnes. Starší generace (nad 45 let) hodnotí předlistopadové poměry kladněji než mladší generace. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

V první otázce sociologové vyzvali respondenty, aby se vyjádřili k celkovým poměrům před listopadem 1989 a dnes. Téměř dvě pětiny respondentů (38 %) tvrdí, že podmínky jsou lepší dnes. Více jak třetina dotázaných (34 %) označuje poměry za podobné a nepřiklání se ani k jednomu období. Méně než pětina respondentů (17 %) označila předlistopadovou situaci za příznivější.

Respondenti starší 45 let, tedy ti, pro které přišla změna režimu v již dospělém věku, cítí nostalgii k předlistopadovým podmínkám podstatně častěji než lidé ve věku 44 let a mladší, kteří dřívější poměry považují za příhodnější pouze zřídka. Dotazovaní ve věku 30 – 44 let frekventovaněji odpovídali, že polistopadová situace je lepší. Opačně je tomu u lidí nad 60 let. Občané do 29 let více volili odpověď „nevím“.

Levicově orientovaní respondenti frekventovaněji užívali odpověď, že „před listopadem 1989 byly poměry lepší“. Pravicový dotázaní naopak více považují poměry za lepší dnes. Lidé na středu častěji nepreferují ani jedno z období, popřípadě neví.

Z geografického hlediska je taktéž zajímavé, že poměry před rokem 1989 častěji považují za lepší respondenti z Ústeckého a Moravskoslezského kraje. S jistou mírou opatrnosti by se dal tento fakt vztáhnout k vysoké nezaměstnaností (v poměru k ostatním krajům České republiky), která obyvatele těchto oblastí trápí.

Od posledního měření došlo jen k menším posunům v názorech obyvatel, když o 4 procentní body narostl počet lidí tvrdících, že „je to tak půl na půl“.

V druhé otázce respondenti zvažovali, zdali změna společenského systému, k níž došlo v roce 1989, stála za to. Kladně se k revoluci postavilo 66 % dotázaných, z toho 29 % odpovědělo „rozhodně ano“ a 37 % „spíše ano“. Negativně změnu systému po roce 1989 vnímá 22 % odpovídajících, 15 % zvolilo možnost „spíše ne“ a 7 % „rozhodně ne“. Zbytek populace neví.

Stejně jako v předchozí otázce, odpovědi na to, zdali změna v listopadu 1989 stála za to, byly podmíněny věkem, politickou orientací a místem bydliště respondenta.

Nejmladší respondenti (15 – 19 let) častěji volili odpověď „nevím“, lidé ve věku 20 – 29 „nevím“ nebo „rozhodně ano“, dotazovaní v kategorii 30 – 44 let „rozhodně ano“. Poté se trend láme a jsme svědky již zmiňované nostalgie. Občané v rozmezí 45 – 59 let frekventovaněji vybírali možnost „spíše ne“, populace 60+ „spíše ne“ a „rozhodně ne“.

Ve třetí otázce respondenti hodnotili konkrétní oblasti života vzhledem ke společenským změnám po listopadu 1989. Podmínky jako mnohem nebo trochu lepší (kategorie vznikla spojením odpovědí „mnohem lepší“ a „trochu lepší“) popisují dotázaní především v oblastech studia, práce a cestování do zahraničí (84 % populace zvolilo možnost mnohem a trochu lepší, 5 % mnohem a trochu horší).


Další informace naleznete zde