Přečtete si: Učitelé své žáky podceňují, jejich znalosti se přitom za dvacet let nezhoršily

středa 8. června 2016 ·

Přečtěte si článek Markéty Hronové o tom, že ředitelé základních škol si myslí, že dnešní žáci mají horší znalosti než jejich vrstevníci před dvaceti lety. Testy však ukázaly, že to není pravda, spíše se zlepšují. Čeští učitelé podceňují sebe i své žáky skoro nejvíce v Evropě, ukazují mezinárodní průzkumy. Důvěra učitele má přitom přímý vliv na výsledky žáků. Zahraniční výzkumy ukazují, že pokud učitel svým žákům věří, dosahují lepších výsledků. Negativní přístup jim škodí a oni sami nevěří ve své vlastní schopnosti.

Z článku vybíráme uveřejněném na serveru ihned.cz vybíráme:

"Ne všichni ředitelé byli na jedné škole dvacet let, nicméně obrázek, který o svých žácích mají, je jasný," říká David Souček ze společnosti Kalibro, která se dlouhodobě zabývá testováním žáků základních škol. Čeští učitelé jsou v podceňování schopností svých i svých žáků rekordmany. Vyplynulo to už z mezinárodního šetření o učitelích TALIS 2013. Své schopnosti učit děti, zaujmout je či zklidnit hodnotí skoro nejhůř ze zapojených zemí. Jen polovina učitelů věří, že dokáže přesvědčit své žáky, že mohou mít lepší výsledky. Mezinárodní průměr je 85 procent.

56 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
8. června 2016 18:21  

Mne by především zajímalo složení testovaného vzorku z roku 1996. Tehdy se totiž znovuzaváděla povinná devítiletá docházka (celá na ZŠ) místo desetileté (8 let na ZŠ a dva roky na SŠ). Třídy deváťáků z jara roku 1996 sestávaly jen ze zbytků, protože většina žáků využila možnosti odejít po osmém ročníku na SŠ. Devátý ročník byl totiž po několik nepovinný (poslední rok povinné docházky žák mohl dokončit na SŠ) a třídy deváťáků, které ani nebyly na všech základkách, fungovaly jako sběrné a shromažďovaly většinou žáky bez zájmu o další studium. Povinný byl devátý ročník až od školního roku 1996/97. Mám takový pocit, že zase někdo srovnává nesrovnatelné. Ale, když už chcete srovnávat, tak z toho spíš vyplývá, že dnešní deváťáci jsou na mizerné úrovni, protože jen těsně předstihli žáky bez zájmu o studium z roku 1996.

Nico Pytlik řekl(a)...
8. června 2016 19:14  

Důvěra učitele má přitom přímý vliv na výsledky žáků.

Svým žákům jsem věřil vždycky. No, to jsem si dal!

Určit důvody, proč jsou učitelé tak pesimističtí, není snadné.

A nemohlo by to být tím, že jsou v zajetí svojí profese pořád ještě pravdomluvní?
Svět je dnes doopravdy jinde. Snad už jen český učitel je schopen a ochoten přiznat, že se mu ne všechno daří tak, jak by si představoval. Ale nezoufejte ono se to zlepší. Řecko náš vzor. Už teď žáci dostávají jedničky za to, že se do školy dostavili. Nakonec hezké vysvědčení je vizitkou nejen oblíbeného učitele, ale i školy nejvstřícnější široko daleko.

David Souček řekl(a)...
8. června 2016 19:29  

Paní Adamová, původní podklady mluví o žácích ukončujících základní školu v roce 1996 a v roce 2016. V roce 1996 to byli osmáci, v roce 2016 deváťáci. Deváťákům, kteří na školách tenkrát "zbyli", testy téměř nikdo nedával. Tak jako tak nebyli do tohoto srovnání jejich výsledky zahrnuty. Při různém krácení a úpravách textu se pak v novinách z "žáků ukončujících ZŠ" bohužel stali "deváťáci". Srovnávali jsme tedy srovnatelné - výstup ze ZŠ tenkrát a dnes. V trochu rozsáhlejším materiálu na iDnes (viz http://zpravy.idnes.cz/devataci-jsou-chytrejsi-nez-pred-20-lety-d9w-/domaci.aspx?c=A160527_214708_domaci_san ) a hlavně v tištěné MF Dnes je to popsáno korektně, zase nám to ale uvedli titulkem "Děti jsou chytřejší než před 20 lety. Vědí víc než generace rodičů", přestože k chytrosti dětí se výsledky šetření nijak nevyjadřují. Odborníka jako jste Vy, ten mediální posun samozřejmě trkne. Naprostá většina čtenářů však myslím nakonec vstřebala to, co jsme se pokusili přes média sdělit, docela správně.
David Souček, Kalibro Projekt

Eva Adamová řekl(a)...
8. června 2016 20:01  

Děkuji za vysvětlení.
Jen si v tom případě prosím vás všichni uvědomme, že současní deváťáci dýchavičně porazili osmáky z roku 1996. Nevím, nevím, jestli se to dá považovat za úspěch našeho školství.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. června 2016 23:09  

A je za tím nějaká statistika, nebo se čistě jen porovnaly výsledky?

Ono je obtížné v dnešní době přijmout nějaké hypotézy, když člověk neviděl data. Korektní vědecký výzkum je replikovatelný a ověřitelný.

Paní Adamová má pravdu. Další otázkou je výběr vzorku škol. Je to stratifikovaný náhodný výběr, nebo to závisí na tom, kdo se přihlásil? A pokud je to stratifikované, tak podle jakých proměnných.

Angličtinu bych považoval za neporovnatelnou z pochopitelných společenských důvodů. Asi jako bychom srovnávali dnes znalosti Ruštiny na celé populaci. Ostatní mi připadá jako statisticky nesignifikantní.

Nico Pytlik řekl(a)...
8. června 2016 23:20  

"Děti jsou chytřejší než před 20 lety. Vědí víc než generace rodičů"

Tuším, že tento štěpný titulek jsme tu už kdysi přepírali.
1. Co znamená být chytřejší?
2. Co znamená víc vědět?
3. Lze z více vědomostí dovodit větší chytrost?
V každém případě, kdyby moji žáci neměli mít zaděláno na to, aby byli v budoucnu lepší, než jsem teď já, byl poněkud nervózní.

mirek vaněk řekl(a)...
9. června 2016 8:22  

Není to o podceňování schopností. Schopnosti jsou stejné, ale lenost je nesrovnatelně větší.

Eva Adamová řekl(a)...
9. června 2016 8:25  

Naprostý souhlas. A řekněme si na rovinu, že srovnatelných výsledků dosahují současní žáci jenom a jenom za cenu nesrovnatelného úsilí učitelů.

mirek vaněk řekl(a)...
9. června 2016 8:31  

Kdo byl testován v roce 96 a kdo 2016? V jakých předmětech? Manipulace s výsledky testů má u nás dlouholetou tradici.

laimes28 řekl(a)...
9. června 2016 9:29  

i vzpomněl jsem na mladá léta,kdy jsem zaspal po tahu a přišel pozdě na semináž a vše již bylo rozebráno všichni ti waldorfové,astorové,montesorky a daltoni takže zbyl kdo,no makarenko přece ivydal jsem se do knihovny,vypjčil si pedagogickou poému,přinesl na pokoj a zasunul za postel i přišel soudný den odevdání seminárky,nu což systém prvních a posledních dvacet stran a za dvě hoďky není co řešit,i zajal mne tak,že jsem ho přes noc přečetl celého,dodnes si pamatuji kapitolu o důvěře,jak jednomu puberťákovi,válečnému sirotku a mnohonás vrahovi,ikdyž za války vrazi nejsou,svěřil do ruky sekeru a poslal jej na dvůr štípat dříví,i vyšel,stál pár metrů za ním a v kapse mantlu měl odjištěný mauser,chlapec jeho důvěri nuzklamal a oba zůstali naživu....

Jiri Janecek řekl(a)...
9. června 2016 10:23  


"... Jen polovina učitelů věří, že dokáže přesvědčit své žáky, že mohou mít lepší výsledky. Mezinárodní průměr je 85 procent."

To mne celkem zaujalo. Čekal bych nějaký doplňující dotaz, proč je teda nepřesvědčí...

Nico Pytlik řekl(a)...
9. června 2016 10:30  

Jen polovina učitelů věří, že dokáže přesvědčit své žáky

Například pytlici vůbec netuší, proč by měli kohokoli o čemkoli přesvědčovat.

Eva Adamová řekl(a)...
9. června 2016 11:37  

No on je problém přesvědčovat o něčem žáka, který ani neráčí docházet do školy. Na SŠ jsou 40% absence naprosto běžné, a bohužel na základkách v určitých oblastech republiky rovněž.

laimes28 řekl(a)...
9. června 2016 16:39  

jestliže dosahuji "pouze" 60% úspěšnésti při 40% absenci jsem 100% úspěšný !

Simona CARCY řekl(a)...
10. června 2016 10:54  

ano, tato úroveň znalosti matematiky je v těchto zemích standardem...

Ygrain řekl(a)...
11. června 2016 7:39  

Asi jsem se nějak špatně vyspala - skoro jako by z toho vyplývalo, že pokud si učitel myslí, že jeho žáci jsou slabí, jsou jejich špatné výsledky vlastně zaviněny jeho negativistickým náhledem.

Nico Pytlik řekl(a)...
11. června 2016 10:37  

Nu ano! A naopak. Pokud je učitel přesvědčen, zpravidla někým, že jeho žáci jsou výborní šmahem, nasází jim jedničky odshora až dolů, a hned je lépe na světě. I on se stává výborným, a tím pádem především prospěšným učitelem, což se cení v každé době, ředitelem školy pak zejména. Že se v tom poschovávají i děti trdelní, nikoho nehněte. Zvláště pak, jsou-li to děti prominentní. Pěkně se jim pozvedne sebevědomí, což je jejich statusu též, a jen ku propěchu.
Výborní žáci, výborní učitelé, výborná škola, výborný ředitel, spokojení rodiče. Jen ta státní maturita nám to tak nějak kazí. Kdy už konečně i ten stát prohlédne...

Dagmar Dankova řekl(a)...
11. června 2016 11:29  

"Největší rozdíl v úspěšnosti žáků je u otázky z testu humanitního základu, jaká vojska porazili spartští vojáci krále Leonida v bitvě u Thermopyl. "S největší pravděpodobností k tomu přispěl film 300: Bitva u Thermopyl z roku 2006, který je mezi dospívajícími velmi populární, podobně jako jeho komiksová předloha Franka Millera. Svědčí o tom mimo jiné i rozdíl v úspěšnosti mezi pohlavími: zatímco v roce 1996 se úspěšnost chlapců a dívek v této úloze lišila jen o pět procentních bodů, v roce 2016 to byl rozdíl 35 procentních bodů ve prospěch chlapců."

Ehm, ehm. Spartští vojáci krále Leonida v bitvě u Thermopyl pochopitelně neporazili vůbec nikoho, téměř do posledního muže tam padli a Peršané v této bitvě drtivě zvítězili.

A tak je to se vším :-(.

Ygrain řekl(a)...
11. června 2016 11:50  

"jaká vojska porazili spartští vojáci krále Leonida v bitvě u Thermopyl?"

Třeba to zadavatelé mysleli jako chyták :-)

Dagmar Dankova řekl(a)...
11. června 2016 12:07  

Jasně, věřím, že autoři testu to měli správně, ale pak to tedy zcela špatně formuloval autor článku. V textu o znalostech mladé generace takováhle krpa? Au :-(.

Pavel Doležel řekl(a)...
11. června 2016 16:57  

Paní Daňková, začínáte se mi líbit.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
12. června 2016 8:12  

Bude to zřejmě tato otázka (dostupné zde):

Vyber správné dokončení věty: Bitva u Thermopyl je legendární událostí starověkých dějin, v níž vojsko spart­ského krále Leonida dočasně zastavilo postup přesily

římských legií císaře Diokleciána.
námořních vojsk městského státu Athény.
perských vojsk krále Xerxa (Chšajárši).
řeckých vojsk tzv. peloponéského spolku.
tatarských vojsk chána Kublaje.
osmanských vojsk sultána Mehmeda II.
arabských vojsk emíra Al'Ašrávádího.
syrských vojsk krále Chammurapiho.

Pobavila mě ale tato otázka:

Vyber historickou osobnost, které odpovídají následující údaje.
Tento prvořadý politik mezinárodního socialistického hnutí byl jedním z hlavních autorů a usku­tečňovatelů myšlenky Evropské unie. Ačkoli byl těžce nemocen, vykonával ve své zemi po čtrnáct let prezidentský úřad. Během oficiální státní návštěvy ČSSR v roce 1988 se setkal s Václavem Havlem a dalšími českými disidenty, čímž zaštítil i první povolenou manifestaci tehdejších opo­zičních sil.

Charles de Gaulle
Michail Gorbačov
Jacques Delors
Ronald Reagan
Helmut Kohl
François Mitterrand
Lech Wałęsa
George Bush

Představme si, že by se podobný úkol objevil v didaktickém testu. To by se zvedl kravál a četli bychom litanie o znevýhodňování žáků středních odborných škol a kdo ví o čem ještě. Když v češtině mají maturanti poznat chybu ve větě či v souvětí, je to (dle některých "expertů") nezákonné. A hle - žáci 9. tříd mají odpovědět na takto komplikovaný úkol s tolika distraktory! Copak jim RVP ukládá znát vysloužilé evropské politiky? Samozřejmě, že podobné námitky budou smeteny s poukazem, že zde nejde o high-stakes test... Ale i tak je ten nempoměr zarážející.

Pavel Doležel řekl(a)...
12. června 2016 8:45  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
12. června 2016 8:46  

Takže firma Kalibro také používá uzavřené testové úlohy, také zaměřené pouze na biflování a také anonymizovaná primární data ve strojově čitelné podobě neposkytuje. Chápu to správně?

Pokud byly testy pořízeny z veřejných peněz, pak by měla být nasbíraná data úplně stejně k dispozici, jako v případě Cermatu a ne že za veřejné peníze platíme soukromým firmám data, na kterých ony si pak provádějí nějaké analýzy, které není jak ověřit.

Dagmar Dankova řekl(a)...
12. června 2016 9:47  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Dagmar Dankova řekl(a)...
12. června 2016 12:19  

Moc děkuji za přesné znění otázky. Markéta Hronová, autorka textu, o školství píše hodně (nový Tomáš Feřtek/Radka Kvačková?). Formulaci "vojsko spart­ského krále Leonida dočasně zastavilo postup přesily" změní na "jaká vojska porazili spartští vojáci krále Leonida", a vůbec jí to nepřijde divné :-(.

Otázka na Mitterranda se mi vlastně docela líbí, gymnazistům do testů podobné úlohy zařazuji. Ale v 9. ročníku na běžné základní škole? A pokud se předpokládá, že učitel dějepisu naučí tohle, tak kde má ale pak brát čas na projekty o regionálních dějinách (Zmizelí sousedé apod.), kdy bude se žáky tvořit modely gotických katedrál nebo zvát do hodin pamětníky? Na jednu stranu ohromný tlak na omezení "biflování" ve prospěch "projektové výuky", a pak šup, Mitterrand, a učitel, který ho neprobral, je opět za blbce a všechny krásné projekty si může strčit za klobouk, na ty se totiž jeho žáků nikdo, ani pan Botlík a Kalibro, neptá :-(.

Oldřich Botlík řekl(a)...
12. června 2016 13:44  

ad Dagmar Daňková, 12. června 2016 12:19 a další
Šup, Mitterrand, a učitel, který ho neprobral, je opět za blbce a všechny krásné projekty si může strčit za klobouk, na ty se totiž jeho žáků nikdo, ani pan Botlík a Kalibro, neptá :-(.

Od vysokoškolsky vzdělaných lidí bych přece jen očekával větší schopnost všímat si kontextu. Hned na začátku zmíněného článku se říká, že jde o opakované zadání testů použitých poprvé před dvaceti lety, v roce 1996 (upřesňuji: žáci je psali na konci ledna, v únoru a březnu 1996).

Nový školský zákon, který RVP ZV uzákonil, byl schválen teprve v roce 2004, rámcový vzdělávací program ještě nejspíš o rok později (už si to nepamatuji přesně).

Letmým pohledem do Wikipedie si je možno ověřit, že F. Mitterrand zemřel v lednu 1996, tedy krátce před testováním. Šlo o jednoho z nejvýznamnějších politiků konce minulého století, který navíc sehrál velmi důležitou roli při podpoře českých disidentů (jak se ostatně říká v jeho charakteristice v zadání úlohy).

Nevidím nejmenší důvod, proč by v té době nemohla být úloha součástí testu z humanitního základu. Skončila ostatně s úspěšností 31 % a Mitterrand měl z uvedených politiků nejvyšší četnost. Druhou nejvyšší četnost (22 %) měl Michail Gorbačov, třetí George Bush (20 %). Oba posledně jmenovaní jsou nepochybně "prvořadými představiteli mezinárodního socialistického hnutí a patří k hlavním autorům a uskutečňovatelům myšlenky Evropské unie". Pro V. Stanzla: jde o ironii (žák by ji měl rozpoznat podle bodu 1.5 maturitního katalogu).

Nemůžu za to, že Kalibro je nejspíš jediným subjektem v ČR, který disponuje daty o výsledcích vzdělávání českých žáků před 20 lety. Stáli jsme samozřejmě před dilematem, zda některé úlohy letos nevypustit (třeba i z testu Český jazyk, protože s nimi už nejsme spokojeni), ale nakonec jsme se kvůli srovnatelnosti rozhodli zopakovat všechny testy v původním znění.

Protože se rozhodně nestane, že by kvůli tomu neodmaturoval byť jen jediný žák, nemyslím si, že by to byl zas takový prohřešek.

Ach jo...

Dagmar Dankova řekl(a)...
12. června 2016 14:10  

Podle mne jste tuto otázku měli z letošního testu vypustit, případně ji nahradit jinou (týkající se třeba některého ze současných evropských politiků).
Období 80. let 20. století můžete projít i úplně jiným způsobem než data-jména-události, ideálně třeba s využitím osobních příběhů těch, kdo tu dobu zažili. Takže tomu ve výuce dějepisu můžete věnovat i několik hodin, a přitom na Mitterrandovu snídani s disidenty vůbec narazit nemusíte, a to je právě úskalí tohoto testování. Samozřejmě že nám, vysokoškolákům orientujícím se v historii i politice, připadá neuvěřitelné, že si někdo může splést Mitterranda s Gorbačovem, ale buďme tedy konsistentní: pokud Mitterrand pro deváťáky, pak tedy rovněž Jidáš Iškariotský pro maturanty, a to i ty z učilišť.
Je zajímavé, že svoje přešlapy si, pane Botlíku, dokážete tak hezky omluvit, zato na chybách Cermatu rajtujete jako umanutý. K nedělnímu rozjímání doporučuji Matouš, 7. kapitola, 3. verš ;-).

Oldřich Botlík řekl(a)...
12. června 2016 14:51  

No, hlavně že si rozumíme...

Josef Soukal řekl(a)...
12. června 2016 15:38  

Dvacet let je z hlediska nejnovějších politických dějin celá epocha. Zkusme si představit, kolik deváťáků bude za dvacet let znát třeba A. Merkelovou. Klást po dvaceti letech tutéž otázku BEZ SCHOPNOSTI VNÍMAT KONTEXT je silně nedomyšlené - to si O. Botlík nedokázal uvědomit vliv na srovnatelnost výsledků? Zdá se, že každé další setkání s testy, jež jsou Botlíkovou vizitkou, posunuje vnímání toho, co se skrývá za slovy "to u nás v Kalibru...".
Pro O. Botlíka: Vzhledem k tomu, že pan Souček zřejmě sleduje tuto diskusi, nemusíte se obtěžovat s vyhrožováním, že upozorníte kohosi ve společnosti Kalibro, s.r.o. Ostatně, bylo vždycky k smíchu, stejně jako vy se svými vývody.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
12. června 2016 15:40  

Tak zrovna Merkelovou si budou pamatovat všichni přeživší Evropané...

Vladimír Stanzel řekl(a)...
12. června 2016 17:52  

To je zajímavé: O.B. v 13:44 uvádí - "Stáli jsme samozřejmě před dilematem, zda některé úlohy letos nevypustit (třeba i z testu Český jazyk, protože s nimi už nejsme spokojeni), ale nakonec jsme se kvůli srovnatelnosti rozhodli zopakovat všechny testy v původním znění." Je tedy zřejmé, že promlouvá za projekt Kalibro. Přitom cca před rokem se tady na ČŠ dušoval, že s Kalibrem nemá co dočinění - "V diskusi na ČŠ, kam JK odkazuje ve svém příspěvku, se mě JK ptá na "moji firmu" (Kalibro). Pak se diví, když mu odpovím po pravdě, že v ní nemám žádnou účast -- majetkovou (tj. podíl na základním jmění) ani jinou (nejsem jejím zaměstnancem). Nemám ani žádnou jinou firmu, s níž by si Kalibro mohl splést, a nejsem nikde zaměstnán." Ale kdo ví, třeba přijde zase s nějakým neotřelým lingvistickým vysvětlením.

Já bych ovšem, Botlíku, na vašem místě raději ostatní stran ironie a vůbec češtiny nepoučoval - stačila ta poslední blamáž s "něco". Nebo ne?

Pavel Doležel řekl(a)...
12. června 2016 18:33  

Jak mohou být srovnatelné znalosti studentů o politikovi, který je 20 let mrtvý, se znalostmi politika, o němž se skoro každý den mluví v televizi a píše v novinách? Podobné je to s tou angličtinou.

Hlavně, že Botlík kritizuje Cermat kvůli údajné diskriminaci studentů, kteří nemají jako druhý jazyk angličtinu a pak tady předvede takováto naprostá odborná selhání. Tomu se říká měřit dvojím metrem.

Milan Keršláger řekl(a)...
13. června 2016 9:16  

Většina zdejších komentářů ukazuje, že učitelé studenty skutečně podceňují a nedokáží zaujmout, což je znak vyhořelosti a nezájmu o vzdělávání jako takové. Jen nadávají na zkaženou mládež, což se však od dob Starého Říma nezměnilo. Zajímalo by mne, kolik z nich si uvědomuje, kolik nového je ve všech oborech a jestli třeba rozumí informatice lépe, než studenti. Nebo jestli vývoj ve všech oborech (mimo vlastního) průběžně sledují, aby mohli se ctí k maturitě (např. z fyziky + současné znalosti o planetách Sluneční soustavy). Za posledních 40 let všechny obory neuvěřitelně nakynuly a poslední předmět, který byl škrtnut, byl krasopis.

Dagmar Dankova řekl(a)...
13. června 2016 9:40  

Jo, a protože jsme vyhořelí a nemáme zájem o vzdělávání jako takové, trávíme volný čas diskusemi o českém školství, například kvalifikovaně rozebíráme vhodnost testových položek jak v zadáních Cermatu, tak Kalibra.
Vážně, který zdejší příspěvek Vás vede k přesvědčení, že nemáme přehled o novinkách ve svých oborech? Nebo že nedokážeme své žáky zaujmout?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. června 2016 9:53  

Většina studenty podceňuje, protože učitelé jsou přece debilové - to je jasné. Jenom pan Keršláger je Jan Amos II

Eva Adamová řekl(a)...
13. června 2016 12:55  

"Za posledních 40 let všechny obory neuvěřitelně nakynuly..."

Ale jistěže nakynuly, jenže na základní škole se stále, tak jako před 40 lety, učí jen, lze-li to tak říci, nejzákladnější základy. Doporučuji panu Kešlágerovi sehnat si učebnice fyziky pro ZŠ ze 70. let minulého století a porovnat si je se současnými. Zjistí překvapivou věc, že tehdy se toho ve fyzice učilo víc (namátkou mne napadá hydrodynamika a aerodynamika, nyní se učí jen hydrostatika a aerostatika)a s daleko větším důrazem na výpočty.
A sežene-li si učebnice do technických prací pro ZŠ, spadne mu čelist, učily se dost náročné věci z elektroniky, po kterých už dnes nikdo na základce ani neštěkne, protože technické práce se už na dost školách neučí vůbec.
A situaci, kdy v RVP G nejsou zařazeny limity, derivace a integrály, bych také zrovna nenazývala slovem nakynutí.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. června 2016 13:53  

Nám z výšin kynou experti s nakynutými mozky. Jejich mozky kynou taky neuvěřitelně.

Nico Pytlik řekl(a)...
13. června 2016 13:57  

Učitelé své žáky podceňují, jejich znalosti se přitom za dvacet let nezhoršily.

Až přijdou po prázdninách prváci, řeknu jim, abych dostál toho tvrzení o podceňování žáků:
"Vy toho, milé děti, jak tak na vás koukám, asi moc vědět nebudete, že?"
Jak tedy mám asi tak vyhodnotit stav, kdy po roce práce vyjde najevo, že jsme nepostíhali dobrou třetinu toho, co jsme bez větších problémů zvládli ještě před deseti lety, a že to je už pár let setrvalý trend? Jakože jsem zhloupl, a nebo dokonce zlenivěl?
Ten rok, co jsem měl naposledy semináře, jsem potenciálním maturantům z informatiky cvičně dal zadání, které řešili žáci v době, kdy ve škole seděli dva u jednoho počítače, a doma jej měla s bídou polovina. No schválně, hádejte...
A tak jen připomenu, že dřív nepřijali dítě do školky, pokud si neumělo zavázat tkaničky u bot. Něco jako jemná motorika se tomu tuším říkalo. Dokládající celkový rozvoj ditěte. A né že sucháče, jako... A ještě v první třídě si neumět utřít zadek.

krtek řekl(a)...
13. června 2016 14:35  

Hele, vy si z toho děláte legraci! A kdo za to může, co? Proč jste nenadchli své žáky tak, aby se naučili zavazovat tkaničky, utírat zadky, počítat ve dvojkové soustavě. Například já jsem dnes po uzavření známe studentům nabídl, že jim dám k dispozici databázi amerických prezidentů se zajímavostmi z rodinného života, s fotkami. A víte, jaký jsem měl úspěch? ...
...
...
...
...
...
Nikdo neměl zájem.
Kolego Tajný, poraďte, co mám dělat?

Nico Pytlik řekl(a)...
13. června 2016 15:35  

Hele, vy si z toho děláte legraci!

Hele, nedělám. Nemám proč bych dělal. Já jen potřebuji, aby budoucí lékaři, kteří se vrátí do našeho města, byli dobří lékaři. Ne, jako někteří jejich rodiče.
Nabídla mi žákyně, že mi místo výpočtu platu brigádníků i s víkendovou prémií a přilehlými grafy zpracuje prezentaci o historii spredšítů. Ale fakt začíním mít obavu, aby mi jednoho dne místo operace střeva nebo prostaty nepromítli záznam, jak si celebritální slečna Silvie nechala udělat už třetí plastiku prsou. Všech. Tentokrát na pravé přírodní nedostatečné. Eh, co blbnu... pětky!

Pavel Doležel řekl(a)...
13. června 2016 16:15  

"Většina zdejších komentářů ukazuje, že učitelé studenty skutečně podceňují a nedokáží zaujmout, což je znak vyhořelosti a nezájmu o vzdělávání jako takové. Jen nadávají na zkaženou mládež, což se však od dob Starého Říma nezměnilo."

Při troše zjednodušení se lidé obecně v postoji k výsledkům vzdělávání dělí na dvě skupiny. První skupina, pokud něco nefunguje, jako první začne automaticky obviňovat učitele, druhá studenty. Já se bez mučení přiznávám, že patřím do té druhé. Proč? Protože pracuji více než 11 let v komerční sféře. V oboru, kde se vyžaduje spousta kompetencí, od tvrdých znalostí, až po efektivní komunikaci. V oboru, kde je velmi vysoká míra konkurence a stresu a v kterém, když někdo nedělá, tak se to většinou velmi brzy pozná. A proto, když nějaký můj podřízený přijde a řekne, že něco neudělal, protože ho to někdo jiný nenaučil, nebo někdo druhý mu neřekl jak, tak je to pro mě velmi negativní signál. Je odpovědností každého člověka, aby se o sebe postaral. Je to vnímání sebe sama ve společnosti. Nebudu se zlobit na někoho jen proto, že něco neumí. Ale budu se zlobit na každého, kdo něco neumí a vinu za to svaluje na druhé - a je jedno jestli na učitele, rodiče, spadlou trolej, nebo špatné testy. Zametáním cestiček vyrábíme závislé chudáčky, z nichž většina nás bude za to zametání proklínat, jakmile pochopí, že svět je o osobní odpovědnosti a ne o nějakém marxistickém zajišťování rovnosti pro všechny. Že i když v televizi se to neříká, tak lidé si nejsou rovni, nemají stejné příjmy, stejné schopnosti, stejné morální profily. Že kdo má k čemu vlohy není otázkou jen poptávky, ale také genetiky a přírodních zákonů.
I ta dnešní občanská společnost je dlouhodobě neudržitelná a je pouze produktem extenzivního přerozdělování. Doslova se vyrábí problémy, aby se pak mohlo utrácet za jejich "řešení". Dokud to bylo tak, že se reálně jen nic nevyřešilo, tak to ještě šlo. Ale dnes už to funguje tak, že si platíme služby, které nám nejenže neprospívají, ale které nám dokonce škodí, viz plošná inkluze. A teď se na tom přiživí spousta příživníků a až se to bude za 5-10 let s velkou slávou rušit, tak se na tom opět přiživí ti samí. A jistě přijdou s nějakým novým neotřelým návrhem odpovídajícím nejnovějším poznatkům neurověd, kterým ovšem absolutně nerozumí. Hlavně, že je na co podávat granty. Stokrát vymletá sláma se přeloží, převáže se jiným provázkem a na něj se dá nové logo, za nové peníze z nového grantu. Už aby tohle do nebe volající plýtvání s veřejnými prostředky někdo konečně zastavil. Uleví se školám i daňovým poplatníkům. Přitíží se Kartousovi a spol.

Tajný Učitel řekl(a)...
13. června 2016 17:55  

Je odpovědností každého člověka, aby se o sebe postaral.

I dětí?

Tajný Učitel řekl(a)...
13. června 2016 17:58  

Kolego Tajný, poraďte, co mám dělat?

Když chcete, aby od vás někdo něco bral, musíte u něj vytvořit potřebu to mít.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. června 2016 18:25  

"I dětí?"

Pochopitelně. Někde začít musíš. Čekat až na občanku je dost blbé...

Tajný Učitel řekl(a)...
13. června 2016 20:16  

Není co dodat.

Nico Pytlik řekl(a)...
13. června 2016 21:26  

Není co dodat.

Je co dodat. A to, že děti se mají umět o sebe postarat především a zejména.
Na kompetenci 'Žák se dokáže o sebe postarat' se v ervépé jaksi pozapomnělo. Co bude dítěti v nemocnici platné, že učitel zanedbal svoji povinnost, a nezapsal do třídní knihy, že žáci byli prokazatelně poučeni o tom, jak se mají chovat o prázdninách. Trošku na hlavu, ne?
Druzí v pořadí starání se o děti jsou jejich rodiče. Což někteří nedělají ani do věku čtyřiceti let. Těch dětí, samozřejmě.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. června 2016 22:16  

Jsem rád, že se mnou Tajný po dlouhé době souhlasí.

krtek řekl(a)...
14. června 2016 7:25  

Když chcete, aby od vás někdo něco bral, musíte u něj vytvořit potřebu to mít.
Takhle obecně ...
Jak vytvořit potřebu u žáka obchodní akademie znát rozšířené funkce textového editoru a využití tabulkového kalkulátoru, když dotyčný sní o kariéře managera a reálně ví, že bude servírkou či skladníkem?
Tu samou hodinu v té samé třídě:
Já: "Slečno, v té prezentaci máte poznámky přímo v snímku, ale poznámky se píší jinam."
Slečna: "Můj program to neumí."
Já: "A v jakém programu jste prezentaci vytvářela?"
Slečna: "To je jedno, prostě to neumí."
S tímto přístupem v 19 letech už nějakou potřebu nevytvořím. Ale třeba mi poradíte.
---
Ad zodpovědnost - není to součástí RVP? Klíčové kompetence?

Tajný Učitel řekl(a)...
14. června 2016 8:49  

Pánové, evidentně od vašich dní ve škamnách uběhla tak dlouhá doba, že už si nevzpomínáte.

Navrhují rozšířit RVP o tyto kompetence:

Žák přežije v drsných podmínkách školy.
Žák se učí dle představ učitelů, bez ohledu na to jak, nebo zda výuka probíhá.
Žák dovede rozlišit kvalitu výuky a zařídit svůj vzdělávací plán podle toho.

Nejlépe už od první třídy.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
14. června 2016 8:56  

Správný žák nečeká na první třídu a hltá "vzdělání" už od mateřské školky...

Tajný Učitel řekl(a)...
14. června 2016 9:19  

p. krtek
Chceš býť tým oným manažérom? Nauč se rozšířené funkce textového editoru a využití tabulkového kalkulátoru. Inak buděš skladníkom. Všechno idě. Pozritě sa na mna, volakedy som býval krtkom a teraz som učitelom.

Nicka Pytlik řekl(a)...
14. června 2016 9:35  

Chceš býť tým oným manažérom?

A co na to Jaroslav Jirásko, hlídací pes plození nenávistných rádobyvtipných komentářů?

Eva Adamová řekl(a)...
14. června 2016 14:44  

"Pozritě sa na mna, volakedy som býval krtkom a teraz som učitelom.


Donedávna byl Tajný jenom tajný, teď už je i TRAPNÝ.

Tajný Učitel řekl(a)...
14. června 2016 15:59  

Že by měl Botlík pravdu?

Eva Adamová řekl(a)...
14. června 2016 20:11  

A neriskujete Tajný, že Vám Botlík z vděčnosti vlepí pusu?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.