Bylo velmi zajímavé sledovat diskusi pod prvním textem Jiřího Lukáše. Jeho druhý text přinesl ještě jednu informaci, která souvisí s posuzováním kvality zmíněného maturitního testu z češtiny v jarním kole 2015.
Jde o poslední větu autorem citovaného vyjádření ředitele CERMATu Jiřího Zíky: „Ke stejnému závěru došla také Nezávislá odborná komise, která dne 13. 5. 2015 posuzovala mj. soulad didaktického testu s katalogem požadavků.“
Podle vyjádření Jiřího Zíky (a stanoviska Nezávislé odborné komise) je tedy didaktický test v souladu s Katalogem požadavků platným pro zkoušku v roce 2015, ačkoli ten neobsahuje jména spisovatelů uvedených v úloze, která byla předmětem posuzování.
To je velmi zvláštní: někteří bohemisté diskutující se mnou na České škole (zmíním například Josefa Soukala) mě opakovaně přesvědčovali, že mezi bohemisty platí výklad spojení „být v souladu s textem“, který je odlišný od ostatních vědních oborů. Aby podle nich bylo něco v souladu s textem, musí to být v tom textu vyjádřeno explicitně.
Pokud tedy Nezávislá odborná komise konstatovala, že test je v souladu s Katalogem požadavků, musela zjevně vycházet z odlišného výkladu: Přidají-li se jména spisovatelů uvedená v úloze 24 ke Katalogu požadavků, nevznikne spor. Místem v katalogu, s nímž by spor vzniknout mohl, je zejména odst. 1.9:
orientuje se ve vývoji české a světové literatury
– prokáže základní přehled o vývojovém kontextu české a světové literatury;
– identifikuje podle charakteristických rysů základní literární směry a hnutí;
– přiřadí text k příslušnému literárnímu směru.
Po vyjádření Nezávislé odborné komise je tedy nesporné, jak je třeba vykládat například zadání úlohy 3 Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je v souladu s informacemi obsaženými v TEXTU 1 (A), či nikoli (N). Není podstatné, zda je tvrzení explicitně (byť jinými slovy) uvedeno ve výchozím textu – podstatné je to, zda jeho přidáním k výchozímu textu nevznikne spor. Takový výklad ovšem vede k jiným výsledkům, než kdyby zadání úlohy 3 znělo Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda vyplývá z informací obsažených v TEXTU 1 (A), či nikoli (N).
Nezávislá odborná komise nemůže samozřejmě měnit svůj výklad spojení „být v souladu s textem“ od případu k případu – to by bylo nevědecké a snižovalo by to její pověst i pověst společné části maturitní zkoušky. Pak je ovšem také zjevné, že Nezávislá odborná komise neposuzovala správnost odpovědí, které Cermat uvedl ve svém Klíči správných odpovědí. Jinak by nemohla souhlasit s tím, že v tomto klíči je jako správná odpověď na podúkoly 3.1 a 3.4 uvedeno N, ačkoli podle uvedeného výkladu Nezávislé odborné komise mělo být uvedeno A.
S TEXTEM 1 je v souladu jak tvrzení 3.1 „Nelson Mandela si přál, aby v den jeho pohřbu pršelo, protože Jihoafričané vnímají déšť jako požehnání.“, tak tvrzení 3.4 „Členové Afrického národního kongresu rozdávali během pietní akce šátky, aby lidé měli památku na zesnulého Nelsona Mandelu.“ Nejenže přidáním těchto tvrzení k TEXTU 1 nevzniká spor, ale je dokonce velmi pravděpodobné, že tomu tak v obou případech opravdu bylo.
Toto posouzení obou tvrzení vyplývá rovněž z Katalogu požadavků, konkrétně z odst. 1. 10
uvědomuje si interdisciplinární souvislosti a orientuje se v nich
– dovede využít při práci s různými druhy textu poznatků z jiných disciplín podstatných pro
porozumění danému textu. (zdůraznil autor)
Jinak řečeno, vyhodnocení odpovědí žáků na podúkoly 3.1 a 3.4 jarního maturitního testu, které provedl CERMAT, je v rozporu s výkladem Nezávislé odborné komise, která test posuzovala.
Maturanti, které vyhodnocení poškodilo, mohou požádat Ministerstvo školství o přezkoumání svého výsledku v testu.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
14 komentářů:
Kdykoliv vidím jméno Botlík, povzdychnu si a přeskočím na další článek. :/
Kdyby studenty strašidla maturita alespoň tak dlouho, jako některé přispěvatele na České škole, určitě by těch nezmaturovaných bylo podstatně méně.
Co se týče nové maturity, je Oldřich Botlík příkladem vášnivého lovce. Nevadí mu, že většinou zamíří úplně mimo, podstatná je touha si vystřelit, zranit a zničit. Tahle vášeň – jak se zdá, už téměř chorobná – pak oslabuje jeho mysl a logiku.
K formulaci „je v souladu s výchozím textem“ jsem se vyjadřoval již mnohokrát. Čeština není matematika a formulace „je v souladu‟ v ní neznamená totéž jako „může být v souladu‟ nebo „nemusí být v nesouladu‟. Abych zůstal v intencích úlohy 3 (při vědomí jisté nepřesnosti srovnání): Pokud na základě Botlíkova textu napíšu „O. Botlík píše kriticky o nové maturitě‟, je to jiné, než když napíšu „O. Botlík píše kriticky o nové maturitě, aby ji poškodil‟. Přinejmenším právníci by mě poučili, že buď na základě textu svoje tvrzení doložím, nebo si své přesvědčení o tom, že mezi mým tvrzením a výchozím textem nevznikl spor (jsou v souladu), tvrdě odskáču.
Konkretizuji-li katalog soupisem autorů, nepřidávám nic, co by bylo třeba nějak doložit. Jsou to informace v původním textu již – v obecné formě - obsažené.
O kánonu viz níže, u příspěvku J. Lukáše.
Z neotřelého příkladu Josefa Soukala bohužel není zřejmé, koho v něm představuje on. Autora testové úlohy, anebo maturanta, který ji má řešit?
Maturant nic neodůvodňuje – on má zaškrtnout buď ANO, nebo NE. Nic jiného dokonce ani podle pokynů udělat nesmí, má-li být se Cermat jeho odpovědí vůbec zabývat. Důkazní břemeno evidentně nese Cermat, který rozhodl, že v úloze 3 je správné čtyřikrát NE: žádné posuzované tvrzení není podle něho v souladu s výchozím textem. Cermat má proto povinnost dokázat, že řešení uvedené v klíči je správné.
Musí tudíž například dokázat, že šátky v barvách Mandelova Afrického národního kongresu, jimiž se (podle výchozího textu) někteří lidé na stadionu chránili se před vytrvalým přívalem vody, nerozdávali členové Afrického národního kongresu, aby lidé měli památku na zesnulého Nelsona Mandelu. Obávám se, že se to Cermatu nemůže podařit.
Stejně jako se J. Soukalovi nemůže podařit dokázat, že O. Botlík píše kriticky o nové maturitě, aby ji poškodil. Jak vyplývá například z poslední věty článku, O. Botlík píše kriticky o nové maturitě, aby nepoškozovala maturanty.
Formulace „je v souladu‟ v češtině opravdu neznamená totéž jako „může být v souladu‟ nebo „nemusí být v nesouladu‟. Nikdy jsem nic takového netvrdil. Neznamená totéž ani v matematice, ani v žádné jiné vědní disciplině. To, po čem J. Soukal a Cermat evidentně touží, je formulace „vyplývat z“. Ta ovšem znamená něco jiného. Z výchozího textu skutečně nevyplývá, že „členové Afrického národního kongresu rozdávali během pietní akce šátky, aby lidé měli památku na zesnulého Nelsona Mandelu“. JE to s výchozím textem ovšem v souladu, a to i v češtině. Ne, že to v souladu být může, případně nemusí být.
Abych řekl pravdu, divím se, proč Cermat na své formulaci „být v souladu s výchozím textem“ stále trvá. Objevila se už v prvním maturitním testu. Během těch následujících čtyř ročníků už mohl mít ode mě dávno pokoj alespoň ve věci souladu s textem.
Josef Soukal by měl možná začít přemýšlet, zda o nové maturitě nepíše nekriticky – bez ohledu na to, že poškozuje maturanty. Maturita i to jeho psaní.
Pokud jde o konkretizaci katalogu požadavků soupisem autorů, obávám se na základě předposlední věty příspěvku J. Soukala, že článek Jiřího Lukáše vůbec nepochopil. U logicky náročnějších textů se mu to stává opakovaně.
Chápu, že když se najde někdo, kdo poukazuje na to, že je O. Botlík v jistých věcech diletant, nemůže se nestat objektem nejrůznějších Botlíkových urážek. Dávno mne to nepřekvapuje a od člověka typu O. Botlíka ani urazit nemůže.
Myslím, že jsem v předchozím příspěvku úlohu osvětlil dostatečně, je zbytečné se opakovat.
Jen na vysvětlenou připomenu: O. Botlík samozřejmě ví, že jsem formulaci "je v soudu s výchozím textem" od počátku nepokládal za nejvhodnější.
Myslím, že příspěvkům J. Lukáše a O. Botlíka rozumím až moc dobře.
být v souladu s výchozím textem jest jinými slovy býti v souladu s poučením z krizového vývoje,jelikož jsme z krize našeho školství ještě nevybředli, nemůžeme sepsat poučení,a nemáme-li poučení ,nemůžeme s ním býti ani v souladu ani v rozladu
Pan Botlík se rád pouští do vod bohemistických. V souvislosti s jeho kritikou úlohy 22 v letošním DT z matematiky mu to oplatil Perun na EDUinu - část jeho komentáře, který zůstal bez odpovědi, uvádím zde:
"Závěr „odborného“ posudku pak patří možná tak do blogu. Formulaci „Jejím hlavním nedostatkem je předstírání, že tímto způsobem se matematika používá v reálném světě. Nepoužívá – a toto předstírání pomáhá matematiku u žáků diskreditovat.“ by pak bylo možno stejně tak vztáhnout na tuto úlohu testu fy Kalibro: „Sára si v novinách přečetla, že dvojnásobná olympijská vítězka Martina Sáblíková trénuje v průměru 2 hodiny denně. Spočítej, kolik hodin tréninku je to za půl roku. (počítej, že měsíc má 30 dní a Martina trénuje každý den)“ – záleží přece na tom, od kdy do kdy onen půl rok trvá, kolik měsíců má 30, 31 (v případě února nepřestupného roku 28 dnů) – tak je nutno počítat v reálném životě, ne průměrovat na 30. Na čtenáří nechám posouzení logiky takovéto argumentace, stejně jako faktu, že text v závorce začíná malým písmenem a není ukončen interpunkčním znaménkem."
Třeba svou dvojí optiku pan Botlík bude chtít obhájit.
J. Krátký na jiném místě České školy napsal, že je členem Asociace středoškolských češtinářů (ASČ). Perunův dotaz je v souladu s neschopností argumentovat věcně správně, kterou někteří členové ASČ vytrvale předvádějí na stránkách České školy (viz například jejich čerstvá diskuse s bohemistou J. Lukášem pod jeho dvěma texty). Zkopírování dotazu (provedl J. Krátký) hned pod dva různé texty na České škole je pak v souladu s nechutí argumentovat věcně – i to zde někteří členové ASČ předvádějí v míře více než hojné. Už dávno jsem začal členství Peruna v ASČ předpokládat, i když je nemůžu prokázat. ASČ totiž nezveřejnila seznam svých 24 členů, nýbrž pouze jméno svého předsedy (J. Soukal) a místopředsedy (V. Stanzel). Perun navíc diskutuje anonymně.
Citovaná úloha o M. Sáblíkové nemá s nedostatky úlohy 22 o čepici nic společného.
Maturitní úloha o čepici měla nachytat maturanty, kteří spočítají povrch celého kužele (tj. včetně podstavy) podle vzorce v tabulkách. Cermat však zadání připravil tak, že matematická interpretace zadání vede na výpočet včetně podstavy, zatímco jeho „lidová“ interpretace vede na výpočet bez podstavy. Na zmatenosti zadání se shodli mj. učitel matematiky na základní škole, středoškolský učitel matematiky na matematickém GChD, bývalý učitel matematiky a ředitel Gymnázia PORG, několik dalších učitelů-matematiků na různých typech škol, matematik s dvacetiletou praxí v oblasti testování výsledků vzdělávání v matematice, univerzitní profesor informatiky a bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně (někteří dokonce na stránkách České školy).
Úloha o M. Sáblíkové sloužila jako diagnostický nástroj pro učitele žáků 3. ročníku základní školy. Po tak malých dětech rozhodně nelze chtít úvahy a postupy zmiňované v Perunově dotazu, který sem J. Krátký překopíroval. Vědí, že rok má 12 měsíců, a zadání obsahuje jasnou instrukci, aby počítali s 30 dny v každém měsíci. Takové zjednodušené postupy jsou běžnou součástí numerických odhadů prováděných nejen v matematice. Dávání obou úloh do souvislosti je podobný blábol jako kritika, že instrukce (počítej, že měsíc má 30 dní a Martina trénuje každý den) začíná malým písmenem a není ukončena interpunkčním znaménkem.
Někteří členové ASČ zjevně dělají všechno pro to, aby rozumně uvažující lidé přestali brát ASČ vážně. Příznačné je, že je ovšem zřejmě bere vážně Cermat a umožňuje jim ovlivňovat, z čeho a jak budou maturanti u státní maturity zkoušeni.
Ještě drobnost.
O Perunově nesolidnosti a "kvalitě" jeho dotazu svědčí také to, že se ani nenamáhal uvést, jak je úloha stará. Byla použita ve školním roce 2009/2010. Martina Sáblíková byla tehdy dvojnásobnou olympijskou vítězkou, nyní už je trojnásobnou.
Maturitní úloha o čepici je ze školního roku 2014/2015.
Omlouvám se za zdvojení, ale vzhledem k faktu, že OB se rozhoupal k odpovědi i zde, uvedu svou rekaci na ni.
"Ad 2) V tom příspěvku šlo o fakt, že jste u úlohy z CERMATU kritizoval - JAKO HLAVNÍ NEDOSTATEK - "předstírání, že tímto způsobem se matematika používá v reálném světě. Nepoužívá – a toto předstírání pomáhá matematiku u žáků diskreditovat." Jenže stejně odtržená od reálného života je i úloha Kalibra a v tom a jenom v tom si jsou obě úlohy rovny. Co jejím autorům bránilo dát dětem k dispozici kalendář, z něhož by jasně vyčetly, kolik dnů má který měsíc? V žádném případě nehájím mizernou práci, kterou tvůrci CERMATu a validační komise vzhledem k dané úloze předvedli, měla být zneplatněna, ale po mém soudu Perun přesně vystihl, že kritizuje něco, co lze vytknout i úlohám vzešlým z Kalibra, což působí jako pokrytectví.
Pokud máte dojem, že dodržování ČSN pro úpravu písemností je blábol, pak na to sice máte právo, ale vypovídá to o vás také leccos nelichotivého. Ve svém posudku k úloze 22 jste uvedl: "Je smutné, když jeden státní test zkouší žáky z českého jazyka,
druhý státní test se proti němu prohřešuje a oba přitom vznikly ve stejné státní organizaci." - analogicky se úloha Kalibra prohřešuje ignorancí ČSN i pravidel českého pravopisu - zkouší v testech i češtinu a děti mate tím, že text v závorce po větě ukončené interpunkčním znaménkem začíná malým písmenem a není interpunkčním znaménkem ukončen). Opět tedy kritizujete u CERMATu to, co Kalibro, v němž jistě nemáte žádnou účast, samo dělá. To je kvintesence pokrytectví."
Z uvedené linie je jasné, že pan Botlík nechtěl pochopit jádro příspěvku - tolik k jeho hodnocení argumentační správnosti. Více zde: http://bit.ly/1HVWaNA
Ke zbytku nemá cenu cokoliv psát.
Ještě drobnost.
V diskusi na ČŠ, kam odkazuji ve svém příspěvku, pan Botlík uvedl:
"Za prvé, pane Krátký, Kalibro není moje firma a nemám v ní žádnou majetkovou ani jinou účast."
Pravda, internet naznačuje cosi jiného, ale to je naprosto nepodstatný detail, dokazující solidnost OB:
"Nástroje, které potřebuje každá škola
PROJEKT KALIBRO
Autoři
Oldřich Botlík, David Souček" (http://www.kalibro.eu/index.php?lang=cz&sec=about_us)"
V diskusi na ČŠ, kam JK odkazuje ve svém příspěvku, se mě JK ptá na "moji firmu" (Kalibro). Pak se diví, když mu odpovím po pravdě, že v ní nemám žádnou účast -- majetkovou (tj. podíl na základním jmění) ani jinou (nejsem jejím zaměstnancem). Nemám ani žádnou jinou firmu, s níž by si Kalibro mohl splést, a nejsem nikde zaměstnán.
Když se chtěl zeptat, zda mám něco společného například s úlohou o M. Sáblíkové, měl si jako bohemista dát víc záležet.
Jak jsem napsal již dříve, neustále mě udivuje, jak nepřesně někteří členové ASČ zacházejí s českým jazykem. Myslím, že to udivuje i některé jiné bohemisty.
Mě už to navíc unavuje natolik, že jsem rozhodl přestat na jejich dotazy odpovídat.
Dodatek:
"Pane Botlíku,
formulujte přesně. Napsal jste "nemám v ní žádnou majetkovou ani jinou účast." Nahlédneme-li do SSJČ, dočteme se: "účast, -i ž.
1. (na čem; při čem; v čem) osobní přítomnost při něčem; činné přispění, součinnost, spolupráce; podíl 2 (na čem): ú. zaměstnanců na schůzi; velká ú. na premiéře; otevření výstavy za osobní ú-i umělce; ú. při brigádnických akcích; ú. na obraně státu; ú. odborníků na (n. v) plánování; ú. v odboji; ekon. finanční ú. v podniku; ú. na zisku"
Podtrhuji "osobní přítomnost při něčem; činné přispění, součinnost, spolupráce" - vy s Kalibrem evidentně spolupracujete, účastníte se jeho činnosti, činně k ní přispíváte. Ve větě jste ovšem užil větný zápor, "který popírá platnost celé věty; jím se celý obsah věty prohlašuje za neexistující, neplatný, nemožný, nežádoucí a p. Záporná předpona (záporka) ne- se tu připojuje k přísudkovému slovesu nebo k výrazu, který je jádrem přísudku neslovesného, na př.: Nemáme času nazbyt. To není pravda. Neřekl nám to. Netřeba se znepokojovat (=není třeba se znepokojovat)."
Dokonce jde o obecný zápor, který "popírá obecně, t. j. za neplatné se prohlašují všechny možné případy, jichž se zápor týká" (podrobněji zde: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4062). Tím pádem to nejsem já, kdo zachází s jazykem nepřesně, ale vy. Je mi líto.
Za symptomatické považuji, že se nvyjadřujete k jádru příspěvku, ale de facto k margináliím."
Neměl jsem ráno čas zabývat se otázkou (ne)respektování normy ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Na stránkách Ústavu pro jazyk český AV ČR, vrcholné to bohemistické autority, se píše toto:
Je ČSN 01 6910 obecně závazná?
České technické normy nejsou obecně závazné a to platí i pro ČSN 01 6910. Nevyplývá-li to z jiných předpisů včetně interních předpisů organizací, smluvních vztahů či jiných dohod mezi uživateli, je užití české technické normy dobrovolné. (zdůraznil OB)
Pokud si někdo myslí, že jsem se snad ve svém příspěvku z 28. května 2015 21:13 distancoval například od úlohy o M. Sáblíkové, (údajné chyby v ní byly jádrem Perunova příspěvku), není mu myslím pomoci.
Okomentovat