Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.
Co přinesl týden 22. 2. – 28. 2. 2016
Témata týdne:
Výrok týdne:
„Učitelé potřebuji být více motivováni, aby úspěšně uplatňovali schopnosti, které nepochybně mají.“ Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor, na tiskové konferenci, na níž mimo jiné upozornil na skutečný stav integrace žáků se speciálními potřebami v běžných školách (Novinky.cz).
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
- INKLUZE JAKO SIMULAKRUM (NEREÁLNÁ MEDIÁLNÍ KONSTRUKCE) …
Jean Baudrillard už v 80. letech 20. století poukazoval na fakt, že média jsou schopna vyprázdnit obsah pojmů, k nimž vztahují svá sdělení a naplnit jej zároveň obsahem novým, který se váže ke skutečnosti pouze částečně, případně vůbec. Něco podobného se stalo s tématem inkluze. Na jedné straně je ministerstvo školství, které ujišťuje, že reforma spojená s novelizací školského zákona je dobře připravená a
proběhne bez problémů, neboť nepředstavuje revoluční změnu (MŠMT). Na straně druhé jsou učitelé, kteří dávají najevo svou frustraci a skepsi, jako třeba
během setkání EDUpointu v Kyjově, případně
během setkání Inkluze 2016 (Česká škola). Při setkání zástupců MŠMT a učitelů
došlo dokonce na otevřený střet (Česká škola). Do diskuse velmi výrazně vstupují média. Deník Blesk vydal
vysoce manipulativní komentář šéfredaktora, v němž se autor
dopouští řady omylů a zkreslení, jak dokumentuje Bob Kartous (Britské listy). Náměstek MŠMT Stanislav Štech si všímá
metodologických chyb v průzkumu, na němž Blesk staví své domněnky o „ďábelském antisociálním programu“ (MŠMT). Na rostoucí míru hysterické reakce na inkluzi reagovala tiskovou konferencí ČOSIV společně s předsedou sněmovního školského výboru Jiřím Zlatuškou, Janou Strakovou z Akademie věd ČR a ředitelkou ZŠ Trmice Marií Gottfriedovou
snahou vysvětlit některé faktické omyly (iDNES.cz). Zahraniční i domácí zkušenosti budou obsahem blížící se
konference Škola pro všechny. V souvislosti s vykloubenou diskusí a populismem mluví o „
sociálně debilní společnosti“ ve svém komentáři Petr Fischer (HN).
- POVINNOST ŠKOL VÉST S DĚTMI CELOSPOLEČENSKOU DISKUSI V. REÁLNÝ STAV
Výrok ministryně školství Kateřiny Valachové o tom, že bychom
děti neměli zatahovat do celospolečenské diskuse a vyvolávat v nich tak strach (iDNES.cz), zůstává z hlediska funkce školy a očekávání, které na ni kladou kurikulární dokumenty, nepochopen. Shodli se na tom účastníci
Kulatého stolu SKAV a EDUin, který diskutoval téma, zda je škola bezpečným místem pro reflexi dění ve společnosti. Že by takovým místem škola být měla je legitimní požadavek, stejně jako by učitelé měli být schopni aktuální společenské otázky předkládat v takové podobě, aby si žáci byli schopni vytvořit vlastní názor. Chybí jim však dostatečná příprava a často i pedagogická statečnost, která jim nedovolí podlehnout davové náladě. Jak zdůrazňuje souhrnný text ČTK zveřejněný na serveru Týden.cz, od školy se očekává, že
nenechá děti napospas manipulacím, kterým musí čelit v éře digitálního světa. Existuje i pomoc, kterou mohou učitelé využít. Jeden svět na školách, festival dokumentárních filmů na celospolečenská témata, letos
na téma Ukrajiny a migrace. Stálou nabídku poskytuje školám
kulturní centrum DOX, podporu poskytuje
Centrum demokratického učení,
Občankáři.cz a existuje celá řada dalších možností.
- ODVOLÁVÁNÍ ŘEDITELŮ BEZ UDÁNÍ DŮVODU A POLITIZACE JEJICH FUNKCE
Poslanec Matěj Fichtner (ANO) předložil návrh na novelu školského zákona, podle níž by mělo být možné
odvolávat ředitele škol v rámci regionálního školství (MŠ, ZŠ, SŠ) bez udání důvodů. Podle navrhovatele by měla novela „zvýšit pravomoc zřizovatelů“ ve vztahu k ředitelům škol. V roce 2013 upozornil Pravoslav Němeček (Asociace ředitelů ZŠ) v rámci Kulatého stolu SKAV a EDUin na to, že
v souvislosti s konkurzy na místa ředitelů škol není politizace hrozbou, ale realitou. Bude-li možné ředitele odvolávat bez udání důvodu, je pravděpodobné, že to posílí tendenci závislosti ředitele na libovůli zřizovatele, což s sebou nutně musí nést i negativní dopady. Jiří Stárek na tomtéž kulatém stole vysvětluje,
proč s politizací výběru ředitelů nikdo příliš nebojuje (Česká škola). Mirek Hřebecký, někdejší ředitel gymnázia a odborník EDUin na tuto problematiku, poukazuje v souvislosti s odkazovaným návrhem poslance Fichtnera na fakt, že při výběru ředitelů hraje větší roli buď politická či osobní vazba, než koncepce a vize, již kandidáti do konkurzu předkládají.
„Pro školství by bylo mnohem prospěšnější iniciovat změnu konkurzní vyhlášky tak, aby v ní zasedlo více odborníků zvenku. Nyní v ní většinu obsazuje zřizovatel a zástupci zevnitř školy, tedy často z logiky věci lidé s partikulárními, často předem jasně danými zájmy. Jediný člověk “zvenčí”, profesionál se zkušeností a soudností, bývá v konkurzní komisi zástupce ČŠI. Jestliže slyšíme občas povzdechy z ministerstva, že se jim proti minulosti velmi ztížila aplikace vzdělávací politiky až do samých škol, chceme připomenout, že vyhlášku vydává samo MŠMT,” upozorňuje Hřebecký. Připomíná též, že v zákoně existuje možnost odvolat ředitele školy pro hrubé porušení povinností (jako se stalo v případě ředitele SPŠ Třebešín po odhalení šikany vůči učitelce). Je-li tedy objektivní důvod ředitele odvolat, zákon to v současnosti umožňuje.
- PODCEŇOVÁNÍ ROZVOJE V EMOČNÍ A VOLNÍ OBLASTI NA ÚKOR „AKADEMISMU“
Změní se „mateřinky“ na mateřské akademie? Poutavý článek o studii University of Virginia na učitelkách a učitelích v mateřských školách ukazuje, jak dramaticky se od roku 1998 posunulo vzdělávání v mateřských školách směrem k technické přípravě na další vzdělávání: očekává se, že děti se naučí číst už v mateřské škole, jsou masivněji a častěji užívány testy, méně času je věnováno kreativitě (hudbě, výtvarnu), méně často jsou využívána vědecká témata, méně hravosti, společné všední činnosti a méně volby (KQED News, Aj). Na podobný problém upozorňuje další anglicky psaný text ke studii Duke University, která čerpala z programu, v němž byli vytipovaní žáci se sklonem k problémovému chování zařazeni do programu zaměřeného na emoční stránku jejich rozvoje. Oproti kontrolní skupině žáků, kteří zařazeni do programu nebyli, je důsledkem snížení delikvence v budoucnu. Z jiné studie citované v článku vyplývá, že významný
podíl na snížení budoucího problémového chování mají sociální dovednosti a dovednost sebeovládání osvojené mezi 6 a 11 rokem života. V souvislosti s šikanou, která se stala po případu SPŠ Třebešín mediálním tématem, je to velmi důležitý poznatek. K samotné šikaně v DVTV
promluvil psycholog se specializací na školní prostředí David Čáp.
Inspirace z (a do) praxe
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)
- 3. , 17.00, Praha, Kdo má učit na českých školách? Debata
- 3., 14.00, Praha, Workshop: veřejné licence ve službách otevřeného vzdělávání
Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.
.png)
0 komentářů:
Okomentovat