Dlouho jsem přemýšlela, jak mohli poslanci schválit novelu školského zákona, kde je zahrnut také paragraf 16 o inkluzi. Jak je možné, že se proti novele zákona už dávno nevymezovaly kraje a zřizovatelé? Proč začaly až nyní, pár měsíců přes „spuštěním“? Poté, co jsem si paragraf spojený s inkluzí pročetla, je mi to jasné. Novela vypadá líbivě a nastiňuje pouze obecné teze o společném vzdělávání.
Jednoduše se dá shrnout do dvou vět.
- Děti s jakýmkoli postižením se mohou vzdělávat v běžných školách.
- Pokud se takové dítě bude v běžné škole vzdělávat, půjdou na něj nárokově přiměřené finance.
O dalším působení praktických škol, ale i speciálních škol, určených pro smyslově postižené děti, se dá také diskutovat, když si přečtete chystané podmínky pro jejich zřizování. Zrušení přílohy vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením je už vážně zhůvěřilost mocných. Pokud je tak jednoduché vzdělávat žáky podle IVP, mohl by existovat pouze jeden univerzální vzdělávací program a pro žáky s SVP ve všech kategoriích by stačily individuální vzdělávací programy.
Proto se mnoho subjektů po předložení k připomínkování této vyhlášky začalo bouřit. Najednou začínají v plné síle chápat, co se chystá. A také jak se to chystá. A protestují.
A tady nastupuje pro mě naprosto nepochopitelné , nedemokratické vnucování svých vizí ministerstva školství. Začalo to již naprostou ignorací petice rodičů a učitelů všech typů škol (skoro 70 tisíc podpisů) proti rušení RVP pro LMP. Pokračuje to ignorací připomínek ze strany lidí z praxe a v současné době i ignorací připomínek např. Svazu měst a obcí ČR, jednotlivých krajů a dalších subjektů, které se mohly k dané vyhlášce vyjadřovat.
Jak je možné, že ministerstvo smí ignorovat tyto připomínky? Co je to za chování lidí, kteří mají na starosti resort, kdy spolupráce a domluva má patřit k běžnému druhu komunikace. Obecné řeči, kterými (právnicky vzdělaná paní ministryně) všechny tyto připomínky úplně bagatelizuje, jsou urážkou všech těch, kteří se snaží vzdělávat postižené děti nebo měli možnost se vyjadřovat k vyhlášce. Z jejich projevů pro mě čiší nadřazenost a vědomí, že má absolutní moc a já, poddaný ,mám možná právo něco říci, ale to je asi tak všechno. Co řeknu, se odkopne do kouta.
Pro mě tímto začala hra na demokracii. Nic jiného to není. Kdyby demokracie opravdu existovala, muselo by ministerstvo přijmout tyto protesty a přepracovat vyhlášku či např. posunout termín účinnosti novely. To vše, dle právníků, jde. Vždy, když ministerstvo a jemu naklonění „experti“ hovoří o školství, ohánějí se vyspělými státy. Myslím, že ve vyspělém státě by nešlo zcela ignorovat připomínky, které se na současné ministerstvo hrnou. Už dávno by se „něco“ dělo. Jen v ČR pohoda, klídek.
.png)
49 komentářů:
Tak prý paní ministryně zatím vymezila dvouleté přechodné období, kdy bude zákon teprve nabíhat. Školy zatím inkluzívní děti brát nemusí, pokud se na to necítí. /Info z dnešních Hospodářských novin./
Takže skákat do propasti se bude až od září 2018!
Přejme si, ať mezitím poberou mocipáni rozum. Bujujte dál, paní Karvaiová! Držíme pěsti!
Děkuji za podporu, ale na rovinu. Sama nezmůžu nic.
Bohužel, skákat do propasti se bude již od září 2016:
Informace, která je uvedena v článku Hospodářských novin k odložení nové legislativy upravující Inkluzivní vzdělávání, není pravdivá. V přechodovém ustanovení nové vyhlášky je napsáno, že do doby, než žák bude mít nový posudek z poradenského zařízení stanovující podpůrná opatření podle nové vyhlášky, školy mají poskytovat podpůrná a vyrovnávací opatření podle aktuálně platné vyhlášky 73/2005 Sb. Toto mohou činit nejdéle po dobu dvou let.
Doufám, že si stále budu moci demokraticky vybrat, v jakém zařízení se bude vzdělávat mé dítě. Naštěstí již nyní jsou některé školy inkluzivní, a doufám, že jim to nikdo nezruší...
Eržiko, obávám se, že nikoliv. Např. nám už začala praktická a speciální škola vracet od září naše spádové žáky a my je musíme vzít, i když na ně nejsme uzpůsobeni (materiálně, personálně, finančně i prostorově). Nespádová škola tuto povinnost nemá. Je to jen na řediteli té školy, jestli Vám dítě do školy vezme.
Jistě, Eržiko, budete moci - máte-li peníze, soukromé školy jsou otevřené, nemáte-li, pak záleží na místě bydliště, protože hlavním předpokladem přijetí je spádovost.
A jde-li Vám o výběr mezi praktickou (tu ne) a základní školou, pak, jak se dá tušit, školy dost peněz na podporu dětí nedostanou.
Ale určitě si budete moci vybrat. Jen nevím z čeho.
Co ještě můžeme udělat, jak bojovat dál? Demonstrace? Stávka? Já bych byla pro inkluzi, ale dobrovolnou, demokratickou, zajištěnou finančně, odborně i personálně v základním školství, které funguje - koncepčně, finančně i odborně. Pokud nemáme ani v RVP jasné cíle, kritéria, hodnocení, nemáme jasnou koncepci, co můžeme nabídnout dětem se zvláštními potřebami? Pak je bude čekat na základní škole ve většině případů neštěstí a utrpení, případně rezignace na učení. Mám dotaz - kdybychom žákovi s LMP dávali pětky, protože nezvládá, přeřadili by ho speciální školy okamžitě, nebo by také musel propadnout a pak nutili učitele, aby ho nechali projít s trojkami. Vím, že nejde o známky (já preferuji jiné způsoby hodnoceni), ale napadlo mne, že pak už by přece bylo nad slunce jasné, že žák potřebuje jiný způsob výuky, jiné vzdělávací metody.
Vy si ,paní Eriko ,budete moci vybrat. Rodič, který si nebude přát mít dítě v běžné škole, tak ne. I to je pro vás demokracie? Soudíte jen a jen podle sebe. Bohužel.
Pro paní Kalabisovou:
Je velmi smutným faktem, že naše školství se stává potěmkynovou vesnicí. Přiznal to i pan Šteffl."Přesvědčování" učitelů, aby vůbec nedávali špatné známky (byť dítě opravdu nezvládá ani při nejlepších opatřeních) již začalo. Tedy ,pokud soudím dle toho,co vidím a slyším v okolních školách. Nevím, jestli některým poradenským pracovníkům někdo doslova vymyl mozek nebo mají nějaký nůž na krku a stydí se to přiznat.Znám totiž některé a v posledních 3 letech otočili své názory zcela naruby. V budoucnu, jelikož je 5 podpůrných stupňů, půjde zdržovat přeřazení velmi snadno. dítě nebude prospívat,dáme ho do 3. stupně. Pak ho 2x přediagnostikujeme a dáme do 4. stupně. Postup stejný. Pak do 5.stupně a pak už bude v devítce. Na konci vyjde s tím, že má ukončené povinné devítileté vzdělání. Příjme ho střední škola a ti ho mohou v klidu vyrazit třeba po půl roce, protože střední již není povinná. Dítě skončí na pracáku jako nezaměstnaný bez výučního listu.Pologramotné. Hezké vyhlídky, které jsou smutné pro rodiče takových dětí a děti samotné,ale asi veselé pro naši věrchušku. Granty a EU peníze budou vyčerpány, paní Jourová spokojená, pan Dienstbier taky a další. Pak už ale asi nebudeme dělat statistiky vzdělanosti Romů, protože se nejspíš zjistí, že poklesly ještě hloub.
I já jsem byla přítomna schůzce s nejmenovanými zástupci ministerstva, kde bylo řečeno: lidi pochopte, že jde o politiku a my musíme. NO KDYŽ MUSÍ TAK MUSÍ.MĚ SE Z TOHO TAKY CHCE...
Paní Karvaiová, já chci, aby si mohl každý rodič mohl vybrat.
Ale aby k tomu měl dostatek možností. Školy státní, s různým pojetím výuky, školy speciální, soukromé, církevní...
A také aby měl dost relevantních informací o rom, jaké jsou možnosti pro jeho dítě.
Aby dostal nabídku: v regionu jsou tyto školy inkluzivní, tyto školy s klasickou integrací, tyto neintegrují vůbec, tyto speciální. Dále je možnost dát dítě do těchto škol soukromých nebo círekvních.
Zatím mám dojem, že se rodiče akorát straší. Všichni - jak ty s dětmi s SVP, tak ti s dětmi bezproblémovými.
Zatím mám dojem, že se rodiče akorát straší.
Straší?
Představte si, že přivezete dítě na letní tábor a zjistíte, že do poloviny stanů zatéká, táboru chybí kuchyně i kuchař, záchodky ještě nejsou postaveny a zdravotník má v lékárničce jen živočišné uhlí. Zřizovatel Vás ale "ujistí" že pomocí "asistentů" se všechny problémy vyřeší během "přechodného období".
Celou dobu tu mluvíme o tom, že je spouštěn šílený experiment na dětech, na který většina českých škol vůbec není připravena.
A že tuto přípravu není možné v už tak podfinancovaném školství provést bez řádového navýšení prostředků.
Vy mluvíte o možnosti volby a my o likvidaci FUNGUJÍCÍHO systému speciální péče, který má být nahrazen Potěmkinovou vesnicí.
Nezlobte se, ale to si asi opravdu nemůžeme rozumět.
Stejně jako Vy, i já si moc přeju, aby si každý rodič mohl vybrat.
SKUTEČNĚ vybrat.
K životu na letním táboře ale jen chtít se mít rádi a malovat obrázky se sluníčky a srdíčky nestačí. Nejbližší déšť barvy z obrázků smyje a všichni najednou zjistíme, že stojíme po kolena v bahně, protože při malování obrázků nezbyl čas a peníze na zpevnění terénu a cesty. A zdravotník může kašlajícím dětem nabídnout jen živočišné uhlí. Budeme ho určitě potřebovat.
Pro krtek:
Mám dítě v soukromé škole. V soukromé inkluzivní škole. Myslím si totiž, že dělá integraci lépe než druhé stupně základních státních škol v okolí.
Na prvním stupni jsme měla dítko integrované ve státní škole, která bohužel nemá druhý stupeň.
Minulý týden mě místní pedagog řekl: Vy se paní máte, že máte dítě v soukromé škole, na tu se ta inkluze nevztahuje...
Jasně, že straší rodiče.
Rodiče dětí s SVP tím, že nebudou moct do specek.
Rodiče bezproblémových dětí tím, že jim nasadí do třídy agresivní asociální mentálně retardované jedince (jiní žáci s SVP zřejmě neexistují).
Souhlasím s tím, že na to většina škol není připravena.
Ale platí i to co jsme řekla výše: rodičům nikdo neřekne, že existují i jiné možnosti.
Ad tábory: na letním táboře není třeba zpevněné cesty. Kuchyň i záchodky lze vybudovat společně s dětmi, a jde to rychle. Jen ten zdravotník je nezbytný...
Eržiko, na výběr máte pouze dvě možnosti a to je veřejná ZŠ a soukromá ZŠ. Další možnost nemáte. Teoreticky ještě jednu máte, dát dítě do veřejné ZŠ (dříve praktické). Tam ještě najdete spoustu kantorů, kteří problematice rozumí.
Paní Eržiko,zkuste na FB najít nějaké skupiny rodičů, kteří mají děti s SVP. Oni nejsou strašeni. jsou tam i matky, které ve školství pracují nebo v poradně. Ty mají informací dost, takže by je asi nikdo nezvládl manipulovat strašením.
Jestli bude nebo nebude volba pro rodiče? Nebude. nebo bude omezená, případně byrokraticky prodloužená do nekonečna. Vy byste chtěla, aby dítě chodilo do školy, kde budou inkludovat s nechutí? A není povinností jakéhokoli pedagoga s chutí pracovat s postiženými. To nemůže nařídit žádný zákon. Neexistuje to v žádné profesi, poručit,abyste něco vykonávala s chutí. Zákon hovořil o možnoti. Ta se převedla na upřednostnění, tedy v podstatě povinnost. V tom je ten demokratický průser.Tedy spíš nedemokratický.
Nikdo nikoho nestraší!!!!!
A ve třídě nemusíte mít agresivní dítě,aby narušovalo výuku.Autisté to dokáží také.Nebo děti s LMP. Nechtěně, ale rozhodí třídu. A kecy o profesionalitě si můžete dát za klobouk.Učitelé základek šli původně učit ty zdravé. Nejsou povinni se prešajtrovat. někdo na to prostě nemá a není to jeho vina. Někteří třeba tvrdí, že by nemohli učit malé děti.jsou to snad špatní učitelé? Ne. Někdo je chirurg a jiný raději dělá rentgenologa. Proč asi,že? Vyčítat jim neprofesionalitu je krávovina na desátou. A u učitelů si to dovolí.Děs.
Požadujeme nebourání systému speciálního školství.
Požadujeme možnost a ne povinnost inkluze.
Požadujeme větší participaci na rozhodování o dětech od rodiny a ne od poradenských zařízení.
Dehonestace rodin, které budou popotahované za to , že údajně dělají vše proti nejlepšímu zájmu dítěte je na spadnutí.
"Já bych byla pro inkluzi, ale dobrovolnou, demokratickou, zajištěnou finančně, odborně i personálně v základním školství, které funguje - koncepčně, finančně i odborně."
To tedy máte docela smůlu, pač v HDP/osobu jsme na nějakém 32 místě. Kdyby tak takové Dánsko, které je 15. Navíc do školství se toho moc nedává. Kdyby aspoň těch 6%. Prioritou je nyní armáda, pač svět ohrožuje Islámský stát a podobná svoloč. Musíte tedy par let nebo desetiletí počkat.
Tábory se stavějí tam, kde UŽ JE zpevněný terén a kam UŽ VEDOU zpevněné cesty. Táborovou latrínu můžete postavit spolu s většími dětmi. Ale ne s prvňáčky, kteří neuzvednou krumpáč. Když to tak neuděláte a budete si myslet, že se to NĚJAK vyřeší, dopouštíte se hazardu se zdravím a životy svěřených dětí.
Opět jste mi dokázala, že Vám uniká smysl pro realitu.
Což je mimochodem typické.
A ještě jedna věc je typická. Pro "spasitele lidstva" jsou ideály důležitější, nežli lidé, kvůli kterým jsou (prý) ony ideály vytvářeny.
"Ideál je důležitější než člověk. Prospěch společnosti je důležitější, nežli křivda či násilí na jednotlivci."
Doufám, že alespoň tohle není Váš případ, protože svým projevem působíte dojmem slušného člověka.
Uvědomte si prosím, na čí straně bojujete a hlavně čím chcete za prosazení "ideálu" platit.
Fanda Moudry
Veřejné školy se mohou hodně lišit: jsou státní montessori, malotřídky, školy s respektujícím přístupem, se slovním hodnocnocením, "klasické" s převážně frontální výukou, výběrové... zatím si mohu vybrat a záleží na řediteli, zda mi dítě přijme.
Paní Karvaiová, s tímto Vaším příspěvkem souhlasím.
Především:
"Požadujeme nebourání systému speciálního školství.
Požadujeme možnost a ne povinnost inkluze.
Požadujeme větší participaci na rozhodování o dětech od rodiny a ne od poradenských zařízení."
"Jestli bude nebo nebude volba pro rodiče? Nebude. nebo bude omezená, případně byrokraticky prodloužená do nekonečna. Vy byste chtěla, aby dítě chodilo do školy, kde budou inkludovat s nechutí? A není povinností jakéhokoli pedagoga s chutí pracovat s postiženými."
Jenže... rodičům často nikdo neřekne, že již inkluzivní zařízení existují.
A učitelé, no já nevím, jezdí se podívat do těchto zařízení, jezdí na stáže?
Ano, především to považují za selhání přípravy na aplikaci zákona.
(Na některé skupiny dětí s SVP na FB chodím, a tak vím, že některé rodiče poradny a speciální školy vyloženě straší, jistě ne všechny. Já vysvětluji, že inkluze je fajn, ale musí na ni být připraveni lidé i prostředí.)
Já vysvětluji, že inkluze je fajn, ale musí na ni být připraveni lidé i prostředí.
A teď tedy čestně a ruku na srdce.
Je na inkluzi připraveno prostředí celé České republiky?
Jsou připraveni lidé?
Vždyť Vy i my tvrdíme v podstatě totéž, že?
A učitelé, no já nevím, jezdí se podívat do těchto zařízení, jezdí na stáže?
Myslíte, ve svém volném čase a za své peníze?
Ano, především to považují za selhání přípravy na aplikaci zákona.
....Jenže... rodičům často nikdo neřekne, že již inkluzivní zařízení existují.
A učitelé, no já nevím, jezdí se podívat do těchto zařízení, jezdí na stáže? .............
A bylo nutné, paní Eržiko ,kvůli tomu měnit zákon, vydávat několik vyhlášek a rušit RVP pro LMP? Nebylo. Pak se tedy ptám. Proč se tyhle hrátky dělaly?
poste.restante
"A učitelé, no já nevím, jezdí se podívat do těchto zařízení, jezdí na stáže?
Myslíte, ve svém volném čase a za své peníze?"
Myslím, že by je to mělo zajímat. I natolik, že obětují den volna a peníze na jízdenku, pokud jejich zřizovatel není ochoten.
Věřím, že jich takových je spousta (soudě podle počtu návštěv ve výuce ve školách mých dětí).
Eržiko, mizerně placený učitel má jen minimální motivaci svou jednodenní nepřítomnosti narušovat chod vlastní školy a investovat do státem sebevědomě "připravované" inkluze. Navíc do škol, jejíž parametry jeho škola mít možná nikdy nebude.
Neziskovky podporující inkluzi by měly i do učitelů investovat a ne jim prodávat často předražená školení vedená i lidmi s minimální praktickou pedagogickou zkušeností z běžné školy.
A jak to tedy dělají ty státní školy, kde to "jde"?
Z čirého nadšení?
Seženou peníze někde bokem?
Ukecají zřizovatele, aby jim přidal?
Fakt nevím, nejsem učitel...
Co znamená, kde to "jde"?
Integrace žáků se zdravotním postižením do běžných škol u nás probíhá od 90.let minulého století.
Tak o co tady vlastně jde?
Zase se někdo nabourává do otevřených dveří?
Myslím, že by je to mělo zajímat. I natolik, že obětují den volna a peníze na jízdenku, pokud jejich zřizovatel není ochoten.
Z čirého nadšení?
A to je Vaše odpověď na kritiku nesystémovosti a nepřipravenosti inkluze?
Že učitelé mají mít více nadšení?
To myslíte vážně, že osobní aktivita a vlastní angažovanost na vlastní úkor má být tím základním prvkem na kterém má stát inkluze u nás?
Zatímco jinde někdo rýžuje peníze za zbytečné, naprosto neužitečné semináře a školení, na kterých rozdává knížecí rady?
Zatímco jinde si někdo mastí kapsy na tom, že vykrádá prostředky, které měly směřovat do škol? Tedy pardon, nevykrádá - jen "přesměrovává".
Mimochodem vyhnula jste se odpovědi na mé otázky, proto je kladu znovu:
Je na inkluzi připraveno prostředí celé České republiky?
Jsou připraveni lidé?
"jak to dělají ty státní školy, kde to jde?"
No tak třeba podobně jako u nás. Několik žáků, kterým by bylo jednoznačně lépe v praktické škole, držíme jenom kvůli penězům.
1. Kdyby dva osmáci buď propadli nebo odešli, museli bychom ostatní spojit do jedné třídy. Jeden z nich neumí ani číst.
2. Dva šesťáky takto zase držíme, protože po jejich propadnutí či odchodu by nebylo možné dělit třídu na jazyky, pracovky apod.
Ubylo by úvazků a s žáky by museli odejít i dva kantoři. Takže je tam raději ředitel drží a máme k nim dva asistenty, na které doplácí z našich nenárokových složek, aby jim mohl dát alespoň minimální plat ze zákona.
A mám obavy, že takto se bez jakéhokoliv pozitivního vlivu na vzdělání těchto dětí, protože učivo nezvládají ani s asistentem, inkluduje na všech malých školách, kde se bojuje o každého žáka.
Inkluze na naší škole je tedy spíš jen iluze, prostě ty děti na škole pouze trpíme...
Taková je lesk a bída našeho školství.
Paní Eržiko.
mnohé školy se chlubí inkluzí a jde o to, že mají romské žáky.Proč by to měl být problém? To ani nepovažuji za inkluzi.
Další školy inkludují stylem - my jsme na Pepíčka hodní, má asitentku, má samé jedničky. jestli je cílem školství tzv. proléz školu, pak to asi je inkluze. Ty děti totiž často skoro nic neumí.jsou spokojené a hodné a ostatní jsou taky spokojení.je cílem školy vychovat pologramotné jedince, když by mohli dostat lepší péči,kde by se i více naučili? A to hovořím o znalostech potřebných pro život a ne už o nějaké nadstavbě a zbytečném biflování.
Na mnoha školách probíhá inkluze tak, že každý prostě "proleze".Zadarmo. Za účast v hodinách.Dokonce jsem nedávno byla na jednom školení, kde nám tvrdili, že je to tak správné. A je to pro ty děti dobro? když si ani nebudou schopné najít, kdy jim jede autobus nebo spočítat nákup nebo zhodnotit svůj domácí rozpočet?
mnozí rodiče inludovaných žáků se netají tím, že jim jde pouze a jenom o socializaci. Aby jejich děti kamarádili s těmi s okolí.pokud mám zkušenosti, na prvním stupni ,kolem páté třídy se už nedá moc hovořit o kamarádství ,ale o tom, že je strpí. O čem si proboha může povídat 15 letá dívka s downovým syndromem se zdravou 15 letou dívkou? Jak si popovídá hluché dítě o holkách a jejich vnadách, pomocí tlumočníka? Ty děti mají mít a mají šanci se socializovat i jinak, bez toho,aby je někdo mermomocně tlačil do běžného školství. A někdy je přání rodičů nad možnosti dětí a ty rodiče to nechápou(i když je určitě těžké se smířit s tím, že mám postižené dítě a někdo se s tím nesmíří nikdy).
CatCatherine
Našla jsme článek kvůli nečemu jinému, takto dle mě to vypadá, když to "jde":
http://pardubice.idnes.cz/skoly-potrebuji-radikalni-zmenu-pomuze-hendikepovanym-i-nadanym-pyt-/pardubice-zpravy.aspx?c=A150124_2133903_pardubice-zpravy_jah
Eva Adamová
viz stejný článek:
http://pardubice.idnes.cz/skoly-potrebuji-radikalni-zmenu-pomuze-hendikepovanym-i-nadanym-pyt-/pardubice-zpravy.aspx?c=A150124_2133903_pardubice-zpravy_jah
Já nechci mít integrované dítě ve škole pouze trpěné, proto jsme hledala "jinou" školu, kde to chodí podobně jako v článku výše.
A četla jste pořádně, nebo s růžovými brýlemi?
Cituji z Vámi doporučovaného článku:
Opravdu to funguje?
Ano, a jsme přesvědčeni, že to je pro české školství do budoucna jediný model, aby společnost nebyla tak sociálně rozdělená, aby nemusel stát tak řešit, kde se vezmou peníze na sociální dávky.
Když pominu, že taková představa je utopie, tak kde je Vaše možnost volby?
Jenže vy máte méně dětí ve třídách, zároveň jste získali na tyto aktivity peníze z Unie. Pro běžné školy jsou tyto vize jak z jiné planety.
Máme podstatně lepší podmínky a ty se musí co nejdříve zlepšit i jinde. V ideálním případě musí nejdříve dojít k proškolení všech pedagogů, ale vstřícným způsobem, ne že se řekne: Teď budeš každý měsíc mít o 15 hodin školení navíc! Nevíš proč? Nerozumíš tomu? Nesouhlasíš? Mě to nezajímá! To nefunguje, musí té myšlence uvěřit. Pak se jim musí podstatně zvýšit plat, nemohou dělat těžší práci za stejné peníze. Pak je musíme učit, jak pracovat s asistenty, český učitel potřebuje vědět, že asistent není někdo, kdo mu překáží, ale ten, koho si řídí, kdo mu pomůže. A samozřejmě k tomu patří i méně dětí ve třídách.
Zdroj: http://pardubice.idnes.cz/skoly-potrebuji-radikalni-zmenu-pomuze-hendikepovanym-i-nadanym-pyt-/pardubice-zpravy.aspx?c=A150124_2133903_pardubice-zpravy_jah
Paní Karvaiová, věřím, že tomu tak někde může být.
Podle mě je ale inkluze to, že se všechny děti ve skupině učí dle svých schopností. Tj. s papírem, bez papíru, nadané, jiného etnika... Pracují rovná se učí, nikoliv odsedí nebo se doučí doma.
Ale píše se tam i toto:
" Jak to vypadá při hodině?
Skupinky si pracují samostatně a já chodím jen tam, kde mne potřebují, kam si mne zavolají. Zvykli jsme si pracovat s asistenty, v každé třídě je jeden, nebo dva. Nejsou placeni z běžného rozpočtu, ale ve spolupráci s úřady práce, nebo z grantových programů.
A hodnocení?
To je důležité. Známky nestačí, musíte nutně hodnotit děti slovně, v inkluzivním vzdělávání se objevují nové kompetence, děti vám začnou doslova kvést pod rukama, co se týká sociálních a emočních dovedností, a vy jim musíte jako pedagog ukázat cestu a možnosti.
Pro mne je to moc obecné. Budete mít romské dítě ve třetí třídě, o které se doma nestarají. A najednou vám začne kvést pod rukama. Co to znamená?
To dítě chodí rádo do školy, je nadšené, má ve škole kamarády. Jestliže mu nejdou vyjmenovaná slova, tak je nezvládne za tři měsíce, ale bude je dělat postupně celý rok, pomaličku. Určitě se naučí alespoň základ, bude mít z toho radost, nebude dostávat čtyřky a pětky, ale dostane slovní hodnocení toho, co se mu povedlo. A protože škola bude dobrá, bude mít vybavené dílny, hodně pomůcek na pracovní činnosti, školní pozemek, zjistí se, v čem všem to romské dítě exceluje. Najednou rodiče začnou chodit na společenské aktivity školy, na brigády, budou pyšní na své dítě.
To hodnotíte děti, zda jsou nadšené, nebo jestli pomáhají ostatním?
Ano, a je zajímavé, že u běžného dítěte, jedničkáře, je někdy těžké dojít k tomu, aby bylo vynikající v emočních a sociálních dovednostech. Oni jsou hrozně zaměření na výkon, u naší Vanesky (adoptivní dcera Radky Renzové pozn. redakce), Romky, která má hyperaktivitu a mentální postižení, je to docela jiné. Je nadšená, dychtivá, snaží se pomáhat ostatním. Ale nechci to samozřejmě idealizovat.
Vy tvrdíte, že výuka všech dohromady je nakonec výhodná i pro nadané děti?
Když změníte organizaci výuky a připravíte plán pro děti, které nejsou tak rychlé, tak vám nutně vybyl čas a prostor na děti, které jsou nadané a mohou udělat víc.
Zdroj: http://pardubice.idnes.cz/skoly-potrebuji-radikalni-zmenu-pomuze-hendikepovanym-i-nadanym-pyt-/pardubice-zpravy.aspx?c=A150124_2133903_pardubice-zpravy_jah
poste.restante
Je na inkluzi připraveno prostředí celé České republiky?
Jistě nikoliv celé prostředí.
Jsou připraveni lidé?
Ti učitelé, kteří se zajímají, někteří zřizovatelé i ředitelé... asi není jich mnoho.
Naštěstí někteří z nich učí/učili mé děti.
To dítě chodí rádo do školy, je nadšené, má ve škole kamarády. Jestliže mu nejdou vyjmenovaná slova, tak je nezvládne za tři měsíce, ale bude je dělat postupně celý rok, pomaličku. Určitě se naučí alespoň základ, bude mít z toho radost, nebude dostávat čtyřky a pětky, ale dostane slovní hodnocení toho, co se mu povedlo. A protože škola bude dobrá, bude mít vybavené dílny, hodně pomůcek na pracovní činnosti, školní pozemek, zjistí se, v čem všem to romské dítě exceluje.
Ehm. Co z výše uvedeného nemají praktické školy, které mají upravené ŠVP právě popsaným způsobem?
A co z toho výše uvedeného mají běžné základky?
Včetně vybavených dílen a pozemků, které většina základních škol zrušila?
Na to aby mohla být provedena skutečně a poctivě prováděná plošná inkluze, musí být školy připraveny.
Ne tam, kde jsou "učitelé, kteří se zajímají, někteří zřizovatelé i ředitelé... asi není jich mnoho."
Když chceme nařídit ředitelům povinnost přijmout inkludovaného žáka, musí být připraveni VŠICHNI a VŠUDE. A to bude chvíli trvat a bude to stát hodně, hodně peněz. Jinak těm dětem ublížíme.
Opravdu je tak těžké to pochopit?
Montessori systém obdivuji, je jedním z mých vzorů učení - chtěla bych se proto paní Eržiky zeptat, jak tam inkluze probíhá. Mají v té vaší Montessori škole dílny, pozemky, více speciálních a jiných pedagogů, lze tam upravit rozvrh tak, aby každé dítě mělo skladbu předmětů takovou, jaká mu vyhovuje? U té skladby předmětů tuším, že to nebude velká obtíž, vždyť děti pracují v Montessori víceméně samostatně.
Nejen u Montessori mne však zajímá způsob nastavení cílových výstupů a jejich hodnocení. Jak jsem již psala, slovní hodnocení preferuji, jenže na vysvědčení se musí psát známky, které jsou i vstupem na SŠ. Mně nepřipadá spravedlivé vůči dětem, že jedno má uznanou nějakou poruchu, tudíž se na dítě musí brát ohled (což je v pořádku), jenže pak dostane za to, že se za celý rok naučilo pouze vyjmenovat všechna vyňatá slova stejnou známku jako ten, kdo se toto naučilo za půl roku a k tomu zvládnul další spoustu znalostí a dovedností. Ani v tomto není systém připraven. A společnost jako celek o tomto ani nezačala diskutovat. Přitom to je podle mne nezanedbatelná položka předpokladu úspěchu inkluzivního vzdělávání.
....To dítě chodí rádo do školy, je nadšené, má ve škole kamarády. Jestliže mu nejdou vyjmenovaná slova, tak je nezvládne za tři měsíce, ale bude je dělat postupně celý rok, pomaličku. Určitě se naučí alespoň základ, bude mít z toho radost, nebude dostávat čtyřky a pětky, ale dostane slovní hodnocení toho, co se mu povedlo. A protože škola bude dobrá, bude mít vybavené dílny, hodně pomůcek........ na pracovní činnosti, školní pozemek, zjistí se, v čem všem to romské dítě exceluje. ......
Tak tohle zažíváme na praktických školách mnoho let, představte si.Přesto někomu vadí a jsou prý segregační.
Ale nějaká pidiškola (za 50–100000 ročně) segregační není. Hle, společné vzdělávání po Česku.
Paní Kalabisová,
pokud Vás zajímá integrace v montessori, napište mi na erzika.nikolova@seznam.cz
Předám vám konkrétní info.
Paní Karvaiová,
ano, já si myslím, že by děti měly být pohromadě v skutečně inkluzivní škole, že je to prospěšně pro všechny. Podle mě jsou segragační, především pro děti z tzv. nepodnětného prostředí.
Pane Sotoláři,
soukromá škola školné mít jaksi musí - aby zaplatila nájem, energie, vybavení, pomůcky...
U nas jsou deti mentalne postizene.To nema s nepodnetnym prostredim nic spolecneho.Naopak po prichodu ze zakladky rozkvetou a zazivaji uspech a pohodu,protoze si se svymi vrstevniky rozumi.Ve skole si s vrstevniky uz nemeli co rici(tyto deti jsou totiz mentalne o nekolik let mladsi).
Eržiko, soukromá škola dostává ze státního rozpočtu také peníze na žáky (normativ) a k tomu má školné. Státní škola má jen ten normativ, aby zaplatila energie, opravy, pomůcky, vybavení,..
Domnívám se, že máte o školství poněkud zkreslené představy ;-)
Soukromá škola školné mít nemusí.
Pokud jí stačí k životu (snížený) normativ na žáka, který dostává od státu.
Anebo pokud má jiné zdroje, ze kterých dokáže svůj provoz pokrýt.
ano, já si myslím, že by děti měly být pohromadě v skutečně inkluzivní škole, že je to prospěšně pro všechny.
Vím, že Vy deklarujete, že jste pro možnost volby.
Právě proto nechápu, že nevidíte, že současný přístup MŠMT (a inkluzionistů) je následující:
"Já si myslím, že by všechny děti měly být pohromadě, že je to prospěšné pro všechny a proto vás k tomu všechny přinutíme, i kdyby to mělo někomu ublížit."
Je jedno, že deklarovaná inkluze není připravena, je jedno, že není finančně zajištěna, je jedno, že někteří rodiče o ni nestojí. Prostě bude a basta.
Vy neustále zobecňujete vlastní, ale bohužel jen částečnou zkušenost.
Je obrovský rozdíl ve výuce dětí v malotřídce, kde jsou povětšinou věkově heterogenní třídy normální a "zaostávání" jednotlivce se tam spíše ztratí.
A něco dost odlišného je výuka na druhém stupni, kde "mentálně mladší" dítě už má problém do kolektivu zapadnout a dříve nebo později bude částí kolektivu ostrakizováno.
Strašně moc záleží na konkrétní konstelaci žáků ve třídě. Někdy stačí jediný a šikovný manipulátor a mentálně postižené dítě se stane jasným terčem. Není v silách učitele tomu zabránit.
A propos. Viděla jste film(y) Bastardi?
Re Jarmila Smejkalova: Za prvé, soukromá škola nedostává plných 100 % normativu na žáka, ze kterého se platí platy a tzv. ONIV. Z tohoto normativu veřejná škola samozřejmě neplatí "energie, opravy", protože ty hradí zřizovatel, tedy zpravidla obec nebo kraj. Takže tuto část nákladů musí soukromá škola hradit ze školného nebo z jiných zdrojů.
Malotřídky mají ve všech krajích výrazně vyšší normativ na žáka viz třeba http://www.ceskaskola.cz/2014/08/msmt-porovnani-krajskych-normativu.html. Maximum je podle kraje 32-50000 Kč na žáka a rok, velké školy se 400-500 žáky mají cca 15500-16500 Kč.
Celorepublikový normativ je přitom 52817 Kč!!! Nikde jsem zatím neviděl analýzu, kam kraje ty peníze odklánějí...
Pane Wagnere, vím, že soukromky nedostávají 100 % normativu, mám pocit, že to je asi 80 %.
Nejsem účetní ani ředitelka, tak se v tom tolik neorientuji. Vím jen, že každoročně má náš pan ředitel problém s platbami za energie a opravy se většinou dělají, až když je to opravdu nezbytně nutné (něco padá na hlavu apod.). Jak nám v rámci úsporných opatření bylo řečeno, čím větší škola tím menší peníze dostane. Dodnes vidím ty grafy a tabulky, ze kterých jsme se dozvěděli, že nebudeme mít osobní ohodnocení ani odměny, posléze i nižší platy (pravda, je to už dlouho), protože jsme velká sídlištní škola a normativ je tedy také nízký.
Předpokládejme, že všichni učitelé na 1. stupni se naučili pracovat tak, jak je to popsané v článku, a že všechny školy jsou tak báječně vybavené. Předpokládejme, že se podařilo s dítětem pracovat tak, že v 5. třídě zaostává za rychlejšími žáky dejme tomu pouze o rok a jeho zaostávání zatím není tak markantní.(Což je ideál, který si popravdě v matematice, češtině a angličtině neumím moc představit - ale budiž.)
Já učím na druhém stupni na škole, která má přes 900 žáků. A teď mi někdo popište, jak se dá na tenhle ideál na 2. stupni navázat, když se téměř na každou hodinu žáci stěhují do různých odborných učeben, když se téměř každých 45 minut střídají ve třídě různí učitelé (pouze někdy se podaří mít v jedné třídě dvě hodiny po sobě),náročnost a abstraktnost učiva stoupá tak, že pro tyto děti je zcela nepochopitelné a nůžky mezi nimi a ostatními žáky se významně čím dál víc rozevírají. Já prostě nevím, jaké úlohy mám dát takovému žáku ve chvíli, kdy ostatním musím vysvětlovat složitosti větné stavby nebo je učím psát úřední dopis nebo se zabývám poezií Máchova Máje nebo popisujeme náboženské války v Evropě apod.
Znovu upozorňuju, že na to mám 45 minut, které si nemohu nijak protáhnout, přesunout nebo jakkoli jinak přizpůsobit pro všelijaké speciální potřeby.
Prostě dříve či později nastane ten okamžik, kdy se obsah učiva většiny třídy a takového žáka musí zcela rozejít. Jak si někdo může představovat, že bych to všechno mohla najednou zvládnout - vysvětlovat, zadávat práci a taky každé skupině zvlášť dávat zpětnou vazbu a hodnotit spravedlivě tak, abych někoho nedemotivovala? Připadá mi to stejně zvládnutelné, jako kdyby po mně někdo chtěl, abych učila v jedné hodině angličtinu a ruštinu zároveň. Hana Jančová
No a to je právě ten okamžik, kdy se individuálně integrované dítě přestane inkludovat, ale začne se "trpět". Učivo, kterému se věnují všichni kolem něho, nechápe, takže s ním pracuje asistent na úplně něčem jiném někde v koutku bokem, přičemž si je potřeba uvědomit, že tento asistent nemá a ani nemůže mít takové schopnosti a znalosti jako speciální pedagog a podle toho to také vypadá. Učitel, který se věnuje ostatním až 30 žákům, má co dělat, aby při dnešním přístupu žáků k výuce, naučil základy alespoň ty lepší a průměrné, a na takového žáka nikdy nebude mít ve výuce nikdy čas a prostor. V žádném případě se mu nemůže tak intenzivně věnovat jako speciální pedagog v praktické škole. Toto vážně chceme? To ale nemůže dopadnout jinak, než že nám že škol budou po deváté třídě odcházet jedinci sice s ukončeným základním vzděláním, leč negramotní a díky asistentům i nesamostatní. Jejich lepší uplatnitelnost na trhu práce je jen velkou iluzí bojovníků za totální inkluzi.
A to ještě nemluvím o tom, že podle představy MŠMT má asistent, bez jakéhokoliv potřebného vzdělání pracovat ve třídě až s pěti dětmi se SVP, z nichž každé z nich může mít různé postižení od LMP až po autismus.
.... No, a pak dostane čtyřky za kreslení kytiček v testu z fyziky ;-)......
Podle vyhlášky můžeme mít ve třídě dva asistenty, jednoho spec. pedagoga, tlumočníka a přepisovatele do brailova písma najednou. Kam je dáme, když je ve třídě 30 žáků a místa jsou přesně podle počtu dětí?..... Tohle nedopadne dobře.
Nikam je nedate.Nebudou na ne penize.
Jano, já vím, že nejsou peníze ;-)
Okomentovat