Rozdíl je vyšší u dětí ze sociálně slabšího prostředí, jež výzkumníci identifikovali podle pobírání školních obědů zdarma. U těch představuje každý kilometr vzdálenosti více než procento úbytku žáků s lepšími známkami. Příkladem může být škola v Lincolnshire, odkud je nejbližší další škola vzdálená 5,5 km a jejíž ředitel, Kevin Rowlands, vidí negativní dopad izolace na ambice a sebedůvěru studentů. Problém vidí ve ztížené dostupnosti ke kulturním a vzdělávacím zařízením a ve škole proto pracují na navázání kontaktů mezi studenty a krajskými univerzitami a profesionály, aby se mohli lépe připravit na další stupeň svého vzdělání a kariéru.
Zdroj: SecEd
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
.png)
4 komentářů:
Co tímto chtěli odborníci ze SCIO říci nechápu. Mají snad na mysli nějakou aplikaci na české poměry? Není snad cílem rušení malých škol na venkově a vytváření velkých megalomanských center ve větších městech?
Fanda Moudry řekl(a) Co tímto chtěli odborníci ze SCIO říci NIC.
Vy pořád hledáte nějaké vedlejší úmysly a zájmy. Když si projdete naše Trendy, najdete tam i řadu věcí, které jsou např. v úplném rozporu s mými názory. Tyhle anotace pro nás připravují externisté, kteří vyberou, co je zaujme. Nic víc, nic miň. Je to služba lidem, kteří se zajímají o vzdělávání. Měly by to dělat hlavně ped. fakulty nebo MŠMT, ale nedělají. Jsem rád, že něco podobného začala dělat ČŠI - http://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Zahranicni-aktuality.
A co se týká zrovna tohohle článku, tak se mi bohužel zdá, že je dost slabý. Hlavní faktor bude vzdělání rodičů, které bude nutně vyšší tam, kde je větší koncentrace škol. A to je ta hlavní příčina slabších výsledků, ne vzdálenost. A pokud vzdělání rodičů výzkumníci nesledovali, není jejich poznatek celkem k ničemu.
Ondřej Štefl
Faktorů pro srovnání je samozřejmě více. Nejdůležitějším určitě bude onen zmiňovaný genetický faktor. Je to však i míra nezaměstnanosti v určitém regionu, vyloučené lokality ve městech, stáří populace, výše nadtarifních složek pedagogů ve vzdálenějších oblastech, vybavenost škol a spolupráce se zřizovatelem, kvalita pedagogického sboru v odlehlejších oblastech, ....Těžko tedy posoudit nějakou hlavní příčinu. Máte pravdu v tom, že se to takto nedá prezentovat.
Ten výstup(ek) z výzkumu SCIO je myslím dobrým upozorněním na problémy, které musejí řešit kraje a obce a které by mělo koncepčně(ji) řešit i MŠMT např. i v dotačních programech. Geografická danost, zaměstnanost a vzdělanost rodičů, podnětnost prostředí v místě bydliště, fyzická a ekonomická dostupnost vzdělávacího a kulturního zázemí atd. To jsou věci, které se mají řešit komplexně za přispění všech, kteří mohou pomoci. Včetně rozumného (!) tzv. konektivismu. Některé obce přišly o školu a zůstaly tam zájmové a sportovní spolky. Některé obce to chtějí řešit tzv. svazkovými školami s optimalizovanou mikroregionální dostupností atd. Jsem rád, že na ten problém SCIO upozornilo.
J. Týř
Okomentovat