Z rozhovoru Zdeňky Trachtové s Bohumilem Kartousem v iDNES.cz vybíráme:
Už jste hovořil o příkladu z Dánska. Skandinávské školství se obecně velmi často dává za vzor. V čem by se podle vás mohl český vzdělávací systém ve Skandinávii poučit?
Často se mluví o Finsku jako o vzdělávacím zázraku, systém tam funguje velmi dobře. Základ je, že v sedmdesátých letech Finové započali reformu vzdělávání, nastavili si koncepci, kterou skutečně dokázali dvacet let dodržovat. Finové začali u učitelů. Řekli si: „Na školách nemáme nejlepší učitele. A chceme s tím něco udělat.“ Zúžili proto možnost studovat učitelství jen asi na čtyři elitní vysoké školy. Zároveň začali důsledně vybírat pouze ty nejlepší uchazeče. V tomto období také důkladně kontrolovali, co se ve školách děje. Po dvaceti letech této koncepce do škol přišla celá řada nových a velmi dobře připravených učitelů. Vzdělávací systém pak začali cíleně postupně uvolňovat. Finští učitelé dnes mají obrovskou volnost, nekontroluje je žádná inspekce. Jsou svými pány a mají velkou důvěru společnosti.
U nás takováto ucelená koncepce nefunguje, protože nový ministr školství většinou zbourá vše, co vytvořil jeho předchůdce a vytvoří si vlastní nové cíle, často navíc zcela scestné. Někdy ale musíme začít, abychom za těch dvacet let někam došli.
26 komentářů:
Ten, kdo chce vychovávat k demokracii, by především sám neměl šířit demagogii a nepravdy. Jinak je to jen žvanil, v tomto případě navíc ubožák, který se neodváží hájit své názory v diskusi s těmi, které soustavně napadá.
Domnívám se, že obsah článku Školy mají problém. Učí látku, ale ne děti, říká expert na vzdělávání hraničí s demagogickým šířením poplašné zprávy a nactiutrháním.
Viz též http://www.ceskaskola.cz/2015/03/milos-rathousky-imago-pana-kartouse.html
Jiří Týř
Autor tohoto článku zajisté zná i školy, které učí děti a ne látku. Čemu je potom uči, ví jenom on a několik podobných expertů.
1/ školství ČR je tak sevřené všelijakými předpisy a učitelé mají tak velkou zodpovědnost, že v těchto podmínkách těžko vychovávat k samostatnosti apod.
2/Rodiče čím dál více přehazují výchovu na školu. Nemají čas na výchovu.
3/Mít mantinely je psychologická nutnost. Jestliže rodiče vychovávají dítě příliš rozevlátě, těžko s ním škola něco udělá. Často je zaměňována arogance, drzost, nerespektování pravidel za výchovu ke kritičnosti, demokracii .
K osobě pana Kartouse: neznám ho osobně. Z jeho příspěvků mi vyplývá, že rád kritizuje, ale moc práce s dětmi sám zatím neodvedl.Rád by, aby nejlépe od zítřka bylo vše jiné, lepší. Nechápe, že je to vše mravenčí pomalá práce těch, co nemají prostor v médiích.
Krasobruslit může, kdo umí chodit a bruslit.
Problém má Kartouz. Mluví, ale neví o čem.
Učitelé se vzdali výchovy, ale vychovávají k poslušnosti? Hups... Jediným cílem článku je opět atak učitelů, dehonestace. EDUin je obecně neprospěšná společnost. Opět vyzývám Kartouse a spol.: běžte učit a ukažte se v praxi, ze které jste rychle a rádi utekli k planému mudrování.
Cui bono?
Soukromým školám, které budou učit děti být samými sebou a se vzdělávacími obsahy je nebudou moc obtěžovat.
Proč pan Kartous neučí? Nemá myslím myslivecké zkoušky:
Starý myslivec šel na pochůzku s nováčkem, kterého zaučoval: "Dávej pozor, přemýšlej a uč se," radil mu. Přišli k díře a myslivec do ní zavolal: "Hej, hej!" Z díry vyběhl králík, myslivec střelil a byl úlovek. "Rozumím, je to jasné," řekl nováček. Přišli k další díře a myslivec do ní zavolal: "Hola, hola!" Z díry vyběhl jezevec, myslivec střelil a byl úlovek. "To je přeci snadné, chtěl už bych lovit sám," řekl nováček. "Radši ještě dávej pozor, uč se a přemýšlej," nabádal ho myslivec. Přišli k třetí díře a myslivec do ní zavolal: "Hú, hú!" Z díry vyběhla liška, myslivec střelil a byl úlovek. "Už mi to poučování vadí. Chci už lovit sám," dožadoval se svého nováček. "Tak to tedy opatrně zkus," svolil myslivec. Přišli k díře, nováček do ní zavolal: "Haló, haló!!" ... A z díry vyjel vlak a přejel ho.
Starými myslivci myslím jsou nebo by měly být MŠMT a jím řízené organizace, učitelské profesní organizace apod. Zdá se, že je pan Kartous moc neposlouchá a k tunelu ještě nedošel. Nebo je to jinak?
Jiří Týř
Braši z eduínu nejspíš nepochopili, že dítko není učeno, ale že SE učí ono samo.
Jinak to ani nejde, totiž. Učitel vytváří podmínky k tomu učení se, je-li to v jeho silách, poskytuje mu informační a metodický servis, aby se nezaplétalo do nepodstatností a chyb. Pomáhámu optimalizovat proces učení se. A tak nějak podobně.
Znovu opráším ten příběh, jak borec vynášel soudy typu, nic mne v tý škole nenaučili. Řekli mu, TYjsi se, ty vole, v tý škole nic nenaučil.
tada,vy jste se dnes rozjeli,tolik vášně,je vidět že je pátek a k obědu byla mnohde žemlovka nebo škubánky s mákem,
Tyhle pedocentrické koncepce tady byly už v reformní pedagogice ve 20.letech minulého století, takže skoro před sto lety.Tehdy se moc neosvědčily. Ale kdyby si je dnešní reformátoři pořádně prostudovali, mohli by v nich najít dost inspirace pro své dnešní inovační snahy.
Pan Kartous je bohužel typický představitel tzv. mediálního experta. Ve školství sice nic nedokázal, ale díky vhodně zvolené sebeprezentaci ho média berou jako odborníka na vzdělávání. Bohužel však žijeme v době, kdy nezáleží na tom, co umíte (v tomto případě vlastně neumíte), ale jak to dokážete podat.
Učitelé učí látku, ne děti, lékaři léčí nemoci, ne pacienty, číšníci roznášejí talíře, neobsluhují hosty, autobusáci řídí autobusy, nevozí pasažéry, novináři píší články do novin, ne pro lidi, hrobníci kopají díry, nepohřbívají lidi. Strašná společnost.
Jedna poznámka stojí za zmínku: "Učitelé se ochotně vzdali výchovy." Učitelé se výchovy zcela bezpečně nevzdali a už vůbec ne ochotně. Při tvorbě školských zákonů, které rozhodly o tom, že školy nebudou mít výchovnou funkci a vůbec žádné pravomoci v tomto směru, se s učiteli nikdo nebavil. Bylo to ryze politické a ideologicky motivované rozhodnutí tehdejších zákonodárců.
Při každém pokusu o inovaci ve vzdělávání dochází ke střetu zaběhnutého systému s tzv. novým přístupem
Byli jsme toho svědky např. při pokusu zavést tzv. množinovou matematiku v 70. až 80. létech minulého století. Ta tehdy někdy necitlivě aplikovaná tzv. množinová matematika vzbudila, a to bylo v tzv. totalitní době, střet koncepcí a odpor pedagogické veřejnosti i médií a muselo se z jejího necitlivého zavedení slevit. Matematika přitom je, zjednodušeně řečeno, nauka o tzv. matematických strukturách, což jsou množiny s definovanými vztahy mezi jejich prvky. Ty problémy zavinila necitlivá didaktická transformace vědy do pedagogické praxe. Tehdy žádné projekty nebyly a financovalo se to plošně ze státního rozpočtu. Problém byl tehdy myslím typově stejný jako dnes. Inovátoři se domnívali, že naučíme děti lépe krasobruslit, aniž bychom je předtím naučili chodit a bruslit.
K dalšímu střetu koncepcí došlo ve druhé polovině 90. let a začátkem tohoto století, kdy se střetly koncepce tzv. Reálné a Živé školy. Při tzv. kurikulární reformě zvítězil přístup jedné z nich a vyústilo to do současného systému RVP a ŠVP.
Viz myslím například
http://www.ucitelske-listy.cz/2015/09/martin-machacek-dokumenty-83-jeste.html?utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%3A+UcitelskeListy+%28U%C4%8Ditelsk%C3%A9+listy%29
http://www.ucitelske-listy.cz/2015/09/jana-hruba-dokumenty-80-ziva-skola.html
http://www.ucitelske-listy.cz/2015/09/martin-machacek-dokumenty-81-realna.html
Diskuse o účelnosti a efektivitě způsobu, jakým byly zavedeny RVP a ŠVP probíhají dodnes. Jejich znakem je, že ti, kteří ten nový systém bez důkazu jeho efektivnosti zavedli a ti, kteří jej dnes spravují a rozvíjejí, se dost často jen volnomyšlenkářsky brání jeho racionalizaci, měření výsledků atd. Na druhé straně toho však i mnohdy dost populisticky využívají v ziskovkách a neziskovkách, v médiích atd. Opět je tu ten typově stejný problém, že někdo tvrdí, že naučíme děti lépe krasobruslit, aniž bychom je předtím naučili chodit a bruslit. Vede to k nesrovnalostem, kterých někteří i dost nevybíravými způsoby využívají a to v neprospěch veřejných škol. To je myslím i společný (vý)znak dnešních diskusí o tzv. otevřené a inkludované škole.
Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2015/10/milos-rathousky-jak-zit-neziskove.html
http://www.ceskaskola.cz/2015/09/prectete-si-destrukce-ceskeho-skolstvi.html
http://www.ceskaskola.cz/2015/04/milos-rathousky-moudri-uz-vedi.html
http://www.ceskaskola.cz/2015/09/prectete-si-segregaci-prichazime-o-deti.html atd., atd.
Za ten zmatek odrážející se negativně v podmínkách a výsledcích práce škol je myslím zodpovědné především celé MŠMT a jím přímo řízené organizace a nikoli (jen) jednotliví ministři:
Např. současná paní ministryně není původcem všech nesrovnalostí, na které je mnohdy dost zkratkovitě vůči ní poukazováno. Převzala myslím ministerstvo a jím řízené organizace ve stavu, kdy zásadní věci nezajišťují, neprezentují a nezdůvodňují její podřízení, jak by měli a mohli. To je myslím docela škoda a možná i chyba:
Prosperita každého většího podniku závisí na jeho fungování jako celku. Hlavní manažer velkého fungujícího podniku neprezentuje a nezdůvodňuje každý detail firemního dění a produktu. Dělá to kvalifikovaný navzájem spolupracující tým jemu podřízených řídicích pracovníků jednotlivých útvarů podniku. Když ten tým není v pořádku a věci nefungují, přichází zpravidla krizový manažer dát to do pořádku.
Paní ministryni chápu stále jako takového krizového manažera a přeju jí a našemu školství, aby ve svém poslání dobře uspěla.
Jiří Týř
Na EDUinu vidím článek o Základní škole Livingston. Ta bude určitě podle Kartousova gusta - spousta vzletných módních proklamací, 18 dětí ve třídě, perfektní vybavení, 100 tisíc ročně.
Učitelé se výchovy nevzdali a navíc jim byla "předepsána" v t.zv. průřezových tématech RVP, což je pro základní vzdělávání:
Osobnostní a sociální výchova
Výchova demokratického občana
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Multikulturní výchova
Environmentální výchova
Mediální výchova
Základní škola Livingston patrně nebude typická inkluzivní škola ani "škola pro společné vzdělávání".
Učitelé se ochotně vzdali výchovy.
Výchova, to je taková ošemetná věc. Škoda, že se už moc nemluví o výchovné roli rodiny. A tak jakkoli pro vzdělávání už školy netřeba, za nedovychování dětí a mládeže je poháněna k odpovědnosti. Ale nakonec, proč ne.
Prý žijeme v nezvykle převratné době. Jaká tedy asi byla doba antických reků, doba osvícenství, doba objevování nových světů, doba nástupu páry, elektřiny, vzduchoplavby... Možná by ale mohl někdo odborníkům na vzdělávání vysvětlit, že výchova nespočívá v zápisu tématu do třídní knihy. Vychovává se, řekněme implicitně, především kvalitní prací, osobním příkladem, a tak nějak podobně.
Já se teď soustředím na výchovu k mletí nesmyslů a hubou tlučení. Zdá se, že se tady pro nastupující generaci otevírají až neskutečné možnosti. Vecpat se do médií, jiným pitomcům vnutit zdání vlatního odbornictví a nechat se tak i titulovat. Skvělé živobytí. Ano, žijeme v převratné době. Pitomci se rojí...
nějak to nechápu,zabýváte se naprosto zbytečnám tématem nějaké výchovy a přoitom se na vás hrne financování podle počtu učitelů,vysedávání na pracáku vás neděsí? zvláště když pro příští rok bude mít mpsv o miliardu méně?
Myslím, že nemá cenu nějakým způsobem pomlouvat někoho (osobu) či něco (instituci), protože jejich záměr psát o školství to neovlivní. Škoda diskusního prostoru. Účelnější je "sine ira et studio" vyjadřovat se ke konkrétním problémům. CatCatherine25 bych chtěl vyvést z omylu: Pedocentrické koncepce z 20. let minulého století (jmenovitě systém. M. Montessori) se osvědčily tak, že přetrvávají do současnosti v celém světě. I u nás se tato koncepce po pádu komunismu opět oživila a má mnoho příznivců.
se osvědčily tak, že přetrvávají do současnosti
Balony se také osvědčily. Mají nemálo příznivců a stále se jimi létá na báječné vyhlídkové lety. Ale například z Frankfurtu do Kuala Lumpuru už jen zřídka.
A mimochodem, pomluva je založena na nepravdě.
Konstatovat, že B. Kartous je demagog a dnes už soustavný pomlouvač, není pomluvou, ale obranou. Kdyby média poskytovala jiným názorům takový prostor jako názorům dotyčného samozvaného experta, nemuseli bychom plýtvat diskusním prostorem zde.
A ještě něco výživného na dobrou noc: http://candigliota.blog.respekt.cz/facka/
"Od 1. září dochází ke změně ve vedení redakce serveru eduin.cz.
Praha 29. srpna – Bohumil Kartous rozšířil tým EDUin. Převzal roli vedoucího sekce komunikace, redaktora serveru eduin.cz a tiskového mluvčího společnosti. Jeho předchůdce Tomáš Feřtek zůstává v obecně prospěšné společnosti EDUin jako odborný konzultant a bude pracovat na rozvojových projektech, rozšiřujících dosavadní působení společnosti."
Hoši, hoši, toto by vám šlo, ale učit na ZŠ vám nevoní.
rozšiřujících dosavadní působení společnosti
Pámbu s námi. Kam ještě?
Jako svrab, mor a neštovice...
Okomentovat