Učitelé a ostatní pedagogičtí pracovníci budou od 1. listopadu 2015 placeni podle nové platové tabulky. Ta by měla mít místo dosavadních pěti šest platových stupňů. Učitelé s praxí nad 32 let si tak významně polepší.
Zvýšení platů se netýká jen pedagogů, ale všech zaměstnanců, jejichž platy jsou hrazeny z veřejných prostředků. Jejich tarifní platy by se od listopadu měly zvýšit o tři procenta. To platí i pro nepedagogy. V případě pedagogických zaměstnanců škol a školských zařízení to však bude trochu jiné, neboť odlišná je i jejich situace.
I díky úsilí a argumentům školských odborů se podařilo spojit dvě věci – navýšit současné platové tarify a přidat jeden platový stupeň pro nejzkušenější učitele. Doposud totiž platová tabulka končila na 27 letech praxe. Po této době se už nikomu plat nezvedal. Nyní tedy ti, kteří učí 27 až 32 let, budou zařazeni v 5. platovém stupni jako dosud a ti, jejichž započitatelná délka praxe přesahuje 32 let, budou zařazeni do nového, 6. platového stupně.
Zvýší se tak rozpětí mezi platy učitelů na začátku a na konci profesní kariéry z dosavadních 5 350 Kč na 6 410 Kč, tedy o více než tisíc korun. Zároveň tak bude alespoň částečně napravena deformace, která vznikla v letech 2011 a 2012, kdy výrazně přidáno dostali mladší učitelé.
Přidání jednoho platového stupně do tarifní tabulky se pochopitelně odrazí na zvyšování tarifních platů v ostatních platových stupních. Je třeba na rovinu říci, že ne všichni dostanou přidána přesně tři procenta. Ti, kteří učí například 33 let, si od listopadu polepší o více než patnáct set korun. Ne že by se tím přiblížili k platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, ale nárůst to bezesporu je. Naopak učitel s pětiletou praxí dostane podle návrhu, který je nyní v připomínkovém řízení a který má Týdeník ŠKOLSTVÍ k dispozici, přidáno okolo pěti set korun.
Mladší kolegové a také pedagogičtí pracovníci zařazení v nižších platových třídách zřejmě s navrhovanou úpravou platů nebudou tentokrát úplně spokojeni. Stejně jako nebyli spokojeni starší učitelé v době, kdy se výrazně přidávalo právě jim. Neměli bychom si navzájem závidět, ale spíše společně usilovat o to, aby všichni učitelé, vychovatelé a ostatní pedagogičtí pracovníci měli důstojné platy odrážející náročnost jejich povolání.
Zdroj: Školský portál Pardubického kraje
Související dokumenty:
- Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. - Příloha č. 9: Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 9
- Nařízení vlády č. 222/2010 Sb. - Nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě
- Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací, č.j. MSMT-11705/2013-201
.png)
42 komentářů:
Je příjemné vědět, že když kvůli populačnímu propadu nemám (a nikdo na naší škole) plný úvazek, pak díky navýšení tarifů nebude náš reálný propad příjmů tak výrazný.
nemám (a nikdo na naší škole) plný úvazek
Pardon, pane poste.restante, je to nezaviděníhodný stav. Ale určitě nikdo?
Prohloubení věkového automatu. Asi už školství nepotřebuje mladé učitele. Naopak si bude hýčkat ty "zkušené". Zajímavé.
K čemu ty uvozovky, mladý muži?
Ale určitě nikdo?
Máte pravdu, měl jsem původně napsat "téměř nikdo". Pár lidem to vyšlo, ale není v tom ani tak protežování "některých" jedinců, jako spíš zákonitosti tvorby rozvrhu. Vedení rozhodlo, že zkusíme "přežít" hubené roky s nižšími úvazky, ale bez nutnosti propouštění. To mimochodem bylo už v minulých letech a dost drsné.
Ad "zkušení".
Mládí - to není zásluha. Jen příslib.
Znám mladé a nadějné. Ale znám také kantory před důchodem, kteří strčí tři mladíky do kapsy a ještě jim zbude rezerva. Je trapné dívat se do tabulky na jejich platový základ.
Školství nepotřebuje "mladé", ale oddané učitele. Ne takové, kteří berou vzdělávání jako zaměstnání od-do, ale "srdcaře", kteří považují svou práci opravdu za poslání.
Takové lidi sice vlastně ani zaplatit nejde, ale přesto je to potřeba. A to mnohem lépe, nežli doposud.
není v tom ani tak protežování
To já slyšel o úvazcích troj, i čtyřnásobných!!!
Jen si to představte...
poste.restante
Podobný stav s úvazky panuje na mnoha školách. Učím tedy na ZŠ a SŠ a mám dohromady 22 hodin. Očekává se odchod několika kolegů do důchodu, pak úvazky opět naskočí v plné výši. Vtip je v tom, že mladí učitelé nebudou mít poměrně dlouhou dobu šanci.
Ani stáří (stejně jako uvedené mládí) není žádná zásluha. Navíc roky ve školství nemusí automaticky znamenat zkušenosti. Nemám rád škatulkování a zobecňování. Věkový automat bohužel takto absurdní je. Je smutné, když (formálně) nevzdělaná češtinářka před důchodem blokuje místo aprobovanému učiteli fyziky, protože ji přeci ředitelka nevyhodí. A k tomu bere o pětinu více než tento učitel.
poste.restante
Co byste řekl na mou kolegyni s 29 hodinami? :-D
22 hodin je u nás na škole fakt málo.
Roky nemusí nic znamenat, ale často - většinou - znamenají. To si ale bohužel uvědomíte až v jistém věku. Mladí se často domnívají, že základní povinností starších je uvolnit cestu a snad pak ještě z pankejtu obdivovat ty, kteří jim ukáží, jakže se to má dělat. Ještě se mi vybavují středoškolští studenti z letošních diskusí o Jidášovi, když mi psali, že přece nikdo jim nemá co mluvit do toho, co oni považují za dostatečné k maturitnímu vzdělání.
Ani stáří (stejně jako uvedené mládí) není žádná zásluha.
Omyl, milý mladý/mladší kolego. Stáří JE zásluha. Stáří totiž jaksi samo sebou automaticky znamená, že dotyčný už odvedl svůj vlastní a často nemalý kus práce. Že se tedy už o něco ZASLOUŽIL. (Ne vždy to musí být věc záslužná, ale to proteď nechme stranou.)
Vyšší věk znamená, že jedinec získal zkušenosti, které se nedají načíst z učebnic či internetu, ale pouze vlastním prožitkem. Proto nevěřím, spolu s (ex)prezidenty, v moudrost mladých soudců.
(Kupříkladu já samozřejmě už někdy ve čtrnácti věděl, že jednou, až budu mít své vlastní děti, budu mít o ně strach. Teprve když jsem měl a mám vlastní děti, pochopil jsem JAKÝ to může být strach. A nikdo, kdo tento prožitek nemá, nemůže se mnou na toto téma věrohodně diskutovat. Neví totiž, o čem mluví.)
Princip seniority byl vždy respektován ve všech kulturách, které stojí za to, aby byly inspirací. Naopak kult mládí vede téměř nevyhnutelně k úpadku společnosti.
Ale tohle bylo mně, zřejmě na rozdíl od Vás, jasné už v době, kdy mi bylo dvacet.
Navíc, přiznejme si, že stav ducha (věk mentální) nesouvisí vždy s údajem v občance (věkem matričním).
Za jediný rozumný koncept považuji vyváženou koexistenci obou prvků - odvahu a sílu mládí, spolu se zkušeností a nadhledem stáří.
Pokud jste schopen sebereflexe, pak mi potvrdíte zkušenost, že učitelem se člověk stává až tak po pěti letech praxe. Výjimeční jedinci s darem od pánaboha snad po třech letech, ale rozhodně ne dříve.
A jistě, jsou učitelé, kteří už jsou léty natolik vyhořelí a zkostnatělí, že by měli raději svou profesi opustit. Stejně tak jsou učitelé, kteří ani nikdy do školství neměli nastoupit. Kdybychom měli soudné ředitele, oběma by měli být schopni dát sbohem. Bohužel to ve školství není tak jednoduché.
K těm 29 hodinám se mohu jen stěží vyjádřit. Neznám situaci na Vaší škole, nevím zda jde o ředitelova kamarádíčka, či dočasné řešení nešťastně vzniklé situace s obsazením úvazků.
Obecně mohu říci jen, že pokud by vedle sebe učili dva češtináři a jeden měl úvazek 29 hodin a druhý 16, pak by bez setsakra významné příčiny taková situace byla naprosto nemravná.
situace byla naprosto nemravná
Ano. Pokud si například tři pedagogové přerozdělí téměř jeden úvazek (6+8+6), pak to mívá k mravnosti doopravdy daleko.
A věkový automat může být ze strany státu klidně pojímán jako věrnostní příplatek pro stabilizaci kádrů. I pro zkušeného učitel může podstatná změna tématu znamenat tři roky práce. Ve smyslu tři roční cykly. Příprava - realizace - ověření. Tedy pokud pracuje kontinuálně, a ne hala. Nebo dokonce snad i bala.
téměř jeden úvazek (6+8+6)
V takovym připadku je namístě mluvit nejen o nemravnosti, ale možná i o (ne)kvalitě práce. Pokud sčítám běžný úvazek 21/22 hodin s takovým osmihodinovým přesčasem, dostávám se k 30 hodinám přímé vyučovací povinnosti týdně. Nevím, jakou mají zkušenost ostatní kolegové, ale dle mého soudu je to na hranici toho, co se ještě dá fyzicky i psychicky zvládnout poctivě a pečlivě odučit. Ještě tak, kdyby polovina byla v paralelních třídách, ale i tak je to už opravdu hodně.
Pokud sčítám běžný úvazek 21/22 hodin s takovým osmihodinovým přesčasem...
Pokud jsem to správně pochopil, bylo to asi takto ((2+6)+(4+8)+(4+6)). To je ten zmíněný troj, i čtyřnásobek.
Kdysi dávno ještě před 200% sazbou jsem měl úvazek 28 hodin. Byly to vesměs čtyř i pěti hodinové odborné předměty. Musel jsem to odučit ve čtyřech dnech, pátek max. 6 hodin, protože jsem v pondělí jezdil na doplňování pedagogické způsobilosti. Ne UJAK, ale ČVUT. Byla do docela darda.
poste.restante
Tak v tom se neshodneme. Vy automaticky předpokládáte, že všichni staří učitelé mají své zásluhy, jsou vynikajícími odborníky atd. Takovou zkušenost já bohužel nemám. Vidím spoustu "zasloužilých" s aprobací tělocvik - branná výchova a (či úplně bez VŠ), kteří předčítají učebnici dějepisu, přírodopisu či cokoli jiného, co jim někdo vloží do ruky. A čekají na smrt, protože do té doby budou sedět ve škole. Samozřejmě s 25 hodinami, "služebním" bytem a slušným osobním ohodnocením za leštění klik. A to jsem zapomněl na snížený úvazek a další příplatky za nejrůznější metodické funkce, bez vzdělání a reálné činnosti.
Samozřejmě výše uvedené platí bez rozdílu věku. Rozhoduje míra zanoření v ředitelově zadnici.
Pana Adlera je mi upřímně líto.
Zřejmě se dostal do nepříliš dobrého učitelského sboru a dost ho to poznamenalo.
No s tou mírou zaboření v ředitelově zedníci má krutou pravdu. U nás chodí několik kolegů každé ráno po příchodu do školy pozdravit pana ředitele v předklonu do ředitelny. Považuje se to za udržování dobrých vztahů na pracovišti. U vás to tak není? Nadúvazky sice nemáme, ale až dění v loňském roce ředitele přinutilo nerozpouštět jeden celý úvazek na 1. stupni mezi družinářky bez kvalifikace. No a důchodců čekajících ve školství na smrt sedí na naší i na okolních školách dost a dost. Ani se mladým nedivím, že ty "zkušené" zrovna nemusí.
Docela se divím, že se příslušné instituce státní správy a samosprávy ve školství příliš nezabývají otázkou, co je pro státní kasu výhodnější. Jestli důchodce, dnes nově v šestém platovém stupni, a nebo případně začínající učitel toho času registrovaný na pracovním úřadě. Úvahy o tom, co je lepší pro pozvednutí, či snad lépe bránění propadu české vzdělanosti, ponechám stranou. Prozatím.
Pane Adlere,
už se mírou plácavosti začínáte podobat Tajnému poserovi. Nikde zde nebylo prezentováno "automatické předpokládání vynikající odbornosti". pouze se vám tu snažíme vysvětlit, že určitý věk s sebou nese určitou zkušenost, což vy zatím přirozeně nedokážete posoudit.
Také nevím, co jste sledoval výčtem negativ, když víte, že platí - ale nemusí platit - bez rozdílu věku. Mladý vlezdoprdelka má být upřednostńován před starším? A neexistují náhodou i jiné typy učitelů?
Pane Soukale, ještě jednou. Možná na základě toho, že nežiji celý život jen ve škole a nějakou poměrně dlouhou dobu jsem se pohyboval v soukromém sektoru, se přikláním k tomu, že mají lidé být hodnoceni individuálně podle odvedené práce. Proto nechápu věkový automat. Jaromír Jágr také nemá nejvyšší plat v NHL, má takový, který si podle zaměstnavatele zaslouží. Někteří osmnáctiletí kluci mají vyšší.
Nerozumím tomu, proč má začínající učitel o pětinu nižší plat než starší kolegové. Bez jakéhokoli vysvětlení. Víte kolikrát přišel někdo z vedení do mé hodiny v průběhu prvního roku? Ani jednou, nikdy jsem neslyšel, co mám zlepšit, co dělat, abych byl lepší učitel, o což by mělo jít především. Tabulkový plat a nazdar.
To, co vy označujete za výčet negativ, je pro mne každodenní realita. K nepochopitelným platovým tabulkám přibývá nedotknutelnost "zkušených" a řiťolezectví.
Vážení, já bych to tak neprožíval. Když si uvědomíte, že rozdíl mezi platem začínajícího kantora a po 30 letech má o nějakých 5000 víc, nestojí to za víc než odplivnutí.
Pane Adlere,
hokejista v padesáti osmnáctiletému nestačí, u učitelů to ale neplatí. (Navíc - mám jen obecný přehled, ale starší hokejisté berou v průměru víc.)
Zobecňujete a generalizujete své osobní zkušenosti. To se mladším lidem stává. Já bych mohl uvést, že mezi mými vrstevníky z různých typů škol se poměrně často objevují obavy z přílišného pragmatismu i dalších deficitů mladších kolegů. Nikdo z nich ovšem nevolá po tom, aby platový rozdíl zvýraznil.
Nemám vůbec nic proti spravedlivému hodnocení pracovního výkonu. U učitelů se však tento výkon neposuzuje snadno. I to je poznání, k němuž jsem došel až s přibývajícími roky.
Pane Soukale, nemáte pravdu. Staří učitelé mladým v mnoha ohledech nestačí. V tom je to stejné jako u hokejistů. I když je jasné, že věkový strop hokejisty přijde dříve než u kantora.
Nehledejme spravedlnost na tomto světě, a u Boha už vůbec ne, říkal, pane Adlere, jeden ryzí duchovní. A ve školství tuplem, dodávám v pokoře pokořen.
Má větší nárok na odměnu učitel, který má aktuálně štěstí, že se mu ve skupině sešli vítězové olympiád, nebo ten který dává i nenadějným žákům kvalitní základy, což se může projevit až po letech? Ten, který srší projekty, nebo ten který veškerou energii věnuje výuce?
Rozhoduje ředitel. Tu tak, tam jinak. Povolán, kdoví proč, na základě kdoví čeho. Třeba koncepce rozvoje školy, kterou nikdy nikdo neviděl, a nikdy nikdo její naplnění neověřil.
Pane Adlere, učím zatím 21 let. Myslíte, že již přestávám mladším stačit?
Jak to vidíte?
Pane Adlere, myslím, že svým posledním komentářem jste bezděky osvětlil, proč má věkový automat ve školství smysl.
Kolegové, už jsem na to přišel:
http://www.behej.com/bezecke-tabulky/zavodnici/43588-marek-adler
Zcela chápu, proč si kolega Adler po právu myslí, že starší kolegové nestíhají...
Nestačil bych vám ani já. Pro bolest kolena nebo kolaps oběhového systému bych skončil po sto metrech. Máte recht, nestačíme.
proč si kolega Adler po právu myslí, že starší kolegové nestíhají
Tak do toho jdu! Maratony:
1998, 42 let, neoficiální TA-PI, 03:46, po čtyřech měsících hodinového běhání denně
1999, 43 let, Stromovka, 03:18
2000, 44 let, Stromovka, 03:16
Ty poslední dva možná o rok později, už si to moc nepamatuju.
Pár let už neběhám, ale v půlmaratonu bych se ještě do dvou hodin vešel. Pokud bych přežil. Poslední oficiální rekord v klidové tepové frekvenci 39 tepů/min.
Vy automaticky předpokládáte, že všichni staří učitelé mají své zásluhy
No pokud opravdu v minulosti pracovali a nikoliv jen předstírali práci, pak ano. Pamatuji učitele, kteří během výkladu přikládali do kamen v učebně a o velké přestávce si museli přinést uhlí. Učili v podmínkách, o kterých nám se ani nezdá, atd.
A pak, počínaje indiánskými kmeny, vždy byli starci v úctě a vážnosti. Pokud ovšem nezesenilněli, či nezačali být nebezpeční. Ale i tak s nimi bylo zacházeno s ohledem na jejich věk a předchozí zásluhy.
Dnešní doba se honí za výkonem a ten již lidé starší nemohou logicky podávat v té výši a kvalitě, jako lidé mladí. Kapitál přistupuje k člověku jako k "lidskému zdroji" s přístupem "po použití znehodnoťte". Jenže tenhle "tržně zparchantělý stav" trvá v reálu sotva nějakých 100 let a to je, uznejte, trochu příliš krátká doba.
jsou vynikajícími odborníky atd.
Nic takového jsem ale nenapsal, že?
Přesto jen poznámku. Myslíte, čistě z pohledu pravděpodobnosti, že je častější výskyt odborníků mezi staršími, nebo mezi mladšími učiteli? ;-)
A zkuste odpovědět realisticky a nikoliv zaujatě.
Takovou zkušenost já bohužel nemám.
Přesto svou vlastní zkušenost nepochopitelně zobecňujete.
Jste ochoten připustit fakt, že většina zde diskutujících má jinou zkušenost, než Vy?
A čekají na smrt, protože do té doby budou sedět ve škole.
Víte, tohle je přesně ta věta, kterou by slušný člověk, mající v úctě starší, nikdy nenapsal. Dokonce i kdyby byla pravdivá. Formuloval by svou myšlenku jinak.
mají lidé být hodnoceni individuálně podle odvedené práce
A jak, prosím, podle jakých kritérií byste hodnotil "množství odvedené práce"?
na základě toho, že nežiji celý život jen ve škole
Právě proto, že jsem část praxe strávil mimo školství, dovolím si bez problémů tvrdit, že nemáte pravdu. Například anální alpinismus se v komerční sféře pěstuje měrou naprosto srovnatelnou.
Proto nechápu věkový automat.
To ani nemusíte. Já s Vámi dokonce částečně souhlasím. Věkový automat není dobrý model odměňování. Problém je, že prozatím nikdo nepředložil lepší.
Ono vůbec měřit kvalitu učitelské práce není tak jednoduché, jak to zní v proklamacích.
Nerozumím tomu, proč má začínající učitel o pětinu nižší plat než starší kolegové.
Inu možná, kdybyste byl trochu zkušenější, nebo měl alespoň základní míru sebereflexe, chápal byste. Kolega Pytlík už to naznačil a já to zkusím polopatě. Když učíte první rok nový předmět, jste rád, že ho vůbec odučíte. Druhým rokem začínáte tušit a napravovat omyly, kterých jste se napoprvé dopustil. Teprve třetím rokem začíná být výuka konečně "k něčemu".
Teprve zhruba po pěti letech může soudný učitel objektivně uznat, že se naučil daný předmět učit. Samozřejmě, že reinkarnace Jana Amose, nebo sebestřední narcisové to "umí" už po jednom roce.
Výše uvedené samozřejmě nevylučuje, že někteří učitelé ani za deset let nebudou schopni podat takový výkon, jako jiní už za dva, tři roky. Ale to se vracíme k otázce, jak "to" měřit.
Víte kolikrát přišel někdo z vedení do mé hodiny v průběhu prvního roku? Ani jednou, nikdy jsem neslyšel, co mám zlepšit, co dělat, abych byl lepší učitel,
Tohle je, myslím, klíčové. Za "totalitního minula" bylo zvykem mít uvádějícího učitele. Dnes bychom řekli "mentora", který by měl učitelskému elévovi pomoci s jeho začátky. Vysvětlit mu, jak se vyplňuje třídní kniha, účastnit se jeho výuky, poradit mu, co a proč dělá špatně, atd. Jenže takový mentor by musel také mít odpovídajícně snížený vlastní úvazek a být za práci navíc patřičně odměněn.
A tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu, což přesně vystihnul kolega s nickem 6. B:
Když si uvědomíte, že rozdíl mezi platem začínajícího kantora a po 30 letech má o nějakých 5000 víc, nestojí to za víc než odplivnutí.
......mají lidé být hodnoceni individuálně podle odvedené práce.....
To by mě zajímalo, jak bych byla hodnocena já, která pracuji s MP. Žádné olympiády. Soutěže jen např. ve stavění sněhuláků či kreslení. I po několika týdnech a měsících snažení mám pocit, že kdybych si ve třídě četla detektivku, přišlo by to na stejno. Ano, dílčí a pomalé úspěchy jsou. Není to moc vidět. Vzhledem k práci mých základkových kolegů - velmi málo viditelných úspěchů. Přesto se "nadřeme" víc, než oni. Jak toto zhodnotit?
I u nás ve škole jsou na tom nejlépe leštiči klik a žalobníčci. A rekrutují se z obou stran věkového spektra. Ti mají výhody a asi i větší odměny (naštěstí nevím výši). Jestliže si uvědomíte rozdíl 32 let a 5000,-, je to spíš dehonestace těch zkušenějších (vychází to trapně,jako současné přidávání důchodů - kolem 160,- za rok, to už se jeden rozšoupne).
Také tak trochu chápu to sezení na židli až do smrti - většinou jsou na školách ženy. Jestliže ta žena zůstane ve stáří sama, zkuste si mladej žít za 10000 měsíčně.Viděla jsem to na své tchýni, která na dárky pro děti k vánocům šetřila po stovce měsíčně (dárek do 500,-). To je krutá realita dnešních dní, kterou si mladí moc neuvědomují.
asi i větší odměny (naštěstí nevím výši)
Mimotarifní složky platu bývají distribuovány v mnoha případech ne za kvalitu a vícepráce, ale odrážejí míru prospěšnosti pro ředitelství školy. Třeba týmový duch se cení. To jest bezmezná loajalita a 'basy držení'.
Máte-li případně lehké sklony k sebetrýznění, vemte si celkový objem mzdových prostředků v nadtarifu, což by měl být běžně dostupný údaj ve výroční zprávě, a podělte jej počtem všech zaměstnanců. Vyjde-li Vám číslo vyšší než je Váš souhrný nadtarif za rok, pak jako prospěšná vnímána nejste. V takovém případě Vás, paní Karvaiová, vítám v klubu.
Speciálně ve Vaší práci, kolegyně Karvaiová, se domnívám, ačkoliv jsem v této oblasti jen laikem, že zkušenosti hrají při práci s mentálně postiženými a hendikepovanýmí přímo stěžejní roli. Teoretický základ je dozajista důležitý, ale teprve vlastní reálná praxe člověka naučí, jak s těmito dětmi zacházet.
Dovolím si srovnání s poskytováním první pomoci. Je dobré vědět teoreticky a předem, jak zastavit krvácení. Ale je něco úplně jiného, činit tak v reálu a někde uprostřed lesa.
Hluboká úcta těm, kteří tuto práci vykonávají a dvojnásob těm, kteří při ní vydrží mnoho let.
Pane kolego Adlere, už jste čet Mladý svět? J. Týř
Mladý učitel přichází do školy, chtěl by rodinu a vlastní bydlení, ale dostane o pět litrů míň než záslužný páprda, který se o víkendech hrabe v zahrádce a jehož děti už mají děti. Tak si to mladej spočítá a zjistí, že mu bez hypotéky a energií zbydou tři litry na žvanec a bus, orosí se, zavře hada do klece, stáhne půlky a frčí do soukroma jako tryskomyš.
Proto máme ve školství něčí manželky, sebestřední narcisy, sebemrskačské obětavce, okoralé akademiky a kombinace. Vím o čem mluvím, já sám jsem tajný sebemrskačský narcistní suchar. A možná i něčí manželka.
Pan Tajný už zase myslím dost trapně a urážlivě nadhodnocuje dílčí aspekt věci nad obecněji platnou zásadu:
Je věcí státu, aby dal mladým učitelům slušný nástupní plat a nenechal je pak vyhořet. To se děje tabulkovými postupy (opatření proti zvůli nedobrých ředitelů) a příležitostmi k dalším poctvivým výdělkům. O tom by měl být ten slavný Kariérní řád.
J. Týř
Pane tajný, Vy nebudete manželka, ani milenka, Vy budete ta třetí... (kamarádka to není)
Tedy odborná konzultantka nebo tisková mluvčí, popřípadě odbornice na vzdělávání...
To, že
mladý učitel přichází do školy, chtěl by rodinu a vlastní bydlení, ale dostane o pět litrů míň než záslužný páprda
by podle mého nebyl zase tak závažný problém.
Mladí lékaři jsou na tom ještě hůře. Musí absolvovat "kolečko" a jsou všem za onuce.
Ani mladý advokát nemá na růžích ustláno, dokud je pouhým koncipientem.
Dokonce i v tom průmyslu už pominulo nadšení pro mladé z devadesátých let a snad kromě IT si všude jinde musí svůj chodníček každý prošlapat a nikde mu nestaví slavobrány jen proto, že má pod třicet a umí anglicky.
Problém je, že ve všech jiných profesích může mladý elév po nějakém zapracování svým vlastním výkonem a svou snahou dosáhnout i lepších ohodnocení v relativně krátké době. I ten lékař má před sebou perspektivu, že až "to přetrpí" může rozjet vlastní praxi, nebo nastoupit na kliniku.
Naproti tomu mladý učitel má před sebou leda tak perspektivu, že když vydrží pět let, dostane přidáno tři stovky. A tak až do důchodu, pokud náhodou s velkou slávou vláda neoznámí nějaké zvýšení tarifů, tradičně provázené závistivými komentáři lidí mimo školství. Úžasně motivující prostředí.
Ředitelé a vedoucí pracovníci se tradičně věnují shánění prachů pro školu/sebe a zajištění provozu, počínaje zametání chodníků v zimě a revizemi komínů konče. Na faktické řízení pedagogického procesu a jednotlivých učitelů jako takových nemají čas. Zřizovatele zajímá zda ředitel zajistí přednes básniček na vítání občánků, jak hospodaří s penězi a co nejmenší počet stížností od občanů = voličů. Jak škola funguje a co a jak učí, je mu jedno. Ředitel logicky koná tak, aby si zasloužil roční odměny, tedy proces vzdělávání je poslední na seznamu.
Inteligentní mladý učitel poměrně rychle pochopí, že je naprosto jedno, zda přípravou vyučovací hodiny stráví pět hodin, nebo dvacet minut a že i ta sebelepší snaha žáky něco naučit se nijak neodrazí na jeho výplatnici. Práce navíc jen pro pocit vlastního sebeuspokojení - to jako motivace také nevydrží věčně. A jak praví kolega Blaha, nejčastějším kritériem pro odměny je prospěšnost pro ředitele.A tak mladý učitel se buďto přizpůsobí, nebo znechuceně odejde.
Takže podle mého názoru pro mladé učitele není ani tak odpuzující samotná výše (níže) nástupního platu, ale spíše bezútěšnost další perspektivy a vědomí, že ani sebelepší vlastní kvalitní výkon na tom nic nezlepší.
Vidím to podobně, ne- li stejně.
Jo a ještě jedna poznámka.
Stávající návrh kariérního řádu celou situaci "vylepšuje" jen v tom, že bere učiteli i tu poslední jistotu, že si polepší aspoň "časem".
Návrh "kariérního řádu", který předpokládá platový postup a "kariérní růst" jen pro cca pětinu učitelů, přičemž rozhodujícím předpokladem pro postup je opět pouze "alpinismus" je prostě paskvil a nic jiného.
Anonymní neberu... Máte smůlu.
Okomentovat