bEDUin: Skandinávský recept na stabilní školství

Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.

Co přinesl týden 29.9. – 4.10. 2015

Témata týdne: 

• Sněmovna schválila novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle které už školy nebudou moci uzavírat s učiteli smlouvy na deset měsíců školního roku (ČTK), což některé skutečně činily. Odhady se různí, podle MŠMT šlo o cca 4 000 učitelů. Novelu projedná Senát. Problém má dvě roviny: z hlediska nákladů a úspor školy podobnou praxí ušetřily minimum, neboť učitelé měli nárok na poměrnou část dovolené za dané období a část nákladů pouze převzal stát (Česká škola). Symbolickou rovinu – nestavět učitele do role příživníků – zmiňuje komentář v E15. 
• Problém s asistenty pedagogů je častým argumentem k tomu, že inkluze v českých školách nebude fungovat. Více prostředků na jejich odměňování přislíbila ministryně školství Kateřina Valachová (Novinky.cz). 
• Reportáž ČT poukazuje na případy segregace dětí ve školách podle etnického klíče. Jediný případ podobného jednání z roku 2011 v norském Oslu způsobil skandál mezinárodního charakteru a tamní ministr školství okamžitě zasáhl. 
• Víte o zajímavém počinu nebo projektu? Přihlaste ho do třetího ročníku ceny za inovace ve vzdělávání Eduína. Panevropská platforma pro etiku, transparentnost a bezúhonnost ve vzdělávání (ETINED) zahájila svou činnost, a to v Praze. Platformu ustanovila Rada Evropy. Nejde jen o peníze, ale také například o problém plagiátorství. Jsme zvědaví na výsledky…

Výrok týdne:

„Maximálně důležitá je spolupráce s rodinou. Školy jsou v kontaktu s rodiči, pořádáme pro ně semináře. Někdy se stane, že nepřijde nikdo, jindy je plno a rodiče nám děkují.” Sussana Rajala z finské Národní rady vzdělávání, odpovědná za program vzdělávání Romů.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• NORSKO A FINSKO: JAK ODDĚLIT VÝKONNOU SLOŽKU OD POLITICKÉHO VLIVU
  
  V Norsku i ve Finsku (a v ostatních skandinávských zemích také) funguje ve správě vzdělávacího systému poněkud jiný princip, než jsme zvyklí v ČR. Ředitelství pro vzdělávání a profesní přípravu v Norsku, resp. Národní rada pro vzdělávání ve Finsku představují výkonná centra řídícího aparátu. Zatímco ministerstva se věnují vzdělávací politice a legislativě, ředitelství, potažmo rada přenášejí legislativní změny do systému, určují obsah vzdělávání, navrhují a připravují podporu pro zřizovatele, školy a učitele a slouží jim jako opora v okamžiku, kdy si nejsou jisti, co dělat, od závěrečných zkoušek na středních školách po řešení příchodu cizinců, kteří nemluví norsky či finsky. Toto oddělení politické a výkonné složky ve správě vzdělávacího systému umožňuje udržet větší kontinuitu a nenechat otřásat vzdělávací systém změnami v politickém vedení tak prudce, jako se tomu často děje v českém systému, kde je školská exekutiva těsně svázána s aktuálním politickým vedením, jehož trvanlivost je v polistopadové historii cca 1,5 roku. Poznatky ze Skandinávie, jak pozitivní, problematické budeme přinášet v následujících týdnech pravidelně. Rozhodli jsme se navštívit Norsko, Finsko, Dánsko a Švédsko, abychom zjistili, jak tyto vzdělávací systémy, mnohdy velmi oceňované, fungují, v jakém prostředí se rozvíjí a s jakými obtížemi se setkávají.
  
• TESTOVÁNÍ V MATEŘSKÝCH ŠKOLÁCH
  
  Z vládního návrhu k povinnému roku předškolního vzdělávání (s platností od příštího roku), jenž byl schválen v uplynulém týdnu, vyplývá následující: děti mohou navštěvovat lesní školky, ale rodiče budou muset dát děti zároveň do spádového zařízení. Situace je způsobené tím, že lesní školky nejsou registrovány jako „mateřské školy“. Rodiče tedy mohou poskytovat svému dítěti „individuální vzdělávání“ (třeba v lesních školkách), ale budou muset s dětmi chodit na přezkoušení (HN). Rodiče dětí, které navštěvují lesní školky, se dostávají do absurdní situace: v drtivé většině se jedná právě o ty rodiče, kteří svým dětem věnují nadprůměrnou péči. O jejich rozvoj by měl mít stát nejmenší obavu. Z formálního hlediska (děti nenavštěvují registrované zařízení) se ale jeví jako „nezařazení“.
  
  Je to jeden z problematických bodů novely o povinném roce předškolního vzdělávání, který má řadu odpůrců. Vlasta Bohdalová, dlouholetá poslankyně za ČSSD a členka školského výboru sněmovny, se řadí spíše mezi proponentky opatření, byť její paralela s očkováním zní poněkud svérázně. Očkování má čistě preventivní funkci, zatímco u mateřských škol přeci jen očekáváme poněkud více. Není bez zajímavosti, že ve Finsku zavedli povinný rok předškolního vzdělávání už letos. Podle informací z Helsinek toto opatření takové vášně jako v ČR nebudí.
  
• JAK BY SE MĚLI BAVIT UČITELÉ (A RODIČE) S DĚTMI O UPRCHLÍCÍCH?
  
  Sdružení učitelů občanské výchovy a základů společenských věd Občankáři.cz zpřístupnili metodiku a pracovní listy k výuce na téma uprchlictví, a to jako otevřený vzdělávací zdroj. O tomto počinu, stejně jako o ukázkové lekci autorky Petry Slámové, která proběhne 6. 10. v EDUpointu na Staroměstském náměstí 4, informovaly Novinky.cz. Eva Valerie Maxová, bloggerka iDNES.cz, která se považuje za „moderní racionální ženu“, ale především vidí sama sebe jako „Češku ctící odkaz svých předků“, má pocit, že metodika nereaguje na manipulativní zprávy českých médií o možných hrůzách, které české společnosti od uprchlíků hrozí, ale jako podléhání „sluníčkářské multikulturní propagandě“. Podle dostupných indicií se jedná o odraz většinového názoru současné české společnosti. Pravděpodobně krajně „nečeský“ přístup volí Masarykova univerzita v Brně, která poskytne studentům pomáhajícím uprchlíkům stipendium. Za větší aktivitu škol při konfrontaci obecně sdílené xenofobie se postavil i Bob Kartous v rozhovoru pro iDNES.cz. Ministryně školství Kateřina Valachová na přímý dotaz v on-line rozhovoru se čtenáři téhož serveru odvětila na otázku uprchlíků neutrálně: děti mají mít možnost „přirozeně se bavit o tom, co se děje, s rodiči a učiteli“. Co z toho vlastně vyplývá, není jasné.
  
• ZMĚNY V PŘIJÍMAČKÁCH UŽ JSOU JASNĚJŠÍ
  
  Zveřejněná vyhláška č. 245/2015 Sb. ke změnám v přijímacích zkouškách na střední školy přináší především organizační změny. Vyplývá z ní, že zkoušky se mají konat vždy mezi 22. až 30. dubnem a budou se skládat z centrálně zadávaných testů z češtiny a matematiky a případně dalších zkoušek stanovených ředitelem školy. Školní část zkoušky se může konat až pět dní před tímto termínem. Vyhláška určuje i termíny talentových zkoušek. Podstatnější změny přináší v tomto směru zatím jen vládou schválená novela školského zákona (§ 60 až 64). Ta stanoví, že na školách s talentovou zkouškou se jednotné testy nevyplňují, na ostatních školách má každý student možnost dvou pokusů na různých školách, počítá se lepší výsledek a váha testů v přijímacím řízení musí být přinejmenším poloviční. Změny jsou samozřejmě ještě možné, zákon teprve směřuje do sněmovny.
  
  

Inspirace z (a do) praxe

• Města vzdělávání, Přečtěte si newsletter.
• 72 Hodin, Registrace možné do 8. října
• Zpravodaj SKAV, Přečtěte si nové číslo!

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 6. 10., EDUpoint, Praha – Otevřená třída – Jak učit o uprchlictví, 17.00 – 19.00
• 7. 10., Národní technická knihovna, Praha – Innovation Camp, 15.30 – 19.00

Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.