Výroční zpráva ČŠI 2013/2014 (2,6MB PDF)
Vybrané náměty a připomínky ČŠI pro MŠMT
Česká školní inspekce ve školním roce 2013/2014 podávala Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy náměty a připomínky mimo jiné v následujících oblastech a příslušnou problematiku s MŠMT konzultovala. Součástí přehledu nejsou připomínky v rámci vnitřního připomínkového řízení, které pouze upozorňují na nesrovnalosti a neprovázanost úpravy, formulační nejednoznačnost apod. (zpravidla byly v rámci vnitřního připomínkového řízení zapracovány). Dále nebyly do přehledu zařazeny připomínky, které nemají přímý vliv na školy a školská zařízení a účastníky vzdělávání, zahrnuty nejsou ani připomínky k návrhu služebního zákona.1. Ohledně některých dotačních programů Česká školní inspekce obecně upozorňuje, že tento způsob financování není nejvhodnější tam, kde se jedná o prostředky na nezbytnou činnost škol. Financování prostřednictvím programů přenáší administrativní nároky spojené se sledováním vyhlášených programů a podáváním žádostí na školy/školská zařízení. V některých případech pak může poskytnutí dotace na omezenou dobu (např. jednoho roku) být překážkou dlouhodobějších koncepcí na straně škol/školských zařízení. Česká školní inspekce upozornila též na vhodnost umožnit i elektronické
podávání žádostí.
2. V rámci vznesení připomínek k návrhu novely vyhlášky č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění vyhlášky č. 126/2011 Sb. (projednáváno v listopadu 2013) Česká školní inspekce upozorňovala na požadavky monotematických otázek v rámci závěrečné zkoušky, které neodpovídají potřebám praxe. Je pravda, že právě navržená novela přinesla určitý posun, ale i tak je možnost vícetematických otázek jen omezená.
V souvislosti se zadáním jednotné závěrečné zkoušky Česká školní inspekce dle poznatků z praxe také upozornila na riziko omezených možností pro zajištění pomůcek ke konání závěrečné zkoušky, budou-li popsány již v jednotném zadání bez možnosti úpravy dle podmínek dané školy.
Dále Česká školní inspekce navrhla doplnit úpravu konání závěrečných zkoušek dle jednotného zadání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Při této příležitosti Česká školní inspekce doporučila navrhované změny, které reflektují vhodně potřeby praxe, upravit obdobně i pro maturitní zkoušku. Stejně tak uplatnila svá doporučení i v květnu 2014, kdy byl předložen do vnitřního připomínkového řízení návrh novely vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o zvážení změny koncepce témat maturitní zkoušky (ve smyslu monotematických otázek). Vhodná se zdá být úprava, kdy náhradní zkouška by se měla konat ještě do 30. 6. (samozřejmě u maturitní zkoušky s omezeními vyvolanými procesem společné části), vhodné je i omezení zákazu losovat v jednom dni dvakrát totéž téma pouze na jednu komisi (§ 6 odst. 6, § 8 odst. 5 a § 16 odst. 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb.). Dále Česká školní inspekce doporučila upravit postup pro případ, že se hodnotitelé neshodnou na výsledném hodnocení ústní zkoušky společné části.
3. Česká školní inspekce měla výhrady k zavádění pokusného ověřování Matematika+. Podpora matematického, technického a přírodovědného vzdělávání a podpora kvality výuky je nepochybně opodstatněná v průběhu výuky, ovšem podpora v závěru studia formou zkoušky již není prvkem vedoucím přímo ke zvýšení kvality vzdělávání. Jako motivace je jen velmi okrajovým prvkem, který by neměl odůvodnit pokusné ověřování, které si vyžádá výdaje ze státního rozpočtu.
4. V listopadu 2013 byla do vnitřního připomínkového řízení předložena Strategie vzdělávací politiky České republiky 2020. Česká školní inspekce připomínala absenci některých zásadních témat. Jedná se např. o otázku spolupráce školy a rodiny, spolupráce se zaměstnavateli, důraz na aktivní roli žáka v procesu vzdělávání a jeho odpovědnost za vlastní učení, problematiku řešení kapacity škol. Nutná je specifikace možností uznání vzdělávání získaného mimo školu. V rámci prioritních cílů nebyla akcentována myšlenka efektivity celého vzdělávacího systému, která se místy v dokumentu sice objevuje, nicméně není jasně vydefinováno, co je efektivním systémem myšleno. V prioritních cílech ale nebyla vůbec zmíněna otázka kvality učitelů, např. v kontextu prestiže nejen školy, ale rovněž učitelského povolání. Doporučena byla širší diskuse ohledně možností a dopadů zavádění tzv. mistrovské zkoušky.
Česká školní inspekce poukázala na potřebu mezirezortní spolupráce a nalezení vhodné koncepce vzdělávání dětí mladších 3 let.
Upozorněno bylo též na problematičnost záměru zavést systematické ověření školní zralosti „v dostatečném předstihu před zápisem do povinné školní docházky“. Včasná intervence ohledně cílené podpory např. logopedické, grafomotorické atd. je zcela namístě, nicméně samotné posouzení školní zralosti je nutné provést až v době určené pro zápis, resp. podání žádosti o odklad. Vývoj dítěte je velmi rychlý a s větším předstihem tak není možné relevantně posoudit připravenost na povinnou školní docházku. Základní posouzení včetně přijetí příslušných opatření nutných pro vývoj dítěte je v kompetenci mateřské školy a je nutné důsledně dbát na plnění této funkce a neslučovat ji s posouzením zralosti.
Dále byla zmíněna nejednotnost terminologie užívané v resortních koncepčních a strategických dokumentech. Je třeba jednoznačně stanovit, nakolik může být funkce předškolního vzdělávání naplněna v případě dětí mladších tří let a následně vyřešit vzdělávání těchto dětí či péči o tyto děti (přičemž řešení bude v každém případě přesahovat rezort MŠMT).
5. Ve školním roce 2013/2014 probíhala další jednání o podobě a realizaci maturitní zkoušky. Česká školní inspekce dlouhodobě hodnotí stávající systém jako neúměrně nákladný, logisticky komplikovaný a zatěžující jednotlivé školy. Naopak kladně hodnotí snahy o elektronizaci zadávání společné části maturitní zkoušky.
6. Česká školní inspekce poukazovala v souvislosti s připomínkovým řízením k úpravě postupu při povolování výuky a některých předmětů v cizím jazyce (listopad 2013) na nedostatečnou úpravu ohledně cizího vyučovacího jazyka v mateřských školách.
7. V červnu 2014 byl předložen do vnitřního připomínkového řízení návrh změn v přijímacím řízení pro obory vzdělání s maturitní zkouškou s využitím centrálně zadávaných zkoušek. Česká školní inspekce zdůraznila, že „přijímání kvalitnějších uchazečů“ je nutné řešit v kontextu počtu škol a míst pro nové uchazeče. Mají-li být díky tomuto systému přijímáni „kvalitnější uchazeči“, pak to ale nutně musí znamenat nižší obsazenost některých typů škol. Za nezbytnou je považovaná důsledná analýza před zavedením nového systému, a to zejména ekonomická rozvaha před zahájením realizace a přijetím dalších kroků a posouzení realizace v praxi a možných dopadů.
Výhrady měla Česká školní inspekce vůči navrženému systému centrálně zadávaných zkoušek s tiskem materiálů ve školách. Uvedený proces je nákladný a administrativně zatěžující. Přitom řešení cestou elektronického testování by bylo možné již v této chvíli realizovat např. s využitím jiných resortních nástrojů.
Česká školní inspekce poukázala též na neadekvátní řešení dvou termínů přijímací zkoušky a možnosti náhradního termínu (jak požaduje zákonná úprava).
Zásadní je pro pojetí celého systému odpověď na otázku, kdo bude určovat hranici úspěšnosti (MŠMT, ředitel školy, případně další subjekty). Tuto klíčovou otázku celé koncepce je třeba jednoznačně zodpovědět před zahájením realizace (právě odpověď na tuto otázku je zásadní též pro posouzení dopadů celého návrhu).
Česká školní inspekce v připomínkách dále uvedla, že je nutné jednoznačně stanovit hrazení nákladů a případné navýšení finančních prostředků určených školám.
8. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy průběžně přijímá, sleduje a vyhodnocuje opatření přijatá v návaznosti na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. a ostatní proti České republice. Česká školní inspekce v této oblasti s MŠMT spolupracuje, účastní se pracovních skupin a setkání a provádí také jeden z dlouhodobých úkolů – pravidelné sledování dle požadavků MŠMT. Zároveň však poukazuje, že vypovídací hodnota zjištění etnicity žáků vzdělávaných podle přílohy RVP ZV – LMP je velmi omezená, pokud chybí korelační vzorek – tj. celkový počet romských žáků (resp. počet romských žáků vzdělávaných podle RVP ZV a podle RVP ZV – LMP). Viz připomínky z června 2014.
9. Navržena byla novela vyhlášky č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č. 57/2010 Sb. Novela by měla přinést určitá zjednodušení, nicméně vzhledem k tomu, že účinnost nebyla navržena se začátkem školního roku (2014/2015), doporučila Česká školní inspekce odložení až na školní rok 2015/2016, aby nebylo zasahováno do postupů v průběhu roku a aby měly dostatečný prostor se změnami se včas seznámit nejen školy a školská zařízení, ale i komerční subjekty, které poskytují služby školám za účelem snížení administrativní zátěže.
0 komentářů:
Okomentovat